Rozhovory

Jiří Škorpík: Malý, velký muž


Při vyslovení jména hudebního skladatele, aranžéra, producenta, instrumentalisty i zpěváka Jiřího Škorpíka mě napadá jedno jediné: „Malý, velký muž“. Protože tak jako byl Dustin Hoffmann v tomto slavném americkém filmu malý vzrůstem, ale velký duší i svými činy, tak je pro mě Jiří Škorpík na uměleckém poli neobyčejně schopným umělcem, který zanechal svůj výrazný otisk na muzikálových scénách, koncertních pódiích, v hudebních studiích i v notových záznamech.

Jiří Škorpík

Jiří Škorpík

Vystudoval Pražskou konzervatoř, obor klarinet u profesora Polívky. Dále se věnoval oborům klavír, zpěv, skladba a aranžování, zobcová flétna, saxofon, dirigování … Více jak dvanáct let působil jako dvorní aranžér Karla Svobody (např. „Dracula“, „Hrabě Monte Cristo“, „Golem“). Je autorem filmové hudby k filmům „Hlídač č. 47“, „Kanadská noc“, „Kouzla králů“, nebo k seriálu „Ach, ty vraždy“. Jako zpěvák, sborista, aranžér, dirigent, hudební režisér a instrumentalista spolupracoval na mnoha projektech předních umělců, producentů a divadel u nás i v zahraničí. Tím nejznámějším, jehož se stal doslova „duchovním otcem“, je 4TET – vokální seskupení, kde ve svých naprosto originálních úpravách podává společně s Jiřím Kornem, Davidem Uličníkem a Dušanem Kollárem do posledního tónu propracované pěvecké výkony spojené s vizuálními zážitky, které oceňují diváci ve vyprodaných koncertních sálech celé republiky.

Podílí se na celé řadě dalších projektů, např. 4TET Symphonic nebo SMS*  (s J.Svěceným, M.Mátlovou, D.Holým, P.Ludvíkem a T.Brožkem). Již počtvrté spolupracuje s Divadlem Spejbla a Hurvínka v Praze a s Robinem Králem je autorem divadelního „hitu“ Divadla S+H „Raz, dva, tři”, nebo protestsongu na podporu divadla. Připravuje také s velkým zájmem očekávané vlastní album “Tobě”. A poněvadž k jeho rozsáhlé umělecké aktivitě patří momentálně i komponování muzikálu „Antoinetta – královna Francie“ na libreto Jiřího Hubače a texty Pavla Vrby, rozhodla jsem se začít náš rozhovor netradičně, tedy ne na počátku umělecké dráhy, ale aktuálně u tohoto díla.

ROZHOVOR S JIŘÍM ŠKORPÍKEM

Dobrý den, Jiří. Náš společný rozhovor začnu v současnosti, protože mě stejně jako muzikálové fanoušky moc zajímá váš první autorský muzikál, který má naplánovanou premiéru na jaro 2014. Prozradíte nám, v jakém stádiu se „Antoinetta – královna Francie“ nachází, co vás ještě čeká a jestli při vyslovení termínu premiéry netrpíte tak trochu noční můrou?

„Antoinetta“ už začíná mít svou hudební tvář, komponuji, vymýšlím a schází mi přibližně osm čísel. Samozřejmě se těším na vklad režie a všech aktérů. Jelikož ji připravuji delší čas, datum premiéry mne zatím nestresuje a noční můry nemám. To všechno teprve přijde.

Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl vzít na svá bedra tak velký úkol, jakým je hudba k muzikálu? A proč právě „Antoinetta“, když jedno zpracování už existuje – v roce 2006 mělo premiéru v Tokiu, poté v roce 2009 i v sousedním Německu. Nebojíte se toho následného srovnávání?

Muzikál má svá pravidla a je to pro mne po opeře jedna z nejhezčích hudebních forem. V naší zemi o něm mnoho lidí pramálo ví a vznikla tady řada písničkálů. Bohužel se u nás pár autorům povedlo slovo muzikál zdárně devalvovat. Na „Antoinettě“ jsem spolupracoval jako aranžér s Karlem Svobodou, ale pak celá záležitost usnula. Po odchodu Karla mne k ní vlastně přivedl Pavel Vrba, který mne požádal o pár demo snímků pro producenta. Všem se mé pojetí zalíbilo a stal jsem se tak autorem hudby. Srovnávání s jiným zpracováním se nebojím, není důvod se bát. Kolik podob už měla nejznámější díla, kolik postavy a zápletky…

S M. Absolonovou, M. Vojtkem a Z. Klementem

S M. Absolonovou, M. Vojtkem a Z. Klementem

Když jste se do komponování hudby pustil, bylo již několik let hotovo libreto Jiřího Hubače i s texty Pavla Vrby. Musel jste tedy začít komponovat hudbu na hotové texty, přitom o vás vím, že máte rád tvůrčí svobodu, nesvázanou předem danými verši. Jak je to tedy pro vás těžké, pracovat takto obráceně? Navíc jste velmi znevýhodněn tím, že oba autoři již nežijí, takže s nimi nemůžete konzultovat nutnost změn apod.

Komponovat hudbu na hotové texty vyžaduje sebekázeň a úctu k dílu. Je to samozřejmě v některých případech namáhavější, ale často i zajímavé a motivující. Znevýhodněn a zasažen odchodem velikánů určitě jsem, ale v týmu, který tvoří paní Vrbová, Tomáš Hubač a do něhož přibyli i zástupci režie, se nemusím bát konzultovat s kýmkoliv cokoliv bude třeba.

Marie Antoinetta, manželka francouzského krále Ludvíka XVI. je historiky popisována jako žena nenáviděná francouzským lidem pro svou rozmařilost, údajný důvod finančního bankrotu země, vedoucí až k Velké francouzské revoluci. Ukáže nám ji muzikál právě z této stránky, nebo spíše v sympatičtějším světle jako oběť neschopných ministrů její vlády?

Antoinetta bude takovááá… Nechte se překvapit.

V hlavní roli tohoto muzikálu je coby současná mediální tvář Divadla Hybernia uváděna Monika Absolonová. Máte představu o dalších muzikálových umělcích, kteří by v tomto díle mohli hrát? A jak moc můžete do jejich výběru mluvit? Nebo bude vypsán konkurz na veškeré role?

Monika je hlavní postavou. Ostatní jména vám neprozradím, protože jsme se tak dohodli s producentkou. Jestli však bude vše podle mých představ, bude na co se těšit i dívat. Obsazení bude samozřejmě výsledkem jednání producenta, režiséra, autora hudby a celého týmu a co se týče konkurzů, nejsem zastáncem těch, kdy přijde každý. Preferuji pozvání odsouhlasených tváří a hlasů a následné předzpívání. To pak rozhodne, zda umělec či umělkyně naše očekávání plní.

4TET - s D. Kollárem, J. Kornem a D. Uličníkem

4TET - s D. Kollárem, J. Kornem a D. Uličníkem

Marie Antoinetta byla v roce 1793 sťata pod gilotinou francouzského kata. Bude i tento její nešťastný konec nějakým způsobem ztvárněn nebo jen zmíněn v závěru muzikálu?

Jak jsem řekl, nechte se překvapit. Sťat bych byl já, kdybych vám napsal celý děj našeho díla…

Od „Antoinetty“, která bude jistě patřit k největším událostem na pražských muzikálových scénách, pojďme k dalším muzikálům, na nichž jste se podílel jako aranžér, instrumentátor či dirigent. Zavzpomínejte na dobu a díla jako „Dracula“, „Monte Christo“, „Krysař“, „Mise“ nebo „Golem“ a prozraďte nám – máte k některému z nich tak trochu srdeční vztah?

Mám vztah ke všem těmto dílům. Nejvíc pro mne ale znamenal „Dracula“ a „Krysař“, které ostatně patří k tomu nejlepšímu, co tady kdo z původních děl mohl spatřit. Tvořil jsem aranžmá a intrumentaci ve spolupráci s autory a s tím dirigováním to tak horké nebylo. Dirigoval jsem ve studiu. Na představení jsem sloužil jako takový „video klik“ pro zpěváky na jevišti, či pro orchestr, který dohrával do nahrávky. Nejlepší bylo živé představení „MISE“ s úžasným velkým orchestrem snů a „Krysaře“ v Rakousku, kde byla dvanáctičlenná kapela a já hrál piano, flétny a dirigoval najednou. (smích) Spolupráce s Karlem Svobodou i Danem Landou si nesmírně vážím. Na „Draculovi“ se mi hlavně narodila má dcera Veronika, takže na to období nejde zapomenout.

Na rozdíl od těch předchozích jmenovaných, jste v muzikálu „Golem“ Karla Svobody i určitým způsobem přítomen na scéně, a to jako hlas samotného Golema při jeho závěrečném vyznání. Píseň jste nazpíval neuvěřitelně krásně a tím jste vlastně dokázal tuto spíše zápornou postavu polidštit tak, že je vlastně divákovi líto, když nakonec „umírá“. Jak se vám pro „hliněné monstrum“ zpívalo a netoužil jste někdy po tom, abyste si v nějakém muzikálu opravdu mohl zahrát?

Ano, přál jsem si to a Karel Svoboda zamýšlel tuto roli dát mně. Představa režie ale nešla ruku v ruce s představou autora hudby, já přišel na první zkoušku a… „Víš ono je to jinak…“ a šel jsem domů. Jediný, kdo mě varoval před tím, že na jevišti jako Golem možná nebudu a role bude taneční, byl Richard Hes. Píseň jsem nazpíval pod tíhou emocí v období, které považuji za nejsmutnější v mém životě. Neřekl bych, že jsem píseň zazpíval hezky… Dal jsem do ní prostě vše, čeho jsem byl v tomto období plný. Všechny boly a city. Píseň Golema tak ode mě dostala všechno, co jsem byl schopen v té chvíli dát.

Jste nejen hudební aranžér a instrumentátor, ale i skladatel, proto závěrečná otázka na téma muzikálů zní – jaké muzikálové dílo jste si oblíbil?

Určitě to jsou „West Side Story“, „Fantom Opery“ a „Bídníci“.

S R. Vojtkem, T. Savkou, J. Vágnerem jako Holky z naší školky

S R. Vojtkem, T. Savkou, J. Vágnerem jako Holky z naší školky

Od muzikálů se teď odpoutáme jen částečně, protože se opět jako aranžér, ale i instrumentalista a hudební producent objevujete na koncertech našich známých muzikálových umělců, jako byli Daniel Hůlka, Monika Absolonová, Marian Vojtko nebo třeba Tomáš Savka, jehož koncert jsem měla možnost v pražské Hybernii vidět. Musím říct, že pozorovat vás při vašich klávesových doprovodech, je opravdu zážitek – tolik energie a optimismu se hned tak nevidí. Jak si tuto profesi na jevišti užíváte?

Nejsem klavírista, takže se snažím doprovodit zpěváka citem a přednesem. To je to jediné, co mám. Energie a optimismus, to nevím. Mám vždy ohromnou radost z toho, že se sešla úžasná parta těch nejlepších hudebníků a mých přátel a snažím se je nezklamat a nepokazit jim to.

Jste členem vokálního seskupení 4TET, o němž bude ještě řeč, a s kolegou Davidem Uličníkem jste se zúčastnil i sólových vystoupení s názvem InConcerto. Neplánujete někdy v blízké době další? Musím říct, že např. píseň Toužím, kterou si vaši fandové užívají z amatérské nahrávky na internetu, mě opravdu nadchla a dovedu si představit další lyrické písně ve vašem podání.

InConcerto je vlastně hlavně projekt Davida Uličníka a já v něm působím jako aranžér a doprovodný element s několika sólo písněmi. Zda se InConcerto někde opět shledá, to ukáže čas.

A na předchozí otázku naváži i s další – jak to vypadá s plánovaným debutovým albem? Bude jen autorské, nebo i s převzatými věcmi, kdo se na něm objeví jako autor textů a najdeme na něm již zmíněnou a všemi očekávanou píseň Toužím?

Mé debutové album je vlastně takřka hotové už rok, ale na dokončení se pracuje. Skladby budou autorské a texty psal pan Robin Král, Masha, Pavel Vrba a já. Mám ale tak přísnou vnitřní autocenzuru, že to ještě asi chvíli potrvá.

Ve vaší neuvěřitelné tvůrčí aktivitě je nutné zmínit i komponování hudby k TV seriálům, filmům či pořadům, jako třeba byly „ Ach ty vraždy“, pohádka „Kouzla králů“, „Zrcadlo tvého mládí“ nebo „Polívka na víně“. Která z těch skladatelských aktivit vás nejvíce naplňuje, nebo spíše platí, že rád od jedné odbíháte k druhé, abyste si vzápětí vyzkoušel něco úplně nového, zkrátka, že milujete tvůrčí změnu a neustálé výzvy?

Jsem muzikant, který miluje sborový zpěv, klavír, klarinet, flétny, harmonie, čisté tóny a rád aranžuje a komponuje… Hudba je dar a já si ho cením a snažím se k ní přistupovat s pokorou a úctou, kterou si zaslouží v jakémkoliv směru.

S J. Svěceným a M. Mátlovou

S J. Svěceným a M. Mátlovou

S předchozí otázkou mě napadá, jak jste na tom jako divák zahraničních filmů, předpokládám, že tak trochu trpíte profesionální deformací a soustředíte se nejen na ústřední filmovou hudbu, ale i hudební vstupy v některých scénách a přemýšlíte, jak byste to pojal sám, nebo se pletu?

Filmy mám velmi rád a často je používám i jako takový nevšední podkres pro všední práce.

Písně z filmů, ale i světoznámé hity nebo české oblíbené písničky v netradičním pojetí a s vizuálním zážitkem, to je repertoár uznávaného a stále oblíbenějšího vokálního seskupení 4TET, jehož jste od roku 2002 nejen členem, ale doslova hudebním srdcem, protože na vás stojí a padá hudební aranžmá, rozdělení hlasů i úprava textů. Zavzpomínejte tedy na dobu před více než deseti lety, kdy se zrodil nápad vystoupit poprvé ve společnosti Jiřího Korna, Davida Uličníka a Dušana Kollára s písní „HOW DEEP IS YOUR LOVE“ v provedení „a capella“ a tak trochu parodií na „Muže v černém“.

S „Muži v černém“ máme společného pramálo. Tak akorát tu černou. O 4TETu toho bylo všude napsáno mnoho a jen bych se opakoval. Spolupracujeme již takřka jedenáct let a baví nás to. Lidé rádi navštěvují naše koncerty, kterých máme takřka padesát do roka. Jediné, co je třeba, je pohoda, klid a ať zdraví slouží.

Tak jen pro čtenáře doplním, že si nadšené přijetí publika první písně 4TETu tehdy vyžádalo pokračování, a tak vznikly další osobité interpretace s party šitými na míru. Písně jako „Addams Family“, „Hotel Ritz“, „Thriller“, „Imagine“, ale i třeba „Holubí dům“, jsou v podání 4TETu nádherné hudební lahůdky, kde vyniknou jednotlivé hlasy zastoupené jedním tenorem, dvěma barytony i jedním bassem. Prozraďte nám, jak je vlastně těžké zpracovat tímto způsobem jednu takovou píseň a jak dlouho trvá, než ji dostanete do konečné podoby, s níž vystoupíte na koncertě.

No, lehké to není. Vybíráme písničky, já aranžuji, vytvořím hudební úpravy a harmonie, které mi ve čtyřech hlasech budou znít přijatelně. Pak natočím demo, vytisknu noty, vymyslím češtinské přesmyčky a hlásky doprovodů, natočím kolegům demo CD, podle kterého se to jednotlivě naučí, a společně to nazkoušíme. Dál jdeme do studia, udělám hudební režii nahrávky, oddiriguji, sestříhám to, natočím živé nástroje, vše možné, vyprodukuji, odevzdám… Je toho opravdu hodně a někdy to trvá měsíce a měsíce…

4TET v Číně

4TET v Číně

Soudě podle neustále vyprodaných vystoupení 4TETu a nadšených diváků předpokládám, že vás tato umělecká činnost i po deseti letech stále baví a hudební nápady vám nechybí. Jaké jsou tedy další plány 4TETu do budoucna, a neuvažovali jste někdy o tom, že by vaše čtyřka vystoupila i s nějakou vlastní autorskou skladbou?

4TET svou autorskou skladbu má několik let a zní na každém koncertu. Jmenuje se „Colours Of The World“. Původně směřovala na EuroSong, ale… vlastně… prostě tam ani nedošla. Další plány? Točíme čtvrté CD  4TET  4th. a těším se na symfonický koncert 4TETu s Filharmonií Brno a dirigentem Františkem Šterbákem. Čeká nás mnoho koncertů, takže radost – radost – radost.

Většina hudebních skladatelů, aranžérů nebo instrumentalistů má první krůčky své umělecké dráhy spojené se zázemím rodiny, povinnou hrou na hudební nástroj a ani vy nejste v tomto směru výjimkou. Máte za sebou učení hry na piano, violoncello, zobcovou flétnu, klarinet, navštěvoval jste LŠU, konzervatoř –  obory klarinet, skladba, aranžmá, zpěv… Začínal jste jako doprovodný klavírista, později jste se stal hudebním producentem, členem vokální skupiny a rozvinul veškeré další umělecké aktivity, které spolu tak nějak souvisely. Co vás na vaší umělecké cestě nejvíce ovlivnilo a čím jste vlastně na jejím počátku chtěl být?

Chtěl jsem být tím, čím jsem… Hudebníkem. Dnes je mi jen líto, že na mě nebyli všichni přísnější, abych víc cvičil, dřel a dosáhl něčeho v klasické hudbě, kterou nikdy nic nepřekoná. Měl jsem na to být nyní dirigentem symfonického orchestru či sólovým hráčem na klarinet… Ovlivnili mne všichni lidé, které jsem potkal a vše, co jsem kdy prožil. To všechno mělo vliv na mou „ cestu “.

Jiří Škorpík a Jiří Korn

Jiří Škorpík a Jiří Korn

Váš umělecký záběr je opravdu veliký, dá se říci, že jste takovou multifunkční uměleckou osobností, přesto se nemohu zbavit pocitu, že ten výčet všech činností u vás nekončí… Takže prozradíte nám, co všechno byste chtěl ještě díky své tvůrčí aktivitě stihnout a co v nejbližší době kromě „Antoinetty“ chystáte?

4TET, SMS*, svůj projekt, hudbu k štědrovečerní pohádce Zdeňka Zelenky na ČT1, muzikál Spejbla a Hurvínka, zpívání, hraní, komponování, aranžování… Je toho opravdu mnoho, ale… Rád bych stihl hlavně obyčejně žít, prožívat rodinné domácí štěstí, klid, pohodu a radosti všech, které miluji. Ač je hudba mým koníčkem, je zároveň i zaměstnáním. Potlesk obecenstva vás na chvilku vytáhne z nesnází a bezesporu je velmi příjemné to všechno okolo prožívat, leč… lásku a objetí milované osoby nic nenahradí a úsměv na tváři blízkých je to nejcennější, co vás může potkat.

Jiří, mockrát děkuji za rozhovor, přeji vám hodně klidu a rodinné pohody a těším se na další překvapení z vaší tvůrčí dílny.

Já děkuji vám a všem přeji jen vše dobré v této nelehké době.

 


Rozhovory
Kateřina Bohatová: Zažívám přenádherné období…
Rozhovory
Rozhovory z druhé tiskové konference „Carmen“ – Robert Jícha a Lucie Bílá
Pozvánky a konkurzy
Markéta Procházková: Chci být s publikem na jedné vlně
  • veny

    Super rozhovor. A naprosto souhlasím s nadpisem: Malý, velký muž.


  • Bídník

    Parada, dekuji za hezky rozhovor se sympaticky znejicim clovekem:)


  • P@vel

    Aleno, díky moc za milý rozhovor.


  • Mikeš

    Skvělý rozhovor, díky. Muzikál Antoinetta mě láká už teď a 4TETu moc fandím! :-)


  • Bidnik

    Takze jestli tomu dobre rozumim, tak na Draculovi a Monte Cristovi nehral zivy orchestr, jen par muzikantu, kteri doplnovali nahrane doprovody?


  • Vlaďka

    Moc zajímavý rozhovor od malého,VELKÉHO muže.
    Reaguji dlouho po uvedení tohoto rozhovoru. Nezapojuji se do těchto komentářů.
    Ale tento člověk je ohromný a zaslouží si smeknutí klobouku.
    Reaguji hlavně proto, že jsem v sobotu 19.4.2014 navštívila Smiřické svátky hudby a vychutnala si Velikonoční setkání žánrů ( J. Svěcený, J. Škorpík, D. Uličník a M. Mátlová ). Neskutečný zážitek, jeden z nejzajímavějších koncertů a jen lituji, že není zachycen na CD, DVD.
    4 TET nevynechám a těším se na další předvánoční koncert ve východočeském divadle v Pardubicích.
    Díky za vše krásné