Praha

Na jeviště Divadla Na Fidlovačce přijde v květnu “Nevěsta”


Svou květnovou muzikálovou premiéru, adaptaci povídky Adolfa Hoffmeistera z tvůrčí dílny osvědčeného tandemu Ondřej Brousek a Radek Balaš , už pilně připravuje nuselské Divadlo Na Fidlovačce.  Přinášíme vám oficiální anotaci a obsazení inscenace, u nás ve formátu Osoby a obsazení. Jistá zajímavost je, že u “Nevěsty” figuruje Radek Balaš pouze jako libretista, představení režíruje Pavel Šimák, ostatně autorský tandem Brousek – Balaš čeká v květnu ještě jedna velká premiéra v Hradci Králové. Premiéra “Nevěsty” se plánuje na hlavní scéně Fidlovačky 23. května 2013.

Divadlo Na Fidlovačce

Oficiální anotace z webu Divadla Na Fidlovačce:

Někdy si divadlo vybere k inscenaci pevný a často i prověřený text. Někdy zase hra přímo pro divadlo vzniká. Někde uprostřed těchto dvou pólů je zásadní úprava či změna žánru původní hry. To je případ muzikálu Nevěsta. Původně šlo o hříčku, která vznikla snad jako ozvěna úspěchu a stylu Vest pocket revue Voskovce a Wericha. Vytvořil ji jejich generační souputník (ročník 1902) a jejich velmi příležitostný spoluautor a především autor jejich kreslené podoby – Adolf Hoffmeister. Sami V a W si jeho karikaturistického umu vážili ze všech jeho talentů a snah nejvíce. Adolf Hoffmeister byl ale nepokojný duch a vedle kreslení pokoušel také psaní. Měl právní vzdělání a mezi válkami provozoval také advokátní kancelář. Nevyhýbal se veřejným funkcím a jemu se zase nevyhýbalo dobrodružství. I takové, o něž určitě nestál. V roce 1939 utekl před Hitlerem do Paříže. Zažil nehostinné přivítání, kdy byl sedm měsíců vězněn. Až do kapitulace Francie. Další pochybné útočiště spojené s vězněním jej čekalo v Maroku. Až po delším cestování dospěl roku 1941 do USA, kde využil své předválečné zkušenosti žurnalisty a zakotvil jako redaktor v úřadě pro válečné informace a také jako hlasatel Hlasu Ameriky. Po válce udělal kariéru jako diplomat i akademický hodnostář. Jeho texty z období takzvaného budování socialismu tomu odpovídají. I tak si prožil oblouk typický pro mnohé režimní intelektuály a dočkal se zákazu publikování roku 1970. To už bylo ale na sklonku jeho života. Hoffmeisterova životní pouť se skončila roku 1973.

Autory muzikálové adaptace hry Nevěsta z roku 1927 jsou – libreta Radek Balaš a hudby Ondřej Brousek. Režie se zhostí umělecký vedoucí Divadla Na Fidlovačce Pavel Šimák.

Autoři podtrhli poetické kvality původní hry a rozvíjeli je jako specifickou kvalitu díla, které je i pohádkové a fantaskní. Oproti tomu ponechali stranou dobový satirický rozměr textu. Svéráznou úpravou pak svoji hru umístili – i když v případě pohádky to není třeba do puntíku dodržovat – do 30.let 20.století, do zlaté éry muzikálu. Jednotu času stmeluje dvacet čtyřihodin, do kterých musí hrdina Harry najít nevěstu splňující požadavek na její čistotu, ale v pohádce si s časem můžeme trochu pohrát a obrátit se při tom na různé mocnosti. Inscenace slibuje nevšední zážitek na pomezí reality a snu, přitom se opírá o muzikálové a revuální tradice a zákonitosti.

Petr Vydra, dramaturg

Obsazení a tvůrčí tým

Harry White Lukáš Rous

Anny Black Marta Sovová

Denby Devilford Denny Ratajský

Notář Petr Batěk

Pán s růží Daniel Rous

Dívky v baru a dívky celého světa Marie Doležalová, Nina Horáková, Barbora Mošnová, Martina Šťastná, Martina Randová

Číšníci,kuchaři, asistenti Lukáš Pečenka, Matěj Kužel, Jaroslav Slánský, David Voráček

Otec, asistent Zdeněk Palusga

Libreto: Radek Balaš
Hudba: Ondřej Brousek
Režie: Pavel Šimák
Dramaturg: Petr Vydra
Scéna: Jaroslav Čermák
Kostýmy: Xenie Hoffmeisterová
Choreografie: Pavel Strouhal
Realizace nahrávky a hudební nastudování: Ondřej Brousek

Za spolupráci děkujeme Petrovi Veselému z Divadla Na Fidlovačce.


Aktuální zprávy
Muzikál THE BODYGUARD odpremiéroval na prknech Hudebního divadla Karlín
Aktuální zprávy
Hudební divadlo Karlín završilo úspěšné tažení po letních festivalech na pražské Náplavce
Praha
Na příští léto se v Praze připavuje slavný muzikál “Hello Dolly!” s Ivanou Chýlkovou
  • Jiří K.

    Včera jsem měl možnost v Klicperově divadle v Hradci Králové vidět v předpremiéře nový počin z dílny Radka Balaše a Ondřeje Brouska, komorní muzikál Marilyn – Překrásné děcko pojednávající o životě legendy Marilyn Monroe.
    Marilyn není klasickým muzikálem, které se u nás v dnešní době uvádějí. Možná to není ani tak muzikál jako spíše psychologické hudební drama spojené s hudební (tragi)komedií. Důležitá část inscenace, hudební složka si zaslouží velkou pochvalu – svižná muzikálová čísla střídají naléhavé sborové pasáže v Sondheimovském stylu (neustále se vracející “leitmotiv” Marilyn mi připomínal muzikál Sunday in the Park with George, první sborová píseň jako by byla odkazem na úvodní číslo muzikálu Company, scéna z hereckého studia mi zas připomněla píseň z muzikálu The Frogs…). Marilyn je proto pro mě také oslavou Stephena Sondheima a jeho tvorby. Hudební doprovod obstarává živá kapela (ve složení bicí, kontrabas/basová kytara, klavír, klávesy, trubka, saxofon/klarinet a trombon) pod vedením Pavla Horáka.
    Hlavní představitelku Marilyn Monroe (Kamila Sedlárová) na jevišti doprovází její osudový partner, dramatik Arthur Miller a také zjevující se postava dívenky – Normy Jean (původní jméno M. M.). Vedle nich se v Marilyn objevuje oktet vypravěčů, kteří se postupně převtělují na další postavy ze života M. M. – matku, babičku, manžely, přátele, herecké kolegy a další. Tuto koncepci považuji za velice osobitou a v jistých ohledech geniální. Jediné výhrady by směřovaly k až přespříliš dlouhé a vleklé scéně z hereckého studia (ze začátku 2. dějství) a k veselé “písničce nenarozených dětí” těsně před Marilyninou smrtí.
    Co se týče výkonů, uznání si zaslouží všichni účinkující. Kamila Sedlárová Marilyn žila, prožíval jsem s ní osud M. M po celý čas. Taktéž dětská představitelka malé Normy Jean předvedla velice dobrý výkon a byla ve své roli kouzelná. K “vypravěčské company” skoro nemám ani slov, každý z nich předvedl v různých rolích několik hereckých poloh. Drobně bych možná vyzdvihl N. Holíkovou, I. Smečkovou, T. Lněničku a J. Sklenáře.
    Inscenace si zaslouží diváckou pozornost, jde o výjimečné dílo. Je možná škoda, že takovýto muzikál neuvádí některé z pražských muzikálových divadel, byla by to příjemná změna. (Muzikál o M. M se v Praze také chystá, R. Balaš by se na něm měl také podílet, leč, mělo by jít o dílo Zdeňka Bartáka…)


  • Lavera

    Viděla jsem generálku – velmi dobře zahráno, zazpíváno i zatančeno, ale hudební složka mě bohužel nijak zvláště nenadchla…