Amadeus Jána Ďurovčíka se poprvé představí českému publiku 9. června v Divadle Kalich

Na nový taneční projekt moderního baletu mezinárodně uznávaného choreografa a režiséra Jána Ďurovčíka jsme čekali dlouhých 10 let. Respektované Slovenské divadlo tanca přichází po tak dlouhé době s představením Amadeus, spojujícím fenomenální Mozartovu hudbu, současné choreografie, talent mladých umělců a vášeň.

Životní příběh hudebního génia a výstřední, vášnivé osobnosti Wolfganga Amadea Mozarta nepřestává ani po staletích fascinovat a inspirovat nové generace. Ján Ďurovčík ho vypráví prostřednictvím výtvarně působivé strhující taneční podívané.

Amadeus – Slovenské divadlo tanca

Precizní výkony tanečníků a úchvatné Mozartovy skladby obohacují i originální kostýmy z dílny mladého avantgardního návrháře Lukáše Krnáče, považovaného za jeden z největších talentů současné módní scény na Slovensku.

Amadeus – Slovenské divadlo tanca

„Tak jako sám Mozart byl velikánem, tak i Amadeus je velkolepým představením, v němž se krása tanečního pohybu v podobně moderního baletu spojuje s nádhernými tóny klasické hudby. Je to můj, je to náš pohled na život a dílo génia,“ říká Ján Ďurovčík.

Jde o story Mozartova života, který chvílemi až děsivě přesahuje do současnosti. Podobnost s lidmi, kteří předběhli dobu. „Čím vyčnívají z davu, neboť jejich genialita je tak velká, že v podstatě uráží mnohé průměrné…?,“ zamýšlí se režisér.

Amadeus – Slovenské divadlo tanca

Nechte se unášet na vlnách tohoto osudu spolu s rozličnými výrazovými prostředky, díky nimž se taneční divadlo nesnaží přinášet jen abstraktní tanec pro kritiky, ale touží vyprávět příběhy, kterým bude rozumět každý divák, které ho rozesmějí i rozpláčou.

Jeden z nejvyhledávanějších choreografů a režisérů Ján Ďurovčík patří mezi přední tvůrce moderního divadla na slovenské i české scéně a jeho díla jsou uváděna od New Yorku po Tokio. V Divadle Kalich nastudoval muzikálové hity Robin Hood, Osmý světadíl, Pomáda, Horečka sobotní noci, Atlantida a Voda (a krev) nad vodou.

Slovenské divadlo tanca přijede 9. června na premiéru v Praze rovnou z hostování v portugalském Lisabonu.

Vstupenky zakoupíte v pokladně Divadla Kalich nebo na jeho webových stránkách.

Amadeus – Slovenské divadlo tanca

Na vaše nové autorské baletní představení se čekalo 10 let. Proč tak dlouhou dobu? 

Důvod, proč jsem deset let neudělal žádné přestavení pro svůj vlastní soubor, Slovenské divadlo tanca, je vlastně velice jednoduchý – my měli v průběhu těch let pořád tolik nabídek ať už s Carmen, Ptákem Ohnivákem nebo Romeem a Julií na turné z nejrůznějších koutů světa, že vlastně pořád bylo kde a co hrát a na nic víc nebyl čas. Takže i když jsem zkoušel představení s jinými divadly, na moje vlastní nebyl prostor, protože jsme hráli v Tokiu, Číně, New Yorku, Římě… Vyráželi jsme na turné se staršími inscenacemi. Až nyní dozrál čas na Amadea.

Mozartův životní osud nabízí řadu témat a příběhů, byl umělecky ztvárněn z mnoha pohledů. Jaké emoce, pocity, myšlenky oslovily vás, když jste se rozhodl vyprávět o Amadeovi tancem? 

Já jsem Mozarta nosil v hlavě už od chvíle, kdy jsem vůbec zaregistroval, že takový skladatel existuje. Prvotní vjem jako dítěti mi samozřejmě zprostředkoval Formanův film, ten to do značné míry odstartoval. Mozartem jsem byl posedlý. Pamatuju si, že otec se o mě už začal obávat, jestli nejsem trochu švihnutý, když jsem v pubertě věčně seděl v pokoji se sluchátky na uších a poslouchal jsem Mozartovo Requiem a další skladby. Táta si myslel, že bych v tom věku měl poslouchat něco úplně jiného, stejně jako moji vrstevníci… Takže mě Amadeus doprovází od dětství. Naše totální divadlo – protože není to „jen“ o tanci – chce zanechat pocit o Mozartovi. Nesnažíme se nahradit Wikipedii, ale chceme ukázat pocit z příběhu génia. A někdy se až touto zábavnou formou divák dozvídá pravdu.

Váš Amadeus má rok od premiéry. S jakými ohlasy se setkává? 

Z mých úst to bude znít podivně, to by asi měli zhodnotit jiní. Ale dělá nám opravdu velkou radost. Máme za sebou přes 40 repríz na Slovensku, což je na taneční představení velké číslo, a už máme pozvánky do zahraničí. Ohlasy jsou fantastické. Palcové titulky „fenomenální“, „úžasné“, „dechberoucí“ až tak neřeším, hlavně cítím, co náš Amadeus dělá s lidmi. Řekl bych, čekali jsme hodně a dostali jsme ještě daleko víc.