Recenze a reportáže

RECENZE: Into The Woods aneb šťastně do smrti a co bylo dál


Krátce před filmovým uvedením muzikálu Into the Woods dorazil tento v jevištní podobě v anglické verzi konečně i do Prahy. Muzikál ověnčený několika cenami Tony, který se stal ve světě už naprostou klasikou, uvádí od 8. listopadu 2014 soubor Prague Shakespeare Company. O čem je a jak si s ním v podstatě nemuzikálový soubor poradil? Náš pohled na premiérové představení si můžete přečíst v dnešním článku.

Bylo, nebylo, byla jednou jedna chudá dívka, která žila se svým otcem, zlou macechou a dvěma nevlastními sestrami, jmenovala se Popelka. Ze všeho nejvíc si přála navštívit královský ples. Po všech strastech a peripetiích, které jí osud připravil, a s nemalou pomocí svých přátel, holoubků, se jí přání splnilo, dokonce získala svého prince, který ji našel podle ztraceného střevíčku, vzali se a žili šťastně až do smrti.

Bylo, nebylo, byla jednou jedna malá holčička, podle čepečku, který nosila, jí říkali Červená Karkulka. A poté, co ji i s babičkou myslivec zachránil z vlkova břicha, žili všichni šťastně až do smrti.

Bylo, nebylo, byla jednou jedna princezna, Locika (někdo ji možná bude znát jako Rapunzel), s dlouhými, krásnými a kouzelnými vlasy, kterou unesla zlá čarodějnice a věznila ji ve vysoké věži, dokud ji z ní nevysvobodil její princ. Vzal si ji a žili pak spolu šťastně až do smrti.

Bylo, nebylo, byl jednou jeden malý chlapec, Jack, žil jen se svou matkou a bílou krávou, jediným zdrojem jejich obživy. Poté, co prodal krávu za hrst kouzelných fazolí, ačkoli si z celého srdce přál, aby ji prodávat nemusel, prožil neuvěřitelné dobrodružství v říši obrů, kterým ukradl jejich poklad a žili pak s maminkou (i s krávou) šťastně až do smrti.

A byli také pekař s pekařkou, kteří kvůli kletbě zlé čarodějnice nemohli mít děťátko, dokud nesplnili úkoly, které jim zadala, najít a přinést střevíček jako samé zlato, kabátek červený jako krev, vlas žlutý jako kukuřičný klas a krávu bílou jako mléko, a nezlomili tak její kletbu. Když se tak stalo, narodil se jim chlapeček a žili šťastně až do smrti.

Šťastně až do smrti – Happily ever after, slogan, na němž představení stojí. Jenže co vlastně bylo dál? Co následovalo potom, po „ever after“? Byli skutečně šťastní až do smrti?

Pro všechny, kterým tahle otázka nikdy nedala spát, a samozřejmě pro všechny příznivce muzikálů Stephena Sondheima a vlastně pro fanoušky muzikálů vůbec je určen muzikál Into the Woods, uváděný od soboty 8. 11. 2014 v divadle Kolowrat v režii Stevea Josephsona souborem Prague Shakespeare Company v původním znění, tedy v angličtině, bohužel bez titulků.

Autorem muzikálu Into the Woods je Stephen Sondheim (mimo jiné autor Sweeneyho Todda), který jej napsal podle libreta Jamese Lapinea. V první polovině muzikál vypráví výše uvedené pohádky, byť mnohem víc zamotané vzájemně do sebe, právě až do okamžiku jejich šťastných konců. Po přestávce pak následuje další děj, jehož konec nebudeme vyzrazovat, zajděte se podívat sami. Dozvíte se, co vlastně bylo dál, potom, co si Popelka, stejně jako Locika, vzala svého prince a nastěhovala se s celou rodinou na zámek, potom, co se Jack i Karkulka šťastně vrátili domů, potom, co se Pekaři a jeho ženě narodil syn, z ošklivé zlé čarodějnice se stala krásná, ale obyčejná žena a poté, co z nebeského království obrů na zem přišla obřice, žena obra, který se na konci první poloviny zabil pádem z nebe, když se snažil chytit Jacka. Druhá polovina muzikálu je jistě mnohem temnější a o něco méně pohádková, než ta první, ale rozhodně stojí za to se zajít podívat a zlédnout, jak by vlastně mohl děj pokračovat mimo stránky pohádkových knih.

Muzikál na motivy známých pohádkových příběhů spatřil světlo světa již roku 1987, získal několik cen Tony (přestože jeho konkurentem byl v témže roce Lloyd Webberův Fantom Opery) a byl od své premiéry uveden již na mnoha jevištích světa. Přesto se do povědomí českého diváka, dostává právě až nyní, kdy se ve světové premiéře na Vánoce 2014, a v České republice následně v roce 2015 (jako Čarovný les), představí ve filmové verzi s Johnnym Deppem a Meryl Streep v hlavních rolích. Před tímto filmovým uvedením tedy Prague Shakespeare Company přichází s jevištním zpracováním tohoto muzikálu, které vám umožní zjistit, oč se vlastně jedná ještě chvíli před premiérou filmu. (Redakční poznámka: Distribuční kinopremiéra v ČR byla bohužel Falconem zatím posunuta až na DUBEN 2015.)

Hraje se v Divadle Kolowrat ve skutečně velmi komorním prostředí, které si pro tento muzikál režisér Steve Josephson se svým týmem  přetvořil k obrazu svému, v takovou (ne)obyčejnou pohádkovou půdu. Klasické hlediště se nekoná, diváci sedí po obou stranách jeviště, takže jsou v podstatě vztaženi přímo do děje a mají tak mnohem lepší přehled o všem, co se před nimi právě odehrává. Vzhledem k vyššímu počtu postav a přeci jen trochu zamotanějšímu ději, je to jedině dobře.

Scéna je jednoduchá, vystačí si v podstatě s několika kulisami většinou dokreslujícími právě tu kouzelnou atmosféru staré půdy, jako jsou staré sáně. Jedinou výjimkou je pekařův dům a obchod, dalších kulis je minimum, ostatně nejsou potřeba, kouzelný les se společně s několika dalšími prostředími promítá na promítacích plátnech na diváky neobsazených stranách jeviště.

Steve Josephson a Elissa Levitt

Projekce pak kromě vytvoření toho správného prostředí slouží v několika případech i k promítnutí některých postav, jako Popelčiny maminky, respektive jejího ducha, Karkulčiny babičky a druhé z Popelčiných sester, která vzhledem k tomu, že je hrána stejnou herečkou jako Locika, prostě nemůže být na jevišti vždy. V případě dokreslení jednotlivých scén a prostředí, případně i v případě využití stínohry, jsou plátna a projekce, jejichž autorem je Kristyna Balaban, využity výborně a velmi nápaditě, o potřebě jejich využití k doplnění živě neobsazených postav, či právě k doplnění druhé Popelčiny sestry ve chvíli, kdy nemůže být živě na jevišti, by se však dalo pochybovat. Osobně se nedomnívám, že by nebylo možné stejně jako všechny další neživé postavy, na jeviště přivést i herečku ztvárňující ducha Popelčiny maminky, či ji prostě nechat jen zpívat bez skutečného zjevení se, či že by nebylo možné Popelčinu druhou sestru prostě v některých chvílích vynechat. Za sebe mohu říct, že by mi takové vynechání překáželo mnohem méně, než její doplnění na plátně, které působilo naprosto zbytečně a trochu rušivě.

Hudba muzikálu Into the Woods autora Stephena Sondheima je postavena na stejném základu jako jeho hudba k jiným muzikálům. Nejedná se o prvoplánové hity, které by se vám beze všeho zaryly do paměti. Vzhledem k tomu, že se však písničky i jednotlivé hudební motivy opakují, si jistě minimálně některé kousky zapamatujete, mezi nejvýraznější z mého pohledu rozhodně patří úvodní Prologue („Into the Woods“), dále např. Agony, Stay With Me či Children Will Listen.

Obsazení je až na tři výjimky bez alternací. Výjimkami jsou postavy Vypravěče, Čarodějnice a Pekařky, které na premiéře odehráli Brian Caspe (hraje v alternaci s Karlem Korsou), Michaela Horká (která se v roli Čarodějnice střídá s Vendulou Příhodovou) a Elissa Levitt (alternována Teresou Trnkovou), ta je zodpovědná i za hudební nastudování díla . Spolu s nimi hrají dále režisér Steve Josephson Pekaře, Jessica Boone Popelku, Milan Malinovsky Popelčina prince a Karkulčina Vlka, Jay DeYonker Jacka, Bree Welch Karkulku, Markéta Švábová Lociku (Rapunzel) a jednu z Popelčiných sester, Josef Guruncz Locičina prince, Julie Josephson Jackovu matku a Karkulčinu babičku, Amy Huck Popelčinu macechu, Sabina Olijve druhou Popelčinu nevlastní sestru, Eric Sammons Princova sluhu, Bob Boudreaux Popelčina otce a ze záznamu dále můžete například slyšet Judy Frow jako obřici, která se objeví v druhé polovině.

Čarodějnice Vendula Příhodová v písni Stay With Me - snímek pochází z tiskové konference, autorkou je Kristýna Junková - Musical.cz

Čarodějnice Michaela Horká a píseň The Last Midnight - snímek pochází z tiskové konference, autorkou je Kristýna Junková - Musical.cz

Jessica Boone jako Popelka

Brian Caspe - Vypravěč

Princové Milan Malinovsky a Josef Guruncz

Markéta Švábová jako jedna z nevlastních Popelčiných sester

Co primárně je na všech v obsazení fascinující, je jejich zápal, nadšení a radost, která z každého člena obsazení sálá. Na všech je vidět, že si představení užívají a kromě zápalu jsou všichni i pěvecky a herecky výborní. Nemá význam se rozepisovat o každém zvlášť, fungují výborně všichni. Skvělým pojetím svých postav pak přeci jen o něco víc zaujali zejména Bree Welch v Karkulce, Jay DeYonker v Jackovi, či Jessica Boone v Popelce. Jediný slabší moment vytváří Michaela Horká, jejíž čarodějnice je sice rovněž herecky i pěvecky výborná, bohužel však doplácí na špatnou srozumitelnost. Zatímco všem ostatním členům obsazení, ať jsou herci původně česky či anglicky mluvící, je rozumět výborně, pochytit, proč přesně se zrovna Čarodějnice vzteká, bylo v několika okamžicích skutečně náročné.

Tím je však možné mírnou kritiku ukončit. Nebýt špatné srozumitelnosti čarodějnice a několika zbytečných využití projekcí, nebylo by muzikálu co vytknout. Snad až na zejména v Praze v podstatě obvyklou absenci živé hudby, která však v tomto případě skutečně lze omluvit zejména tím, že by ji nejspíš opravdu nebylo kam dát. Muzikál Into the Woods ovšem i tak rozhodně za vidění stojí. Nejspíš si nenajde příliš široké publikum, zejména proto, že je celý anglicky, bez titulků a vzhledem k tomu, že minimálně do premiéry filmového zpracování se jedná o dílo nepříliš známé. My však jeho zhlédnutí rozhodně můžeme doporučit. Jedná se o menší a neokázalou, ale rozhodně osvěžující produkci, která nesází na známé tváře, ale zejména na výborné výkony a zcela neotřelý příběh.

Termíny repríz Into The Woods do konce roku 2014:

30. listopadu v 15:00
1., 4., 26,. 27. a 28. prosince v 19:00
28. prosince v 15:00

Produkce bez problémů dává k dispozici i předpokládané obsazení alternací na daný den:

Neděle 30. listopadu – Michaela Horká, Elissa Levitt, Brian Caspe
Pondělí 1. prosince- Vendula Příhodová, Teresa Trnková, Brian Caspe
Čtvrtek 4. prosince – Michaela Horká, Elissa Levitt, Karel Korsa
Pátek 26. prosince -Vendula Příhodová, Teresa Trnková, Brian Caspe
Sobota 27. prosince – Vendula Příhodová, Teresa Trnková, Karel Korsa
Neděle 28.  prosince – Michaela Horká, Teresa Trnková, Karel Korsa

Zájemcům se určitě vyplatí sledovat také oficiální facebookovou stránku Prague Shakespeare Company.

Snímky z představení, až na vyznačené výjimky,  laskavě poskytla Prague Shakespeare Company.


Recenze a reportáže
Recenze: Brněnský “Jekyll & Hyde” je promarněnou příležitostí
Recenze a reportáže
Kamila Nývltová vydala nové CD plné překrásných vánočních melodií (+ soutěž)
Recenze a reportáže
Muzikál “Johanka z Arku” má po obnovené premiéře – Obsáhlá recenze
  • Nick

    Zajímalo by mě, kolik z těch zarytých muzikálových fanoušků se bylo podívat (nebo to alespoň plánuje) na tomhle absolutně kultovním představení… Předpokládám, že asi moc ne… Vždyť je to anglicky, není tam žádná star ani superstar a nehraje se to v žádném z těch supíš muzikálových divadel :) Nojo, co se dá dělat… Jinak za sebe doporučuji každému, kdo chce vidět hodně dobré představení v úchvatném prostoru s nadprůměrnými výkony :)