Recenze a reportáže

“Kladivo na čarodějnice” – dech českých dějin v muzikálovém pojetí


Dlouho očekávaný projekt nového tvůrčího týmu “Kladivo na čarodějnice” měl minulý čtvrtek svou premiéru. První český muzikál inspirovaný skutečnými dějinami českých zemí znovu otevřel prostor Divadla Milenium. Premiéroví diváci odměnili snažení tvůrců i účinkujících bouřlivým potleskem, zároveň se však rozdělili na dva tábory – nadšené a zklamané. Díky naší redakční spolupráci si opět můžete přečíst dva zcela názorově odlišné pohledy na nový muzikál.

.

Pavel Košatka: “Kladivo na čarodějnice” má především atmosféru

(viděno na druhé veřejné generální zkoušce 28.4.2009 a premiéře 30.4.2009)

V NAŠEM NOVĚJŠÍM ČLÁNKU MŮŽETE ZHLÉDNOUT VIDEO S UKÁZKAMI Z MUZIKÁLU!

Hrbáč Vladimír Marek

Hrbáč Vladimír Marek

Kladivo na čarodějnice. Překlad latinského názvu knihy Malleus maleficarum, též název knihy Václava Kaplického a jejího filmového zpracování režiséra Otakara Vávry a nyní také název nového českého muzikálu, který se jako první inspiruje skutečnými dějinami českých zemí. Inkviziční procesy v Šumperku a Velkých Losinách v 17. století jsou jedny z temných stránek naší historie. 101 upálených nevinných obětí ve jménu Boha. 101 obětí, které jsou dodnes ve spisech klamně označeny jako “čarodějnice” či “kacíři” a církev nikdy neuznala své pochybení.

Tohoto námětu se ujal nový tvůrčí tým ve složení Milan Levý (producent, hudba), Pavel Holý (hudba), Jan Krůta (texty hudebních čísel) a Marek Kožušník (libreto). Muzikál, který vznikal dva roky měl premiéru 30.4.2009 (tedy přesně na den všech čarodějnic), a to v nově otevřeném Divadle Milenium.

Hraběnka Sisa Sklovská

Hraběnka Sisa Sklovská

Začněme u již výše načatého příběhu. Osudy postav přepracoval do muzikálového libreta scénárista Marek Kožušník. Ve specifickém prostoru Milenia by se dala atmosféra představení doslova krájet a při vynesených absurdních rozsudcích smrti naskakuje husí kůže, zvláště když si uvědomíte, že toto se skutečně dělo a nikdo “Boží zákon” nemohl zastavit. Celou atmosféru poněkud kazí konec, kde nejsou uzavřeny osudy většiny postav. Nedozvíme se, jestli hraběnka zastavila procesy, nebo Boblig dále řádil nebo zda kat odmítl dále sloužit inkvizici. Po dlouhých 3 a půl hodinách na ne příliš pohodlných sedačkách divadla bychom očekávali propracovanější závěr.

Jedním z výrazných kladů představení je hudba Milana Levého a Pavla Holého. Žánrově je velmi pestrá, v první půli převládají spíše popověji laděné písně, v té druhé převládá rock a jeho odnože. Ústředním hitem představení je píseň hraběnky “Kdo ví kdo je ďábel“. Hudebně zajímavé jsou však všechny písně, hudební nahrávka je spíše komornější, ale vzhledem k tématu zcela dostačující. Hojně jsou zastoupeny duety. Na první i druhý poslech se zdají písňové texty Jana Krůty jako nadprůměrné a jsou psány s ohledem na účinkující, takže vše krásně padne do úst a o to lépe se poslouchají. Dalším milým faktem je, že sbory zpívají živě, takže již zbývá jen krůček k dokonalosti a přivést na pražská jeviště zpět živý orchestr. Na generálkách a premiéře ještě nebyl zcela doladěn zvuk, věříme však, že s každým dalším představením bude lepší a lepší.

Schmidt (Vladimír Hron), Hraběnka (Sisa Sklovska) a Boblig (Lukáš Vaculík) u soudu

Schmidt (Vladimír Hron), Hraběnka (Sisa Sklovska) a Boblig (Lukáš Vaculík)

Scénografie a nasvícení se ujal Petr Čepický, společně s režisérem Ladislavem Beranem však vytvořili na jevišti zcela scénicky nefunkční podívanou. Přestože scénu tvoří jen jakési tři průhledné brány, jedny schody a Petrovy kameny, jsou přestavby mezi scénami neúnosně dlouhé a jen kazí atmosféru představení. Právě tento fakt byl ve foyer nejvíce diváky kritizován a zrušení bran by pozitivně přispělo ke spádu představení. Nasvícení je spíše strohé, žádné přehnané světelné efekty, což je vzhledem k tématu chvályhodné. Bohužel to má také negativní stránku. Divadlo Milenium totiž nedisponuje bodovými reflektory, takže herci nejsou přímo nasvíceni a především ve scénách měšťanů nemají diváci šanci postřehnout, který z nich právě zpívá. Ladislav Beran si poměrně dobře poradil s neobvyklým jevištěm Milenia a rozehrává scény na všechny strany (doporučujeme spíše sektory 2 a 3). Přesto však někdy režie postrádá spád, a to především v začátcích první půle. Projekce, které natočil Petr Čepický jsou vkusné a opravdu jen dokreslují danou scénu. Tradičně dobré jsou kostýmy Romana Šolce. Velice efektní je závěr první půle, kdy se při reji čarodějnic na Petrových kamenech zvedne celé jeviště do svislé polohy a company po něm šplhá ke stropu divadla.

Kat (Lešek Semelka) s vyslýchanými čarodějnicemi

Kat (Lešek Semelka) s vyslýchanými čarodějnicemi

Tím se dostáváme k choreografii. Vzhledem k faktu, že Ladislav Beran je především choreograf, jsme očekávali více tanečních výstupů. To však vynahrazuje propracovanost a originálnost spíše minimalistických choreografií. Tradičně představení doprovází taneční postava, v tomto případě Smrt, která spíše démonicky “dohlíží” nad dějem, opět však platí, že by se mohla vyskytovat hojněji.

Tím nejlepším společně s hudbou jsou výkony. Do Kladiva byly obsazeny především mediálně méně známé tváře, kvalitativně jsou však až na pár výjimek skvělé. V hlavní roli inkvizitora Jindřicha Bobliga z Edelstadtu exceluje Radim Schwab, a to po všech stránkách. Už jen když přicházel poprvé na jeviště se svými přisluhovači, šla z něj hrůza. “Hvězdná alternace” v podání Lukáše Vaculíka byla herecky velice odlišná, přesto přesvědčivá, bohužel je pan Vaculík pěvecky i pohybově pro muzikál nepoužitelný.

Děkan Lautner je poněkud scénáristicky méně povedená postava, skvělý hlas Oldřicha Kříže v ní však skvěle vynikne a jeho obhajoba před soudem patřila k vrcholům představení, zvláště s přispěním výše zmiňovaného Radima Schwaba. Děkanova schovanka Zuzana Vogliková byla skvěle zahrána i odzpívána talentovanou Markétou Zehrerovou. K hereckému vrcholu pak patřila role hrbáče, kterého ztvárnil herecký mistr Vladimír Marek, některým divákům však mohl vadit jeho činoherní zpěv, který však pro snadnější písně postavy zcela dostačuje a Marek tak ze sebe může vydat vše.

Zuzana (Markéta Zehrerová) a Lízl (Knoflíčková)

Zuzana (Markéta Zehrerová) a Lízl (Alena Knoflíčková)

Jednou z pěvecky nejtěžších postav je hraběnka, která prakticky nemá prostor pro herectví. Finalistka pěvecké soutěže X Factor Martina Pártlová pěvecký part zvládla s přehledem, těch pár vět mluveného slova však zněl velice nejistě a uměle. Bylo to však její první divadelní vystoupení vůbec, lze tedy očekávat pokrok s dalšími odehranými reprízami. Sisa Sklovská v téže roli nezklamala a předvedla suverénní pěvecký i herecký výkon, až zamrzelo, že se jí nedostalo více prostoru. Přítel hraběnky farář Schmidt je již herecky náročnější a pěvecky také vyžaduje značný talent, který projevil jak Jan Kříž, kterého považuji za jednoho z největších mladých talentů hudebního divadla, tak také Vladimír Hron, který pěveckým výkonem opravdu překvapil.

Kat Lešek Semelka nenadchne ani neurazí, bohužel však má jedny z nejhezčích písní a spíše vidím jeho alternany jako lepší volbu. Lízl Alena Knoflíčková na malém prostoru, který jí scénář přidělil, předvádí velice slušný výkon. Sólové výkony měšťanů jsou skvělé, z mužů vynikali David Bouša, Petr Kutheil a Petr Šudoma. Dámy byly skvělé komplexně, stejně jako zbytek měšťanstva. Taneční role Smrti nepatří k nejnáročnějším, Glorie Fricová jí tedy zvládla skvěle. Jak jsem psal již výše, taneční company příliš prostoru nedostala, zároveň se však nedá říci, že by byla špatná, spíše naopak.

Závěrečné upálení (Oldřich Kříž, Markéta Zehrerová a Vladimír Marek)

Závěrečné upálení (Oldřich Kříž, Markéta Zehrerová a Vladimír Marek)

Divadlo Milenium, které Kladivo znovu otevřelo, je v sálu velice zajímavým prostorem, připomínající arénu, velice nepohodlné jsou však sedadla a ostatní prostory divadla nejsou také příliš divácky příznivé, aneb “mačkejme se všude, kam přijdeme”. Nedořešená je také kavárna a současně divadelní bar o přestávce. Cena za brožurku k představení je velice nadprůměrná, a to 130 korun. Obsahuje však kompletní texty písní a synopsi (doprovázené návrhy kostýmů), pár historických faktů, medailonky všech tvůrců a účinkujících a několik stránek barevných fotografií. K programu je přikládán také umělohmotný přívěsek ve tvaru kříže. Tento fakt je sice originální, ale za cenu zvýšení ceny mi to přijde zcela zbytečné.

Kladivo na čarodějnice má své chybičky, mezi ty nejvýraznější patří dramaturgie a scénické nastudování. Na druhou stranu disponuje silnou atmosférou, originální hudbou a skvělými výkony. Kladivo tedy rozhodně stojí za návštěvu, pokud se vám navíc sejde skvělé obsazení, odnesete si hluboký umělecký zážitek s nádechem českých dějin.

.

Ondřej Doubrava: Úvaha z premiéry aneb Vzkřísí „Kladivo na čarodějnice“ konečně Divadlo Milenium?

(viděno na premiéře 30. 4. 2009)

Zahalené ženy u soudu

Zahalené ženy u soudu

Dovolte mi na předchozí odstavce rovnou navázat. Předem bych rád upozornil, že můj pohled protentokrát asi nebude recenzí, ale spíše takovou úvahou. Po zhlédnutí se mě totiž zmocnila jistá skepse. I na „Kladivu na čarodějnice“ je totiž jasně vidět, jak moc se liší pojetí muzikálového žánru v Praze a ve zbytku republiky. Následující text je možná kritický, ale snad poskytne dobrou reflexi.

Samozřejmě nelze vstoupit do hlavy jednotlivých tvůrců muzikálu a číst jim myšlenky, dá se ale, doufejme, předpokládat, že si  v prvé řadě chtějí splnit svůj sen a jistě chtějí udělat představení podle svých představ. I ambice mají nemalé. Ale bohužel se jim pravidlům žánru občas podaří dost zpronevěřit, hlavně, co se zapojení všech tří syntetických složek týče. Ale hezky postupně.

Bobligův trimfuální pochod Šumperkem (Lukáš Vaculík, Vladimír Hron)

Bobligův trimfuální pochod Šumperkem (Lukáš Vaculík, Vladimír Hron)

Na počátku ohlášení projektu se hodně řešila otázka, zdali se půjde cestou knižní předlohy, či ve stopách slavného (a geniálního) filmu. Odpověď je nasnadě, z druhé varianty je toho v představení k dispozici opravdu mnoho. Od takřka přesných textových citací, až po inspirované projekce. Až se chce poprosit, zdali by autoři filmového scénáře, společně se jménem režiséra Otakara Vávry, nemohli být uvedeni mezi autory. Nicméně Marek Kožušník uměl ta správná místa z filmového pásu do libreta vybrat dobře.

Nedostatky se dají vysledovat v náčrtu postav (a v nepříliš jasném zakončení jejich osudů, které je naznačeno nikoli tečkou, ale drobnou tečičkou, viz. hrdina Hrbáč, kde sice jeho závěrečný čin pochopíme, ale motivace nám díky náhlosti zůstane utajena). Někdy chybí ukončení vývoje úplně. Ale v tomto scénárista zdaleka není sám a dostaneme se k tomu níže. Chtělo by to mít po ruce nějakého šikovného dramaturga – spojku mezi režisérem a funkčností představení na diváka (hodil by se i na proškrtání textu). Obrovskou pochvalu ale udělujeme za to, že se podařilo zanechat základní myšlenku – paralelu s hrůznými politickými procesy z padesátých let a strašlivé zjištění, že touha po moci je věčná a praktiky vlastně také. Paralela je sice jen naznačena, ale mladé generaci by to mohlo stačit a je dobře, že znalejším lidem po hřbetě „husina“ přeběhne, ač i tady by byla lepší důslednější dramaturgie a výraznější podání.

Děkan Lautner (Oldřich Kříž) s měšťany

Děkan Lautner (Oldřich Kříž) s měšťany

Dovolte oslovit pány autory:  Drazí tvůrci, tu inspiraci filmovou verzí jste mohli výrazněji přiznat od začátku, není se přece zač stydět.

Výhrady nemusíme příliš mít k písňovým textům Jana Krůty. Vulgarismy od vznešených pánů znějí sice poněkud násilně, ale lze to brát jako uměleckou licenci.

Malinko schizofrenní je přístup k hudbě. Tato složka je poměrně náročná a těžko se v ní hledá hit. Na tom není vůbec nic špatného, muzikály bez hitu existují a například americký skladatel a textař Steven Sondheim si na tomto přístupu postavil celou kariéru, jelikož on svou hudbu přizpůsobuje výhradně dramatické situaci. „Sondheimovský“ muzikál by potřebovalo české publikum poznat jako sůl, jedná se o nesmírně poutavý přístup k hudebnímu divadlu. Tady však určitý posluchačský červíček v toku melodií rozhlodá dojem, že některé postupy nasvědčují o určité ambici hit v díle mít. Proč se to nedaří a proč se možná nepodaří odnést si nějakou píseň „domů“? (To je samozřejmě relativní.)

Smrt (Glorie Fricová)

Smrt (Glorie Fricová)

Určitou část viny na tom mají aranže. Milan Levý a Pavel Holý se spolehli převážně na elektronické nástroje. Ok, proč ne. Ale při nápodobě dobových postupů nefungují, stejně tak při popových písních znějí použité zvuky a samply příliš lacině a v dnešní době již nemoderně. Proto ucho oblaží jen občasný vpád rockové kytary a techno prvků v tanečních scénách, tam už samply samozřejmě svou práci zastanou znamenitě. Co pro příště moderní prvky promíchat s trochou původních středověkých nástrojů, s malou špetičkou symfonického orchestru? Smyčce zaslechneme jen v „přestavbovém motivu “ (hrozný výraz, ale jiný není). Navíc, do Milenia vždy patřil živý orchestr, nyní ho zde ale nenajdeme.

Co to je vlastně ten „přestavbový motiv“? Inu, představení není zatím příliš dobře zvládnuté technicky. Přes prakticky nulovou scénografii (pracuje i s pilířem původně zde uváděných “CATS”), kde se hýbe jen s několika málo objekty (schody suplující kameny, kovové brány), přestavby trvají nekonečně dlouho a tak je alespoň, aby se divák nenudil, dokresluje hudba. Moc se přimlouváme za vyřazení kovových bran, jsou naprosto zbytečné, i ve scénách, kde se využívají. Inscenace tím rozhodně získá na tempu. Sound-design měl na premiéře dokonce vážné trhliny, kde interpretům nebylo často při zpěvu rozumět a hlasitost jednotlivých skladeb byla zase dosti nevyvážená. I na světla by se našlo pár připomínek. Přitom se tomu dalo zabránit.

Soud s děkanem Lautnerem a Zuzanou

Soud s děkanem Lautnerem a Zuzanou

Už dlouho si zde v diskusích hrajeme s myšlenkou, že by se u nových, nevyzkoušených děl mohl zavést maraton například deseti až patnácti předpremiér po americkém a britském způsobu, kdy se dílo hraje několik týdnů předem a vezme se do hry i divák, který tvůrcům pomůže vychytat drobné chybičky. Slovo „generálka“ by totiž nemělo být jen o kontrole technické složky, ale dají se na nich skvěle poznat i první reakce diváků, bohužel se s nimi u nás příliš nepracuje a v několika málo vysloveně finálních generálkách s okamžitě nadcházející premiérou už se toho moc nespraví. Snad nás s tímto nápadem někdy někdo vyslyší. Přejme tedy „Kladivu“, ať se brzy kvalitně usadí, alespoň v rámci repríz.

Hrbáček (Vladimír Marek) se svým pánem Bobligem (Lukáš Vaculík)

Hrbáček (Vladimír Marek) se svým pánem Bobligem (Lukáš Vaculík)

Snad největší slabinou inscenace je ovšem příliš statická režie Ladislava Berana. Až se nechce věřit, že by se umělec, povoláním choreograf, něčeho takového mohl dopustit. Dochází tu totiž přímo k řetězové reakci. Soubor komplexně dobře zpívá s mírnými odchylkami (tomu se tedy v rámci úvahy nemá cenu věnovat šířeji), je s hudební složkou sžitý, ale nemá co hrát.

Jediná herecká akce je totiž: přijít, stát, případně obejít arénovité jeviště, na někoho ukázat a v nejlepším případě vyjít na schody. U měšťanů a bohužel i hlavních aktérů hlavně ze začátku představení, věc velmi markantní. U postavy Hraběnky se veškerá akce “obohacuje” ještě u držení si sukně od šatů (ano, kostýmy Romana Šolce jsou opět bezvadné, o tom už také není třeba diskutovat). Ale zpívá to Sise Sklovské pěkně, to je pravda.

Stejně tak Lukáš Vaculík byl snad obsazen také proto, aby ukázal trochu “činohernějšího” inkvizitora Bobliga, když už zpívaný text jen rytmicky recituje. Místo toho  hraje pouze obličejem (ten ale často není vidět) a postavu charakterizuje celou dobu zvýšený hlas. Vypadal, že ho role velmi baví, ale nemá možnost ukázat jinou polohu, než hysterického záporáka.

Aby zde nebyla jen kritika: existují čestné výjimky a s tím souvisí další problém.  Uchopení postavy a práce s ní, jak bylo poukázáno už na začátku článku. Pokud se tato věc zanedbá, na diváka nemají šanci dolehnout ty správné emoce. Na premiéře opravdu hrál a žil svou postavou pouze jeden jediný aktér. Tím je Vladimír Marek v roli Hrbáče. A proto se nemůžete divit, že pro mou osobu byl právě on hlavní postavou celého muzikálu, nikoliv hlavní hrdinka Zuzana, nikoliv Lautner a už vůbec ne Boblig. Hrbáč jasně směřuje od bodu A k bodu B, sledovat jeho „kariérní vzestup“ od chudáka na funkci úlisného Bobligova asistenta, je nadmíru zábavné. Bravo!

Farář Schmidt (Vladimír Hron)

Farář Schmidt (Vladimír Hron)

Velmi milým překvapením je výkon Vladimíra Hrona v roli faráře Schmidta, rozhodně zde není bavičem, ba naopak, je taktéž zlým mužem, jde z něho dokonce strach a bylo vidět, že v této poloze našel určité zalíbení, i jeho zpěv byl na poslech příjemný. Jiskřičky naděje dokázali vykřesat ještě Oldřich Kříž a v závěru díky emočně vypjatým momentům i Markéta Zehrerová, coby zmínění hlavní “viníci”: kněz Lautner a dívka Zuzana. Na poli v rámci prokreslení charakterů zde ale celkově vážně pšenka nekvete.

Jako zjevení pak  přijde efektní „skřetí“ choreografie na konci prvního jednání a pokud by se měl vybrat jeden moment, proč inscenaci určitě zhlédnout, byl by to právě tento. Alespoň si v něm prohlédnete dance company (která občas dokonce kooperuje s divákem). Jasný kontrast je zkrátka najednou poměrně vražedný. Přitom polovinu efektu v této pasáži udělá pouze zvedající se jeviště. Jistě, je to trochu laciná hra, nicméně účinná a alespoň na chvíli vám zasvítí očička, bohužel společně s otázkou „Proč to dílo takto nevypadá celou dobu?“ Ve druhé polovině už podobný vrchol prakticky nepřijde, vše zase spadne do známých kolejí statiky a vydrží zarputile téměř až do poslední vteřiny, kde ale naštěstí dostanete opět husí kůži…

Zuzana (Markéta Zehrerová)

Zuzana (Markéta Zehrerová)

Je pravdou, že premiérové obsazení nebylo asi vybráno zrovna nejlépe a jistě bude zajímavé porovnat některé méně známé, ale z jiných projektů osvědčené alternace, kteří si možná hereckou oživovací cestičku našli snáze. (Jan Kříž, Zbyněk Fric, Zuza Ďurdinová, Lukáš Kumpricht, Jan Urban) Tak snad příště…

Celkově je „Kladivo na čarodějnice“ spíše velkým zklamáním, než převratným titulem a dá se předpokládat, že nebude vyhledáván nějak masově. Mohlo to být přesně naopak, jen by to chtělo v pár složkách ubrat a v některých zase přidat a hlavně nešetřit, zkrátka jako v životě. Určité kouzlo zde ale díky jedinečnému prostoru Milenia je, takže pokud jste vysloveně pouze fandy hudebního divadla a podlehnete atmosféře, může se vám nový počin dost líbit (viz. hodnocení kolegy Pavla), ale režijní a technické chyby inscenace jsou tentokrát často z řádu neomluvitelných, možná díky absenci dramaturgie (v programech pražských inscenací vůbec tato položka schází, přitom mimo Prahu je mají a daří se jim velmi dobře), možná z důvodů časových. Od takto ambiciózního muzikálu a zvláště od zpracování takto závažného tématu se zkrátka automaticky očekává mnohem více. I přesto, (díky osobním sympatiím k tomuto místu) lze vyjádřit radost nad tím, že Divadlo Milenium opět žije. Snad se v něm všem projektům bude dařit, tato scéna už si to jednou provždy zaslouží. Bude však záležet na diváckém úspěchu.  Zatím věta z nadpisu zůstane  zahalena tajemstvím, ale zároveň i zvědavostí.

Premiérová děkovačka

Premiérová děkovačka

Autorem fotografií z premiéry “Kladiva na čarodějnice” je exkluzivně pro Musical.cz Tomáš Král. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, ozvěte se nám na email redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!


Recenze a reportáže
Rocková opera “Antigona” se vrátila se samopaly v rukách (+ video)
Recenze a reportáže
Monty Python’s Spamalot v Brně aneb Jak zkusit rozlousknout dramaturgický kokosák
Recenze a reportáže
11 muzikálů na jednom jevišti! To je “Křížem krážem muzikálem” v Divadle Broadway
  • Toník

    Mě se Kladivo moc líbilo taky mi je moc líto, že nechodí na tohle dílo moc lidiček je to moc škoda ….


  • paní Draculová

    Byla jsem včera na odpoledním představení, především kvůli katovi – Petru Dopitovi a líbilo se mi to, většina písniček byla pěkných, myslím, že zrovna kat má ty nejlepší. Měli jsme nádherná místa – 2.sektor 5.řada uprostřed, bylo skvěle vidět. Někdo tady zmínil, že mezi muzikálovými fanoušky není moc těch, co mají rádi rock, tak tedy já jsem zrovna ten případ. Mimo muzikálů poslouchám právě jen rockovou hudbu : Black Sabbath, Led Zeppelin, Deep Purple atd…, žádný popík :):) Je to asi divné, ale je to tak. V životě by mě nenapadlo pustit jiné rádio než Rádio Beat. Samozřejmě se mi líbí Excalibur, Krysař, ale i Dracula, takže to škatulkování asi nemá smysl.


  • Romča

    Nejde o škatulkování, jen o konstataci toho, že hardrockoví fanoušci prostě tvoří mezi těmi muzikálovými menšinu. Kdyby to bylo naopak – byly by úspěchy právě toho Excaliburu daleko větší. Čili řeč nebyla o rocku, ale tvrdém rocku až metalu. Jinak ale Ex, Krysař i Dracula patří (každý s jinou intenzitou, ale patří) mezi tvrdší muzikály. Dracula je pop-rockový, s přesahem do mírnějšího rocku, proho má největší úspěchy – je to právě docela logické… R.


  • Vladimír Marek

    Toníku milý, už se snad začíná divácky dařit. Hrál jsem v sobotu odpoledne a bylo asi 600 diváků:)))


  • paní Draculová

    V Draculovi není po jakémkoliv rocku ani památky, je to vyloženě popík, ale i tak se mi líbí:):)Ovšem je fakt, že zde v Česku dost lidí přesně neví, co to rock je, jako např. Aneta Langerová, která si nechala říkat rockerka, což je mi děsně k smíchu :):)
    Pane Vladimíre Marku, Váš Hrbáč se mi včera odpoledne líbil!


  • L.end.a

    Když jste tady debatovali o té reklamě na Kladivo, tak sem si dneska všimla plakátů i u nás na Táborsku. Sice to nejsou bilboardy jako na Draculu , ale snaha nějaká asi byla…. Ale jsou moc malé a kdybych ten plakát už neviděla na netu, tak ho při jízdě autem u silnice asi ani nepostřehnu… škoda:-(


  • Katka

    Ahoj, mohla bych poprosit, nevíte někdo, kdy bude hrát Lukáš Kumpricht v průběhu června??? Moc děkuji. Katka Klímová


  • Romča

    Milá paní Draculová, nechci se přít, pokud uvažujete v dimenzích pop, rock, metal (nové žánry do této stupnice nepočítám), pak by jistě Dracula byl spíš popový, ale pokud to budete dělit ještě na podskupiny – podžánry, pak je Dracula převážně rockový. Dokonce sám mistr Svoboda si liboval v tom, že se mu Draculy podařilo zavést hodně rockových prvků a momentů – tak nějak jsme se o tom spolu bavili před drahnými šesti, sedmi lety při našem prvním velkém (bezmála dvouhodinovém) rozhovoru. A myslím, že sám autor svému dílu a záměru rozuměl patrně nejlépe.
    Ano, i Aneta Langerová má ve svém repertoáru rockové prvky, jakkoli jich není mnoho, ale jsou tam.
    R.


  • paní Draculová

    Ach jo, tak asi budu muset zavolat do rádia Beat, proč vlastně nehrají tu naší rockerku Anetku??? A nějakou pecku od rockera Svobody ? A co Eva Vašek, nejsou oni vlastně také tak trochu rockeři??? Chápu, že na vašich mítincích moc rocku neuslyšíš, takže to nemůžeš znát a ani Michal David ten pravý rocker není…..


  • Pavel Košatka

    V Draculovi je maximálně jedna rocková pasáž, a to Devastace casina a ještě by se možná dalo uvažovat o Stockers (první písničce 2. půli). Že byl ale byl Dracula rockový muzikál, to slyším poprvé a doufám, že naposledy. To že se tam párkrát v pozadí ozve tón rockové kytary neznamená, že to je rockový muzikál! Jdu si teď zatrsat na svojí nejoblíbenější rockovou pecku Vím že jsi se mnou… Dobrou. (Mimochodem, už vše chápu, když označuješ Draculu za rock, tak chápu, že rockový Ecalibur je pro tebe ulra-mega-hard-rock. Omlouvám se, příště musíš dát více do souvislostí za jaké žánry co považuješ.)


  • Vladimír Marek

    Moji milí, nemám právo do něčeho zde kecati, jen soudím, že původně docela zajímává diskuze o žánrech přerostla hlavní téma tohoto fóra, ale navíc se stala slovíčkařením, zda někde a v úplně jiných muzikálech zazněly rockové prvky či nikoliv. Díky tomu se v záplavě slov ztrácejí drobnější příspěvky těch, kteří píší o svých pocitech a zážitcích z představení Kladiva. Není to kontraproduktivní?:)))


  • HUGO

    Vláďo, a nejezdí náhodou v sobotu odpoledne spoustu zájezdů?
    Ale musím říct, že “600”, je na Kladivo úctihodný výkon, kéž by to tak bylo dál ;)


  • Ondřej Doubrava

    Vladimíre, je, zdá se, že už je to taková tradice našich diskusí, proto se raději moc nezapojuji, aby mi něco opět nebylo vyčítáno, alespoň jsem konečně kompletně přepsal jeden rozhovor, je to užitečnější. ;-)

    Vraťmě se ke Kladivu: Jinde na netu jsem četl, že je zvuk stále špatný, někdo už chce zvukaře i vyhodit, je pravda, že takžka měsíc po premiéře už to je docela velká ostuda, to ta dramaturgie se dá odpustit, režie taky, ale když se to tak vezme, tak pro většinu lidí muzikál = písně a když nejsou dobře nazvučené, snižuje to zážitek, navíc si vlastně za ten dobrý zvuk i zaplatili a dá se automaticky očekávat..


  • Vladimír Marek

    HUGO, ano už začaly jezdit i zájezdy. Myslím, že to bylo produkcí lehce podceněno a (pouze se domnívám) na začátek vsadila na Prahu. Ale je to jen moje hypotéza:)

    Ondřeji, s tím zvukem to bylo v Miléniu vždy zapeklité. Vzpomínám si, že podobné problémy byly už v Rusalce i Cats. Hodně záleží na zvukaři, který je právě u mašiny, ale je to i otázka pro odborníky zabývající se akustitkou. Možná je nějaký error už v samotném projektu stavby Milénia, možná se srozumitelnost lepší při více naplněném sálu, kdy se zvuk tolik netříská. Kdo ví?
    Ale pracuje se na tom. Autor hudby je na každém představení a poslouchá a dolaďuje se. Vím, že po návratu Vládi Berana ze zahraničí by se mělo sáhnout i k úpravám režijním, zejména ke zkrácení a zrychlení celého díla.I když tuto sobotu jsem na konci překvapeně konstatoval, že i s pauzou a děkovačkou jsme to stihli za 3 hodiny. Což je asi o 20 minut méně:)))


  • Ondřej Doubrava

    Právě, že u CATS se zvuk vyladil nějak během generálek, pak už to znělo víceméně stejně a kvalitně (viděl jsem je 15x, takže jsem tam nějaký ten čas strávil, dokonce i připomínky jsem ke svému oblíbenému dílu tenkrát měl a fakt je po premiéry ještě zakomponovali) Ano, při hutných basech, jak jen je Petr Ackermann umí se sedačky sice otřásaly, ale brali jsme to jako umělecký záměr :-D.

    K úpravám mám jen jedno slovo: Skvělé, pokud se to povede, hned sem tam, ale zase skalní příznivci už na to dílo zase tolik sáhnout nenechají, musí se to vyvážit. :-)


  • Vladimír Marek

    Ondřeji, já nepředpokládám, že by např. zkrácení přestaveb nějak hrubě narušilo strukturu díla a tím skalní příznivce jaksi nasralo:)))


  • Ondřej Doubrava

    Vladimíre, strukturu to skutečně asi nenaruší, ale pokud se odstraní ty kovové brány (netuším, jak jinak přestavby zrychlit), tak to dílo skutečně urychlí, a přitom je to taková maličkost, že? Ale do větiček bych holt moc nesahal, ač já bych škrtal jako ďas, ale stálým návštěvníkům by to hrozně chybělo.. ;-)


  • HUGO

    s kovovými bránami souhlasím, to je …….. :-(
    nicméně jsem ještě neslyšel odpověd na můj jeden z minulých příspěvků, že mám pocit, že už i teď, je Kladivo ochuzeno o pár scén


  • Vladimír Marek

    Kladivo doposud nebylo ochuzeno ani o jednu scénu, milý HUGO. Na takový zásah je nutná přítomnost režiséra, dramatika, produkce, zkrátka všech členů tvůrčího teamu. To vím naprosto jistě.
    No, a teď se mi roztrhl sáček s pohankou a tato jest všude!!!!!!
    Jdu se proklít a uklidit tu spoušť:)))


  • HUGO

    tak to jsem asi Ty 2 sceny, co me tam chybeli, musel “prospat” :-D
    nebo jsem byl natolik unesen predstavenim a to jsem byl a nejak me “vyklouzli” :-(


  • Romča

    Brány budu bránit stůj co stůj. A nejsem sám. Ty brány tvoří jeden ze dvou základů scény a mají svůj přirozený význam – odstranit je by byla velká škoda – a kvůli ušetřeným pár minutám by to ve výsledku ničemu nepomohlo. Pokud se dramaticky nezvýší propagace díla, tak už je jedno, jestli tam lidi budou 3:05, nebo 3:20, zgruntu skvělé Kladivo to stejně nezachrání… Prosím nezkracovat za pochodu. Už jsme to letos v jednom projektu zaznamenali a moc dobře to nedopadlo. Vypadla například jedna z klíčových scén, která dokreslovala přerod jedné ze zásadních postav… R.


  • Romča

    A ještě poznámka k žánrům. Obdivuji vaši suverenitu – Pavle (a paní Draculová), s jakou se považujete za větší znalce než byl mistr Svoboda sám. No ale tak to už jen tak stranou, úsměvně… Sám za sebe subjektivně dodávám, že Ex považuju za metal, ale nepovažuji se za komplexního hudebního odborníka, tím méně na tvrdší žánry, takže tímto debatu na toto téma končím – sic, abych ji vrátil tam, kde má být, můžu se zeptat lidí od Kladiva, co sem píšou, kam by žánrově zařadili právě Kladivo? Zaslechl sem před premiérou, že to bude rockový nářez, ale ve finále bych za rockovější označil jen druhou půlku… R.


  • danah

    Brány bych nebránila :-)))). Na takovémto jevišti se musí počítat s tím, že tam žádná velká scéna není možná. A převážení bran sem tam je zbytečné. Anebo když už, tak například nejdřív se nastaví brána a pak teprve začíná hudba a Zuzana schází ze schodů…. Když už jsem u těch schodů, klobouk dolů, snad to scházení herců zůstane bez úrazu….


  • Vladimír Marek

    Ano, Danah, dekorační prvky se nebudou rušit. Jen se přestavby urychlí a prolnou, aby se šlo plynule z jednoho obrazu do druhého:)


  • Tomas

    Ja bych to predstaveni okomentoval asi tak dvema slovy a to naprosta sracka,nejake rozbory jsou tady myslim vcelku zbytecne…,nemuze za to hudba,ktera je vcelku prijatelna ani zpevaci,kteri jako obvykle i v jinych muzikalech podavaji velmi dobre vykony…,oni vsak nemuzou za rezii,sceno a choreo-grafii,dramaturgii a snad krom kostymu od rovnez osvedceneho Romana Solce,za vse ostatni,co s muzikalovym vypracovanim neodmyslitelne mimo hudbu souvisi…,naprosto to postrada byt jen spetku toho,co divak ve srovnani s jinymi projekty tohoto typu ocekava,mozna vyjma te druhe pulky abych pouze nekritizoval,kde to tak trosku dostava vynuceny dramaticky spad,ale jinak je to o nicem,zkratka jakysi doposud verejnosti neznamy a amatersky autorsky tym pod vedenim pana Kruty a spol.se pokousel zahrat ci se inspirovat profesionalnimi muzikalovymi tvurci a trosku se jim to nepovedlo,nicmene to se stava,nikdo uceny z nebe nespadl…,takze ma rada zni zborit(i kdyz v podstate neni co)a udelat uplne jinak.Zdravim.


  • KathrynB

    Tomas: Váš názor se mi zdá být příliš radikální a tak trochu zaujatý, přesto komentář nechám na obornících. Avšak neopustím si oponovat v jedné věci – “sračka” to rozhodně není !!!


  • Kuba

    Byl jsem včera již po čtvrté na Kladivu a musím říct, že se mi muzikál opravdu líbí. V roli Bobliga je skvělý Radim Schwab, Láďa Marek jako Hrbáč je taky moc dobrý…. Měl jsem štěstí na všechny alternace Zuzany a musím říct, že na plné čáře u mě vyhrává Markéta Zehrerová – má v sobě herecký klid a svou roli zvládá opravdu bravurně. Naopak mě velmi nemile “překvapila” Michaela Zemánková – byl to spíše koncert hereckého neklidu – proč neustálé a nesmyslné třesení hlavou sem a tam? Role Kněžny jí sedí opravdu více. Lautner – Zbyněk Fric? Velký omyl. Prostě se na tu roli nehodí. Doporučuji Oldřicha Kříže. Martina Pártlová jako kněžna zpívá sice skvěle, ale mluvený projev je opravdu velmi civilní…. Ale abych jen nekritizoval – Kladivo je prostě jiný muzikál, než na který je český divák naučený. Na všech účinkujících je vidět, že se snaží a dělají svou práci poctivě (vyjma včerejšího představení – tam byli snad na dovolený). Muzika skvělá a výborné texty Jana Krůty mi stále zní v hlavě!!!! Děkuji. Přijdu zas, ale už si budu vybírat, kdo koho hraje.


  • Romča

    Přesně, Tomasův příspěvek mi připomíná paní Hrdinovou z Práva. Může mi někdo z těchto zásadních kritiků říct tedy, jak by to mělo být obohacené, aby se jim to líbilo? Co tomu chybí? Ne jen kritizovat, ale nabídnout vlastní alternativu? Mně to totiž přijde jen jako kritika pro kritiku. Nenapadlo vás, že vzhledem k tématu to tak prostě autoři zamýšleli – jak to vyrobili? A já si myslím, že to prostě udělali hodně dobře!
    R.


  • Líba

    Taky jsem už konečně viděla Kladivo a určitě to není sračka!!! Naopak!!! Příběh je silný, hudba je krásná, výborný výkony účinkujících, hezký kostýmy… Celkově se mi to líbilo a přijdu zas!!! Akorát jsem měla problém, že bylo blbě rozumnět slovům a tu děkovačku by to taky chtělo vychytat tak, aby diváci z bočních sektorů neviděli jen záda účinkujících. Ale jinak je to moc povedený dílo, takže chválím, chválím, chválím!!!:-) Někdo tu psal, že Markéta Zehrerová byla herecky nepřesvědčivá. Tak na to mám jinej názor. Markétka dobře hrála a zpívala už ve Třech mušketýrech (Kleopatru jsem s ní bohužel neviděla) a od tý doby vidím stále větší a větší pokroky jak v herectví tak ve zpěvu!!! Zuzana je dost náročná role a Markétka dokázala, že si ji právem zaslouží!!! A k tý hudbě, jak tu psal Roman… Já si myslím, že je to převážně do rocku, ale u těch muzikálů se většinou nedá jednoznačně určit žánr… Málokterej muzikál je vyloženě rockovej nebo popovej, většinou je tam těch žánrů víc.:-)


  • Pavel Košatka

    Včera jsem byl zase na Kladivu. Radim Schwab mě opět dostal, jeho Boblig je prostě dokonalej. Vladimír Marek opět super, jenom mě štve, že není přes hudbu slyšet jeho první píseň v druhé půli. Zklamala mě mírně Míša Zemánková, ač jí mám rád, ale tahle role prostě sedne víc Markétě Zehrerový. Pártlová už hraní oproti generálce trchu zlepšila, takže jentak dál. Zbyněk Fric byl dobrý, ale to samé jako u Zuzany, tahle role sedne víc Oldřichu Křížovi.

    Jenom nevím, co všichni máte s tím zvukem! Asi jsem divnej, ale kromě dvou scén jsem rozuměl všemu. Hudbu by mohli mírně ztišit, ale opravdu mi to nepřipadá tak tragické, jak tu většina píšete.

    K délce představení – už je to fakt kratší, ty přestavby se dost zrychlily. Přijde mi, že se na Kladivu pracuje pořád, nebo si to od premiéry tak dobře nepamatuju, ale třeba nasvícení mi místama přijde lepší.

    Všem Kladivo doporučuji. Řekněte o něm známým, rozšiřujte informace o něm… Kdyby bylo o čem psát, psal bych tu o něm pořád, protože mi přijde strašně líto, že na něj lidi nechodí. Já kdybych mochl, chodil bych tam pořád.


  • Líba

    To mi povídej, taky bych chodila pořád a kdyby mi nejel poslední bus v 19:20, dala bych klidně dvoják….


  • Vladimír Marek

    Pavle, připojuji se k chvále Radima Schwaba. Je velmi talentovaný, vysoký, se zajímavou, ostře řezanou tváří a navíc ohromný jevištní partner a fajn kluk.
    V té pecce po pauze mě skutečně muzika válcuje. Jest mi se domluviti se zvukaři. Ale je to dílem i mou zásluhou, protože se snažím Hrbáče rozhýbat jak to jen lze a občas mi dojde dech (inu, šedesátka na krku:))). Když už zpívám na prd, tak ať je aspoň na co se koukat:))))
    Představení je nyní opravdu o 30 minut kratší. Zvládli jsme to svépomocně domluvou mezi sebou a technikou. V červnu se budou konat regulérní zkoušky a představení bude doladěno. Vroucně doufám, že ke spojenosti všech:)))


  • Michal

    Dnes si doufám užiji muzikálu v pro mě kultovním prostoru Milénia.
    CATS jsem tam viděl mockrát a jsem zvědav jak na mě zapůsobí Kladivo. Tato diskuze mě na večer naladila a už se nemohu dočkat.
    P.S. Zdravím kočkocvoky :-)


  • Romča

    Tady kočkocvok, tady kočkocvok… Určitě se Ti bude líbit – Milénium je jen jedno… Svým způsobem u nás nemá obdobu. A Kladivo není tak geniální jako Cats, ale je hodně dobré a náročná měřítka splňuje.
    R.
    PS: Neuvěřitelné – se jednou shodnu skoro ve všem s Pavlem – mhm…


  • Kadena

    Včera jsem byla na Kladivu stejně jako Pavel, Kuba a určitě mnoho dalších :-) Je skvělý, že si tady můžeme sdělovat zážitky a dojmy z Kladiva.

    Nevím, jestli to bylo obsazením, byla jsem už po čtvrté, ale každopádně musím zkonstatovat, že včera jsem byla nadmíru spokojená, včera mi to zkrátka sedlo.

    Radima Schwaba jsem zažila poprvý, ale uchvátil mě svým celkovým projevem. Myslím, že celku dominoval. Včera to bylo celkově harmonický, krásně se doplňující. Ozvučení bylo daleko lepší než v začátcích a i přesuny kamenů a bran se dostaly do rozumné meze. Dřív mi právě ty přesuny kazily náladu a trochu i zážitek, protože mi přišly nesmyslné, ale včera jsem je vůbec nevnímala. A to je přesně účel.

    Vladimíre, moc jste mě potěšil!!!


  • VLK

    V pátek jsem si užil první řadu Milenia, místo koček vylézali z děr ďáblíci, ale atmosféru divadlo má stále. Jen ta reprodukovaná hudba místo živé kapely je tedy rána.
    Souhlasím z většinou toho co zde již bylo psáno, první půlka je taková utahaná a taneční company by mohla dostat více prostoru.
    Nejvíc se mi líbil Bobling – Spilka, šel z něj strach. Jako hrbáč alternoval Peter Strenáčik a v první půlce se mi zdál jako hrbáč nepřesvědčivý.Ale ve druhé půlce a zvlášť ke konci se mi už v roli líbil. Musím se ještě zajít podívat na pana Marka, těšil jsem se na jeho zde vysoko hodnocený výkon.

    Bylo strašně málo diváků, odhaduji tak 150, prázdné divadlo a tak nedošlo ani na přídavek.


  • Oldřich Kříž

    Děkuju Pavlovi a Kubovi za příjemnou kritiku a zdravím všechny.


  • Pavel Košatka

    Má vůbec Kladivo přídavek? Na premiéře hraběnka zpívala znova svojí ústřední píseň, ale když jsem byl naposledy, tak byl potlek tak veliký a vytrvalý (na ten počet lidí), že kdyby nějaký přídavek byl, tak ho určitě nasadí.


  • Oldřich Kříž

    Zatím nebyl stanovený žádný oficiánĺní přídavek,pouze na premieře to,co jste slyšel.


  • Vladimír Marek

    Jak napsal Olda (který měl včera na představení známé a tak jsem musel ubrat na talentu:))), žádný přídavek pro běžná představení není. A musím se přiznat, že nejsem velkým příznivcem přídavků.


  • Oldřich Kříž

    Ale ubral jsi skvěle,Vlaďo!:-)


  • Vladimír Marek

    Pro tebe všechno, pardále Oldřichu!:))))


  • marek.stefan

    Pro pana Marka: sice to nesouvisí s tématem,ale chci Vás a celý tým pochválit za představení Excaliburu 30.5., myslím, že se hodně povedlo a že si to užívali i účinkující. A váš výkon opravdu úžasný:) Marcel Jakubovie všechny slušně odboural:)


  • Vladimír Marek

    Děkuji,Marku. Ano, to bylo smrtonosné:))) Já na jevišti ustojím hodně, ale toto bylo nad mé síly:)))) Utíkal jsem se skrýt, slintajíc smíchy, za stromek v pozadí. Bohužel tam už řval smíchy Hynek Čermák. Skryl jsem se tedy za uzounký sloupek po straně a předstíral jsem, že tam jako nejsem:)))
    A díky za chválu. Všichni Excalibur milujeme a hrajeme téměř jako nějaký krásný obřad.


  • Veronika

    To Vladimír Marek: též se omlouvám, že odbíhám od tématu, neb na Kladivu jsem s Vámi, bohužel, neměla tu čest (doufám, že se mi časem podaří, vidět Vás v roli Hrbáče), ale musím reagovat na ten Ex, protože Váš výkon byl excelentní, stejně jako ve včerejší Dámě s kaméliemi, která byla i přes absenci jednoho člena kapely vynikající.
    Odbourávání v Exu nemám moc v lásce, ale ten “medvěd” vypadl z Marcela tak automaticky, že jsem brečela smíchy. V duchu jsem totiž reagovala paralelně s ním. A pořád jsem pak přemýšela o tom, co v mozku lidském tak automaticky zapíná tu odezvu :-)


  • Vladimír Marek

    Milá Veroniko, to hromadné odbourání nabylo tak “obludných” rozměrů, protože Vás i nás všechny po otázce: “Kdybys nebyl hlupákem” okamžitě napadla stejná věta jako Marcela:)))
    A moc děkuji za krásná slova:)


  • Ondřej Doubrava

    Podobná odbočení od tématu vždy rádi povolíme. ;-)


  • Panda

    Ahoj všichni,tak se také připojuji k diskuzi Kladiva.Viděla sem ho již třikrát a musím říct,že mám pocit,že se toto dílko stále zlepšuje.Hlavně zvuk a délka přestavbicek.Velmi se mi líbil Radim Scwab jako Boblig,myslím,že nemá konkurenci,.i když spilka je také skvělý,Hrbáče sem měla tu možnost vidět všechny a moc se mi líbí,že to každý z nich pojal po svém,ale můj osobní favorit je přeci jen Vladimír Marek.Hraběnka je pro mě jednoznačně nejlepší míša Zemánková a musím říct,že narozdíl od Pavla a Kuby mě velmi mile Překvapila v v roli Zuzany,je jiná,a její pojetí mě velmi oslovilo,ač je pravda,že i dle mého názoru je nejlepší Zuzana Markéta Zehrerová,ale hned po ní mám Míšu,Zuza se mi libila taky,ale méně a Jankovou sem ještě neviděla.Lautnera sem viděla v podání O.Kříže a Z.Frice a oba byli velmi dobří,typově se mi na Lautnera více hodí Kříž..Kladivu přeji hojnou návštěvnost,protože mám pocit,že je to dílo odvážné a hrají a zpívají v něm velmi kvalitní zpěváci.


  • IFFE

    Dnešní představtaení – naprosto povedené, musím vyzdvihnout Láďu Spilku, Lukáš Kumprichta, Míšu Zemánkovou… Ti lidé vědí, o čem hrají. Díky všem za dnešní představení – BOMBA!!!!!!


  • Michal Smrkovský

    Musím říct, že dnes jsem měl to “štěstí” navštívit Kladivo. Popravdě jsem si přečetl jen Ondrovu recenzi a pár komentářů.Naprosto s ní nesouhlasím ani v jednom bodu. Padla hláška že se nemá hodnotit první shlédnuté představení s jedním obsazením. Když jsem viděl první Excalibur, zhnusen jsem chtěl odejít o přestávce. Vystřídalo se obsazení a jezdím na něj pět let. Měl jsem asi to štěstí, že dnes bylo obsazení Excelentní- Vladimír Marek, Míša Zemánková, Spilka, Selemelka, Urban, Csino. Naprosto perfektně zahrané a odzpívané postavy. Hraběnka Pártlová se sice v roli hledá, ale i tak mě její výkon potěšil. Daša coby Angelika je mnohem horší:-D Naprosto všichni podali profersionální výkon. Jelikož jsem dost citově založenej, tak mě první polovina dost rozhodila, tudíž mi naprosto vyhovovaly přestavby scény, kdy měl člověk alespoň trochu si odpočinout. Také bych oponoval ve funkčnosti “bran”. Perfektně dokreslovaly prostřední. Poslední douška….při odchodu z divadla jsem si zpíval: “Kdo ví, kdo je ďábel, a kdo jde, v stádu paaaana”:-D Takže i nějaká ta chytlavá píseň se našla. Za mojí osobu BRAVO!!! Držím palce a těším se nashledanou:-)


« Starší komentáře Novější komentáře »