Dokořán 2009

Dokořán 13.6.2009 – “Bratránek z Batávie” a “Balada o lásce”


První část “cestovního deníku”, ve kterém Vám Ondřej přiblíží první den festivalu hudebního divadla Dokořán. Dnes Vám přinášíme krátkou reportáž ze zahájení a recenze na operetu “Bratránek z Batávie” a nový muzikál Městského divadla Brno “Balada o lásce”.

Bratránek z Batávie

Bratránek z Batávie

Milí čtenáři,

Brno je kouzelné město v každé roční době, ale už popáté má pro nás milovníky hudebního divadla největší kouzlo v červnu, neboť je zde festival hudebního divadla v prakticky všech jeho formách – “Dokořán” – tentokrát jeho jubilejní pátý ročník a nám tedy začíná osmidenní náročný maratón, někdy až tří představení denně (nakonec neuvidíme jen jedno, ale je to z důvodu krytí akcí) a jako bonus přidáme i související Tenisový turnaj divadelníků.

Jako první se na jevišti Činoherní scény představilo Slezské divadlo Opava s operetkou “Bratránek z Batávie” v režii hostujícího Oldřicha Kříže, kterého coby zpěváka můžete znát z Karlínské “Čardášové princezny” či nejnověji z “Kladiva na čarodějnice”. Ani letos není porušena příjemná tradice, že nějaká oblíbená osobnost Městského divadla Brno uvede hostující (či vždy ve dvou případech domácí) soubor na své scéně. Prvního přivítání se ujal pan ředitel Stanislav Moša, který připomněl, že festival není jen o návštěvách kvalitních inscenací, ale i o setkávání se lidí z branže. Ano, je to taktéž důležitá součást. Prakticky na každém kroku můžete narazit na nějakou tu významnou tvář, na prvním představení se vyskytli například legendární televizní scénárista Gustav Oplustil a hudební skladatel Zdeněk Barták. Na závěr předpověděl Stanislav Moša na festival hezké počasí, tak uvidíme, zda tato optimistická předpověď vyjde (kéž by).

Bratránek z Batávie

Bratránek z Batávie

Vraťme se ale k “Bratránkovi z Batávie“. Jak bylo předznačeno v onlinu, opavským se povedlo předvést rozkošné představení (i když byl orchestr občas hlasitější než zpěv) s příjemnými výkony jednoduchým způsobem. Ač je tato operetka Eduarda Künnekeho komornějšího rázu a odehrává se pouze v jediném prostředí, má všechny potřebné atributy, tradiční “záměnovou”  zápletku, (ano, bratránků je víc) vedoucí k mnoha vtipným situacím a lehké, ba “nadýchané” melodie. Navíc bylo vše interpretováno s lehkou, nesmírně příjemnou nadsázkou, s přihlédnutím ke grotesce, která dovolí si ze žánru udělat v těch správných mezích legraci, s atmosférou 20. až 30. let minulého století, připočtěme v dobrém smyslu infantilní choreografii a když vám postavy sluhů vysvětlí zákonitosti operety, může se jednat u někoho o příjemné seznámení se žánrem, stejně tak pro mnoho diváků o roztomilou inscenaci zejména se skvělou Terezou Kaveckou v hlavní ženské roli Julie a s divácky vděčnou rolí roztomilého mouly Egona v podání Petra Murceka.

Balada o lásce

Balada o lásce

Druhé včerejší představení uvedl režisér Petr Gazdík, jednalo se o jeho zbrusu novou premiéru a jeho “debut” na poli plnohodnotných muzikálových inscenací.

Nutno říci, že “Balada o lásce” Daniela Fikejze, Rina Breziny, Ivana Huvara a Petra Gazdíka, vycházející tématicky ze severské mytologie a pojednávající o tragické lásce křesťana Erlanda a Singoally z pohanského kmene, (mohlo možná, co se názvu týče, zůstat u původního libozvučného jména hlavní hrdinky, neboť se asi vžije označení “jdeme na Singoallu”) je projektem přesně pasujícím do dramaturgické linie a nepřímo navazuje na inscenace typu “Odysseia” či “Červený a černý”. Jde o inscenaci nesmírně zajímavou, i když se mohou jednotlivé názory značně lišit.

Balada o lásce

Balada o lásce

Nejde ale o projekt zcela nový, již před deseti lety se “Singoalla” v činohernější verzi dočkala zkušebního uvedení v Klicperově divadle v Hradci Králové, zároveň bylo natočeno demo a v nerealizované pražské inscenaci měl Petr Gazdík ztvárnit hlavní roli prince Erlanda. Přesto tvůrci projevili přání, aby českou oficiální premiérou byla tato nová verze připravená právě pro MdB.

Pokud jedna složka tomuto představení dominuje, je to hudba Daniela Fikejze, která mistrně kombinuje poctivý rock a symfonickou formu naprosto přirozeným způsobem, s patřičnou dynamikou (sound-design je i o něco hlasitější, než je na Hudební scéně zvykem) a řada motivů zazní i v mluvených pasážích, celé dílo tak s přihlédnutím k dalším aspektům (“pohádka pro dospělé”, mystika, romantika, stavba scénáře) dostává značně melodramatický nádech (i když v zástupci muzikálového žánru). Když se jím necháte vtáhnout a přistoupíte na něj, nebude vám vadit statičtější a výrazově přeexponovanější režie (i když od premiéry bylo na této složce zapracováno). Navíc i ta zvyšuje melodramatický dojem (v tomto bodě nemusíte souhlasit). Výtku lze ale mít ke scénografii Daniela Dvořáka, sever je z ní cítit a dovoluje hezké hrátky se světlem a stíny, nedoporučujeme však místa ùplně na kraji, neb některé postavy přítomné na scéně občas zkrátka neuvidíte. Přitom se v současné době už s tímto drobným neduhem Hudební scény při realizaci výpravy již vcelku počítá. Ale předpokládejme, že se necháte pohltit úžasnými harmoniemi a aranžemi, budete si chtít písně odnést okamžitě domů, jako se to stalo mé osobě a subjektivní chyby nebudete vůbec vnímat citelně. Mimochodem, CD prý časem bude, nezbývá než doufat.

Balada o lásce

Balada o lásce

Krátce k nejvýraznějším výkonům: Včera hrající Jiří Mach pojímá prince Erlanda více civilně, Dušan Vitázek působí více dojmem šlechtice. Johana Gazdíková vystupuje v titulní roli velice suverénně a s každou reprízou se ještě zlepšuje. Velice dobře přijímanou je role Erlandova přítele “šaška” Šeka, zejména ve strhujícím podání Milana Němce. A jako “záporáka” zde máme Asima v podání Martina Havelky, který přináší herecký přístup, ale s náročným pěveckým partem se vyrovnal dobře. K “Baladě o lásce” se časem jistě ještě vrátíme.

Na závěr dovolte nadnést možná mírně odvážnou myšlenku, ale právě inscenace tohoto druhu posunují české hudební divadlo zase někam dál, vzít muzikálovou formu a “polechtat” ji melodramatem, je krokem více než vítaným, někteří zástupci starší generace tento krok navíc bez problémů přijali.

V zítřejším deníčku kromě shrnutí dvou inscenací a jednoho koncertu možná přidáme pár zajímavostí ze zákulisí našeho zpravodajství.

Fotografie z jednotlivých inscenací přebíráme se svolením z webu Městského divadla Brno a nemusí obsahovat festivalové obsazení!


Aktuální zprávy
Papežka v prosinci naposledy
Recenze a reportáže
Mendel aneb Vzpoura hrášků – operetka pro letní večery (recenze)
Fotoreportáže a galerie
Koncert pro Krtka 2013 byl opět plný dobré nálady (komentovaná fotogalerie)
  • B.

    B.B.

    Autor Odpovědět

    Ahoj,vím,že to nepatří k tématu,ale ví se něco o přesnějším datu vydání nějakého CD s nahrávkou z MdB? Děkuji moc


  • Ondřej Doubrava

    Milá B. , dnes byla ideální příležitost se zeptat na velmi vysokém místě: oficiální stanovisko je “časem bude vše, nestíháme nahrávat”, mělo by být Peklo, Singoalla, Sněhurka, opravdu třetí Bídníci, snad i Jánošík se chystá, vše časem. Ale obrňme se trpělivostí.

    Stejně tak, pokud někdo chce odpoledního Mozarta pro snadný výlet, tak nejspíše budou, ale čeká se na zájem.


  • Lavera

    Za odpoledního Mozarta se MOC přimlouvám !!!


  • veny

    hm, doufám, že budou vydávat ta CD postupně. A začnou již brzy:)


  • Ondřej Doubrava

    To jsem zdůraznil, že by to nějaký nosič chtělo co nejdříve, tak snad… také už se nemůžu dočkat.