Recenze a reportáže

Muzikál “Kat Mydlář” – obsáhlá recenze a video sestřih z představení


Premiéra očekávaného (a obávaného) muzikálu “Kat Mydlář” je za námi. “Mydlář” navazuje na dlouhou tradici komerčních muzikálů Divadla Broadway pro běžné diváky, který je plný speciálních (zbytečných) efektů, na chlup stejné hudby, na chlup stejných textů, na chlup stejných interpretů. Takže je dopředu jasné, že diváci ohromeni lasery, LED panely a celebritami, budou nadšení a budou nadávat recenzentům, kteří už ani nečekali žádné hluboké umění, ale stejně si tu kritiku napíší. Zde pro vás máme jednu z nich, viděli jsme tři představení, máme pro vás tedy ucelený pohled na dílo a samozřejmě také exkluzivní video sestřih z premiéry.

Video sestřih z premiéry muzikálu

Přinášíme vám video sestřih z premiéry muzikálu “Kat Mydlář”, ve kterém naleznete několik úryvků z muzikálu. Vidět v nich můžete Daniela Hůlku, Alžbetu Bartošovou, Josefa Vojtka, Petra Koláře, Ilonu Csákovou, Tomáše Trapla, Lucii Černíkovou nebo Tomáše Berouna. Pro Musical.cz natočil a sestříhal Radek Janda.

“Kat Mydlář” nemá na čem stavět

Jan Mydlář, pražský kat, postava zahalená tajemstvím. Mydlář se stal slavným až po popravení 27 pánů na Staroměstském náměstí, ale jeho celý život zajímá historiky dodnes. Muzikál je volně inspirován Mydlářovým životem, obsahuje několik ověřených faktů z oné doby, ale hlavní dějová linka pochází z hlavy autorů Oldřicha Lichtenberga a Libora Vaculíka (a ještě inspirováno romány Josefa Svátka). Asi nebude překvapením, že se jedná předvším o příběh lásky, v tomto případě nešťastné lásky a jejích důsledků. Nechybí ani intriky, abychom měli jasně danou záporačku.

Ve stručnosti děj pojednává o Janu Mydlářovi, který se vzdá studií medicíny a stane se katem, aby mohl být nablízku své milé Dorotky, která má být popravena za údajnou vraždu svého manžela. Tak se také stane. V druhé (delší) půli představení se potkáváme s Mydlářem znovu, nyní je nešťastném novém manželství a má dceru Mandalénku. Jeho žena z nešťastné lásky spáchá sebevraždu, dcera ho zavrhuje pro jeho řemeslo. Mydlář se mstí Žofii za intriky, díky kterým Dorotka zemřela a také popravuje 27 pánů, včetně jeho nejlepšího přítele Jessenia. Sám se pak obětuje, aby zachránil Jesseniova syna, který miluje Mandalénku. Ti pak navštěvují hřbitov a vzpomínají na Mydláře, který se v nebi potkává se svou jedinou láskou Dorotkou.

Daniel Hůlka, Alžbeta Bartošová

Ano, skutečně romantické středověké drama. Když se podíváme na dlouhý seznam tvůrčího týmu muzikálu, najdeme tam spoustu profesí, například aplikace speciálních efektů. Ale základní divadelní profese dramaturga chybí. Zvláště u nového díla je kvalifikovaný odborník potřeba, protože pak by nevzniklo to, že v muzikálu je dvakrát stejná scéna (Mydlář vzpomíná na Dorotku a zpívají spolu jakýsi duet, stejné je i scénické ztvárnění) nebo fakt, že jednotlivé scény na sebe příliš nenavazují (některé úplně postrádají smysl), nebo že o postavě Mydláře se dozvíme nejvíce z úvodních veršů, dále ho necharakterizuje nic, jen prosté romantické písně. Vypravěč je používán příliš často, navíc je ještě špatně zkombinován v dvojroli. Je toho spousta. Diskotékové lasery nebo futuristické kostýmy jsou už jen drobnosti, které by se při dobře vystavěném díle daly přehlédnout. Ale když je dílo o ničem a ještě vám do toho svítí lasery do očí a pod nimi se prochází herci v kostýmech na způsob Lady Gaga nebo Madonny, tak to už naštve.

Hudba Michala Davida je nevýrazná, stále v jedné rovině, postrádá jakoukoliv rychlejší píseň, vše jsou hudební balady nebo romantické duety. Uvědomil si to při psaní někdo? Že v druhé půli není ani jedna rychlá píseň, dynamická scéna, zkrátka něco jiného než uspávající “Davidovky”, které znějí pořád stejně a těžko rozeznáte jednu od druhé? Ani režisér, ani asistent režie, ani autor textů, ani producent, ani dalších “x” profesí, které se na díle podílely, si toho nevšimly? Jako nelze napsat muzikál, kde stále naplno jedou bubny a elektrické kytary, tak nelze téměř tři hodiny poslouchat romantické písně o klavíru a housličkách. Jediný hit představení je “Právo mám“, který zazní v různých variantách minimálně čtyřikrát. Ještě lze zmínit duety “Jít přímo rájem” a “Chvíle, které chválím“, které si po třetím živém poslechu trochu zapamatujete a možná i oblíbíte.

Josef Vojtek

Rozebírat texty Lou Fanánka Hagena nemá cenu, stále jsou to primitivní rýmovačky na úrovni základní školy a pokud mi chcete oponovat že “cestou necestou za svou nevěstou” je originální a povedený rým, tak budiž, ale nepřijde mi to jako profesionální muzikálový text. Najdete tam toho spoustu, ale jediná výhoda – pokud se budete nudit na představeních stejně jako my a zaposloucháte se do textů, tak je to záruka dobré zábavy.

Ukázka z libreta Lou Fanánka Hagena

Prádlo namočím, v peci zatopím jak to má být
Pan mlynář má rád zde řád
Vedu hospodu, k tomu dovedu mlýn čistý mít
A kamna musí vždy hřát
Jak tu tak sloužím, tak toužím
Přestat už cídit a prát
Jak tu tak sloužím, tak toužím
Jednou se zámožnou stát

Režisér a choreograf Libor Vaculík opět nezklamal a máme před sebou opět podobné dílo jako “Tři mušketýři”. Scény jsou realizovány tradičním českým stylem píseň – zatmívačka – přestavba – píseň – zatmívačka…… Choreografie jsou vloženy na nesmyslných místech, nevyjadřují žádné pocity a už jsme je viděli v jiných dílech. Herci nemají co hrát, jen chodí po režisérem určených “cestičkách” od jednoho LED panelu k druhému, předvedou desetitisícový kostým ze všech úhlů a zase odkráčí. Pár zajímavých nápadů – upalování (tedy až na červené podsvícení kostýmu, to už je zase z kategorie těch nepovedených nápadů), oběšení s pádem židle a … to je asi vše. K těm nejvtipnějším nepovedeným nápadům patří závěrečné karaoke nebo dramatická ozvěna posledních slov. Zbytečné a laciné “na efekt” jsou již zmiňované lasery, které jsou nastaveny přesně tak, aby každý divák byl jimi minimálně dvakrát v představení osvícen. Mluvil jsem během těch tří představení asi s 20 známými a nikomu to nebylo příjemné. Třeba právě vám bude, přeji tím pádem hezkou zábavu.

Daniel Hůlka, Petr Kolář

Je mi vytýkáno, že rozebírám v recenzích zbytečné detaily a podrobnosti, právě mi počítadlo ukazuje 800 slov a vše se týká základních chyb u základních složek muzikálového představení. Pokud tyto nedostatky vidí divadelně nevzdělaný fanoušek hudebního divadla, tak je mi s podivem, že vzdělaní lidé, pohybující se desítky let v branži, nedokážou vychytat ani strukturu příběhu a dramaturgii písní. Další podrobnosti tedy nebudu rozebírat, s ohledem na výše uvedené už jsou to prkotiny, které by zlepšením stejně lepší výsledek nepřinesly. Pochválit můžu zajímavý nápad s LED panely, které vypadají dobře, oproti klasickým projekcím je obraz ostrý a herci na něj nevrhají stín. Ale opět se nedotáhlo vše dokonce a promítané projekce jsou většinou odporně kýčovité (kytky, mlýn, draci…). Dobré je nazvučení sálu. Lidé také hojně diskutují o svítících mečích a kostýmech, často bývá muzikál ironicky přejmenováván na “Star Wars“.

Hodnocení alternací a výkonů

Teď již tedy výkony umělců. Za tři představení jsme viděli mnoho různých výkonů, v rámci díla jsou většinou dobré, problém je, že nemají mnohdy co hrát a zpívat. Vezmeme to tedy rychleji než obvykle.

Daniel Hůlka

Titulní úloha Kata Mydláře je spojována především s Danielem Hůlkou, kterému byla psána “na tělo”. Výšky vyzpívává velice dobře, v romantických pomalých duetech se už trochu trápí a není mu příliš rozumět. Spíš bych řekl, že úloha Mydláře je spíš pro tenorový hlas, kterým disponuje kolega Marian Vojtko. Hlasově tedy sedí do role lépe, je to slyšet právě v nižších polohách, výšky samozřejmě vyzpívá stejně dobře jako Hůlka. Herecky si oba pánové nemají co vytýkat, Hůlka nehraje, Vojtko zase přehrává. Celkově byl lepší Marian Vojtko.

V roli Dorotky překvapila Alžbeta Bartošová, nový objev divadla, která vyniká nad kolegy herectvím a má hezky položený čistý hlas. Nevkládá do něj zbytečně mnoho emocí a působí sebejistě a profesionálně. To samé se dá říci o Radce Fišarové, která je profesionálka v oboru, takže to nebylo takové překvapení. Nelze rozhodnout, která z dam byla lepší, rozhodně obě mají co nabídnout.

Alžbeta Bartošová

Jan Jessenius v podání rockerů Petra Koláře a Ladislava Spilky je taktéž vyrovnaný, oba jsou kvalitní interpreti, ale zcela subjektivně lehce upřednostňuji pana Koláře, kvůli vhodnější barvě hlasu pro písně v tomto muzikálu. Jejich synové jsou již zajímavější, každý totiž nabízí něco jiného. Komplexní profesionální výkon odvádí Tomáš Löbl, dobrý zpěv a lehce nejisté plaché herectví nabízí Josef Vágner a Tomáš Beroun je zkrátka Tomáš Beroun. Stále sledujeme jeho kontroverzní pěvecké podání, které je ale v tomto případě docela dobré, ale příliš přehnaná gesta a výrazové prostředky to místy srážejí. Löbl tedy působí nejlépe, ale v globálu ani jeden není špatnou alternací.

V roli Mandalénky se premiérově představila Lucie Černíková. Roli pojímá spíše naivně, křehce. Tomu přizpůsobuje i herectví a zpěv, který u ní příliš negraduje. Místy jí ujede nějaký ten tón, ale celkově nepodává špatný výkon. Kamila Nývltová jde na jeviště s větší energií a má o mnoho silnější a jistější hlas. Celkově tak působí výrazněji, suverénně a tím víc profesionálně. Nebudete zklamáni ani u jedné alternace, ale opět subjektivně preferuji Nývltovou. (Zajímavé bylo i rozložení premiéry, právě Nývltová by se zdála lepší volbou.)

Petr Kolář

Vypravěč / Mistr Eduard Kelly je na jevišti velice často, komentuje děj a vlastně díky němu jsou scény docela srozumitelné. Tady je dost odlišné podání Bohouše Josefa a Josefa Vojtka. Josef s přehledem písně odzpívá, ale chybí nám tam nějaká větší jiskra, navíc ještě místy nebylo rozumět mluvenému slovu. “Pepe” zase přichází se svou energií a zápalem, což nás skutečně na pražských muzikálových prknech těší. Pěvecky to je zase o něco horší, především v první půlce nezvládá některé výšky.

Žofie mají těžký úděl zcela nezajímavých písní, ve kterých si příliš nezazpívají. Viděli jsme Ilonu Csákovou a Kateřinu Brožovou, moc se k tomu napsat nedá, ale obě byly zhruba na stejné úrovni, každá měla lepší i horší místa. Jejich partner Vaňura není také výraznou rolí, ovšem jakákoliv role v podání Tomáše Trapla se stává výraznou, takže jemu určitě patří pochvala. Kolegové Martin Pošta a Vilém Čok zpívají part každý po svém, rozhodně ne špatně. Herecky vyniká Trapl, ale jinak opět vyrovnané alternace.

Petr Kolář, Daniel Hůlka

Pak tu ještě máme malinkou roličku Bětušky, která i přesto dokáže pěkně zatahat za uši. Řeč je seriálové hvězdě Ivaně Jirešové, která pěvecky opravdu nevyniká a je asi jediným interpretem, který se nám vyloženě nelíbil. Naopak velice dobrá je Markéta Procházková (už žádné překvapení, snad s jejím talentem dostane konečně nějakou větší roli) a někde mezi špatným a dobrým stojí třetí alternace Luďka Kuralová. V taneční (ale i okrajově pěvecké) roli se objevují Gloria Fricová a Kristina Kloubková, obě bez výhrad.

Company zde spíše slouží místo kulisáků, jejich častou náplní je pohybování, překlápění a další manipulace s mřížemi, jinak ve svých číslech nemají příliš prostoru vyniknout. Je vidět, že si choreografie musí ještě zažít a lépe sjednotit. Zvláště když jim v ruce červeně svítí meče, tak je moc dobře vidět, kdo dělá něco jiného než ostatní. A výjimkou to skutečně nebylo. Sólové party mají pánové Radek Hub a Jan Tenkrát, jejich krátké pěvecké pasáže jsou na velice dobré úrovni.

Premiérové obsazení

Hypermoderní závěr recenze

Sám producent Oldřich Lichtenberg láká v programu na představení slovy: “…používáme nové jevištní technologie, velmi stylizované kostýmy a hypermoderní rekvizity“. Preferuji, stejně jako každý skutečný milovník muzikálů, spíše hyperdobrý děj, hypermelodickou hudbu, hyperoriginální texty, hyperprofesionální režii a hyperexcelentní výkony. Toto dílo nemá ani jedno, ale jak to tak bývá, českému běžnému divákovi to stačí. Po všech představeních následoval standing ovation a na Facebooku se to hemží pochvalami a doporučeními. Dokážu to pochopit, ne každý byl v zahraničí, viděl nějaký skutečný muzikál, slyšel stovky zahraničních titulů a může srovnávat. Jen je smutné, že z této neznalosti autoři těží a pod pojmem muzikál prezentují písničkovou efektní show (která tentokrát nemá ani ty dobré písně). A raději ani nezmiňovat, že dobrý muzikál by se měl psát minimálně dva roky, nechtějte vědět, jak dlouho autoři tvrdí, že psali tuto “profesionální show”. Za tak krátkou dobu to prostě nelze, aniž by to bylo vidět na výsledku.

Závěrečné hodnocení je jasné, prakticky kopíruje začátek recenze. Milovníci muzikálů, kritici a nároční diváci budou opět velice rozladění, fanoušci Divadla Broadway, Michala Davida a vůbec nenároční běžní diváci pravděpodobně budou ohromeni hypermoderními kulisami. Z našeho pohledu neshledáváme na muzikálu NIC, co bychom vám mohli doporučit.

Psáno z předpremiér 22. a 23.2.2011, obě od 15 hodin a z premiéry 24.2.2011.

Fotografie pochází z premiéry muzikálu a jejich autory jsou pro Divadlo Broadway Martin J. Polák a
Jiří Herman.
Děkujeme produkci za jejich laskavé poskytnutí.


Praha
Muzikálová komedie Mýdlový princ s hity Václava Neckáře odtajnila jména hlavních představitelů
Recenze a reportáže
Silvestrovská “Touha” aneb nejlepší divadelní zábava na závěr roku
Fotoreportáže a galerie
Hvězdy divadel Broadway a Hybernia oslavily Vánoce bujarým večírkem
  • Martin Ch.

    To Draček: Tohle je ta nejubožejší omluva, nebo výmluva! Já dělám jinou práci, ale snažím se odvádět maximum a pokud se něco nepovede nebo se lidem něco nelíbí, musím počítat s tím, že se ozvou, když je to práce dělána pro ně a snažím se pracovat na tom, aby to příště bylo lepší… A je mi líto, opět budu používat příměr lékaře. Pokud udělá práci, která stojí hodně peněz, je dělána pro mě a neodvede ji kvalitně, ozve se každý pacient!


  • carol24

    Chtěla bych se zeptat, nevíte náhodou, kde by se dalo zjistit, kdo kdy hraje z pánské company? Děkuji za odpověď


  • Honzy

    Mám stejný názor jako Martrin Ch., nechápu proč si p.Vaculík stěžuje, že my diváci nevíme co to dá za práci, času a nervů udělat púvodní muzikál.Věděl přeci do čeho jde a kolik na dílo bude mit času, mohl přeci tuto režii svobodně odmítnout.Asi ovšem finanční výhody zvítězily.


  • Jakub

    Navštívil jsem muzikál 26.2 od 18hodin. Obsazení Hůlka, Bartošová, Trapl, Lounová, Procházková, Černíková, Josef Vojtek, Spilka, Vágner a Kloubková byli všichni výborní. Nejvíc se mi líbil Pepa, který předvedl úžasný výkon nejenom po pěvecké stránce ale i po herecké. Bartošová má nadherný hlas až mi běhal mráz po zádech ale co se týče hlavního protagonisty Hůlky tak ten mě moc neoslovil. Jinak je to velmi zdařilé dílo, které navštívím ještě několikrát.


  • Katovka

    Jeje, to je emocí. Myslím ale, že srovnávat profese různých směrů je poněkud naivní. Samozřejmě, že např. lékař, který operuje musí dobře odvést svou práci. Ale jak chcete soudit muzikály? Každý autor má “svůj rukopis” a tím se díla odlišují (a to je dobře).
    To už bychom mohli kritizovat spisovatele, malíře, architekty…. ale proč? Každý máme volbu co chceme vidět, číst, na co se dívat v televizi… nikdo nás nenutí abychom “trpěli”.

    Tím bych také chtěla poděkovat všem “negativistům” za to, že i když Mydláře ještě neviděli, tak do divadla nepůjdou. Zbytečně by tak obsadili místa o které my, co se nám to líbilo stojíme i nadále.
    Děkuji


  • Martin Ch.

    To Katovka: nejdříve pořádně čti, na co člověk reaguje, a pak teprve reaguj ty :-D Já reagoval na výmluvy režiséra muzikálu. Nesrovnával jsem jejich profese :-D


  • Anna

    Zase jsem to dneska viděla – B.Matúšem a s R. Fišarovou a úžasné, díky díky všem. Pani Brožová je obsolutně bez konkurence. Gratulace a poděkování všem co představení udělali v čela s p. Vaculíkem !!!! Krása


  • J.

    J.J.

    Autor Odpovědět

    Carol24 asi nejlíp kontaktovat přímo někoho z kluků třeba na facebooku nebo tak. Určitě termíny řeknou.


  • Jarmila K.

    Na Katu Mydlářovi jsem byla včera od 14:00 a jsem nadšená, půjdu určitě ještě jednou. Moc se mi líbili Tomáš Trapl, Alžbeta Bartošová, Marian Vojtko a ještě mě velmi mile překvapil Tomáš Löbl. Super muzikál, všem doporučuji.


  • Katovka

    To Martin Ch.- zřejmě jsem Vaše slova – cituji: ” A je mi líto, opět budu používat příměr lékaře.” pochopila špatně….. (opravdu?) Jen jsem reagovala na obsah Vašich slov, bez ohledu na to komu v danou chvíli byla určena….


  • Martin Ch.

    To Katovka: Opravdu špatně :-D


  • dvojčata

    Na Katu Mydlářovi jsme zatím sice nebyly ( určitě půjdeme), ale myslíme si, že je nesmysl srovnávat české a zahraniční muzikály. Každá kultura je jiná, každý autor je jiný tak by se neměli strkat do jednoho pytle. Podle nás je hloupst vytvářet si názor jenom podle recenze.
    České muzikály a jejich autoři mají naši hlubokou poklonu a úctu.

    V pátek jsme si koupily cd Kata Mydláře a jsme naprosto okouzleny jemnou hudbou a dojemnými texty.
    Myslíme si, že opakující se melodie mají svou podstatu – každé roli náleží jiná ( stejně tak tomu je i v ostatních muzikálech z dílny pana Davida.)

    Hrdě se hlásíme ke kulturním barbarům. Katovi přejeme mnoho úspěchů.
    Krásný večer přejí Dvojčata


  • Iva

    Teda, mě se tady z tý diskuse úplně dělá nevolno, ale nejsem překvapená. To je takový typicky český, jsme takovej národ radilů (na hokej, politiku a další) – škoda, že zůstává jen u těch anonymních rad a nejsou žádný činy, když tu máme tolik odborníků na všechno, třeba by se pak v ČR žilo líp.
    Já muzikál neviděla, takže k tomu nemůžu nic říct, ale podívat se ze zvědavosti půjdu.
    Jinak vyjádření p. Martina Ch. k p. Vaculíkovi mě přijde až drzé – nemám nic proti tomu, že se mu to nelíbí, ale jakým způsobem mu to vpálil, také si myslím, že není vhodné tu vykládat něco, co mu někdo z účinkujících zřejmě soukromě vykládal, to je dost dětinské a hloupé, to mu ten dotyčný určitě poděkuje.


  • Martin Ch.

    To Iva: Myslím si, že dětinské bylo pouze a jen vyjádření pana Vaculíka. X desítek lidí mu vcelku logicky říká, co se jim nelíbí (vše má hlavu a patu) a jediné, co je schopen napsat je přesně to samé, co divadelní amatéři: Vy nevíte, kolik to dá práce! Copak to je nějaká argumentace? To ať radši nepíše nic. Je mi líto milá Ivo, že Vám to přijde drzé, ale nevím, co konkrétně… To že ni sami herci nevěří tomu, co hrají? :-D A naopak si myslím, že právě dnes a právě tady je vhodné o tm mluvit. hezký večer Ivo.


  • Ifča

    Tak člověk pochválí recenzi a hned je omezený. Tomuhle se dá jenom zasmát. Tak se omlouvám, že jsem člověk, který na některé recenze dá, v případě, že prostě jen zvažuje na co jít a na co ne.


  • Aja

    Chtěla bych se s vámi podělit o dojmy z dnešního představení. Než jsem šla do divadla, tak jsem si na internetu prohlédla všechny dostupné fotky i ukázky, včetně recenzí a názorů na těchto stránkách, takže jsem celkem věděla, do čeho jdu. Proto mě scéna, kostýmy ani lasery nepřekvapily. Ty kostýmy u mužů mi přišly i zajímavé, ovšem k nim kombinace ženských a la dívčiny ze šantánu nebo s “nejstarším řemeslem” – no nevím. Já jako tvor spíš konzervativní bych si dovedla muzikál představit v klasickém pojetí a myslím, že by se mi líbil víc. Těch světelných mečů, laserových efektů, panelů atd. je tam tolik, že platí méně je někdy více. A rozkvetlé máky na panelech, draci, kolečkové brusle – fuj! Scéna je přetechnizovaná neustálým posouváním plošiny, lávky vzadu, vpředu, postavením schodů atd., přičemž divák pak toho spíš moc nevidí – alespoň na krajích určitě. Přestavba těchto prvků je pak dost slyšet – různé rachtání, bouchání atd. je docela nepříjemné. Někdy je tam trošku nelogická dějová posloupnost, ale člověk asi nesmí čekat nějaké dodržování historických faktů, což zde právě nebylo. Texty Lou Fanánka mě i v jiných muzikálech trošku přivádějí k šílenství a tady tomu nebylo jinak, proto jsem se spíš soustředila na jiné věci. Na druhou stranu v mluveném slově, především u Bohouška Josefa jako vypravěče a Kellyho mě docela příjemně překvapily. Kéž by jindy dostal v nějakém novém muzikálu příležitost Václav Kopta, který mě nejen v Edith – vrabčák z předměstí, ale i v ukázkách z Lucrézie Borgie na internetu vždycky nadchne – to je pro mě pan textař, jen se o něm moc neví – každý si ho spíš vybaví jako takové trdlo v Mistrovi GS, což je strašná škoda! Nu a hudba Michala Davida – mnohé melodie něco strašně moc připomínají, např. ta o stáří, jen si nemůžu vzpomenout, co. Chybí mi tu něco opravdu líbivého, zapamatovatelného, co si člověk s chutí zazpívá. Na druhou stranu píseň Právo mám mi zní v hlavě ještě teď, ale spíš než pro silný dojem z melodie, tak prostě proto, že je to takové “vlezlé”. Tak a protože k rubu patří líc, tak teď začnu chválit. Pěvecky, herecky, výrazově opravdu strašně moc smekám před Bohušem Matušem v hlavní roli, Zbyňkem Fricem jako Jesseniem, Bohoušem Josefem i Radkou Fišarovou(na rozdíl od Mylady v Mušketýrech, kde je spíš na hraně, tak tady je výborná). Nadchla mě píseň o přátelství Zbyňka a Bohuše, pak taky píseň před pitvou – Jak jen může slavný soud… to bylo opravdu úžasně zazpívané. Zbyněk Fric nikdy nic neošidí a dá do toho všechno – na rozdíl od Petra Koláře, který sice dobře zpívá, ale jinak herecky nic moc. Jsem moc ráda, že kata hrál Bohuš Matuš, protože to je opravdu výborný zpěvák, ale bylo vidět, že tomu dal i srdce. Když ho porovnám s ukázkami na internetu s Hůlkou, tak to je nebe a dudy. Bohoušek Josef byl taky skvělý ve své dvojroli, nejen pěvecky, ale i herecky. No a kdo se nám rozhodně nelíbil, byl Martin Pošta – oproti Traplovi bych řekla, že má problém to vůbec uzpívat (stejně jako v Mušketýrech Rocheforta). Ostatní byli celkem dobří, nebo mi nevadili – K. Brožová, K. Nývltová a další. Co se mi ale moc líbilo, to byla paradoxně company – tanec oživlých mrtvých, nebo jiné výstupy, kde většinou zněla i zajímavá hudba, to bylo opravdu hodně dobré (s výjimkou dívčích kostýmů a la parta v Draculovi). Líbila se mi i Gloria Fricová jako cikánka Lea – nejen pohybově, ale i v malé herecké i pěvecké příležitosti. No a na závěr paradoxně musím říct, že byť mám dojmy z muzikálu takové rozporuplné, tak bych se ani nedivila, kdybych na něj do léta šla ještě jednou – jsem zvědavá, jak na mě bude působit při druhém shlédnutí.


  • Dan

    Mám díla DB a DH velice rád.Když,zde Pavel zobrazil a uvedl recenzi špatného rázu na Angeliku či na Tři Mušketýri byl jsem také jak sok,ale tady musíme velice souhlasit s Pavlem a ostatními,sléhdl jsem představení a vůbec se mi nelíbilo,pro mě je to až na hranici vkusu.Muzikálu dávám 20% jen za výkony některých. A jako učiněný fanoušek Absolonové,jsem velice rád,že v tomto díle neúčinkuje :)


  • Radek Janda

    Aja: písnička o stáří Ti něco určitě připomínat musí :-) A když už jsme u těch podobností, zkus si třeba poslechnout píseň z muzikálu “Jednou se zámožnou stát” a posléze starší píseň Michala Davida “Valčík pro mámu” (hlavně refrén).


  • Ondřej Doubrava

    Já myslím, že čtenáři (i naprostí laici) asi vědí, kolik dá muzikál práce, akorát já mám opravdu problém s tím, že je mi neustále vsugerováváno, že za půl roku stvořit muzikál nelze a Praha mě neustále vyvádí z omylu… ale holt už jsem “vzdělán” a nějakým způsobem “vychován” a těžko se to už bude měnit, takže pokud třeba s Pavlem jezdíme do zahraničí, tak v určitých aspektech podle mě srovnat můžeme, viz. doba vzniku muzikálu – v zahraničí se autoři stydí uvést cokoliv, na čem pracovali méně než dva roky, proč by to nešlo i u nás, alespoň rok vývoje (a přepisování!) je nezbytný. Například to, že Mona Lisa se krátila necelý týden po premiéře bylo naprosto zbytečné, únosnou délku šlo zjistit s testovacím publikem před premiérou – ostatně novým dílům by týden testovacích předpremiér, s tím, že by mohli následně diváci o díle diskutovat, opravdu prospěl a prostě to jsou věci, stejně tak přizvání dramaturga, to jsou věci, které udělat jdou (jsou to snad i z producentského hlediska drobnosti), nevím, proč se nevyužívají. Tak příště…. Ale Kata vidět chci, už jen pro svůj pohled…


  • Bídník

    Po precteni recenze a zhlednuti ukazky se na to snad budu muset jit podivat, doufam, ze nechytim moc velky zachvat smichu a nevyvedou me:D i kdyz mozna za to budu jeste rad:D


  • Katka

    Včera jsem viděla a odešla o přestávce. Nedalo se to vydržet – hudba, kostýmy, výkony – vše dohromady mě zcela zdeptalo.

    Jen na vlastní nebezpečí!


  • Pavlína

    Zajímavá recenze, hlavně ten závěr, kdy autor zmiňuje to, co by jako milovník muzikálů vyžadoval. Muzikály made in Česká republika používají drahé kostýmy a světelné efekty hlavně proto, aby zakryly absenci hereckého a pěveckého umění a hlavně živé hudby (zmíněno to tu sice není, ale předpokládám, že muzikálovou samozřejmost, a sice živý orchestr abyste tam i tentokrát pohledali a totéž platí i o doprovodných sborech…). Celkově nic proti, máme možnost výběru, jsou tu k vidění i kvalitní, původně zahraniční muzikály na které si můžeme zajít. Tam si totiž produkce ohlídá jejich precizní nastudování a provedení. Jen mě, coby milovníka muzikálů, téměř až uráží, že se tato “veledíla” nazývají muzikálem, když s ním ve skutečnosti nemají téměř nic společného.


  • Zdenek

    Souhlasim se vsim co je napsano v recenzi. Autorum bych doporucil shlednout nahodne vybrany muzikal napr z divadla Kalich. po delsi dobe “muzikal” kdy je mi lito zaplaceneho vstupneho.


  • Veronika B.

    to Pavel Košatka: Pavle, moc si Tě vážím za Tvé názory. Tvoje recenze jsou stále lepší a maximálně objektivní vzhledem k možnému komplexnímu pohledu na žánr, kterému se věnuješ. To je, myslím, také pravý smysl recenzí – hodnotit jednotlivé věci z co nejširšího úhlu, kterého je recenzent schopen. A je mi jasné, že v žádném případě nejsi zaujatý :-) Děláš to dobře.

    Kat Mydlář by mohlo být krásné a hluboké téma s řešením mnoha morálních aspektů, proto jsem byla zvědavá, jak to v DB nakonec dopadlo. Jinak bych se asi produkcí DB vůbec nezabývala, ta je zcela mimo můj vkus i názor na kulturu jako takový.


  • Romča

    Dojmy po premiéře: Dámy a pánové, smekám před Michalem Davidem. Čtyřletá skladatelská muzikálová pauza mu prospěla. V Katovi stvořil totiž hudebně své doposud jednoznačně nejlepší dílo (dle mého skromného názoru)… Je v tom mimořádná síla. Celá muzikální linka, snad pět skvělých hitů, vč. třešínky na dortu v podobě Stárnutí zrádného…, no co víc si přát?!
    Dojmy z diskuse k recenzi napsat zatím nemohu, nemám tolik času, abych to poctivě celé pročítal – takže jen poznámku L.end.ě – já myslím, že Bětuška se oběsila právě kvůli nedostatku manželovy lásky a nikoli kvůli popravě 27 českých pánů – aspoň to tak na mě z premiéry a dvou zkoušek působilo. Jinak díky všem, které výše napsané řádky nenechaly chladnými.
    Dojmy z recenze: jsem rád, že se mohu nahlas označit za Kulurního barbara č. XY… Jsem rád, že Pavel Košatka tuto recenzi plnou zřejmých nepravd, kterých si musí být sám vědom, napsal! Musím uznat, že se za ta léta po boku Ondry Pavel naučil psát recenze profesionálním slohem i stylistikou, že o divadle má páru (ačkoli pochybuju o tom, že stovky zahraničních titulů stihl při svém mladistvém věku vidět), nicméně tato recenze je jasným důkazem vítězství podbízivosti zdejší stálé debatérské klientele, která se považuje za mistry světa amoleta v oblasti znalců hudebního divadla. Nechci paušalizovat, ale u většiny stálých zdejších přispěvatelů to tak je, přičemž skutečných znalců tu zas tolik nebude, jak to na první pohled může působit… Pavel se ani neoprostil od své srdeční vazby na Mariána a Kamilu (jakkoli nepochybuju, že oba odvádí v Mydláři kvalitní práci jako ostatně drtivá většina umělců krátce po každé premiéře – u Kamily jsem už měl tu čest, Mariána jsem zatím neviděl), nicméně chci-li psát hodnocení alternací a výkonů jako samostatnou část recenze, pak mi chybí srovnání všech alternací – minimálně u titulní role! Kde je hodnocení Bohuše Matuše?! Podle řady ohlasů, které se ke mně dostaly, je nejlepší on (sám to zatím také nemohu posoudit, ale brzy se těším, že si komplexní srovnání budu moci doplnit).
    Na rozdíl od Pavla jsem přesvědčen o tom, že alternace tohoto muzikálu rozhodně mají co zpívat, protože Davidovy hity jsou obecně velmi náročné a nutí interprety jít často za hranice svých možností – oproti např. Soukupovu Robinovi, ze kterého se tu Pavel po premiéře až neadekvátně tetelil blahem…). Ano, opravdu si nemyslím, že zrovna Robin (navzdory skvělé scéně a Ďurovčíkově úžasné choreografii) si zaslouží tak obrovskou pochvalu, zatímco Mydlář tak obrovské zatracení. Hudebně určitě ne. Tu nevýraznou hudbu stále v jedné rovině, kterou Pavel slyší v Katovi, já slyším právě v Robinovi. A teď babo raď a soudče suď, kdo z nás má pravdu…?! Já zkrátka v Katovi tu hypermelodickou hudbu opravdu slyším a ač jsem se obával toho, že když jde o nějaký 5. Michalův muzikál, tak že to na tom zákonitě bude slyšet, naštěstí není!!! Právě Michal je v Katovi jak znovuzrozený a vytvořil zcela nové dílo na zcela zelené louce – dílo opravdu hudebně natolik dojemné, že jsem hrdý na to, že na konci obou dějství prostě brečím! Kdo tohle u průměrného diváka dokáže vyvolat, nemůže být nýmand, ale naopak mistr skladatel s velkými M a S!!!
    Kat Mydlář může mít sto a jednu chybičku – jako každý projekt u nás, ale i v tom zde tolik zbožšťovaném světě, ale určitě mezi ně nepatří “nachlup stejná hudba, texty a interpreti”. Tady si Pavel vědomě odporuje. A je dokonce neomalený, pokud Fanánkovy staročeštinou nasáklé na naučení náročné rýmy označuje za primitivní rýmovačky na úrovni ZŠ. Tady už se prostě autor recenze přestal hlídat a vrátil se do svých pubertálních let, kdy měl pocit, že spolkl veškerou moudrost světa. Nespolkl! Ale pevně věřím, že to s přibývajícím věkem bude lepší…
    PS: Lasery bych tam taky mít nemusel, ale svítící meče mě baví – možná proto, že Star Wars mám kromobyčejně rád! :) Hezký den všem!


  • Romča

    Technická poznámka pro Bídníka k uzavřené diskusi z předpremiérové TK Kata ohledně operního žánru: Jsem rád, že jste se konečně rozepsal (místo dosavadních jednovětných a serioznost postrádajících výkřiků na adresu toho/těch, co/koho nemáte rád), ačkoli na mou prosbu jste mi opět neodpověděl. Ale to už je jedno.
    K Vašemu dotazu: Ano, myslel jsem to vážně. To, co jsem napsal, je můj subjektivní názor a jsem rád, že množství operních repríz po celém světě mi dává aspoň částečně za pravdu. Zároveň se táži, proč nejuznávanější světoví tenoristé (v Čechách se bohužel na Pucciniovky až na výjimky chodit kvůli obsazení příliš nedá) zpívají v rozkvětu svých sil právě Pucciniho a nikoli Janáčka a spol.?! Trochu mi to připomíná zdejší “odborný” atentát (ve skromných českých muzikálových poměrech) na Davida, na kterého (hned po Svobodovi) chodí nejvíc lidí!!! Proč asi…?


  • danah

    Viděla jsem 3 generálky s téměř všemi alternacemi. Ač se dílu dá celkem dost věcí vytknout, tak rozhodně bych od toho nikoho neodrazovala. Protože i přes to, že to má mouchy, tak jsem z divadla odcházela spokojená. Hudbu M. Davida mám ráda (a to je základ, ostatní by tam samozřejmě asi chodit neměli). Je fakt, že v hudbě není nic nového, ale opakování se neubrání ani světoznámí a opěvovaní skladatelé…. Já dokonce v písni Bětušky slyším Vyznanie od Gombitové :-). Přestože znám knižní 4 dílné zpracování J. Svátka, příběh se mi zdá dobře zpracován. A to, co mi přijde spíš jako klad, že na rozdíl od Kladiva na čarodějnice, kde byl velmi pochmurný příběh ztvárněn ještě chmurněji než musel, navíc bez výrazné hudby, tady při zachování vážnosti tématu to tam právě ta romantická hudba zjemňuje. Co mi přijde zbytečné, jsou lasery, ledkové panely se mi zdají dobré, ale třeba záplavu vlčích máků bych vynechala. A hlavně se mi líbily výkony některých představitelů.
    Takže za sebe, já do toho půjdu znovu :-).


  • Briseis

    “Na rozdíl od Pavla jsem přesvědčen o tom, že alternace tohoto muzikálu rozhodně mají co zpívat, protože Davidovy hity jsou obecně velmi náročné a nutí interprety jít často za hranice svých možností…”

    Tak to si nemyslím. Ten javor je velmi náročná píseň, narozdíl od Davidových hitů. Nebo když nebudu jmenovat Robina, co takhle Johanka – zdá se vám, že Most přes minulost neklade na interprety velké nároky? Já si myslím opak. Kde u Davida vidíte tu náročnost?

    JInak upozorňuji, že jsem laik, ale slyším, co slyším. Když David komponoval hudbu pro film, tak mu byly vytýkány nenáročné líbivé popěvky, které si nazpíval on sám – a popravdě – Michal David žádný úžasný zpěvák rozhodně není.

    A skutečně náročné písně jsou sborové písně, jako je např. One day more z Bídníků, nebo Primadonna z Fantoma. Takové písně zatím nikdo nebyl schopný u nás napsat, ani Michal David, nebo Soukup.
    I když určité náznaky byly u muzikálů Karla Svobody – ano, ten kladl na zpěváky vysoké nároky.



  • Katovka

    To Romča – konečně jeden z normálních lidských pohledů na dílko i na kritiku pana Košatky.
    Také myslím, že na rozdíl od Jessenia, který pitval mrtvoly, pan Košatka rozpitval Mydláře za plného života s pocitem, že trpí hrůznými nemocemi. Naštěstí Vy, já i mnoho ostatních víme, že je zcela zdráv….
    No co se dá dělat – i mistr tesař se někdy utne :)…..


  • J.

    J.J.

    Autor Odpovědět

    Upřímně tedy mnoho písní z Kata Mydláře vyžaduje opravdu dobrou techniku a velký rozsah. Michal David používá velké intervaly a poměrně dlouhé tóny, nehledě na časté modulace. Pokud to neslyšíte, tak radši opusťte téma. Ano Most přes minulost není lehká skladba a Johanka obecně je obzvlášť pro hlavní představitelku pěkně obtížná, ovšem nic takového v Robinu Hoodovi není, výjimkou je snad jen “Bla bla a tak dál” jinak to je pěvecky velmi nenáročný muzikál. Ten javor je skutečně krásná skladba, ale absolutně není pěvecky až tak těžká. Zjevně nezpíváte, že?


  • Romča

    Byl jsem mj. svědkem konkurzu na slovenskou Kleopatru, kde při pokusu o Teď královnou jsem já doslova vyhořely sakra dobré zpěvačky, mezi nimi i jedna z nejlepších Johanek (ale nechci jmenovat). I árie formátu Touha znát či Snad měl bych jít nezazpívá hnedtak někdo a o Právu mám to platí dvojnásob. Kdo dokáže složit něco takového, ten si právěm zaslouží hlubokosklon. Ano, Karel Svoboda byl možná ještě o píď dál, ale z žijících českých autorů tady nikdo z hlediska náročnosti na hlasový rozsah interpretů větší dardy než Michal ještě nesložil.
    Jinak Pavle, díky za odkaz – neupírám Ti snahu stát se profikritikem – á la Rejžek, Kábrt či Machalická – je-li to Tvůj nový cíl, pak hodně štěstí:)


  • Romča

    Nicméně nejlepší fór je, že i ten Pavlem zde avizovaný Kábrt je ve finále k Davidovi a Fanánkovi nesrovnatelně vstřícnější než Košatka. Dokonce je posouvá do nadprůměru – no prosím… A pak že nevýrazná hudba v jedné rovině či primitivní rýmovačky na úrovni ZŠ. Prostě jste pánové z musical.cz tentokrát přestřelili snahou být papežštější než papež a sestřelit pro jistotu od boku rovnou úplně všechno…


  • Anna

    Souhlasím s Romčou – také mám pocit, že pan Košatka snědl “Šalamounovo …”. Na každém díle se najdou nějaké chyby ale spláchnout takto jedním šmahem je fakt husté. A Vy na Broadway se nenechte “Košatkama” odradit. Je to pěkné co děláte…


  • Ondřej Doubrava

    Romčo, já Kata ještě neviděl, za články si nese zodpovědnost každý sám. Ale jeliikož se možná tento týden podívat půjdu (s tím, že ale nevím, kolik stojí ta vozíčkářská lóže, nebo jestli má vozíčkář vstup zdarma a jestli jí stačí zarezervovat na pokladně, za celá léta to produkce není schopná doplnit), tak pak se uvidí. Teď se mi tedy také dostalo od několika přátel, se kterými mám podobný vkus, hodnocení, jako “pro cílovou skupinu dobrý, pro mě ale ne”, pokud ale budeme opravdu posuzovat počiny jen podle cílových skupin, tak se nám to pražské hudební divadlo nikam neposune. Původně jsem se jít podívat snad ani nechtěl (říkal jsem si, možná v červnu), mám skutečně práce nad hlavu, ale pokud se recenze stane záminkou k útočení, řekl jsem si, že na Kata zajít musím a to co nejdřív.

    Mimochodem, u Rejžka, Kábrta a Machalické už léta pochybuji o lásce k hudebnímu divadlu, u nás se na ní naopak můžete spolehnout, ale holt díky hodně širokému rozhledu (který má třeba Kábrt spíše v samotné hudbě a ten jeho článek tak vyznívá), zkušenostech ze světa (jak vidno, ti “profíci” je spíš nemají. a díky tomu, že už si také občas nějaký ten muzikál sami časem uděláme (já vím, že teď to ještě budí smích, ale kdo se směje naposled, ten bude nakonec brzy koukat), čili opravdu budeme vědět, “kolik to dá práce”, už zkrátka nemůžeme být jen za hodné strejdy, protože nás zkrátka ovlivňuje spousta faktorů. Navíc pokud vše dobře vyjde, tak na Musical.cz budou lidé se vzděláním, lidé s láskou k hudebnímu divadlu a rozhledem a ještě si jistě nějaký ten muzikál sami udělají (což u tří jmenovaných kritiků pochybuji, byť Jana Machalická v divadle snad dříve pracovala), co se dá udělat víc? Snažte se to chápat, děkujeme, jen mě mrzí, že jsou tu prostě dvě skupinky, které tu na sebe budou útočit.


  • Andrea

    Romča: “.., no co víc si přát?!”, tak na to se mi tak nějak nabízí odpověď “třeba aby Michal David přestal psát?” (aspoň muzikály teda).


  • Romča

    Ondro, tady nejde o útočení. Alespoň věřím, že ze strany fandů Michalovy muziky určitě ne. Pavel ale napsal natolik útočnou recenzi, naprosto nekriticky jednostranně zaměřenou, tak se pak nediv, že to někteří pravověrní neunesou… Konečně se po měsících brutálních ataků 10-15 neustále se střídajících antiPragueBroadwayistů taky ozvali, tak aspoň vidíte, jak je to milé…
    Jinak pokud uděláte svůj muzikál, určitě se na něj rád půjdu podívat. Jen doufám, že to nebude podobná akademická nuda, jaké produkuje MDB…


  • Dan

    Smím se zeptat jak je to s muzikálem Maty Hary?


  • Katovka

    ( dodatek)…. i když připouštím, že “drobné dětské nemoci” v podobě některých světelných efektů přeci jen má… , takže z mnulého příspěvku dodatečně vypouštím slovo zcela.

    PS: tato má reakce je určena pro Romču a lidi, kterým se Mydlář prostě líbí. Není to útok na Vás, kterým se nelíbí. Čtu si i Vaše názory a přemýšlím o nich. Neberu Vám je. Jen to prostě každý vidíme jinak…..


  • Mirka

    Andrea :, krásný “Fanánkovský rým”, který teda sedl. :-)


  • Janík

    No, přidávám postřehy a minirecenzi jedné povznesené rádobyintelektuálky,která se hodně zhlíží sama v sobě a ve své povznesenosti, ale k zamyšlení zajímavé:
    http://babickazvolska.blog.idnes.cz/c/179492/Mydlar-aneb-pro-trochu-kultury-sla-bych-sveta-kraj.html


  • aknel

    Pokud končí p. Košatka slovy : Z našeho pohledu neshledáváme na muzikálu NIC, co bychom vám mohli doporučit…tak ještě štěstí, že skutečně jen z “jejich” pohledu. Nikomu přece nelze vnucovat, co je dobré, co méně, co špatné. Každý si přece má právo si vybrat sám. Ale většinou čím hrubší kritika, tím větší obliba od diváků. Když jdu na muzikál od Michala, očekávám vše panem Košatkou hanobené. Jdu si poslechnout právě jeho písničky. Podívat se na své oblíbené muzikálové herce. Pokud bych stála o zážitky jím požadované, dřepnu si do knihovny, nebo jdu teda do Národního…vůči tvůrcům je kritika skutečně až přehnaně negativní. A dát v dnešní době krize 700,- Kč za lístek není žádný malý peníz, a návštěvnost jak je vidět z předprodejů jistě je. Skutečně si po přečtení článku připadám jak nějaký pitomec a negramot.


  • Katovka

    To Janík – díky za příspěvek “babickyzvolske”. Úsměvné. Když pominu její peripetie s tlačenicí(které i ona byla stejně jako ostatní nechtěně účastna), potížemi s WC a neohleduplným davem, o kterém nás informuje,tak musím přiznat, že píše i pár poznatků kterým se musím věnovat. Souhlasím s tím, že “dobovka” se dá udělat “dobově”. Ovšem myslím, že v Mydlářovi šlo tvůrcům o to zkusit něco nového, co tu ještě nebylo. A některé scény (např. máky) byly vytvořeny podle mě s jistou nadsázkou. Možná dobře, možná ne….Záleží na tom jak to kdo přijme.
    Ale stále si myslím, že když jde někdo na “Davida”, tak jde prostě na Davida. A ne na “srovnávačku” se vším možným. Když jdu na Gotta, tak také nečekám Lucku Bílou…

    Nicméně uznávám, že je to dáma s přehledem (který ovšem zapomněla nechat před divadlem) a informovala nás o svojich znalostech (Bajkonur, Olga Šípková, Neruda…, VKV, teleschopping…….). Opravdu škoda, že se od toho nedokázala oprostit… ( to myslím upřímně a bez ironické urážky)


  • Nekulturní barbar

    Nevím, co četl pan Janouch od pana Kábrta, ale krom 2 věcí nenechal na KM nit suchou.
    “To je nakonec i klíč ke Katu Mydlářovi – poslechnout si desku a vyhnout se divadlu. Stylizace, režie, projekce a kostýmy srazily hodnocení ke dnu. Obnažené texty a hudba by se jistě ocitly v nadprůměru.” – cituji pana Kábrta. A pochvala T. Berouna.
    Nejlepší písničkál (hudba, texty, výkony) v DB je Kleopatra a od Kleopatry to šlo všechno do…ano až tak hluboko. Jediné světélko, před koncem tunelu, byla Adéla – opravdu výborný muzikál.


  • Nekulturní barbar

    P.S. Už dávno to vystihl jeden velice moudrý a chytrý muž. A tímto heslem se asi řídí i produkce nejen DB a DH…

    “TO JE BLBÝ, TO SE BUDE LÍBIT.”


  • Aja

    Vážení, všimli jste si jak málo se tu hodnotí hudba a výkony oproti neustálému napadání, kdo co jak řekl? Já jsem si dnes konečně mohla poslechnout písničky z CD a posoudit znovu to, co jsem slyšela včera v divadle. Nu a musím přehodnotit můj včerejší názor – čím víc si to poslouchám, tím objevuji i opravdu zajímavé skladby – znovu vítězí píseň při pitvě (Jessenius), o přátelství (Jessenius a Mydlář), zajímavý je terčet a najde se i pár dalších. A i když mi opravdu některé melodie něco připomínají, tak docházím k názoru, že ta hudba se mi začíná líbit. A včerejší alternace v podání Matuše, Frice, Josefa, Fišarové je pro mě fakt špičková. Tam prostě byl cit, prožitek, srdíčko. Na CD jsou Hůlka nebo Kolář sice dobří zpěváci, ale nic víc, nic míň. Stejně tak na mě oba působí i v ukázkách na internetu. Problém je, že v divadle veškeré dojmy z perfektního zpěvu a prožitku přebíjí všechny ty světelné efekty a technické prvky, které celé představení spíš kazí, než aby mu prospěly. Myslím, že muzikálu by moc prospělo, kdyby si tvůrci z názorů na těchto stránkách vzali pro sebe jedno – postupně začali ubírat všechny ty efekty, nesmysly, všechno to, co z muzikálu opravdu dělá laserovou show a vrátili se k výkonům zpěváků a herců, hudbě a atmosféře příběhu. Pak by snad konečně byli objektivně hodnoceni umělci, kteří jsou opravdu skvělí a dávají svému výkonu maximum.


  • Katovka

    To Nekulturní barbar – Máte pravdu, možná na tomto hesle kousek pravdy bude…., ale existují i jiná hesla (také od moudrého člověka) – “Není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem”.


  • Miloš F.

    Pro všechny tzv. “kulturní barbary”. Přečetl jsem si recenzi a celou diskuzi a nikde jsem nenašel zmínku o tom, že by vás takto autor článku nazval! Takto jste se označili sami, tudíž nechápu vaše pohoršení na něco, co vzešlo z vaší mysli.


  • Danny

    Dobrý den, nevíte, kdo bude hrát Dorotku, Žofii a Bětušku 5.3. od 14:00 a 6.3. od 14:00…děkuji, nikde to nemůžu najít.


  • Katovka

    Pane Miloši F. máte pravdu, autor takto nikoho neoslovil. Jen lidé, kterých se “Závěrečné hodnocení” pana Košatky dotklo si jeho poněkud zdlouhavější verzi kritky divácké “úrovně” zkrátili do tohoto tvaru. Koukněte na to zda oprávněně či ne. Ale myslím, že v tomto případě jen slovíčkaříme…


« Starší komentáře Novější komentáře »