Recenze a reportáže

“Lucrezia Borgia” pozvedá úroveň pražské muzikálové scény


Taneční muzikál “Lucrezia Borgia” Libora Vaculíka, Petra Maláska a Václava Kopty má již po obnovené premiéře v Divadle Hybernia. Zdařilá kombinace moderního baletu a muzikálu s Bárou Basikovou a Ivou Marešovou v hlavní roli nabízí divákům zážitek, který je zcela odlišný od veškeré současné pražské muzikálové produkce. Na co se můžete v případě “Lucrezie” těšit a jak se povedly jednotlivé složky, se dočtete v naší recenzi.

Taneční Lucrezie Kateřina Rejmanová-Benešová

Děj muzikálu se odehrává převážně v Římě v době italské renesance a celý se točí kolem nechvalně známého, ale významného papežského rodu Borgiů. “Středobodem pozornosti stojí snad nejpopulárnější představitelka mocných Borgiů – Lucrezia. Žena plná života, touhy, nenávisti i kruté vášně. Ani anděl ani ďábel. Má v nitru ctnost vedle zločinu, je v ní nebeská lehkost i temný nával zloby. Na jedné straně něžná a nezáludná dívka, na straně druhé zhýralá milenka vlastního bratra, nenávistná vražedkyně,” popisuje děj výstižně autor libreta Libor Vaculík.

Již samotné téma je pro muzikálové zpracování odvážné. Jedná se o čisté drama bez jakéhokoliv odlehčení, plné vražd a milostných radovánek (v jednom případě velice názorně ukázané se zcela nahou striptérkou). Vaculíkovo libreto stále udržuje tempo představení a divák se v ději dobře orientuje i přes větší množství postav. Přirozeně také plyne čas, aniž by muselo docházet k dovysvětlování, např. projekcí. Jako vypravěč zde slouží býk z rodinného erbu Borgiů, jemuž propůjčil hlas Michael Kocáb.

Dramatičnost podtrhuje fenomenální hudba Petra Maláska, která působí celistvým dojmem a obsahuje několik výrazných nosných melodií (především ústřední “Píseň o manželství“). Na zpěváky klade vysoké nároky, stejně tak na posluchače. Abyste odhalili krásy této bohaté symfonické hudby a užili si dosyta každou její variaci a motiv, jeden poslech Vám určitě stačit nebude. “Lucrezia Borgia” dokazuje, že i v dnešní době je možné napsat kvalitní muzikál bez pop-rockových árií.

Bára Basiková s milencem Danielem Bičem

Velice nadprůměrné jsou také písňové texty Václava Kopty, které obsahují nespočet frází, které bystré posluchače donutí k přemýšlení (“K čemu jsou plachty, když je bezvětří” nebo “Už píše epitaf pro svého synovce a pravopis mu hlídá smrt“). Koptovi se také daří vytvářet textové motivy pro jednotlivé postavy, například Svatý otec na začátku zpívá, že z něj nemá strach jen čas a při své smrti ke konci představení zpívá variaci, že má strach jen z času. V neposlední řadě se Koptovým textům daří vyvolávat u diváků emoce, například “Píseň o smrti“, kterou zpívá Juan nebo text Lucrezie, která se loučí se svým synem.

Libor Vaculík je nejen autorem celého projektu, ale také režisérem, choreografem a autorem světelné koncepce a nutno říci, že zvládl všechny složky velice dobře zkombinovat. V životě se říká, že sedět na dvou židlích se nevyplácí, ale Vaculíkovi se sezení na třech židlích vyplatilo a mohl dát celý muzikál dohromady dle svých představ. Pokud znáte některý z jeho předchozích tanečních muzikálů, jistě nebudete koncepcí překvapení. Značnou část tvoří baletní složka, kterou doplňuje zpěv. Daná scéna se tak ve většině případů ztvárňuje pomocí tance i zpěvu. Některé postavy jsou čistě taneční, jiné zase pěvecké, v případě hlavní role Lucrezie jsou obě složky v každém představení rozděleny mezi dvě představitelky, které se hbitě vyměňují. Celé představení je plynulé, bez zatmívaček a nekonečných přestaveb a efektní nasvícení vytváří vizuálně zajímavé scény.

Csongor Kassai (foto Roman Sejkot)

Muzikál se odehrává v jednoduché scéně Jana Duška, která dává prostor pro taneční čísla. V těch vynikají především excelentní sólisté, jmenovitě nás zaujali Kateřina Rejmanová-Benešová (Lucrezia), Zuzana Susová (Lucrezia), Daniel Bič (Pedro), Jiří Flekač (Pedro), Jakub Šimůnek (Alfonso), Míla Šturc (Alfonso) a Zuzana Pokorná (Zlo). Jejich výkony byly na námi viděných reprízách skutečně výborné. Sborové scény taneční company potřebují ještě nějaký čas na sladění, choreografie jsou velice rychlé a často se stává, že je některý z tanečníků “mimo” a kazí to pak celkový estetický dojem. V “Lucrezii” však tancují skutečně všichni a Libor Vaculík dokázal z každého vytáhnout taneční maximum.

Podívejte se na tři exkluzivní ukázky ze zkoušek Lucrezie »»»

Na premiéře se v titulních rolích představili Bára Basiková, Zbyněk Fric a Tomáš Beroun. Velice těžko se jejich výkony srovnávají s jinými, protože všichni tři jsou “legendární trojkou” z Národního divadla, kde se “Lucrezia” před několika lety premiérově uváděla. Všem jsou role ušity pěvecky, herecky i tanečně přímo na tělo a na výkonech se to skutečně kladně projevuje. Důležitý je pocit diváka, že před ním nestojí herci, kteří “jen” dobře hrají své postavy, ale že těmi postavami doopravdy jsou. A to se zde podařilo. Bára Basiková i přes hlasovou indispozici předvedla na premiéře ohromující pěvecký výkon plný emocí. Zbyněk Fric byl zase dokonalým šíleným záporákem, který se ničeho neštítí a celkovým dojmem je nejlepším členem obsazení (“Píseň o sebevědomí” byla skutečným skvostem). Tomáš Beroun zase zvládl ztvárnit romantického milence i rozzuřeného Borgiu, vyniká zde i jeho specifická barva hlasu. Oba pánové navíc předváděli výborné taneční výkony.

Lucrezie se snaží smířit bratry Tomáše Savku a Zbyňka Frice

O několik dní později jsme viděli naprosto odlišnou trojici, složenou z nováčků Ivy Marešové, Csongora Kassaie a Tomáše Savky. Přestože jejich výkony byly taktéž na umělecky velice vysoké úrovni, potřebují si role ještě více zažít. Dohnat náskok kolegů bude těžké, ale všichni mají dobře nakročeno. Pokud nemáte možnost srovnání, jistě nebudete z jejich výkonů odcházet zklamaní. Iva Marešová je výborná zpěvačka, pro dokonalé ztvárnění jsme však postrádali více emocí. Csongora Kassaie zase trápila čeština, ve zběsilém tempu písní společně s nelehkou choreografií byl jeho projev často nesrozumitelný a tím i hůře uvěřitelný. Tomáš Savka byl v podstatě dokonalý, hlasově i herecky nejvíce vynikl v “Písni o smrti” a zvládl i taneční scény, zatím však ne s takovou lehkostí jako kolega Tomáš Beroun.

Postava Svatého otce Alexandra VI. (Rodrigo Borgia) na první zhlédnutí působí nevýrazně a bezvýznamně, ale v dějinách rodu Borgiů sehrála zásadní roli. Vladimír Marek je prototypem intrikánského záporáka, stejně dobře Rodriga odehrál jeho kolega Ladislav Županič. První manžel Lucrezia Sforza je v podání pro nás dosud neznámého Martina Šemíka asi největším překvapením. Výborný pěvecký, herecký i taneční výkon, který strhne a budete si ho pamatovat i po Sforzově brzké smrti. Kolega Jiří Zonyga je skvělým zpěvákem, tanečně je na svém maximu, jen není typem, kterému byste přirozený pohyb věřili.

Smrt Pietra (Štěpán Klouček)

Mladý Pietro v podání Štěpána Kloučka je dalším milým překvapením, zdá se, že nám roste nová generace zdatných muzikálových zpěváků. Pietro je herecky složitá role, která z první vášnivé lásky přechází do vzteku a znechucení až k šokujícímu životnímu odhalení a dobrovolné smrti. A Klouček jí zvládl taktéž ve všech složkách výborně. Jeho přátelé Tomáš Hundža (Domenico), Radim Pátek (Domenico) a Roman Tomeš (Nicolo) nemají natolik výrazné role, aby se dali hlouběji hodnotit, ale rozhodně nejsou špatní a jejich přítomnost na jevišti není ani v nejmenším rušivá.

“Lucrezia Borgia” je tedy velice nadprůměrným dílem, které dramatický příběh podává originální kombinací baletu a muzikálu, za doprovodu skutečně famózní hudby a písňových textů. Většina výkonů je také velice dobrá, především Zbyněk Fric by si za Césara zasloužil nějakou tu divadelní cenu a jedinečný hlas Báry Basikové k Lucrezii neodmyslitelně patří. Škoda jen, že tématem i nedostatkem mediálně známých tváří není “Lucrezia” předurčena ke komerčnímu úspěchu. O to více je nutné cenit si snahy producentů přinášet na česká jeviště i díla, která místo obrovského zisku přináší obrovskou uměleckou hodnotu. Přejeme “Lucrezii” co nejdelší divadelní život!

Šílený César Zbyněk Fric

Iva Marešová (foto Roman Sejkot)

Vladimír Marek na pokraji své smrti

Bojovný Juan Tomáš Beroun (foto Roman Sejkot)

Bára Basiková

Pokud není uvedeno jinak, autorem fotografií je Tomáš Martínek. Děkujeme za jejich poskytnutí.


Recenze a reportáže
Hudební komedie “Láska naruby” staví na spontánnosti Jany Paulové
Aktuální zprávy
Musical Production odhalila plány na příští divadelní sezónu
Recenze a reportáže
Recenze obnovené pražské premiéry muzikálu ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA (+ video)
  • Alena Kaclová

    Pavle, moc děkuji za konečně objektivní a skvěle napsanou recenzi, kterou si úžasná Lucrezia opravdu zaslouží! Jen s jednou věcí mám odlišný názor, a to je výkon Ivy Marešové – 11.3. večer byla naprosto skvělá a pro mě nad Bárou zvítězila po všech stránkách. Přeji Lucrezii také dlouhý divadelní život, protože tohle dílo je tak neuvěřitelné, ojedinělé, opravdu dech beroucí, že mnohonásobně svou úrovní předčí cokoliv, co v součané době na pražské divadelní scéně nese jméno muzikál. Všem tvůrcům a umělcům se hluboce klaním a děkuji!!!


  • Nick

    S recenzí se ztotožňuji až na jednu věc, kterou je výkon Ivy Marešové, který je dle mého názoru po všech stránkách skutečně dechberoucí, emocí projevuje v roli zcela odpovídající množství a s rolí se dle mého soudu ztotžňuje lépe než Bára Basiková. Pohybově je na lepší úrovni, pěvecky se (možná díky Bářině hlasové indispozici) dostane do výšek podstatně příjemněji a její herecký projev mi přijde přirozenější :)


  • Míra

    Taky se trochu přimlouvám za Ivu, na druhou stranu nemám srovnání. Každopádně skvělá recenze a jinak souhlas ve všem! :-)


  • RenataK

    Tak já zase naopak, mě se Marešová nelíbila ani herecky, ani pěvecky. Báru znám jen z CD ale je to úplně jiné kafe, Marešová má průměrně zabarvený hlas a tu poslední písničku na tom erbu nevyzpívala. Jinak super představení, jen kdyby byla Bára!


  • Zuzi

    Velmi chválím Ivu. Byla jsem také 11.3. večer a Iva byla naprosto dokonalá. Nemám sice srovnání, ale vedle sedící dámy si povídaly, že Báru viděly a proti Ivě byla špatná.


  • Ina

    Naprosto úžasné představení,jedinečný zpěv Báry Basikové,ale i tanec a zpěv Zbyňka Frice a Tomáše Berouna!! Rovněž i ostatních zpívajících kolegů a sólistů tanečníků!! S kamarádkama jsme odcházely nadšené a všem moc děkujem.


  • Filip

    A co Pietro v podání Romana Tomeše ?


  • Briseis

    Byla jsem na generálce a nezdálo se mi, že by Iva tu poslední písničku nevyzpívala. Jinak souhlasím, Lucrezia Borgia je jedno z nej představní v Praze a přeju jí také dlouhý muzikálový život a hodně diváků.


  • Abigail

    Filipe, viděla jsem oba Pietry a přišli mi velice vyrovnaní. U Štěpána Kloučka jsem měla v pár momentech dojem nejistoty, což se pravděpodobně změní s pár odehranými představeními, přeci jen jsem viděla generálku… Takže mi Roman Tomeš přišel ve výsledku o kousek lepší, ale že to bylo nějak výrazně o level níž či výš, to rozhodně ne. Jako všechny ostatní, velice vyrovnaná alternace… Samozřejmě podle mě.


  • Jana

    Vážený pane Košatko, je to snad poprvé na těchto stránkách, kdy píšete velice objektivně, bez cílených a mnohdy i zbytečných útoků. Stávalo se, že z vašich článků bylo cítit koho máte rád a koho ne. Někdy jste se nechával unášet více sympatiami než výkony. Ano, já toto představení viděla nejen na generálce, ale i na premiéře. Před 8 lety jsem se poprvé s Lucrezií setkala na prknech ND a souhlasím, že trojice Basiková, Beroun, Fric přebili momentálně veškerá dění na muzikálové scéně v Čechách. Všichni tři vyspěli a jejich role jsou nejen šité na tělo, ale v syntéze nevídané. Vám přeji nadhled i nadále a díky za podobný názor. Lucrezii pak přeji krásné dny na scéně divadla Hybernia. Jana


  • Pavel

    Nevím ani nechci srovnávat Báru Basikovou s Ivou Marešovou. Dnes jsem byl na představení, kde Bára rozbalila naplno svůj nádherný hlas. Byla famózní. Je fajn, že jsou každá jiná. Obě mají mé sympatie a také své nezaměnitelné místo v této roli. Obě jsou a to je důležité. Pro mě bylo dnešní představení naprosto vyrovnané ve svých výkonech. Nebyla v něm chyba, natož slabý výkon. Tleskám Basikové B., Kassaiovi C., Berounovi T. – fantastické výkony hodné divadelních cen. Díky. Pavel


  • Nick

    Podle mě je obsazení Lucrezie velice vyrovnané. Jediným slabým článkem je pro mě Csongor Kassai, jehož přízvuk mi drásá uši… Všichni ostatní jsou, pokud netrpí hlasovými obtížemi, na úchvatně vysoké úrovni.


  • Honzy

    Lucrezia Borgia velké tanečně – muzikálové drama, nově upravené pro divadlo Hybernia.Viděl jsem alternaci Basiková, Kassai, Beroun, Marek, Zonyga, Tomeš.Představení má čtyři hlavní složky.Tanec, zpěv, hudbu, herecké ztvárnění.Bohužel absolutorium si zaslouží jen taneční složka muzikálu, zpěv, hudba i herectví je vesměs na průměrné úrovni.To se týká všech hlavních protagonistů.Velmi dobří byli jen taneční sólisté baletu!Muzikál sleduje určité umělecké ambice, ale nejspíše bude zajímavý jen pro určitou skupinu diváků, svědčí o tom jen z poloviny zaplněný sál divadla, druhý týden po premieře! Hodnotim 50%


  • Simona

    Včerejší představení Lucrezie se mi líbilo. Basiková, Beroun, Kassai, tanečnice Kateřina a všichni ostatní…. Opravdu úžasné! Csongor se již s přízvukem zlepšuje ;-)


  • Andrea

    Tak jsem si zatím střihla Lucrezii třikrát, jednu generálku, předpremiéru a dnešní večerní reprízu. Čím víckrát jsem jí viděla, tím víc jí propadám :-). Po dlouhé době jsem z něčeho takhle nadšená a vypadá to, že dlouho nebudu mít dost :-).
    Jako Lucrezii jsem zatím viděla jen Ivu (záměrně a nezapírám, že je Iva moje nejoblíbenější zpěvačka a její hlas doslova miluju už od prvního Excaliburu, který jsem viděla) a pro mě je tam naprosto dokonalá a mám obrovskou radost, že má roli, ve který ji může ocenit trošku širší publikum (i když Lucrezia teda také není rozhodně představení pro každýho). Pro mě zpívá Lucrezii tak, že mi tečou slzy už jen z toho, jak krásně to zpívá. Nemám pocit, že by něco nevyzpívala, ani, že by její ztvárnění postrádalo více emocí. Nemyslím, že je potřeba výrazných divadelních gest, pokud jsou emoce v hlase a to v Ivině případě jsou vždy a všude a v Lucrezii o to víc, o co emotivnější je tahle role oproti jejím předchozím rolím. Trošku mě překvapil i komentář o průměrném zabarvení hlasu, protože nejsem zdaleka sama, kdo si všimnul nemalé podobnosti barvy Ivina hlasu s Bářiným hlasem (aniž by teda postrádal osobitost). A srovnávat aktuální živý výkon s výkonem na CD před 8 lety mi taky nepřijde úplně fér… Ale tak názory nikomu neberu, jen jsem měla taky potřebu se Ivy zastat. Báru jsem viděla v Národním, tenkrát se mi moc líbila, teď zatím nemám potřebu jí vidět, moje Lucrezia je teď Iva :-).
    U obou bratrů Borgiů už po dnešku můžu srovnávat, je pravda, že na Tomášovi Berounovi i Zbyňkovi Fricovi je vidět určitá jistota zřejmě opravdu spojená s tím, že to nehrají poprvé, nicméně považuji všechny alternace za velmi vyrovnané. Pro mě byl velmi příjemným překvapením Juan Tomáše Savky, které jsem naposled viděla jako Stevena v Draculovi a nevím, zda mu role nesedla nebo zrovna neměla den, ale tam mi přišel dost otřesný a neměla jsem z jeho obsazení v Lucrezii moc radost, ale získal si mě hned poprvé a po pěvecké stránce bych ho malinko upřednostnila, nicméně Tomáš Beroun se mi líbil už v Národním a jsem ráda, že mě nezklamal ani po letech, i on zpívá velmi dobře a tanečně skutečně oproti Tomášovi Savkovi vyniká. Ještě složitější je pro mě srovnat Zbyňka Frice a Csongora Kassaie… Zbyněk je dokonalý po všech stránkách, jeho Cézarovi není co vytknout. Csongor mi však v některých pasážích přišel výraznější, možná proto, že umí být víc slizký :-). Co se přízvuku týče, poprvé mi vadil, i když ne tolik, jako v Kudykamu, tam jsem si nezvykla a nezvyknu, ale podruhé už mi skoro nevadil, možná se opravdu zlepšuje, ale hlavně si tam člověk zvykne, tam to nějak nevadí, aspoň mně :-).
    Viděla jsem i oba Sforzy, i když je na tom Jiří Zonyga s jevištním pohybem (tanec tomu radši ani nebudu říkat ;-)) pořád dost žalostně, celkově se mi líbil víc, než Martin Šemík, nicméně i Martin Šemík mě zaujal, dobře a vyrovnaně zvládl všechny tři složky :-).
    Viděla jsem i oba Pietry, osobně se mi líbí víc Štěpán Klouček, ale možná je to jen čistě typově, zvlášť jako syn Tomáše Berouna :-), celkově je to však velmi vyrovnaná alternace a líbil se i Roman Tomeš.
    Co se otce Borgii týče, líbil se mi v ní víc Vladimír Marek, nicméně se mi moc nelíbí celkově ta role jako taková, možná je to jen osobní pocit, ale připadá mi, že tam moc nevynikne, jako roli v celém příběhu “taťka Borgia” hrál.
    Taneční Lucrezie se mi líbily moc obě, stejně jako Alfonsové Matěj Cichra i Jakub Šimůnek, čistě osobně o malinko víc Zuzana Susová a Jakub Šimůnek.
    Měla bych i pár výhrad, některé věci mi přijdou v Lucrezii zbytečně polopatické (např. úvodní tanec Zla, kde Zlo snad zatančí každé slovo, které “Býk” zazpívá :-)), případně ukazování postav, o kterých se zrovna zpívá :-), ale to jsou víceméně drobnosti, které myslím časem i nebudu vnímat…
    Každopádně celému tvůrčímu týmu Lucrezie tleskám vestoje a přeju jim i sobě co nejvíce repríz :-).


  • Alea

    Zvláštní, jak člověk s dalším zhlédnutím Lucrezie víc a víc vnímá hudbu … Nejprve se soustředí na zpěv hlavních představitelů a tanečně baletní výkony Zla, Cesara, Juana, Lucrezie, Pedra, Pietra, Alfonza a dalších. Hudba je s výjimkou pár písní spíše kulisa, doprovod, emotivní podbarvení … Ale pak najednou začnete objevovat naplno její krásu i lyrické melodie, které znějí v uších ještě dlouho po skončení představení. Milostná píseň Juana, loučení Lucrezie s malým synem, smrt Pietra – to jsou úžasné dojemné skladby, které se vryjí do paměti, až si je chtě nechtě musíte s jednotlivými obrazy pořád připomínat. Dokonalé …


  • lili

    Lucrezia Borgia – umělecký zážitek! Za sebe i za kamarádku můžu řict, že to byl můj první skutečný zážitek s uměním jako takovým. Když tedy pominu třeba návštěvu Paříže a její architekturu :-) Tomáš Savka, skvělej, nejlepší jak jinak! Moc díky Tome, už chápu, že jsi dal přednost tomuto dílu před “Janečkovýma” Bídníkama. Velkou poklonu bych chtěla sklonit panu Vaculíkovi. Vůbec nechápu, jak jeden člověk může mít takovou představivost a fantazii. Světla, zvuk, techicky taky naprosto bez chybičky. Poprvé jsem živé viděla balet a úplně mě uchvátil, vždy jsem se těšila, při vší úctě k Báře Basikové, až místo ní přitančí Katka Benešová :-) Nebudu tady omílat už dávno známé postřehy jiných diváků. Prostě je to velmi emotivní a těžko se to dá jednoduše popsat. Běžte se na to určitě podívat. !!!


  • Charlie

    Včera jsem shlédla představení LB, hlavní role Bára, Zbyněk Fric a Tomáš Savka. Pánové naprosto úžasní, nebylo co vytknout, Tomáš se hodně zlepšuje, při jeho výškách přestávám dýchat, Zbyněk dokonalost sama. K Báře nemůžu jinak, ale prostě se mi do té role nehodí typově. Hlas má úžasný, běhal mi mráz po zádech, ale při výměnách se Zuzanou Susovou se na mé tváři rýsoval trpký úsměv. Bára mi přišla nemotorná, neobratná, v šatičkách na ramínka jsem se bála, aby neukázala víc, než by chtěla a ani líčení jí nesedí. Zatímco Zuzaně dodalo líčení na výrazu, Bára vypadala spíš jako maska. Při vší úctě k panu Županičovi, pohled na něj do půli těla (i když se část snažili zamaskovat jakýmsi bederním pásem) mi nedělal teda moc dobře… Poslední věc, která mi dojem rušila, bylo neustále koukající spodní prádlo tanečnic i samotné Lucrezie.
    Jinak úžasný zážitek, po všech romanťárnách zase jiný šálek kávy, navíc miluju tancování a smrtky byly perfektní. Skoro mi přišlo líto, že byla zaplněná jen půlka divadla.


  • Frog

    Také bych rád přispěl svou troškou do mlýna. Představení jsem viděl již dvakrát a musím říct, že se jedná o moc zajímavý počin, který se zcela vymyká ostatním muzikálovým projektům v naší kotlině. Po hudební stránce se jedná o velice výrazné dílo, které zaujme jak krásnými texty písní od Václava Kopty, tak i některými výraznými melodiemi či i jen hudebními motivy, o které se postaral známý dvorní skladatel Hany Hegerové Petr Malásek. Oproti jiným muzikálům se zde objevuje i neobvyklý příběh plný intrik, zrady, eliminování odpůrců rodiny Borgiů a všudypřítomného zla prorůstajícího společností renesanční Itálie, namísto otřepané lovestory dvou hrdinů, kteří nakonec žijí šťastně až do smrti. Z obsazení musím vyzdvihnout především pěvecké podání hlavní role Cesara Borgii, kterou jsem zatím viděl s famózním Zbyňkem Fricem. Na něm je vidět, že si postavu záporáka, který se neštítí žádné vraždy v zájmu naplnění mocenských choutek, vysloveně užívá. V rámci zpěvu, tance, který je jeden z nejnáročnějších co jsem zatím viděl, ani herecky mu nelze nic vytknout. Bára Basiková v roli Lucrezie mi v roli bohužel příliš nesedí. Nejen díky svému nemladému věku, který působí v milostných scénách či střídání s tanečnicí dosti rušivě (mimoto historická Lucrezia se nedožila ani čtyřiceti let) ale především pěvecky ve vyšších polohách již zkrátka trošku nezládá. Jistě stále patří k našim nejlepším zpěvačkám, ale zde bych si představoval raději někoho jiného. Nicméně toť můj subjektivní názor. Cesarův bratr Juan se mi líbil v obou alternacích, přesto Tomáš Beroun s přehledem nad svým jmenovcem Tomášem Savkou vítězí, ať již tanečně, nebo zkrátka vzhledem, který mi sem zkrátka sedí víc. Rád bych ještě, jak říká jeden v poslední době známý zpěvák, vypíchl taneční pojetí Zla. Ďábelská zjevení v podání nakonec až osmi tanečnic v nádherných jako krev rudých kostýmech, které postupně s každou další vraždou přibývají a plní scénu nemají chybu. Sice se může zdát, že prvotní nápad pochází z Drákuly, nicméně v tomto představení je povýšen o úroveň výše a pomáhá dotvářet temnou atmosféru celého děje. Jako svatý otec se mi líbil více Ladislav Županič, ale ani Vladimír marek není špatný. Ostatní postavy jako Sforza, Pedro, Pietro atd. jsou také velmi hezky ztvárněny, ale nemají tolik prostoru jako hlavní trojice zlosynů rodu Borgia. Představení tedy považuji za velice zajímavé a poutavé a určitě doporučuji jej alespoň jednou navštívit a nechat se vtáhnout do jedné z nejzajímavějších dob v historii Itálie. Do doby mocného rodu Borgiů.


  • Kesmi

    Tak jako ptak Fenix povstal z popela, tak i Lucrezia povstala ze zamotku casu a znovu otevrela divakum svoji naruc plnou emoci. Od dob uvedeni muzikalu v Narodnim Divadle uplynula dostatecne dlouha doba na to, aby si tragedie italskeho rodu Borgiu nasla nove fanousky. Patrim mezi ne a po dlouhe dobe dobe plne muzikaloveho odpadu prichazi konecne neco noveho. Estradovita produkce Michala Davida je zde nahrazena trojici Vaculik, Malasek, Kopta, ktere se podarilo to, co se od dob Svobody s Borovcem dlouho nikomu nepodarilo. Skvele texty spolu s genialni hudbou tvori celistve pusobici zazitek a jsem rad, ze jsem se obnoveni Lucrezie dockal. Zbynek Fric jako Cesare Borgia je fenomenalne krasny psychopat bazici po moci a slave, a jeho pevecky i divadelny vykon prevysuje veskere hlavni obsazeni i alternace. Jako protipol se vsak stavi Bara Basikova, ktera ackoliv je stale dobra zpevacka, na roli mladinke Lucrezie je zkratka uz moc stara a v sestave tanecniku kypici zivocisnosti je jak pate kolo u vozu. Bare se opravdu nactiletost verit neda. Je mi lito. Nastesti je alternovana vynikajici Ivou Maresovou, ktera ji predci i ve zpevu a je zahanbujici pro media, ze ji nedavaji vice prostoru. Ostatni obsazeni Beroun, Marek, Semik a dalsi funguje jako dobre namazany stroj a muzikal tak povznasi do epickeho konce. Velkou poklonu si ale zaslouzi i soubor tanecniku, kteri tvori nedilnou soucast vizualniho celku. Jen ten hlas Kocaba by mohli nahrat znovu nekym, komu je lepe rozumet. Chapu ze ma jiste charisma ale v Lucrezii pusobi stejne rusive jako turisti na Staromaku. Za toto ojedinele dilo na ceske scene jsem rad a doufam, ze to znaci nastavajici zmenu k tragice oproti “ceskym happyendum”.

    Autorovi dekuji za skvelou recenzi.


  • Marta

    Všechno, co bylo napsáno však není totéž, pokud nejdete na představení a nevidíte všechno naživo. Já měla to štěstí. Fantastické výkony Basikové, Berouna a Cassaie. Byli bez chyby. Při duetu Kloučka Š. s B. Basikovou divadlo ani nedutalo. Byli strhující. Stejný pocit jsem měla při smrti a písni Juana – T. Berouna. Jeho smrt je neuvěřitelná, měla jsem mrazení. Caesarova smrt na konci muzikálu je nádherná písnička a Kassai ji zpíval bezchybně. Díky za jedinečný zážitek. Marta


  • Agaton

    Muzikál Lucrezia Borgia je opravdu strhující podívaná. Ať už se jedná o skvělé výkony herců, vhodně zvolenou hudbu či mimořádné spojení muzikálu s baletem.
    Naprosto uchvácená jsem byla “zly”, která byla díky make-upu a trhaným pohybům opravdu děsivá.
    Toto dílo plné zvratů Vás rozhodně vtáhne do děje a nepustí ještě dlouho po opuštění divadla Hybernie.
    Vřele doporučuji všem, kteří si z divadla také chtějí něco odnést!


  • Sisa

    Znova jsem viděla tento pražský skvost a zase nadšení z jeho dokonalosti a plně se ztotožňuji s výše uvedenou kritikou. Další oficiální muzikálové servery se ani neobtěžovaly uveřejnit nějakou kritiku… Myslím,že takové dílo, na naší – v posledním čase dost stále stejné muzikálové scéně, zaslouží větší pozornost. Tak jen přemýšlím proč ty ostatní muzikálové servry “jsou”. Díky Vám jste super. Na závěr jen dotaz kdy zde bude Vámi avizovaný rozhovor s panem Liborem Vaculíkem a jaké video rozhovory ještě připravujete? Diíky za odpověd.


  • Hanka

    Výborné představení, které se “nedá” vidět pouze jednou a po jeho prvním zhlédnutí plánujete další termín(y). Oproti ostatním uváděným titulům je Lucrezie až nápadně jiná. Ať je to nepřeplácanou scénou, absencí velkého množství kulis, blikajícími srdíčky či dokonalými! výkony všech účinkujících. O výkonech jednotlivých účinkujících zde bylo napsáno již dost, jen bych chtěla zmínit, že jsem měla možnost vidět skoro všechny alternace a není zde osoba, kterou bych již znova nechtěla vidět.
    Všem, kteří ještě neměli možnost představení vidět, doporučuji a s těmi, kteří již byli a půjdou znova, se těším na viděnou:-).


  • ana

    Vaculík-Malásek-Kopta = geniální spojení …. Piafka – Čachtická a teď Lucrezie! Nevěřila bych, že to bude ještě hezčí než před lety v ND. A bylo! Ať ti pánové tvoří dál. A také by mě zajímal ten rozhovor s L.Vaculíkem.


  • ana

    Taka Siso – asi máme smůlu – nikdo nám tady neodpoví !!!


  • Radka

    Myslím si, že se Iva Maršová hodně přeceňuje. Emocionálně ploché. Zpívat umí dobře (ne však nějak výjimečně), hrát nikoli.


  • Hanka

    Radka: Ivu jsem viděla dvakrát a Báru jednou a musím říct, že pouze ve scéně, kdy se Lucrezie loučí s malým synem musím souhlasit, že byla Bára přesvědčivější, což bych přičítala tomu, že je již sama matkou. Ale jinak Iva byla podle mě naprosto bezchybná ať už ve zpěvu nebo Vámi zmiňovaném hereckém projevu.


  • Alea

    Naprosto souhlasím s Hankou – mně také Bára připadala lepší než Iva pouze ve scéně s malým synem. Jinak ji Iva dle mého názoru převyšuje po všech stránkách, co se týče tanečních scén, např. s Pedrem a mořem, tak o tom nemůže být pochyb. Iva je pro mě nově objevený talent a já si jen přeji, abych při dalších zhlédnutí Lucrezie měla právě na ni štěstí.


  • Nick

    Při mém posledním zhlédnutém představení jsem se přesvědčil v tom, že paní Basiková už zkrátka roli nezvládá – pěvecky ani tanečně. Herecky je přesvědčivá, vkládá do role zkušenosti z vlastního života… Ale potom stačí 3 absolutně neposlouchatelné tóny a celý dojem z představení je naprosto pryč…


  • Alea

    Ondřeji Doubravovi:
    Tak jsem si dnes kvůli Lucrezii poprvé koupila Literární noviny a musím říct, že mě Vaše recenze Ondro docela zklamala. Čekala bych nejen víc chvály, ale také to, že zmíníte např. úžasnou představitelku Zla, na premiéře Zuzanu Pokornou, anebo představitele Juana v podání Tomáše Berouna, který má na rozdíl od Vladimíra Marka opravdu velkou roli a po všech stránkách náročnou, ale skvěle podanou. Napsat:…“všichni bez výjimky se s tanečními a pěveckými pasážemi utkali se ctí“… mě překvapilo. Co už by muselo Zlo, César nebo Juan předvést, aby to nebyl výkon zvládnutý jen „se ctí“? Pod pojmem „zládl to se ctí“ si představím soutěžící v Superstar, kteří pěkně podají svoji verzi světového hitu, ale ne to, co předvádějí herci, zpěváci a tanečníci v Lucrezii. V recenzi uvádíte, že libretu chybí „větší moment překvapení a účinný zvrat“ nebo „nosnější režijní nápady“, ale já si myslím, že právě těch nápadů i momentů překvapení předvedl Libor Vaculík takové množství, že bez toho by divák těžko odcházel domů s obrovskou porcí emocí. Takže Ondro, ačkoliv Vám tady na stránkách moc fandím, tak po takové Vaší recenzi, na rozdíl od té Pavlovy, bych do divadla na Lucrezii asi nešla, i když v ní některé věci také chválíte. A to mě mrzí …


  • Ondřej Doubrava

    Milá Aleo. Díky za názor, za čas a finance věnované do četby mé recenze, nečekal jsem to. Na jednu stranu: Možná nejsem pro Lucrecii ta správná cílovka, ale skutečně mě v pojetí Libora Vaculíka bohužel nic moc nepřekvapilo, hudbu a výkony jsem si velmi užil, ale čekal jsem více, zvláště poté, co tu bylo tolik nadšených reakcí, ale teď budu velmi upřímný pro mě je třeba důležitý nějaký důvod se na inscenaci opravdu vrátit a ten zatím nemám, i když určitě mám chuť jít příležitostně ještě na Ivu Marešovou, když jí všichni tak chválí. Mimochodem, shodou okolností byla na představení přítomna i má spolužačka z Divadelní vědy a tu Lucrezia také příliš neoslovila, ba dokonce byla poměrně přísná.

    Za druhé: V Divadelních novinách je narozdíl od Musical.cz velmi omezený prostor, zhruba dvě normostránky, takže abych inscenaci nějak obsáhl, musím se hodně krotit (což tady nemusíme) a už jsem se naučil, že zkrátka musím “vyzobat” jen ty výkony, které na mě skutečně nějak pozitivně či negativně zapůsobily (a Vladimír Marek opravdu výrazný byl a bohužel asi opravdu víc než Tomáš Beroun), stejně tak u Zla mi bylo líto zmínit, jen to JEDNO, když je to evidentně postava “kolektivní”, to byla jedna z věcí, kterou jsem ocenil velmi, takže proč vypichovat jen Zuzku Pokornou, když zlo “narůstá” a je to moc fajn nápad?

    Poměrně jsem se s tím článkem natrápil, protože o inscenacích rád přemýšlím, Lucrecia pro mě je dobré představení, ale je mi docela líto, že v mých očích není skvělé, protože kdo mě zná, ví, že co opravdu miluju, je být skutečně nadšeným divákem.

    Ještě jednou moc děkuju za názor, vážím si ho, byl jsem na něj zvědavý. V redakci se recenze líbila, věděl jsem, že u příznivců Lucrecie příliš neuspěju, ale v tom jsou divadelní dojmy jedinečné a krásné a jsem snad i protentokrát rád, že umím jít coby publicista taky trochu proti proudu, občas je mi vyčítáno, že to neumím. Ale stejně doufám, že časem budu spíš platný jako dramaturgická síla, opravdu po nikom nevyžaduji, aby moje články bral jako “jedinou pravdu” či bernou minci, jediné o co se snažím, aby mé myšlenky měly hlavu a patu a byly čtivé a člověk se k nim v ideálním případě mohl vrátit i po letech, což u moderních recenzí značně postrádám, samozřejmě někdy to jde lépe, někdy zase hůř.


  • Alea

    Milý Ondro, máte pravdu asi v tom, že Lucrezia buď lidi nadchne (do této kategorie se hrdě hlásím) a nebo naopak ne. Jenže ona se opravdu nedá zhlédnout jednou, já už mám těch návštěv pár za sebou a pořád objevuji něco, co mě nenechá v klidu. Takže doporučuji alespoň jednu návštěvu a právě s Ivou Marešovou. Přesto si ale myslím, že Vás nejspíš tohle dílo neosloví tak, jak bych si přála. Nicméně já teď nechci do detailů vyzdvihovat klady, to už tu bylo řečeno mockrát a s Vámi se rovněž nechci přít, protože Vás uznávám jako člověka schopného a znalého, nicméně Vaše kritika je subjektivní názor a já ten svůj jako protipól uvedla na těchto stránkách i dnes v mém vzkazu Vám. Takže všechno dobré a vyražte na LB ještě alespoň jednou! Třeba pak objevíte něco, co Vám při prvním zhlédnutí zůstalo utajené.
    Hezký večer. :-)


  • Ondřej Doubrava

    Alea: Protipóly jsou naprosto v pořádku a velký počet příznivců naprosto respektuji, ostatně je to v recenzi také s radostí zmíněno. Pokud bude čas a příležitost, další návštěvě LB se rozhodně bránit nebudu. Za názor jsem Vám poděkoval, opravdu si ho cením. On každý publicista má také rád jinou divadelní poetiku, já jsem přiznám se, poměrně pružný, ale občas je mi nějaký přístup sympatický méně a třeba mi trvá pár dalších inscenací, než si v té a té poetice něco najdu a jsem tomu vždy rád, teď co už mám první praktickou zkušenost, tak jsem zjistil, že jsem i mnohem přístupnější.


  • Alea

    Jen ještě doplním, že autorské dílo L. Vaculíka, P. Maláska a V. Kopty Edith, vrabčák z předměstí mě napoprvé taky nadchlo jen něčím, ale celkový dojem jsem měla rozporuplný. Při každém dalším zhlédnutí se ale dojmy naprosto měnily a dnes je pro mě Edith srdeční záležitost…stejně tak Lucrezia. :-) Někdy něco v člověku musí tak nějak dozrát, i když Vy jste asi Ondro naladěn na jinou strunu a jak se říká není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem, natož divadelní představení. Takže třeba někde jinde a jinak v divadle na viděnou. :-) P.S. Doufám, že Světadíl 5.4. ve Vás nechal jen pozitivní dojmy. :-)


  • janule

    Jen mala poznamka k recenzi – tezko se veri, ze Tomas Beroun a Zbynek Fric vystupovali v titulni roli :-)


  • Pavlína

    Milý pane Doubravo, je mi líto, že po přečtení vaši recenze lze napsat jediné. Stejně jako tanečnice, zpěváci či herci to zvládli se ctí, také vaše kritika byla napsána se ctí. Dle vás jsou ti se ctí, pouze nezajímaví. Máte pravdu, vaše kritika je také psaná se ctí, nezajímavě. Nic více se k tomu nedá napsat. Jen mě děsí, že člověk jako vy, se tímto živí. Asi se ctí. Zase jeden, který dělá něco zbytečně. Určitě najdete něco smysluplnějšího. Bez vás bylo divadlo také. A možná v něm nebylo tolik zášti. Je zvláštní, že o své sestře nenapíšete. Ale asi by nebylo o čem napsat. Trochu se zamyslete, než spustíte vaše rádoby slušné plivance. Bohužel když nemáte na recenze, nepište. Není to žánr pro vás jednoduchý, to sleduji u vás již delší dobu. Jsem z vás zklamaná. Pavlína


  • Honza

    Ondřeji, jsem rád, že v DN máte omezené dvě normo stránky. I ty stačí k tomu, že poukážete na svoji průměrnost. A navázat na Pavlínu? Pavlo, já slečnu Doubravovou slyšel zpívat. Tam se o kritice snad ani nebudeme bavit. Ondřeji, padáte nějak rychle dolů. Honza


  • Ondřej Doubrava

    Pavlíno a Honzo: O své sestře nepíšu, neb by to byl střet zájmů, sice jsem byl různými lidmi přemlouván, ať to tak neberu, ale toto pravidlo zkrátka ctím. Názor vám samozřejmě neberu…

    Kritikami se neživím, to ani mimochodem dost dobře nejde, člověk by jich musel psát zhruba 40 – 60 za měsíc, což prostě není možné, Musical.cz je ryze zájmová činnost. Ale nikterak se netajím tím, že články jsou pro mě prostě jen zábavným můstkem, skutečně se tím neživím, dělám to opravdu prakticky zadarmo, a že své poslání časem cítím jinde a to na poli dramaturgie, čili, že chci někco pro české divadlo udělat aktivně, to je přece lepší, ne? Všimněte si, že málokterý kritik zná oba dva póly, já už částečně ano. Já tedy doufám, že vás to moc nevyděsí, ale výborná hodnocení mého debutu mě přesvědčila, že tam asi jsem platný a další nabídky se pomalu rýsují,tak nějak doufám, že tak u jedné inscenace ročně budu moci někde být (a ani tady nebudu mít problém “pracovat” zadarmo, beru to jako nabírání zkušeností). Dokonce jsem věděl, že tu kritiku na Lucrecii leckdo nepřijme, ale však já nikoho nenutím, narozdíl od jiných článků, abyste s ní souhlasili. Já to opravdu na tak malém prostoru musím pojmout jako CELEK, což prostě žádá kompromisy, které tady vytvářejí ten ve vašich očích průměr, inu, pro č ne.. Ta kauza “se ctí” vznikla asi následovně, prostě jsem chtěl ocenit, že ta kombinace složek u účinkujících vypadá více než dobře a přirozeně, ale mě jiné spojení, které by nebylo příliš dlouhé, protože je opravdu potřeba psát i o jiných věcech nenapadlo, netušil jsem, že to vzbudí takovou “kontroverzi”, já mám spojení “se ctí”, vysloveně na pozitivním pólu spektra, asi jsem měl tedy spíše použít “všechna čest”, hned by to bylo ještě pozitivnější.

    V redakci DN se recenze líbila (mají ji přece možnost odmítnout), kolega Radek z Musical.cz, který měl také možnost jí číst s ní také neměl jakýkoliv problém,také říkal, že je dobrá. Jasně, může vám být líto, že nejdu s nadšeným proudem, ale vězte, je nás trochu víc, stačí si přečíst komentáře třeba na i-divadlo.cz, stejně tak jsem si měl možnost porovnat názor se spolužačnkou z Divadelní vědy (byl ještě o dost přísnější). A ještě jedno přiznání: asi je trochu poznat, že se ten článek nerodil úplně lehce, skutečně asi nejsem pro Lucrecii ta správná cílová skupina. Ale za názor děkuji, ještě pár takových a možná mě to nakopne jít něco zkusit, neb divadla se vzdát ve svém životě nechci, ale je pravda, že to psaní je šíleně nevděčné.


  • Ondřej Doubrava

    Já jsem za tu mírnou kontroverzi vážně rád, protože nejhorší články a díla jsou spíš taková, o kterých se nemluví a mně se to konečně taky už podařilo, že se o mých článcích mluví, ať už v jakémkoli směru, ale ta reakce je prostě fajn. A samozřejmě děkuju, že vám můj článek stojí za přečtení a pak, že Divadelní noviny nikdo nečte. ;-)


  • Martin K.

    Po první shlédnuté Lucrezii na generálce, jsem se rozhodl vydat se podruhé a to hlavně proto, abych pochopil to, co jsem nepochopil po první návštěvě a také jsem chtěl vidět “ve zlé” roli Zbyňka Frice, který patří k mým oblíbencům. Při generálce jsem měl jako Lucrezii Ivu Marešovou, kterou jsem předtím vůbec neznal a která mě velmi mile překvapila – zpěvem i hereckým projevem; po přečtení recenzí jsem se obával výkonu Báry Basikové, ale vzhledem k tomu, že jsem chtěl vidět kombinace Fric – Marek a uvedení již nebude mnoho, nechtěl jsem riskovat a na řekl jsem si, že Báru risknu. Nemohu říci, že byla špatná – to vůbec, ale bohužel i zde platí, že by se mělo více dbát na to, jak věkově obsazovat role; je to stejné jako v Bídnících – viz. Pavel Vítek; i zde bylo – téměř až nechutné se dívat na to, jak se mladičký Roman Tomeš objímá s postarší Bárou Basikovou, která se tam s prominutím válela jako vorvaň (ke vší její úctě) a zpívá jí milostné verše o její kráse, atd. Podívaná to opravdu pěkná nebyla! Zbyněk Fric nezklamal (u Csongora Kassaie mi vadil přízvuk); stejně jako Vladimír Marek (toho jsem měl podruhé); Tomáš Beroun též velmi dobře (minule jsem viděl – rovněž výborného, Tomáše Savku) a Jiří Zonyga (měl jsem 2x) – pěvecky skvělé, ale pohybově trochu horší (jak již zde také bylo zmíněno). Lucrezia je úplně jiná podívaná – než většina uváděných titulů, ale rozhodně po umělecké stránce je velmi vysoko a stojí za to se na ni vypravit. M. K.


  • Tereza

    Nemáte někdo info, z jakého důvodu jsou zrušena (a jestli opravdu jsou zrušena) červnová představení? Na stránkách Lucrezie je uveden jen jeden den, ale na Ticketportalu jsou stále dostupny všechny termíny. Byla by škoda, kdyby termíny ještě více zredukovali.


  • Nick

    Vypadá to, že zrušena už opravdu jsou, byla stažena i z předprodejních sítí. Důvodem bude nejspíš hodně malá prodejnost červnových představení :(



  • Briseis

    Díkybohu – přehlédla jsem, že to je starý :D


  • Alea

    Briseis: Vždyť je to rok staré, to už dávno neplatí. :-)


  • Alea

    No právě…


  • Éponine

    Dnes som bola na Lucrezii a nedá mi nespomenúť jednú vec. Prečo Jiřímu Zonygovi nedajú dole tú šatku z hlavy, predtým než vylezie na pódium? V kombinácii s kostýmom to pôsobí hrozne divne a celový dojem je viac než rušivý.

    Inak som viac-menej spokojná. Veľmi som sa potešila, že som mala Ivu Marešovú, ktorú som si priala vidieť. Všetci ostatní sa mi tiež páčili a príjemne ma prekvapil Roman Tomeš, ktorého som za posledný týždeň “schytala” v divadle rovno dva krát. Osobne si myslím, že z neho rastie nová muzikálová hviezda :)


  • Verča

    Éponine: On i Martin Šemík má na hlavě šátek :)


  • Éponine

    Tak tento fakt mi asi unikol :D ale aj tak sa mi k zvyšku kostýmu absolútne nehodí :)


Novější komentáře »