Recenze a reportáže

Hudební komedie “Láska naruby” staví na spontánnosti Jany Paulové


Po dvouměsíčním odkladu kvůli zranění Jany Paulové se premiérově v Divadle Kalich představila divákům nová autorská hudební komedie “Láska naruby“. V režii samotného autora Jakuba Nvoty jsme viděli zajímavý příběh v podání dobrého hereckého týmu v čele s Janou Paulovou, která svou spontánností a energií táhla celé představení. Přečtěte si naše dojmy v exkluzivní recenzi přímo z premiérového představení.

Jana Paulová a Pavel Zedníček

Hudební komedie “Láska naruby” vypravuje příběh neúspěšné herečky Viktorie, jíž se nedaří v osobním ani profesním životě. Štěstí se na ni usměje až v podobě nabídky, která má ovšem zvláštní podmínku: aby získala angažmá, musí předstírat, že je muž! Gejzír komických scén, jenž z této situace vyvěrá, doplňuje motiv dvou citových vzplanutí: Viktorie má dva nápadníky – jeden ji nemůže milovat, protože si o ní myslí, že je muž, druhý ji miluje právě proto, že si myslí, že muž je…

Takto definuje děj nové hudební komedie slovenského režiséra a autora Jakuba Nvoty tisková zpráva, která vyšla před původně plánovanou premiérou 1. prosince 2010. Ta se však poprvé v historii Divadla Kalich odložila na 8. únor 2011, a to z důvodu zranění Jany Paulové. Pojďme zhodnotit, jestli se čekání vyplatilo. Nejdříve se vraťme k dějové lince. Autorské počiny jsou na naší hudební divadelní scéně celkem nevídanou záležitostí, drtivou většinou převládají adaptace. Jakub Nvota však napsal “Lásku naruby” přímo pro Divadlo Kalich a jeho herecký tým (i když by se dalo polemizovat o tom, zda se Nvota inspiroval u klasického díla “Viktor-Viktorie” nebo na vše skutečně přišel sám).

Zbyněk Fric a Jana Paulová

Už při přečtení anotačního děje si řeknete, že to je velice slušný materiál pro komedii, zvláště pro v současnosti oblíbený situační humor. Vždyť záměny postav jsou jednou z nejstarších divadelních komediálních technik, takže by se dalo říci, že Nvota vsadil na jistotu. Nemusím tedy vysvětlovat, že drtivá většina komických situací vyplývá právě z předstírání hlavní hrdinky, že je muž, který se převléká za ženu. Jana Paulová skutečně dokáže tyto situace bravurně zahrát, navíc přidává určitý svůj drive, energii a působí stále velice věrohodně a spontánně. To je jeden z největších kladů představení. Nvota navíc do představení napsal celkem dost promluv hlavní hrdinky k divákům, takže Paulová velice trefně komentuje dění na jevišti a glosuje o životě, slávě a lásce.

Přes tohle všechno však “Láska naruby” není takovým trhákem, jak by se mohlo zdát. Možná za to může pomalejší rozjezd (samotná zápletka s nabídkou na účinkování jako travesti umělec se objevuje zhruba po hodině trvání představení a až v druhé polovině se poprvé objeví zcela do té doby utajovaní Bohumil Klepl a Radka Filásková) nebo stereotypnost, která spočívá v neustálém omílání stejných situací, stále vyplývajících jen z té hlavní zápletky. Některé scény mají rozhodně větší potenciál, například návrat Viktorie do hospody v druhé půlce, kdy jí v mužských šatech pozná číšník. Ale kromě výkřiku “To je ona!” to žádnou hlubší pointu nemá. Stejně tak celé představení vyznívá v závěru do ztracena. Je to těžké definovat, ale pobavíte se a zároveň cítíte, že tomu “něco” chybí. Dobré představení se většinou pozná tak, že máte chuť ho vidět znovu. Zde se takový pocit nedostavil.

Bohumil Klepl a Radka Filásková

Hudbu k “Lásce naruby” napsal Milan Svoboda a pokud toto jméno znáte, jistě již víte hudební žánr. Jedná se o jazz, který zde sklouzává ke kabaretním číslům. Hudební složka je zajímavým zpestřením, samozřejmě jsou pomocí ní realizována travesti čísla, ale také se zde objevují dějové písně. Styl písní je stále stejný, napsat nějaký zapamatovatelný hit jistě nebylo záměrem, ale v rámci žánru hudební komedie funguje zcela spolehlivě.

Žádnou přidanou hodnotu nenabízí výtvarné zpracování, scénografie je velice jednoduchá a paradoxně její přestavby jsou neúměrně dlouhé. Neúměrně vizuálnímu výsledku, protože se na první pohled nic nemění. Kostýmy Michaely Hořejší patří ke standardu, ze kterého vybočují jen červeno-černé šaty, které obléká Dalibor Gondík.

Dalibor Gondík, Jana Paulová a Zbyněk Fric

Jak je již výše zmiňováno, hlavní hvězdou představení je Jana Paulová, která podává opravdu skvělý herecký výkon. Pěvecky se dá zařadit do kontroverzní kategorie zpívajících činoherců, ale pro účely představení její pěvecké dispozice zcela dostačují. Druhým nejvýraznějším hercem je zcela jistě Dalibor Gondík, který předvádí nejen skvělého muže, ale přesvědčivě působí i jako žena. Pomocí bubnu na jevišti projevuje i hudební talent, jeho travesti číslo pak patří k tomu nejlepšímu z “Lásky naruby”. Zaujal také Pavel Zedníček v roli stárnoucího bohatého homosexuála, kterému patří onen zazobaný travesti podnik. Velice na nás zapůsobila také pro nás neznámá Radka Filásková, která v roli “blbé venkovanky” přímo exceluje. Bohumil Klepl jako její snoubenec předvádí svůj standradně dobrý výkon a v několika menších rolích se na jevišti objevuje Zbyněk Fric, kterému také nemůžeme nic vytknout. Z hlediska herecké stránky je tedy představení velice vyrovnané a profesionální.

Co říci závěrem? Sami jsme byli z představení lehce zmateni, protože jsme se na jednu stranu dobře bavili a na tu druhou jsme stále měli pochyby o propracovanosti celého díla, které se především po stránce scénáře a námětu zdá být lehce nedotažené. Celkově se ale jedná o slušnou hudební komedii s dobrým hereckým týmem, kterému vévodí Jana Paulová. “Lásku naruby” vám můžeme doporučit, ale neslibujeme žádný hluboký zážitek, na který byste dlouho vzpomínali… 50%

Dalibor Gondík a Jana Paulová

Autorem fotografií je Richard Kocourek a jsou převzaty z oficiálních stránek Divadla Kalich.


Pozvánky a konkurzy
Helena Vondráčková a Radka Fišarová sólově vystoupí v komorním prostředí Divadla Kalich
Recenze a reportáže
“Casanova” v Divadle Broadway je čistým průměrem (+ videosestřih)
Recenze a reportáže
Recenze obnovené premiéry muzikálu ANGELIKA v Divadle Broadway
U článku nejsou žádné komentáře. Napište svůj názor jako první!