Recenze a reportáže

Fantom opery poprvé zazpíval česky v GoJa Music Hall. Rozpoutá u nás stejné emoce jako v zahraničí?


Největší muzikálová legenda je konečně v Čechách. 13. září 2014 se v GoJa Music Hall rozezněly tóny slavné předehry a impozantní lustr začal stoupat nad hlavy diváků. Na premiéru jednoho z nejznámějších děl Andrew Lloyd Webbera jsme čekali 28 let. Tak dlouhá doba a proslulá náročnost Fantoma opery z něj učinila nejočekávanější a nejsledovanější událost této sezóny.

Uvedení Fantoma opery je pro naši českou muzikálovou scénu významné, proto jsme se rozhodli, že mu věnujeme dva články, kde vám zprostředkujeme své dojmy. Druhý článek pro vás chystá kolega Ondřej Doubrava, který jej pojme více dramaturgicky, jak je u něj zvykem. V mém článku vám zprostředkuji nejvíce dojmů hlavně z obsazení.

Pro celou naši redakci je Fantom opery srdeční záležitostí, viděli jsme jej na West Endu a všichni jsme se shodli na tom, že to byl pro nás velmi silný kulturní zážitek. O to těžší pro nás bylo samotné čekání na Fantoma opery, kdy jsme napjatě sledovali přípravy a zároveň jsme se rozhodovali, jak vlastně články pojmeme.

Pamatuji si velmi živě, jaké to bylo, když jsem viděla Fantoma poprvé. Zírala jsem s otevřenými ústy, neuvěřitelná atmosféra mě pohltila natolik, že už o přestávce jsem začala shánět lístek na druhý den. Další den se situace opakovala. Byly to tři nezapomenutelné večery. Prožívala jsem absolutní “muzikálovou nirvánu” a tento zážitek u mě zůstal dosud nepřekonán.

Proto je pro mě velmi těžké se oprostit a vyhnout se tak srovnání s českou verzí. Vím, že argument “to přece nelze srovnávat”, je zcela na místě, a i když se srovnání v následujících řádcích stejně nevyhnu, tak jsem schopná se na Fantoma podívat i očima těch, kteří jej uvidí v české verzi poprvé. Ruku na srdce – kdo z vás nemá naposlouchanou hudbu, nebo neviděl záznam představení k  25. výročí?

Fantom opery GoJa Music Hall

FANTOM se poprvé zjevuje za zrcadlem

Ještě nedávno se zdálo být uvedení Fantoma opery v Čechách naprosto nepředstavitelné. Ovšem jak řekl producent muzikálu Dr. František Janeček na premiéře, od chvíle, kdy Fantoma opery viděl, toužil jej předvést i českým divákům. Snažil se dlouhých deset let, než licenci získal, ovšem s podmínkou, že v Praze nebude uvedena replika představení z West Endu. V praxi to znamená, že čeští tvůrci dostali volnou ruku a nemuseli se držet přísných pravidel, na druhou stranu to znamená jistá úskalí, např. udržet kvalitu všech složek tohoto náročného díla.

A tak, když bylo oznámeno, že Fantom opery vtrhne na české jeviště, zavládlo nadšení, ovšem převládala i směsice rozpaků a obav z výsledku. Obavám nahrávaly i bulvární články, které nás bombardovaly zprávami o tom, kdo je s kým zasnoubený, kdo má v kostýmu napěchovanější dekolt, kdo má víc vlasů, kdo zapomněl, že maska nepatří do rozkroku, ale na obličej, nicméně zpětně lze říci, že šlo o velmi dobře promyšlenou strategii, jak dostat Fantoma do povědomí těch, kteří o muzikálech téměř nic nevědí. Možná i díky této mediální masáži začaly mizet lístky už půl roku před premiérou, což je v České republice, kde proslulé Cats z roku 2004 vydržely pouhou jednu sezónu, jev dosud nevídaný.

Fantom opery GoJa Music Hall

Opera Hannibal

Pokud se již klepete na verdikt, jak vlastně česká verze Fantoma opery dopadla, tak vězte, že všichni, kdo se na něm podíleli, k němu přistoupili s velkou zodpovědností a byli si vědomi, jak moc budou pod drobnohledem muzikálové veřejnosti. Jednotlivým složkám díla byla věnována velká pečlivost a zkoušky trvaly dlouhé týdny. Vyplatilo se tedy dlouhé čekání a dokázali čeští tvůrci, že umí zvládnout něco tak náročného, jako je Fantom opery?

Čeho jsem se já nejvíce bála, byl český překlad. Já, jakožto zatvrzelá příznivkyně originálů, a teď nemyslím jen Fantoma opery, jsem občas nemohla na premiérách zahraničních kusů uvěřit vlastním uším, co jsou schopni překladatelé vyplodit. U některých nejmenovaných muzikálů jsem měla pocit, že snad v češtině poslouchám úplně jiné dílo. Jak se mi pak v Goje ulevilo, je nepopsatelné. Jaroslav Machek odvedl tak dobrou práci, že vás český překlad nebude rušit, ani pokud znáte původní texty písní Charlese Harta nazpaměť. Dokonce Raoulovo “umírám láskou” mě dojalo víc, než originální a v podstatě výmluvnější “Christine, I love you”. Překladatel si na českém textu dal skutečně záležet, neztratilo se ani původní sdělení skladeb.

Tolik negativně propíraný zvuk v GoJa Music Hall už naštěstí postoupil o několik levelů výše. Sboru je dobře rozumět, stejně tak sólistům, hudba, největší devize Fantoma opery vás strhne přesně tak, jak by si Andrew Lloyd Webber přál – to vše i díky živému orchestru, umístěnému za jevištěm. Naštěstí se odtamtud neline pofidérní vrzání, jako u jiných inscenací, takže pokud patříte do množiny těch, co milují pořádný zvuk, už se nemusíte bát do Goji vyrazit.

Fantom opery GoJa Music Hall

Padající lustr

Velkou výzvou jsou i dekorace, kterým dominuje tolik známý lustr. Architekt Daniel Dvořák stvořil vskutku úchvatnou scénu, díky které se ocitnete v pařížské opeře a hned vzápětí v katakombách. Žádné složité přestavby pomocí zatmívaček, scéna je nesmírně živá a neustále se pohybuje. Pokud si ovšem chcete tuto podívanou užít kompletní, zvolte zadní řady.

Lustr je opravdu impozantní a už úvodní scéna stoupání nad hlavy diváků vám vezme dech. Ovšem jeho velikost je bohužel na úkor pohyblivosti. Když Fantom slibuje majitelům divadla “katastrofu”, tak čekáte skutečně katastrofu, ale ne kolos, šinoucí se hlemýždím tempem směrem k pódiu, kde se sice zděšeně tváří celá company, ale těžko jim to uvěříte, když vidíte, že by dokázali utéct i po jedné noze.

Na režisérovi Petrovi Novotném ležel úkol nesnadný. Jak bylo uvedeno, dostal od majitele licence volné ruce a mohl si tak udělat Fantoma po svém. Těžko ovšem mohu hodnotit, pokud nechci prozradit překvapení, která režisér nachystal jak pro diváky Fantomem netknuté, tak i pro skalní fanoušky. Některé scény jsou režisérsky zvládnuté dokonale, jsou plné nápadů (scéna v ředitelně divadla, skladba Prima Donna) a pokud tedy srovnáme se zahraniční verzí, tak mnohdy fungují i mnohem lépe. Na druhou stranu jsou tu scény, u kterých budete mít tendence chytat se za hlavu, jak jsou nedotažené, nebo vůbec nevyzní (např. oběšení Buqueta). Velmi smyslně je pak pojatý duet Christine a maskovaného Fantoma v opeře Don Juan, sympatická je scéna s Raoulem a Christine na začátku 2. půlky, kterou v žádné jiné verzi neuvidíte. Občas se hraje i mezi diváky, což je vždy velmi vítaný moment každého představení.

Fantom opery GoJa Music Hall

Scéna architekta Daniela Dvořáka

Jedno zklamání si ovšem neodpustím napsat. Určitě všichni znáte fotografii ze skladby Music of the Night, kde Christine stojí zády k Fantomovi a on jí drží kolem krku a ona má zavřené oči, případně se dotýká jeho masky. Tento postoj v české verzi nečekejte. Detail, myslíte si? Možná. Ale z mého pohledu se jedná o postoj velmi symbolický a pro muzikál typický a dle mého názoru neměl chybět i přesto, že to neměla být přesná replika.

Dá se konstatovat, že až na menší přešlapy se Petrovi Novotnému podařilo tento muzikálový kolos ukočírovat a dobrou práci odvedl i ve vedení sólistů, ale o tom níže.

Choreografie, snad kromě jedné scény, zahrnuje především balet. Petra Parvoničová roztančila i představitelky Christine a stejně tak představitelky Meg, které se musely naučit tančit na baletních špičkách. Tanečně je company sehraná, na Tereze Vágnerové nebo Andree Gabrišové téměř nepoznáte, že na baletních špičkách nestály od dětství. Velmi působivé je taneční sólo otrokáře v opeře Hannibal. Ačkoliv tanec není pro Fantoma opery primární záležitost, nebudete ochuzeni o kvalitní výstupy.

Pokud se řekne “non-replica”, platí to i pro kostýmy a tam se mohl Roman Šolc “vyřádit” dle libosti. Udělal to hlavně v úvodní scéně 2. půlky, ve skladbě Maškarní, kdy je na jevišti skutečně velký počet účinkujících. Z těch barev a rozmanitých kostýmů vás přejde zrak, téměř jistě si je nestihnete ani prohlédnout. Uzdu své fantazii popustil výtvarník i ve scénách z oper Hannibal, IL Muto a Don Juan. Tam, kde se nehraje “divadlo v divadle”, zvolil Šolc střízlivější barvy i střihy. Nejimpozantnější je samozřejmě Fantomům plášť, který mu dodává na přízračnosti, zvláště pokud s ním efektně pohazuje.

Fantom opery GoJa Music Hall

“Maškarní, masky vskutku bizarní!”

A jak dopadlo maskování Fantoma, nebo spíše jak moc znetvořený Fantom je? To by mělo, podle našeho názoru, zůstat překvapením, takže práci maskérek posuďte sami.

V hlavní roli znetvořeného génia se střídají Marian Vojtko a Radim Schwab. Kromě zpěvu se před nimi rozprostřely velké herecké výzvy – přízrak z katakomb, geniální skladatel, milovník hudby, manipulátor, ale také zamilovaný muž, poznamenaný svým znetvořením, zároveň pomstychtivý vrah, který udělá cokoliv, aby dosáhl svého. Skutečně široký záběr a k tomu vysoké pěvecké nároky. Jak se s touto výzvou porvali? Schwab i Vojtko se již v minulosti nijak netajili tím, že Fantom je pro ně vysněnou rolí a zodpovědný přístup je na jejich výkonech znát.

Kdo zná Mariana Vojtka, tak ví, že má občas jisté (zlo)zvyky, jak ve zpěvu, tak v herectví, ale pokud má nad sebou pádnou režisérkou ruku, jsou tyto projevy, které mu občas recenzenti vyčítají, okamžitě pryč.

Už na premiéře bylo jasné, že v roli Fantoma předvedl Vojtko nejlepší výkon celé své úctyhodné kariéry. Pěvecky mu nelze vytknout nic, zpívá s naprostou lehkostí, s určitými částmi si příjemně pohrává a ústředním hitem Hudba noci si získá i své největší odpůrce.

Radim Schwab to má složitější než Vojtko a je slyšet, že se na zpěv musí více soustředit. Byť je na poslech příjemnější Vojtko, u Schwaba lze předpokládat, že s reprízami bude jeho pěvecký projev jistější.

Fantom opery GoJa Music Hall

Marian Vojtko (Fantom) a Michaela Gemrotová (Christine Daaé)

Romantická a tajemná poloha role nečiní obtíže ani jednomu. Schwabovi vždy seděly démonické role a gestikulaci pro ně typickou vkládá i do postavy Fantoma, možná by mohl ubrat na příliš dramatickém kroužení kolem Christine během notoricky známého hitu Fantom opery, kde je navíc vidět, že mu překáží dlouhý plášť, v jednu chvíli si ho namotal  kolem ruky, což esteticky nevypadá příliš dobře.

Křest hereckým ohněm pro oba pány nastává ve dvou zlomových momentech – když Christine strhne Fantomovi poprvé masku a v závěru, kde se v podzemí střetává ústřední trojice. Tam se naplno projeví Fantomova nevyrovnaná povaha, která dává průchod jeho sebelítosti i zuřivosti.

Lepší dojem v nás zanechal Marian Vojtko, i když výkon obou je v rámci tohoto obtížného výstupu značně diskutabilní a zřejmě se do něj musí pánové ještě dostat. Vojtko pojal závěrečnou scénu skutečně maniakálně, u Schwaba musíme použít ustálené spojení o “tlačení na pilu”, méně je někdy více, příliš hysterie už působí spíše úsměvně.

Pravda je, že závěr by ve vás měl zanechat dojem, že vidíte nešťastně zamilovaného muže, co je zcela v koncích. Zda to na vás tak působí, ať už v podání Vojtka nebo Schwaba, už necháme na vás.

Ať už jste fanouškem jednoho, či druhého, nebudete odcházet nespokojeni, i když u nás to až na mírné herecké nedostatky “vyhrál” Vojtko.

Fantom opery GoJa Music Hall

Monika Sommerová (Christine Daaé) a Fantom (Radim Schwab)

U role Christine Daaé je třeba s radostí konstatovat fakt, že skutečně není třeba zvučných jmen na obsazení hlavní role. Stačí sáhnout mezi neznámé umělce a je zcela jisté, že pokud mají tvůrci šťastnou ruku, objeví úžasné talenty. U Michaely Gemrotové a Moniky Sommerové to byl výběr skutečně velmi šťastný. Obě dámy jsou typově dokonalé, čistým sopránem vládnou jevišti, zvládají všechny polohy role. Umí být ustrašenou baletkou, debutující divou, žačkou ovládanou andělem hudby, truchlící dcerou, zamilovanou snoubenkou, a v závěru také sexy kráskou. Ovšem o malý kousek více nás zaujala Monika Sommerová. Je to velmi těžké pojmenovat, nicméně z ní vyzařuje zvláštní něha, kterou přenáší jak na herecké kolegy, tak i na diváky. Díky tomu si odnesete z jejího pojetí emotivnější zážitek, zkrátka “něco navíc”.

Raoul, Vikomt de Chagny, je tak trochu nevděčná role. Málokdy mu někdo přeje, aby to u Christine vyhrál on, všichni spíše soucítí se zamilovaným Fantomem. Na premiéře rozptýlil dohady o nevhodném obsazení díky svému věku Bohuš Matuš. Zapracoval na sobě, výrazně zhubl, takže i největší skeptik by neuhodl jeho skutečný věk. Do role vkládá především svůj nezpochybnitelný pěvecký talent a barvu svého hlasu, skrze kterou vyjadřuje veškeré emoce, ovšem měl by se zbavit gestikulace rukou během pěveckého projevu. Zapracoval i na svém herectví, ale na paty mu výrazně šlape jeho alternant Tomáš Vaněk. Pro někoho možná neznámé jméno, ale svůj talent dokázal už v RENTu a také v menší roli v muzikálu Antoinetta – královna Francie.

Fantom opery GoJa Music Hall

Bohuš Matuš jako Raoul v úvodní scéně

Tomáš Vaněk dal svému Raoulovi naprosto přirozené herectví, takže ve všech polohách této role je naprosto uvěřitelný. Když vyznává lásku Christine, nezapochybujete ani na chvilku, že to myslí vážně, uvěříte mu každé gesto i notu,  jeho zpěv je naprosto suverénní. Vaňkovi se podařilo přímočarý charakter v očích diváků posunout úplně jinam a možná se i přistihnete, že fandíte spíše tomuto Raoulovi, než Fantomovi. S Monikou Sommerovou navíc vytvořil úžasný pár, který chvílemi válcoval herecky a pěvecky i hlavního představitele. A jedna typicky ženská poznámka – v uniformě během skladby Maškarní je Tomáš Vaněk velmi sexy.

Fantom opery GoJa Music Hall

Tomáš Vaněk (Raoul) a Monika Sommerová (Christine)

Roli divy Carlotty Guidicelli si užívá Tereza Mátlová. Sice česká verze ustoupila od italského přízvuku postavy, ale to rozhodně není problém, protože Carlotta není v podání Mátlové italská hysterka, ale sebestředná a namyšlená rádoby hvězda. Na Mátlové je skutečně vidět, jak ji čas strávený na jevišti baví, má možnost ze sebe vyluzovat opravdu velmi zábavné tóny, což vyšperkovává velmi zábavnými grimasami a gesty. Rozhodně jí role sedí více, než naivní Cosetta v Bídnících. Jen do toho kvákání by se mohla víc opřít.

Fantom opery GoJa Music Hall

Carlotta (Tereza Mátlová), Madame Giry a Meg Giry (Tereza Vágnerová)

Madame Giry, učitelka baletu a jediná osoba v celém divadle, která ví, kdo je Fantom zač, se na premiéře zhostila Miroslava Časarová, jméno muzikálem také nepoznamenané, ale díky jejímu ráznému pojetí role si jí zapamatujete. I když se Časarová nevěnuje zpěvu na plný úvazek a ve Fantomovi nemá příliš pěveckého prostoru, zaujme nejen svým projevem, ale také aurou tajemství, která ji obklopuje, což k Madame Giry rozhodně patří.

V roli její dcery, baletky Meg se střídá Tereza Vágnerová a Andrea Gabrišová. Obě křehké krásky, typově naprosto odpovídající, opora Christine v těžkých chvílích. Andreu Gabrišovou si možná většina pamatuje z reality show Cesta ke slávě, kde podávala poměrně nestabilní výkony. Stačil jeden duet s Christine a bylo jasné, že od té doby urazila velký kus cesty.

Další postavy jsou spíše komické, karikaturní. Ubaldo Piangi v podání Nikolaje Višnjakova nemá příliš pěveckého prostoru, nicméně pomocí šílené zrzavé paruky a vousů bylo dosaženo kýženého efektu, kdy máte tendence se smát, kdokoliv se tento otylý mužík v nevkusném obleku objeví v Carlottiných patách. Samozřejmě díky jeho přízvuku dochází i k vtipným nedorozuměním.

Role nových ředitelů divadla Firmina a Andrého nastudovali Jan Urban, Josef Štágr a Petr Matuszek. Tyto postavy vnímám jako ty zábavnější, jako zmatené úředníčky, co se se snaží mluvit do něčeho, čemu nerozumí (tedy do umění). Více tuto definici vystihla dvojice Matuszek/Urban. Oba vkládají do výkonu patřičné pitvoření a gesta, samozřejmě ve snesitelných mezích, Josef Štágr není tolik výrazný jako Urban.

Fantom opery GoJa Music Hall

Ústřední trio v dramatickém závěru

Závidím vám všem kteří jste Fantoma ještě nikdy neviděli a česká verze bude vaše premiéra. Věřím, že většina z vás si řekne, že se jim splnil sen. Určitě budete zažívat ty stejné chvilky “muzikálového opojení”, o kterém jsem psala v úvodu. Jsem přesvědčená, že budete nadšeni.

A pro vás, co jste Fantoma viděli v zahraničí, mám radu: i když to bude obtížné, zkuste se přenést přes pár chyb a také si Fantoma užijete. Ve srovnání se zahraničními verzemi se nemáme zač stydět.
A všichni dohromady můžeme mít radost, že muzikál, o kterém se u nás mluvilo jako o nerealizovatelném, konečně máme možnost vidět. V porovnání s ostatními muzikály v Čechách se jedná o nadprůměrnou show.

Pokud jste stále skeptičtí, tak se běžte podívat na nové talenty, které díky Fantomovi vstoupily na naše muzikálové nebe.

Fantom opery je jeden z nejkrásnějších muzikálů. Užijte si ho tak, jak si zaslouží.

Autorem fotografií je Michaela Feuereislová. Děkujeme agentuře GoJa za jejich poskytnutí.

Brno
Recenze: MAMMA MIA! v Brně. Hvězdou představení je Křížová
Recenze a reportáže
Recenze: Brněnský “Jekyll & Hyde” je promarněnou příležitostí
Recenze a reportáže
Eva Olmerová ožívá v Divadle v Dlouhé a dává pojmu “muzikál” nový rozměr
  • Renata

    Záznam Fantoma z Londýna jsem viděla. Bylo to moc hezké představení, ale,ať si říká, kdo chce, co chce, pro mě je stále lepší naše uvedení z GoJe. Líbí se mi více výprava i kostýmy a naše obě Christine a Marian mi znějí lépe. Mariana tu často kritizují, ale jako Fantom opravdu skvělý, nepřehrává, zpívá famozně a závěrečná scéna je jeho brilantní herecký koncert. Londýnská scéna se schodištěm, které zůstává i při scénách na střeše a na hřbitově mi nepřijde nejlepší. I šatna Christine je volná, neuzavřená. V našem provedení je to opravdu šatna. Cesta po jezeře v našem Fantomovi a na hřbitově je správně magická. Nevím, co tu všichni máte s pompézností. Má to být snad chudá scéna jako v Mamma mie? To by pak všichni kritizovali, jak je to málo pompézní. Vždyť je to budova opery. Podívejte se, jak vypadají velká divadla, samé zlato a pozlátko. Podle mě má náš Fantom velice vysokou úroveň ve všech směrech. Hlavní představitelé jsou výborní, pouze u některých vedlejších rolí mám rozpačitý dojem (P.R.Plasche,V.Šípová,J.Nováček). Viděla jsem našeho Fantoma již 5x a opět se chystám. Pro mě je to balzám na duši a dobíjení energie.


  • tom

    Tak jsem se včera díval na ČT ART na záznam k 25.výročí Fantoma opery a musím říct,že výkony umělců byli fakt perfektní i když M.Gemrotová byla v našem provedení taky výborná. T.Mátlová,T.Vaněk i T.Vágnerová se mi v rolích taky líbili a scéna s kostýmy jsou v našem provedení nádherné. Naši diváci neumějí ocenit tento muzikál a spousta jich tam sedí a myslí si,že jsou na muzikálech typu Kleopatra,Angelika,….. Jen ze záznamu bylo vidět,jak diváci ocení umělce dlouhotrvajícím potleskem!


  • fiona1310

    Renata: Bohužel jste nepochopila, že to , co dávali na ČT Art nebyl záznam představení Fantoma z Her Majestic Theatre, ale mimořádné představení k 25.výročí uvedení Fantoma a konalo se to v Royal Albert Hall, takže co se týče scény, nemohlo to tam být uděláno tak, jak je to v divadle. Jinak samozřejmě v Her Majestic je opravdová šatna atd..


  • Serpentard

    Včerejší záznam představení na ČT ART jsem předtím několikrát viděla/slyšela na youtube, ale včera jsem to konečně zkoukla celé…Bála bych se tady porovnávání scény, co jsem se dočetla, tak se jednalo pouze o 3 představení v Albert Hall a jedním z problémů bylo to, že pódium je menší a musela se kvůli tomu upravovat scéna (proto se taky nezvedá lustr). Takže scénu si netroufám moc porovnávat. Taky zde měla být mnohem větší company než normálně, pravděpodobně i orchestr, když to natáčí televize :-)

    Účinkující absolutně bez poznámek :-) Ramin a Sierra jsou prostě top. Asi bych se nepouštěla do porovnání, to je o preferencích každého. Jediné významné plus Mariana je závěrečná scéna, tam je neskutečný. A i Ramin by koukal jak puk, jak se hraje pořádný psychouš :-).

    Jediná postava, která mi přijde v české verzi výrazně lepší (= zajímavější) je zrzavý Piangi.
    Jsem zastáncem toho, že někdy míň je víc, takže hromadné scény byly na mě moc hromadné a nejvíc to bylo vidět v Maškarádě, která se mi (i kvůli škraboškám) líbí více ta česká. V české verzi se mi líbí zobrazení děje v pokoji (scéna se zrcadlem) a jedna z posledních scén s postelí s nebesy. Skvělá je anglická maska kostlivce.

    Česká verze má ale mnohem více vtipných detailů, což se mi líbí – Piangi a jeho ruskokomický zrzek s Ř, Charlotta a její krabička, hráči karet, šmírování Charlotty, zatloukání hřebíků, rozdávání kytek nepřipraveným baletkám, falešný dirigent atd.

    Takže: obě verze skvělé, ale každá trochu jiná :-)


  • Vosyk

    Myslim si,ze Fantom opery je skvělý počin a prodej lístku hovoří za vše.je to nejlepší muzikál v ČR.to je fakt.a někomu se libi min,někomu vic a tak to prostě je.každý má jiný vkus a představu.jak se říká každý Čech je nejlepší trenér fotbalu od televize.a tady jsme všichni zase trošku režiséři;-).(a samozřejmě recenzenti).(hlavně anonymně:-()


  • Bidnik

    Vosyk: To je pravda, ja obdivuju kazdeho, kdo se takoveto veci ucastni :-) ale myslim ze prodej listku o kvalite nic nerika, protoze to by znamenalo, ze treba Angelika, Musketyri a podobne hlouposti jsou kvalitni :-/


  • Pavlína

    Fantom je moje mnoholetá srdcovka. Představení v RAH je nádherné, včera jsem ho viděla už poněkolikáté a poprvé s českými titulky. :-) Fiona má pravdu, scéna tam byla dost zredukovaná, jelikož šlo pouze o jediné představení v této hale – nebyl tam stoupající a padající lustr, ani replika figuríny Christine ve svatebních šatech, i cesta Christine s Fantomem do jeho doupěte během titulního songu byla dost zjednodušená. Což je vcelku pochopitelné, když se tam show nehraje každý den, technicky by se to asi těžko dalo zvládnout… V New Yorku, kde jsem představení před lety viděla čtyřikrát, bylo vše naprosto bezchybné a skvělé – nemůžu zatím srovnávat s českou verzí, ale troufám si tvrdit, že na české poměry je český Fantom výjimečné představení a už se na něj moc těším.


  • Lavera

    Bídník: “omlouvám” se za tu mezeru před vykřičníkem…; možná budou další.
    Pokud jde o souhlas či nesouhlas s názory paní Evy – vždy jsem se v oblasti umění snažila respektovat názory druhých; domnívám se totiž, že právě v umění neexistuje jen ten jeden jediný “správný” názor… Každému se prostě líbí něco jiného. Někdo je náročný – ovšem kdo je oprávněn určovat měřítko “náročnosti”…, jiný se zase spokojí s průměrem, ( občas bohužel i s podprůměrem ). Ne každý také může srovnávat naše a zahraniční produkce; i když to mladí většinou nechápou, řada lidí se z nejrůznějších důvodů na představení do ciziny ani v dnešní době prostě vydat nemůže…
    Já sama jsem viděla v televizi jen pár záznamů cizích produkcí a nemohu říci, že bych byla nějak obzvláště “unesena, ale to bude asi tím, že si ani v normálním životě nemyslím, že to cizí musí nutně být lepší než to naše.
    Ať se každý těší z toho, co se líbí jemu; tuto “možnost” ať ponechá i ostatním!!!


  • Lavera

    Pardon – vypadly mně jedny uvozovky.


  • aknemis

    Tak já k tomu taky řeknu pár slov. Fantoma Opery miluju. Miluju hudbu, film, příběh. V Praze jsem ho viděla už třikrát. Bohužel jsem nikdy neměla možnost vidět představení v zahraničí, takže nemůžu porovnávat, jak to vypadá jinde. Záznam k 25.výročí jsem ale viděla poprvé až předevčírem, ačkoliv jsem věděla o jeho existenci a znala určité části, nikdy jsem se nějak nedostala k tomu ho celý v kuse shlédnout. A jsem z toho poněkud rozpačitá. Bylo to obrovské, velkolepé, kdybych seděla přímo na místě, asi mě to vtáhne víc než z televizní obrazovky. Ale kdo mi třeba neskutečně pil krev, byla představitelka hlavní role Christine. Pěvecky byla sice úžasná, ale její neustálé přehrávání a výrazy obličeje, to bylo až moc. Možná se to ve světě nosí, ale asi jsem příznivce trošku přirozenějšího herectví. Z dvacáté řady by mi asi až tak nevadila, ale taková Monika Sommerová mě v Praze oslnila mnohem víc (ať už zezadu nebo z prostředka druhé řady). Jako celek to bylo fakt dobré, ale zároveň jsem asi neobjevila “to něco”, co na tom všichni pořád vyzdvihují a srovnávají s Prahou. Já osobně jsem asi spíš příznivce provedení v GoJa. Pokud natrefíte na obsazení Schwab-Sommerová-Vaněk, budete naprosto fascinovaní. Schwab je neskutečně tajemný, mystický a okamžitě vás pohltí, Sommerová má zase nejen nádherný a školený hlas, ale zachovává si svou přirozenost a obyčejnost, věřím jí to, že je baletka, která se najednou octla na velkém jevišti, zpočátku neví, co dělat, a pak se z ní stává dospělá žena. A Vaněk – anglický vikomt – to je prostě geniální spojení. Nevím v Čechách o nikom jiném, kdo by tohle charisma a vyzařování měl. A že příjezd na lodičce není mystický? Seděla jsem v druhé řadě, a jak se z mlhy začlo vynořovat světýlko, byla jsem úplně pohlcená. Jo, a na záznamu mi třeba hrozně chyběla scéna Raoulova a Christinina zasnoubení. Vím, že ji nikde jinde než v GoJi neuvidím, ale je tak krásně výmluvná, že je to pohlazení pro mou romantickou duši. A že jsou kostýmy nebo scéna jiné? Já fakt nevím, proč by to musela být dokonalá kopie.. Neokopírují herce, zpěváky, divadlo, proč teda kopírovat ostatní věci? Já jsem spokojená za to, co u nás v Praze máme. Ano, občas jde trošku vidět, kolik je tam pozlátka, části jsou možná kýčovité a dělané jen proto, aby prvoplánově diváka oslnily, ale to přece Fantom potřebuje, ne? Jednou je velkolepý, a každý tu velkolepost vyjádří jinak. Ale těším se, že se mi třeba jednou podaří podívat do Hamburgu, kde se to teď taky uvádí, nebo do toho Londýna. Třeba změním názor a pražská verze pro mě nebude tak skvělá, ale myslím si, že je to srovnávat nesrovnatelné. A já jsem fakt vděčná za to, že se u nás našli lidi, co z Fantoma dokázali vytřískat to nejlepší. Po svém, ale funguje to.


  • Marcela

    Fantom opery je nádherná podívaná. Na české poměry a finanční prostředky je provedení dokonalé. Vojtko má své silné momenty,ale má i své slabé momenty a světový hlas to neni. Mátlová mě strašně překvapila,jak je ve své roli sympatická :-) I pěvecky mě dostala. Nechápu,jak někdo jako je Vaněk může alternovat obrovský hlas a charisma Bohuše Matuše. Ale budiž. Někdo alternovat musí. Bohuš jako profesionální zpěvák mě nezklamal. Jakoby člověk vsadil na jistotu. A za zmínku stojí i Urban. Svou roli si vysloveně užívá. Využil svých hereckých kvalit.


  • Bidnik

    Vazena pani Marcelo,
    rad bych Vam nabidl pozici odborne redaktorky v casopise “Kdo je nam v muzikalech sympaticky a kdo ne”, ktery prave zakladam. Jako sefredaktor shanim do sveho tymu opravdove odborniky a po precteni Vaseho prispevku zde (i pod clankem o Evite) jsem si jist, ze se mezi ne radite.

    Pokud byste mela zajem i o spolupraci na rubrice, jez ponese nazev “Bohus Matus je nejlepsi”, rozhodne se nebudu Vasi aktivite branit.

    Tesim se na nasi kooperaci :-)


  • Lucie

    Marcela: Já jsem viděla v roli Raula oba představitele a mě naopak Tomáš Vaněk naprosto ohromil. Jeho výkon byl po všech stránkách skvělý a myslím že Vaše poznámka o tom, že někdo alternovat musí je s ohledem na jeho výkony dost urážející. Nepopírám, že Bohuš Matuš má velký hlas, ale do této role mi moc nesedl, i když přiznávám, že mi vadil hlavně typově.


  • Fíla

    Marcela pobavila :-))) Hlavně tedy ta část s Bohušem Matušem je skvělá :-)))


  • Alena

    Jestli platí “jak na Nový rok, tak po celý rok”, tak to na místní diskusi vypadá na báječnou celoroční taškařici :-D.
    Jinak co se Tomáše Vaňka týká, příspěvek paní Marcely mě docela pobavil. Zrovna jemu role Raoula sedí podle mě naprosto báječně. Takže já jsem naopak vděčná za to, že to holt někdo alternovat musí, a navíc jsem se čirou náhodou trefila zrovna do jeho termínů. Slušivou paručkou umocněné charisma Bohuše Matuše mě tedy bohužel minulo, jinak bych se tím druhořadým patlalem Vaňkem tak trapně obloudit nedala, to dá rozum. Kór když ani není určitě vůbec sympatický, pročež ho navrhuju hned na titulní stranu Bídníkova časáku.


  • Linda

    Snad každý může vyjádřit svůj názor. Někomu se líbí B.Matuš, někomu T.Vaněk, někomu M.Vojtko, někomu R.Schwab atd. Je proto logické, že nebude chválit jiného. Když tu někdo vysloví svůj názor a někdo jiný ho za něj kritizuje, tak často diskutující brání svobodu každého k vyjádření. Proč kritizujete Marcelu? Pouze napsala, jak to ona vidí. Lucii zase nesedí B.Matuš. Pokud jsou příspěvky slušné, může tu každý napsat, co si myslí. K tomu tento web je.


  • Alena

    To je zajímavý problém. Každý může psát, co si myslí. Ale nikdo už nesmí psát, co si myslí o tom, co si ten druhý myslí. Není to nějaký protimluv? ;-)


  • fiona1310

    Alena: Nemělo by se zde spíš diskutovat o Fantomovi opery a ne o tom, co si kdo z diskutujících myslí?
    Samozřejmě každý může vyjádřit svůj názor, ale na Fantoma , jinak se to zde zvrhne ve vzájemné napadání a to jistě není účelem této rubriky.


  • Bidnik

    Linda: Na svuj nazor ma pravo samozrejme kazdy, ja spis nez na obsah Marcelina prispevku reagoval na jeho formu, ze ktere jde arogance a asi potreba nekoho urazit nebo nevim :(

    Alena: Pokud byste mela zajem o pozici grafika, urcite se rovnez muzeme dohodnout na spolupraci :-))


  • Tomáš

    Jenom přidám svůj názor k diskusi na téma Matuš x Vaněk. Neříkám kdo je lepší nebo horší, ale Vaněk působí v té roli daleko přirozeněji a role Raula mu daleko více sedí. Doufám, že se nikoho nedotknu, ale Matuš je na Raula už přece jenom starý. Sice vypadá asi pořád dobře a snaží se, ale uvěřitelnější v té roli je Vaněk. Matuš už přece jenom sklouzává k syndromu Vítek-Marius (toto obsazení jsem do dnešního dne nepochopil). Obě naše Christine jsou skvělé, ale přece jenom bych byl zvědav jestli by tu roli zvládla nějaká 18 nebo 20letá holka. Pokud by to skutečně zvládl někdo takhle mladý, tak by to samotnému představení jěště pomohlo.


  • Vladi

    Tak za prvé, objednávám si jeden z prvních výtisků Bídníkova časáku, počítám, že to bude trhák!

    A za druhé, Matušův věk mě iritoval už od samého začátku, taky jsem si vzpomněla na slavného studenta Maria, ale jeho klasifikace jako “syndromu” mě fakt nenapadla. Nicméně se s ní plně ztotožňuji a neskutečně mě baví…:D


  • Bidnik

    Vladi: prosim o pisemnou objednavku do e-mailu, pozdeji se urcite objevi i moznost predplatneho :-)


  • fiona1310

    Nevíte někdo, proč na ofic.stránkách POTO http://thephantomoftheopera.com/ není uvedena Praha ? Je tam Moskva, Budapešt, tak proč ne Praha? Máme snad zakoupenu nějakou druhořadou licenci ? Pražské představení je přitom velice povedené a směle se může postavit po bok londýnského nebo broadwayského nastudování. Předem děkuji za odpověď od někoho, kdo by mi to mohl vysvětlit.


  • Jakub

    fiona1310: Protože se jedná o stránky originální produkce včetně jejích replik, nikoliv o stránky všech nastudování fantoma na světě. ;)


  • Ondřej Doubrava

    Přičemž čistě podle vypozorování jsou preferovány buď inscenační repliky, nebo “spřátelené” non-repliky a tu první ve významné metropoli si tam samozřejmě uveřejní rádi (Budapešť). Další lokálnější produkce obecně na těchto webech uvedeny nebývají, není to záležitost jen Phantoma. Z našeho pohledu to samozřejmě zamrzí, je to škoda.


  • Marie

    Na fantomovi jsem byla už 3., 31. 1. půjdu po čtvrté a po páté . Jelikož jsem viděla obě alternace jak fantoma tak i ostatních rolí, mohu posuzovat. Fantom je pro mě o hodně lepší Radim Schwab než Marian. R. do fantoma dává city což se o Marianovi říci nedá. Ten jich tam dává až moc! Jednoduše přehrává jak ve zpěvu tak i herecky. Jak recenzenti píšou, Radim Schwab mírně tlačí na pilu. To je rozhodně lepší, než když by to “odskřehotal” jako Marian. :)
    Co se týče Christine, Monči Sommerové i Míši Gemrotové výkony jsou podle mě vyrovnané. Scéna a kostýmy jsou velkolepé :-) Mohli by se od nás některé státy, v kterých se hraje FO učit. :-)
    Všem ho jen a jen doporučuji. Je to taková krásná závislost.
    Každý ale má jiný vkus, tak mě moji milí hateři nesnězte zaživa, protože upřednostňuji Schwaba před Vojtkem ;-)


  • fiona1310

    Marie: Také se mi velmi líbil Radim, ale Mariana jsem neviděla, tak nemohu srovnávat. Mám na Vás dotaz. Kde všude jste viděla POTO, že píšete, jak by se některé státy mohly od nás učit? Já zatím viděla pouze v Londýně, NY a Las Vegas a tyto produkce se od nás rozhodně učit nepotřebují.Samozřejmě by mě zajímalo, jak to mají v Budapešti, Moskvě, Hamburku atd.., tak budu ráda za Vaše postřehy. Děkuji.


  • Michaela

    V sobotu 31. 1. v 19 h. O představení jedním slovem – paráda! Všechno do sebe zapadá, má to švih, scéna, hudba (prostě úžasná!). Co bych ale hlavně chtěla vyzdvihnout jsou výkony, jak Radima Schwaba, velmi sympatické Moniky Sommerové a v neposlední řadě Tomáše Vaňka. U toho bych se zastavila. Asi jsem už ovlivněná, protože ho sleduji docela dlouho a napořád pro mě zůstane Markem Cohenem z Rentu, ale to co předvedl ve Fantomovi, mě nutí o něm přemýšlet. :-) Když si uvědomím, že jsem zatím viděla v jeho podání 3 úplně jiné role (Mark v Rentu, pak v Antoinettě a teď Raoul), to jak se vyvíjí, pokaždé byl úplně jiný, přesný, všechno herecky i pěvecky dokonale propracované, a hlavně nepostrádá takové “to”, co mě u všech ostatních těchto mladých kluků nějak vždycky chybí. Pro mě to prostě je velká hvězda naší muzikálové scény.


  • David

    Musím říct, že při oznámení nominací na ceny Thalie mě nejvíc zaujal totální propadák Fantoma opery. Ani jediná nominace byť třeba i do širší nominace je docela překvapivá. Při náročností rolí jak Christine tak fantoma je chyba buď na straně interpretů nebo na straně odborné poroty. Myslím si, že pravda bude asi někde uprostřed. Pravda je, že fantom je samo o sobě tak nádherné dílo, že se tam byť třeba “jen” výborné výkony trošku ztrácí. Pražský Fantom je výborný, ale není fascinující a malinko tomu představení chybí jakési charisma. Nejlepší ze čtyř hlavních představitelů je podle mě Radim Schwab (ten si myslím alespoň tu širší nominaci zasloužil). Vojtko je dobrý, ale mně se prostě v té roli tolik nelíbí. Obě naše Christine jsou “jenom” výborné a to bohužel na Thalii nestačí. Jak Gemrotová, tak Sommerová podávají opravdu výborné profesionální výkony, ale já v nich prostě nevidím tu pravou Christine jak má být. Nejlepší ze všech hlavních rolí je podle mého názoru Tomáš Vaněk, který je přesně takový Raul jak má být. Pro nominaci na Thalii je lepší pokud interpret svým výkonem zastíní samotné představení a to je u Fantoma opery téměř nemožné. No třeba se někdy v budoucnu dočkáme takové Christine, která tu Thalii vyhraje, protože je to určitě minimálně pěvecky vůbec nejtěžší role v muzikálech.


  • Fíla

    S Davidem souhlasím. Přinejmenším jsem čekal, že např. Tomáš Vaněk se objeví alespoň v širší nominaci, vzhledem k tomu, co předvádí ve Fantomovi a Rentu nechápu, že zůstal bez povšimnutí. Pro mě jednoznačně objev sezóny 2014. A vůbec mě ty nominace, ale to už tradičně, přijdou místy mimo.


  • Alena

    Tomáše letos jednoznačně přehlédli, i když těžko říct, ale přijde mi to. Protože pokud ne za Raula tak v Rentu byl taky úžasný.


  • prasátko

    Když se podíváme na minulé ročníky Thalie,tak mi také nepřijdou rovné a čisté nominace.


  • candie254

    Fantom opery prý nakonec nebyl vůbec do nominací zahrnut, jelikož komisi cen Thálie prý nebyl umožněn přístup na představení. Pokud je to pravda, tak mě je líto umělců a nechápu vedení Fantoma, protože si tím škodí sami sobě…


  • Serpentard

    Tak to je těžké dát lístky porotě, když je permanentně vyprodáno… :-)


  • Niki

    Takže komise zahrnuje do nominací jen představení, na která je vpustí zadarmo?


  • Bidnik

    Ale je nominovanej Visnakov :-) sice za usteckeho Kalafa (coz nechapu, protoze z ND ho vyhodili kvuli silenejm vykonum, mj. i v roli Kalafa) – ale alespon ma Fantom nejake zastoupeni :-))


  • Jiří K.

    Serpentard: Když narychlo přišli paní Maciuchová, Vrzáňová nebo Margita a Gott, vždycky jim do hlediště dali extra židle….

    Pokud je to opravdu tak, nedivím se. Na Fantoma ze stejného důvodu nevyšla nikde ani žádná oficiální recenze – pouze ta v deníku Právo (sponzor), protože nikdo média nepozval na premiéru…. :/


  • Niki

    Recenze v novinách je něco jiného, ale že komise záměrně ignoruje jedno z největších představení sezony jen proto, že by si museli koupit lístky, na což zjevně nejsou zvyklí, tak pro mě ceny Thalie dost ztrácí kredit.


  • Jiří K.

    Podle mě je to úplně to samé.
    Nedali novinářům lístky na premiéru nedal. Pokud by chtěli hodnotit, lístky by si museli sami koupit – žádné recenze nevyšly. Nedali porotě lístky na představení. Ab mohli hodnotit a nominovat, lístky by si museli koupit – nejsou nominace….


  • Niki

    To ano, chtěla jsem tím říct, že novinářům může být úplně jedno, jestli otisknou nebo neotisknou nějakou recenzi. Zatímco komise Thalie by měla mít slušnost jít se podívat na všechno, aby mohla objektivně posoudit.


  • Veronika

    Niki: To by pak ale každá produkce mohla říct, ať si porota Thálie lístky zaplatí sama. To jsem pak zvědavá, na kolik by to porotu vyšlo a kdo by to platil :) Pokud by měla být slušná a podívat se na vše.


  • Niki

    Nemyslím si že porota (resp. herecká asociace) trpí finanční nouzí :) podminovat nominace tím, že musím dostat lístek mi nepřijde jako korektní přístup. Kor když ceny mimo Prahu se pohybují poměrně nízko. Ale styl “nedáš mi lístek, rozluč se s nominací” je trošku jak hádka ze základky.


  • Veronika

    Podle mě je porota Thálie tak trochu recenzentem a na to představení by šla vlastně pracovně – stejně jako chodí recenzenti na premiéry. Nejsou to jenom nadšenci do divadla. Podle mě by se jim každá produkce měla snažit vyjít vstříc, i kdyby jen ze slušnosti. Stejně jako novinářům/recenzentům na premiérách. Teď neřeším, jestli je herecká asociace korektní, nebo nekorektní. Spíš mě fastinuje přístup divadla GOJA, pokud je to skutečně tak, že asociace nedostala lístky. Jak už někdo psal výše, spousta novinářů se nedostala ani na premiéry – působí to na mě dojmem, že divadlo GOJA dává okázale najevo, že na jakýkoli názor lidí z oboru/zvenku kašle. Blesk to jistí :)


  • Tereza

    Tak to, že “pražský” Fantom bude o bulváru, nás pan Janeček přesvědčil hned. Stačí se podívat na webky muzikálu. “Přibrala a vnady sotva nacpe do šatů: Takhle Tereze Mátlové přetékal korzet”, “Christine lituje rozchodu”, “Gemrotová ukázala přítele”…To je jen ukázka novinek na ofic. webu muzikálu. Pochopím, že produkce se neubrání podobným trapným a přiblblým článkům, ale nechápu, proč si je dává na webky. Jestli se nikdo z asociace na Fantoma nevypravil, ani se snad nedivím. A upřímně, senzační je hudba a lincenční scéna. výkony však průměrné.


  • Jarda

    Naprosto souhlasím s Terezou. nikdy jsem nepochopil proč oficiální stránky muzikálu jsou filiálkou Blesku a naprosto degradovaly samotné představení. Přesto si myslím, že by se i nad tuto skutečnost měla odborná porota povznést. Na rozdíl od Terezy si nemyslím, že jsou výkony v pražském Fantomovi průměrné. Podle mého názoru minimálně někteří interpreti podávají vynikající výkony. Jestli je to na Thálii nevím, ale minimálně na širší nominaci určitě.


  • candie254

    Niki: Ceny Proti Praze se pohybují poměrně nízko? To jako vážně? Ano, jsou třeba o 100-200 levnější, ale rozhodně to není levná záležitost.
    Navíc si myslím, že vzhledem k tomu, že ceny mají vcelku tradici, tak by mělo jít ze strany divadla o to, aby vyšli komisi vstříc. Sice mám v posledních letech pocit, že Thálie upadá a letošní nominace jsou toho důkazem, ale stále je to ještě ukázka nějaké prestiže divadla (alespoň v některých kategoriích), kde daný herec působí.
    A pak také, nominační lístky se vybírali do konce listopadu. A v době prosince a ledna by se měla asi jít komise podívat na daná představení. V případě Fantoma to bylo pár představení v prosinci a potom až na konci ledna, které byly vyprodané. Takže nevím, kde by si ty vstupenky tedy koupily…


  • Niki

    Candie: nemám prostudované ceny vstupenek napříč republikou, ale např. na zítřejší Producenty v Plzni se prodávají lístky za 80Kč, na She loves me do Liberce jsou nejdražší za 320, což je zásadní rozdíl. A souhlasím s názorem, který se objevil v diskuzi přímo u Thálií – přístup produkce možná taky není úplně korektní, ale co si budem povídat, to divadlo žádnou reklamu skrz Thalie nepotřebuje, nemusí se snažit dávat lístky novinářům nebo komukoli a stejně má vyprodáno na půl roku dopředu. V tomhle případě je to ta komise, která vypadá blbě (ještě když se k tomu přičte nominace Noskové…).


  • P@vel

    Konečně jsme se dostali na muzikál FO – neděle 22.2.2015 od 14 hod., prý 85. představení. Jedním slovem úžasné!
    Zkouška Hannibala – plné jeviště herců, baletky tančí, diva pěje, noví ředitelé se seznamují, zaměstnanci divadla pečují o účinkující a také o divadlo, ve volných chvilkách mažou karty – bomba, člověk neví, kam se dřív dívat, velice to chválím! Ne jako jiné inscenace – upřeně se dívejte na hlouček lidí, který dělá jedno a to samé. Think of Me – pád kulisy – fuj, to jsem se nelekl – pomalé. V představení je řada trikových prvků – tajemné otevírání dveří, oživlá figurína Christine, padající obraz, stíny za oknem, vzplanutí misky, oživlé piano, pyroefekty, bouchací kulička – že to vždy skočí doprava a ne do lidí. Ústřední mystická scéna „Fantom opery“ se povedla – podsvětlení mlhy, svícny, loďka pohybující se s lehkostí, doprovázené famózním zpěvem.
    Problém jsem však měl často se srozumitelností, místy, hlavně v první části, mi připadalo, že hudba byla hlasitěji, díky tomu mi tak naskakoval anglický text. Obrovský zmatek byl u hromadných scén – v ředitelně Dopisy a pak i Prima Donna, ale tak už je to napsané a problém mám i s originálem, leč ten si mohu na internetu v klidu dočíst. Rád bych si i přečetl české libreto. A propos, jak to vlastně u nás se zveřejňováním textů je? Autorský zákon je nejspíš neúprosný, ale zveřejnění s uvedením autora by nemusel být problém. Klidně bych si to i zaplatil. Nějaká knihovna nebo co?
    Oběšení Josepha Buqueta – nečekal jsem to takhle vepředu vpravo, bylo to tak rychlé, že kdybych dílo neznal, asi bych to ani nepostřehl… No a pád lustru už komentovat nebudu. Velmi jsem uvítal hraní mezi diváky – aukce, baletky, maškarní, vojsko. Milým zpestřením Entr´actu byly „tajné zásnuby“ Christine a Raoula.
    No a ze scény Maškarní jsem byl doslova uchvácen! Scéna se schodištěm mi vzala dech, a kostymerská práce Šolce je na vysoké úrovni. Každý kostým jiný, scénu bych potřeboval vidět tak ještě 3x, abych si mohl jednotlivé kousky prohlédnout. Opět jsem musel přivítat, že každá skupina tančila své, vážně jsem nevěděl, co obdivovat dřív – zda kulisy, ty držáky lustrů v rukou jakýchsi andělů mě překvapily, či kostýmy, nebo taneční výkon, či se jen nechat unášet hudbou a zpěvem.
    Leč jsem z představení odcházel poněkud s rozporuplnými pocity – první polovina OK a začátek 2. poloviny, ale ke konci dílo ztrácelo své tempo a vznikla jakási nesourodá hmota a v hlavě mi zbylo akorát tak “Maškarní – bizarní”, asi jsem ty texty nějak nestačil vnímat. Moje škoda.

    Velmi mě zaujala Monika Sommerová – jako hlavní představitelka nejen že skvěle zpívá, ale i tančí – úvodní baletní číslo, činoherní složka při Il Muto a její báječně hladivé „soar“ při „Raoul, I´ve been there“. Vokalizování závěru „Fantom opery“ a nejvyšší tón dala s přehledem.
    Na Mariána Vojtka jsem byl velmi zvědavý, již roky v rozhovorech prohlašoval, jak by si roli FO rád zahrál a tudíž jsem čekal, jak se s rolí a hlavně zpěvem popasoval, když si vzpomenu na některé excesy na jiných scénách. Musím uznat, že se mu to povedlo, bylo výborně zpíváno, vše co mělo, nikde žádné pomocné kudrlinky a „Hudba noci“ byla pohlazením. Myslím si, že pro Mariána je to splnění snu.
    Bohuš Matuš jako Raoul mě nikterak neoslovil, je to asi tím, že postava Raoula je mi poněkud volná, avšak Matuš zpíval dobře, ale herecký výkon by se měl ještě zlepšit.
    Monsieur Firmin – Jan Urban a Monsieur André – Josef Štágr. Bomba – velmi mě bavilo jejich vzájemné se doplňování, zajímavé bylo pozorování drobných akcí – gesta vůči ostatním na jevišti, vlísávání se do přízně Carlottě, sledování hlediště během „Don Juan Triumphant“.
    Carlotta Giudicelli – Lucie Silkenová – výborná, ale zklamalo mě kvákání – vypadalo a znělo, že pani chce „poslat fax“ do 2. řady… Zajímalo by mě, jak přesně zní ten text, možná to ani jinak nejde. Nikolaj Višnjakov – Ubaldo Piangi oceňuji, že se zachovala roli vlastní rodilá výslovnost, „pšísvuk“. Vanda Madamme Giry Šípová – ne, tak ta se mi nelíbila, ale to je nejspíš chyba u mě, jsem za roky poslouchání zvyklý na poněkud jiný ráz. Meg Terezy Vágnerové je přesně taková jaká má být, oporou Christine, respektující matku a vyděšená z přítomnosti Fantoma.
    Dále se představily Monsieur Reyer – Kobr, Monsieur Lefevre – Zítka, Dirigent Hübner, Passariono – Kůdela a Joseph Buquet – Bečvář. Nerad bych však company (Jindra, Bragagnolo, Smrkovský, Kobrle, Dinga, Jirsová, Boštíková, Vondrová, Richterová, Burešová, Horváthová, Fantová, Pažoutová, Hlobilová, Sikorová, Trnková, Stolařová) házel do 1 pytle, každý si zaslouží ohodnotit jednotlivě, ale to už je asi úkolem produkce. Ale celkově jejich výkon hodnotím – výborně! Takhle to má prostě dle mého názoru vypadat – neustále se má na scéně něco dít, každý má přispět svou existencí. Každý si řeší to svoje (uklízečky, kulisáci, garderobiérky, baletky). Nutná kooperace se sólisty je jen přínosem. Z company však musím vyzdvihnout otrokáře Jana Čížka, jehož v oficiálním programu nevidím.
    Á propos program – trochu moc peněz, za tak málo muziky, ne? Některé fotografie nejsou tak ostré, jak bych si představoval, chybí mi širší povídání, či uvedení některého z textů.
    A ještě by se mohla dořešit GOJA šatna, davy z jedné strany nutili šatnáře běhat na druhou stranu šatny pro jejich svršky. Nemyslím si, že byl takový problém na traverzy nad šatnou nadepsat rozsah čísel.
    Zde se potvrzuje, že dílo nemusí stát na „velkých jménech českého showbusinessu“ a je nutné vzdát díky realizačnímu týmu a hlavně panu Dr. Janečkovi, že se mu povedlo práva získat, že se pustil do nákladného a náročného projektu. Přeji dlouhou dobu uvádění v Praze a snad se můžeme těšit i na „Love Never Dies“.
    P.S.: Příspěvek je mým subjektivním názorem.
    P.P.S.: Na závěr frky z hlediště: k Sommerové – „To je ta Šinkorová? Já nemám brejle.“ „Není ta scéna tak malá, na takový divadlo?“


  • Pavlína

    Pavel: Super počtení, díky. :-)


  • Jana

    Je možné někde zjistit, jaké mají termíny P.R.Plasche a N.Višnjakov jako Ubaldo Piangi?


« Starší komentáře Novější komentáře »