Recenze a reportáže

Ďurovčíkova “Carmen” zapůsobila i na pražské diváky


Na našem serveru se běžně čistě tanečním představením nevěnujeme, přesto informace o jediném hostujícím představení Slovenského divadla tanca “Carmen” v režii a choreografii Jána Ďurovčíka nás zaujalo natolik, že jsme se vypravili do Divadla Kalich, abychom tento světově úspěšný kus také zhlédli. A rozhodně jsme nelitovali. Naše dojmy a několik fotografií naleznete v dnešní recenzi.

Vizuál k představení

Slovenské divadlo tanca (SDT) funguje od roku 2005 na podnět choreografa a režiséra Jána Ďurovčíka, kterého můžeme znát především jako režiséra “Robina Hooda” v Divadle Kalich nebo původní “Pomády” v GoJa Music Hall. Nejnovějším titulem SDT je právě “Carmen“, která měla premiéru v březnu 2010 a v současnosti je na celosvětovém turné (hojně navštěvuje například Londýn, kde SDT slaví obrovské úspěchy). Jednou ze zastávek bylo právě i pražské Divadlo Kalich, kde se slovenští tanečníci představili 6. listopadu 2010 v jednom jediném představení.

“Carmen” je adaptace baletu Rodiona Ščedrina, který z úspěšné Bizetovy stejnojmenné opery udělal hudební selekci a připravil ji právě pro baletní prkna. “Carmen” se tak stává vedle operních nastudování také častou položkou v repertoáru baletních souborů. Ján Ďurovčík však k tématu přistupuje unikátně. Příběh temperamentní cikánky Carmen a mladého vojáka Josého zasazuje do neurčitého času i prostoru. Scénografie je velice jednoduchá, zadní stěnu tvoří několik zkosených desek (které poskytují prostor pro netradiční choreografie, které berou dech) a několika závěsných lamp, které však plní i různé další funkce pro posun děje.

Carmen v Divadle Kalich

Plynutí děje je v Ďurovčíkově “Carmen” oproti různým tanečním představením velice zřetelné, symboly jsou pochopitelné i pro běžného diváka. Carmen označuje objekty své touhy rudou rtěnkou, kterou se také psaním na zadní desky dovysvětluje několika slovy děj. Největší prostor na scéně tedy dostávají taneční sólisté, jejichž výkony opravdu berou dech. Je vidět, že je Ďurovčík tlačil do maximálních hranic, jelikož i jejich herecký výraz je vynikající. “Carmen” v 50ti němých minutách nabídne mnohonásobně více emocí než kdekterý tříhodinový muzikál se srdcervoucími áriemi.

Umocňuje to i Bizetova hudba, která dokáže být pompézní, dramatická i milostná. I nasvícení scény je přes svou jednoduchost velice efektivní, stále je se na co koukat. Samotné choreografie jsou moderní, nenudí dlouhými baletními čísly, v celku působí, že každý krok a pohyb těla má svůj smysl. V hlavní roli nás oslnila slovenská taneční špička Silvia Beláková, jako José exceloval Ivan Martiš a naše speciální uznání si zaslouží Escamilio Filip Takáč, který do role kromě typicky španělského flamenca do tanců zapojuje i slovenský folklór. Samozřejmě všech sedm tanečníků na scéně si zaslouží náš potlesk.

Děkovačka v Divadle Kalich

Vyprodané Divadlo Kalich zažilo skvělé představení, závěrečný obrovský aplaus slovenské hosty evidentně velice potěšil a my doufáme, že se s tímto představením opět do České republiky někdy vrátí. Pokud budete mít někdy cestu přes Bratislavu, rozhodně na “Carmen” zajděte, dostanete jedinečný emoční taneční zážitek, na který se vyplatí vzpomínat.

Carmen v Divadle Kalich

Carmen v Divadle Kalich

Autorkou fotografií je Jana Petráková a našemu serveru je laskavě poskytl Jaroslav Panenka. Děkujeme.


Recenze a reportáže
Helena Vondráčková premiérově v muzikálu “Baron Prášil”
Filmové muzikály
Čím chce být Muzikál aneb Cesty ke štěstí? (Recenze filmu)
Nosiče
Křest a recenze nového CD muzikálu “Johanka z Arku”
  • Pavel Košatka

    V Kalichu se na červen chystá další hostování, již v prodeji…. Doporučuju!!! ;)