Nosiče

“Semafor – Hry” – Supraphonský box šesti CD plný jemného humoru


Dnes si představíme skutečnou sběratelskou lahůdku. Vydavatelství Supraphon totiž před nedávnem vydalo šestidiskový  box se třemi kompletními Semaforskými záznamy her, které se  v repertoáru této scény staly naprostými legendami  – „Jonáš a tingl-tangl“ – „Sladký život blázna Vincka“ a „Člověk z půdy (dětská verze)“ – ve velmi reprezentativní podobě za doporučenou cenu 699 Kč.

Přední strana boxu

Přední strana boxu

„Jonáš a tingl tangl“ z roku 1962 je v zásadě strhující „two men show“ Suchého a Šlitra, prakticky bez dějové linky a posluchač nestačí žasnout, jak úžasně přesto působí. Stačí přeci jen diváka jednoduše uvést do situace a už jsme zcela součástí vyprávění o životě komika Jonáše od roku 1920 až po léta poválečná. Závažnost jeho historek stoupá se zvyšujícím se letopočtem směrem k válce. Nesmí chybět ani popěvek „Nanynka šla do zelí“ na deset způsobů a vyprávění anekdot. Tento záznam funguje bez obrazové složky subjektivně nejlépe.

K Jonášovskému recitálovému stylu se po dlouhé pauze Jiří Suchý vrátil v představení “Sladký život blázna Vincka” z roku 1976 s hudbou Ferdinanda Havlíka, kdy se představil v roli blázna, který chce mít vlastní divadlo a toto přání se mu jako součást léčby splnilo. Do svého snu s plnou chutí zapojí i nemocniční personál… V rolích ošetřujících sestřiček tak můžete slyšet například Dagmar Patrasovou či Báru Štěpánovou (a v dětské roli uslyšíte Luciannu Krecarovou, dnešní Annu K.). Suchý se z role Vincka „převtělí“ do Jonáše, aby ale ve výsledku zůstal Jiřím Suchým, přičemž rozpoutal monolog o vkusu diváka a představil nám své oblíbence a vzory (v tomto směru tedy nepřekvapí ani hojně používané písně zahraniční, česky otextované).

„Člověk z půdy“– coby  „debutová“ inscenace Semaforu z roku 1959, která sama o sobě přinesla mnoho nesmrtelných hitů jako “Pramínek vlasů” či “Dítě školou povinné”, byla v roce 1977 zásadně přepracována pro dětského diváka (i díky nemožnosti takovou hru snadno cenzurovat)  a při přímém porovnání obou nastudování  (které kvůli této recenzi taktéž proběhlo) lze přes shodné prvky směle prohlásit, že jde o verzi zcela novou, svěží a rozpustilejší. Z bohéma Antonína Sommera (kdo jiný než Jiří Suchý) se stal tvůrce strašidelných pohádek, roli Malého lorda tudíž plnohodnotně nahradila Červená karkulka Jitky Molavcové, které byl dán i větší prostor. Z mladých milenců Petra a Martiny jsou zase dva kamarádi školního věku, hledající poklad. Značně rozšířen byl i prostor Sommerovy vysněné bytosti Hedviky (Hana Talpová) a ke stávajícím „Šlitrovkám“ byly přidány nové písně (spoluatorem je opět Ferdinand Havlík).  Pro úplnost dodejme, že původní „dospělácká“ verze „Člověka z půdy“ vyšla například na DVD v reprezentativní edici časopisu Reflex „X krát divadlo“, bohužel zatím jako jediný zástupce divadla hudebního, či chcete -li muzikálového.

Zatímco u titulu „Jonáš a tingl-tangl“ se jedná o reedici archivní nahrávky s  kvalitou zvuku velmi dobrou, „Sladký život blázna Vincka“ a dětská verze „Člověka z půdy“ vychází na nosičích úplně poprvé. Jejich kvalita je doslova fantastická (u „Člověka z půdy“ je potřeba ale počítat s pár místy, kde není úplně vyrovnaná hlasitost) a záznamům byste jistě hádali o nějaký ten rok méně.

V krabičce nalezneme též 24stránkovou knížečku, na první pohled sice tenkou, ale informacemi poměrně nabitou, nechybí zde samozřejmě kompletní tracklisty, (u některých položek je připojena i krátká „scénická poznámka“ – je pravda, že například u zřejmě vizuálně náročnějšího „Blázna Vincka“ mohly být trochu podrobnější, ale pro základní orientaci postačí), reprodukce dobových fotografií a plakátů, za přečtení stojí i citace vzpomínek Jiřího Suchého k “Jonášovi”, či poutavá ediční poznámka supervizora Lukáše Berného se zajímavostmi ohledně historie inscenací a vzniku záznamů.

Výtku lze vyjádřit ohledně balení jednotlivých disků. Zmíněná malá krabička sice vypadá skvěle, ovšem jednotlivá CD jsou umístěny pouze v obyčejných bílých papírových pošetkách (každá hra by si zasloužila vlastní plastový obal), což vizuální dojem z kolekce malinko sníží, ale náplň disků s bookletem vám tento drobný nedostatek bohatě vynahradí.

Všechny tři záznamy by neměly chybět ve sbírkách vážných zájemců o historii českého hudebního divadla, box má sympatické ambice oslovit i posluchače náhodné a pokládá hodnotný základní kámen pro Semaforskou sbírku. Věřte, že se při poslechu budete nejen skvěle bavit, ale zároveň budete žasnout, jak může být humor jemný, hravý a zároveň naprosto nevulgární a nevtíravý a jak úžasně těmto muzikálům či recitálům sluší.

Nosič k recenzi laskavě věnovala společnost Supraphon, obal převzat z jejího oficiálního webu.


Nosiče
“Jesus Christ Superstar” – koncertní verze – recenze DVD
Nosiče
“Copak je to za mesiáše?” – recenze DVD
Nosiče
“Love Never Dies” – recenze sběratelské edice CD
  • Ondřej Doubrava

    Omlouvám se za to, že čerstvě vydaná verze tohoto článku obsahovala pár špatně vychytaných hrubek, holt po rehabilitaci mi to moc nemyslí (jak já se tam nadřu, ani nechtějte vědět), teď by mělo být vše OK, ještě to párkrát zkontroluji a dovychytám.