Recenze a reportáže

Evangelium o Marii – maďarská rocková opera poprvé v České republice


V roce 1992 se na Nové scéně v Bratislavě odehrála premiéra maďarské rockové opery, Evangelia o Marii, v režii Jozefa Bednárika. Po uvádění v budapešťském Madáchově divadle, po němž se s úspěchem hrála po celém Maďarsku, se nesmazatelně zapsala i do muzikálové historie na Slovensku, když zde následovalo více než dvě stě padesát jejích repríz a stala se tak jedním z nejúspěšnějších „muzikálů“ na slovenské scéně vůbec. V sobotu 12. 3. 2016, dvacet pět let po jejím vzniku, se uskutečnila i její česká premiéra, a to na Hudební scéně Městského divadla Brno. Jak se první inscenace této hry v České republice podařila?

Evangelium o Marii napsali László Tolcsvay, který je autorem hudby, s Péterem Müllerem a Péterem Müllerem Sziámim, kteří se postarali o libreto a texty písní. Pracovat na muzikálu začali již v roce 1989. Svou světovou premiéru si pak dílo odehrálo v roce 1991, právě v Madáchově divadle v Budapešti, kde zaznamenalo podobně velký úspěch jako později na Slovensku, více než dvě stovky repríz. Vedle toho se hrálo i v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Itálii či na Islandu.

Autoři Evangelia o Marii vycházeli, jak je ostatně patrné již z názvu, z Bible, která rozhodně je skvělým zdrojem námětů, a to i pro muzikály, což už dokázali o dvacet let dřív Andrew Lloyd Webber s Timem Ricem ve svých dílech. O jejich Josefovi a jeho úžasném pestrobarevném plášti či muzikálu Jesus Christ Superstar ani není třeba psát, oba patří mezi nejznámější a nejlepší muzikálová díla vůbec. Zmínit si v souvislosti s Evangeliem o Marii ovšem zaslouží, zejména právě Jesus Christ Superstar, který vychází ze stejného biblického příběhu.

Ježíš Jozef Hruškoci

Ježíš Jozef Hruškoci

Obě díla (Evangelium i Jesus Christ Superstar) přináší na divadelní jeviště známý příběh Ježíše Krista. Zatímco Lloyd Webber s Ricem se však soustředili na pouhých několik posledních dní života Ježíše, Evangelium vypráví jeho příběh očima jeho matky Marie a nahlíží tak na jeho narození, život i smrt. Marie stojí v Evangeliu v centru veškerého dění a jeho tématem se tak stává její osobní bolest a utrpení z těžkého údělu, kterým byl její syn pověřen, ale také nekonečná mateřská láska a oddanost.

Alespoň tak to stojí ve všech synopsích a v popisech této rockové opery. A nedá se upřít, že nápad by to byl skvělý. – Kdyby to celé fungovalo.

Brněnská inscenace hry se povedla po řemeslné stránce, jak nejlépe mohla. Přináší skvělé hudební nastudování, o něž se postaral František Štěrbák, který se při premiéře rovněž ujal dirigentské taktovky (v dalších reprízách se u dirigentského pultu střídá s Josefem Javorou). Maďarská rocková opera se v Brně poprvé hraje s živým orchestrem (instrumentace a hudební materiály jsou dílem Karla Cóna), což hudebnímu vyznění významně pomáhá. Stejně jako skvělý sound design (pod zvukovou režií je podepsán Milan Vorlíček). Městské divadlo Brno opět využilo novou techniku a ještě zvýraznilo rockové prvky v hudbě, které u rockové opery tvoří základ, a to i přesto, že Evangelium o Marii si rozhodně nevystačí pouze s nimi. László Tolcsvay je ostatně multižánrový skladatel a v jeho rockové opeře tak zaznívají i velké sólové muzikálové árie či náznaky vážné hudby. Na představitele hlavních rolí tak po pěvecké stránce klade skutečně vysoké nároky.

Po výtvarné stránce není inscenace jednoznačně ukotvená v konkrétní historické době. Scéna Jaroslava Milfajta je monumentální a současně v podstatě velmi jednoduchá. Vytváří ji velká otočná konstrukce, připomínající chátrající vodojem. Ten odkazuje jak k moderní době a polorozpadlým továrnám, zejména ve své vrchní části tvořené kovovými konstrukcemi, tak i ke kamenným historickým stavbám. Poněkud zbytečná nám přišla ohňová show, která některé scény provázela. Naopak podstatnou složkou výtvarné strany inscenace je v případě Evangelia o Marii světelný design, o nějž se postaral David Kachlíř. Vzhledem k ději této rockové opery tento významně pomáhá k ilustraci jednotlivých okamžiků, mezi nimi zejména Zvěstování či nezbytného Nanebevzetí.

Marie Radka Coufalová

Marie Radka Coufalová

Kostýmy vytvořila Andrea Kučerová, která se rovněž nedržela konkrétní a jednoznačně dané historické epochy. Zatímco Marii oblékla do prostých modrých šatů, v jakých bývá často vyobrazena, na jevišti se objevují i džíny, turecké kalhoty se sníženým pasem a jiné moderní prvky. Zapůsobí zejména v moderně pojatých choreografiích, jejichž autorem je Michal Matěj.

České texty k muzikálu napsal Mikuláš Bryan, jehož práci znají diváci Městského divadla Brno již z Papežky či Ostrova pokladů. Povedl se mu skvělý kousek, texty dokonale srozumitelné a přitom promlouvající velmi poetickým jazykem, který silně odkazuje ke starému svatému příběhu. Při jejich poslechu se člověk neubrání pocitu, jakoby skutečně přihlížel mši. Tím spíš vyznívá, že byť tahle rocková opera mluví, respektive zpívá – v Evangeliu o Marii divák činoherní pasáž prostě neuvidí – krásným jazykem, nedaří se jí sdělit to, co podle synopsí sdělit a ukázat chce.

Alespoň obecnou znalost Bible a tohoto příběhu považujeme za základní a odvážíme se tedy popsat děj rockové opery, aniž bychom předpokládali, že prozradíme příliš. Nový zákon se o Marii výslovně zmiňuje jen v několika verších a byť se autoři rozhodli sáhnout po jejím životě, jakoby se báli udělat i jen drobný krok dál než k tomu, co bylo uvedeno jednoznačně přímo v něm. Přitom její život je jedním z nejdramatičtějších a tedy nejvděčnějších témat, jež může Bible nabídnout, od neočekávaného početí, přes dramatický porod, útěk, život v cizině, počátky Ježíšova kázání, až po velmi krutou smrt dítěte.

Jozef Hruškoci a Dušan Vitázek

Jozef Hruškoci a Dušan Vitázek

Celé vyprávění o Marii začíná od nejdramatičtějšího okamžiku jejího života. Od ukřižování Ježíše Krista, jejího syna, nad nímž Marie pláče. Po dramatickém začátku, který diváka prostě musí nalákat k dalšímu sledování, pak přechází zpět do minulosti. Marie, zbožná dívka, vyslechne Zvěstování andělů, kteří jí přinášejí zprávu o dítěti, spasiteli, jehož přivede na svět. Marie s radostí přijímá svůj úděl, Ježíš se narodí a přicházejí se mu klanět pastýři i Tři králové, kteří nejprve stanou před králem Herodem. Ten s nevolí poslouchá zprávy o dalším takzvaném spasiteli a nechává vyvraždit všechny novorozené děti v Betlémě, aby se jistě zbavil i toho jednoho vyvoleného. Ježíš mu však uniká, když Josef společně s Marií opouštějí Betlém a prchají s božím synem do Egypta. Marie učí v exilu Ježíše své řeči, Ježíš začíná učit svou víru, léčí a koná zázraky, aby se nakonec vrátil do Jeruzaléma, kde jej čeká osud v podobě ukřižování. Po jeho smrti Marie dožívá v ústraní, u jednoho z Ježíšových učedníků, vypravěče celého muzikálu, Jana Evangelisty, a to až do chvíle, kdy pro ni z království nebeského přichází její syn, a dochází tedy k jejímu Nanebevzetí.

Tolik k ději. S výjimkou dvou rádoby komičtějších scén, které mají zřejmě posloužit k odlehčení díla – jedna provází klanění králů, druhá pak léčení davů, jsme nepřeskočili nic. A to je ten největší problém celého díla. Evangelium o Marii akcentuje, že jeho zásadním tématem je osobní bolest a utrpení matky z těžkého údělu, kterým byl pověřen její syn, a její nekonečná mateřská láska a oddanost.

Marie skutečně trpí. Zoufale prosí Boha, aby na jejich syna dohlížel, když se k němu začíná obracet víc a víc pozornosti, nejen jeho následovatelů, a ona očekává přicházející neštěstí. Pláče nad mrtvým synem, kterému žehná na poslední cestu. A Marie skutečně miluje. S láskou přijímá zprávu o očekávaném dítěti, to s láskou přivádí na svět a vychovává. Přitom zpravidla stojí uprostřed scény a veškerý děj probíhá kolem ní.

Aleš Slanina a Kristian Pekar

Aleš Slanina a Kristian Pekar

Neodvážím se označit za chybu režii Stanislava Slováka, protože ta nabízí zajímavé momenty, z nichž nejvíc nás zaujalo „střídání“ Marií a Ježíšů na scéně přímo před očima diváků. Velice působivá scéna, její nevýhodou je fakt, že je jednou z mála zajímavých scén, ne-li jedinou, kterou inscenace nabízí. Jenže prostě není co režírovat. Z osudu mladé ženy a milující matky autoři vykousli, stejně jako evangelisté v Novém zákoně, jen několik výjevů a v podstatě tak nevytvořili živou hru, ale jen sled oživlých obrazů. Postavy na jevišti jsou přesně takové, jaké je popisuje Bible. Postrádají vlastní psychiku, plastičnost, jakýkoliv osobní charakter. A ani při vší chuti diváků a snaze účinkujících tak nevyvolávají emoce.

A stejně jako Stanislav Slovák v podstatě nemá prostor v rámci těchto obrazů cokoli režírovat, minimum možností mají i herci. V brněnské inscenaci není Marie jedna, na jevišti se v její roli vystřídají hned tři herečky, počínaje jednou dětskou, která se ovšem skutečně jen mihne. Následně „mladou“ Marii hraje první herečka a starší Marii ve věku, kdy je Ježíš již dospělý, hraje druhá. Nápad je to jistě zajímavý a byl by pochopitelný, kdyby byla Marie rolí takového rozsahu, jaký by si zasloužila. Takhle ani jedna z hereček nemá úplně co předvést, kromě zpěvu, který vzhledem k tomu, že se jedná o rockovou operu, musí být skutečně skvělý. Obě Marie i Ježíš mají pěvecké party nesmírně obtížné, čítající i operní polohy.

Nejlépe se s tím vypořádala premiérová starší Marie, Radka Coufalová, jež byla pěvecky skutečně výborná. V roli mladé Marie se na první premiéře představila Andrea Zelová. I ona zvládla pěvecké party s grácií, byť tam jsme jisté hranice možností cítili. Co se týče herecké stránky projevu, Marie Andrey Zelové byla šťastnou a láskyplnou mladou ženou, s pokorou přijímající vše, co přijde, Marie Radky Coufalové pak milující matkou, která chtě nechtě provází svého syna po nelehké cestě, sleduje jeho smrt a trpí. Ani jedna z nich bohužel neměla krom té jedné polohy co víc hrát.

Jozef Hruškoci, Radka Coufalová a Gabriela Karmazínová

Jozef Hruškoci, Radka Coufalová a Gabriela Karmazínová

Jedinou postavou, která pořádně má co hrát, jakkoli paradoxně to zní, je v Evangeliu o Marii vypravěč, Jan Evangelista. Ten ze scény v podstatě nesleze, příběh zahajuje, provází jím a jako jediný má možnost projevit skutečné emoce, když proklíná Ježíšovy „vrahy“, lituje a obdivuje Marii či s nadšením naslouchá Ježíšovu kázání. Právě jeho obsazení je bezpodmínečně nutné dobře trefit. A režisérovi Stanislavu Slovákovi se to podařilo. Na premiéře se v této roli představil Petr Štěpán, který byl výbornou volbou. S jeho hereckými schopnostmi mu jeviště bezpodmínečně patří i v okamžicích, kdy mu sekunduje početná company, je pozorným posluchačem i poutavým vypravěčem a velmi dobrý je i jeho pěvecký projev.

Ježíš je stejně jako Marie v této hře postavou, která toho po herecké stránce nemá moc co nabídnout. Ježíš káže a Ježíš umírá na kříži. Jediné, co divák může dostat od obsazeného herce, tak je skvělý zpěv a pořádné charisma na to, aby postavu utáhl. Premiérovým Ježíšem byl hostující Jozef Hruškoci a ten oba tyto požadavky dokázal naplnit. Pěvecky sice stejně jako ostatní měl v těch nejvyšších polohách drobné nedostatky, ale herecky se mu do role podařilo dostat to něco, čím by tak jeho Ježíš mohl upoutat davy.

Poslední výraznou postavou pak je taneční postava Duše, která společně s Janem a Marií prochází celým příběhem. Snad má symbolizovat víru a lásku. Jakkoli však byl taneční projev na premiéře účinkující Gabriely Karmazínové dobrý, taneční postavy patří málokdy mezi ty, které by skutečně plnily nějakou výraznou úlohu a pokud ji neplní, jedná se z našeho pohledu jen o jakýsi okrasný doplněk a bez něho bychom se obešli. Bohužel případ této taneční postavy je jedním z nich, kdyby v díle nebyla, nic by se nestalo.

Company

Company

Ostatní postavy v Evangeliu o Marii jsou již skutečně pouze okrajové. Počínaje Josefem, v kterém se na první premiéře představil Jiří Mach, a který se objeví v pouhých dvou na sebe přímo navazujících scénách, kdy se Tři králové přichází klanět spasiteli, a poté když se společně s Marií rozhodují uprchnout z Betléma. Pak se z příběhu prostě ztrácí. Další herci už mají v podstatě všichni maximálně jednu či dvě písně a tedy jeden či dva výstupy. V nich předvádí standardně dobré výkony, stejně jako celá velmi početná company (napočítali jsme na čtyřicet účinkujících), výrazně zaujmout ale nemají šanci. (Jejich výčet nabízíme níže pod recenzí.)

Co tedy říct závěrem o rockové opeře Evangelium o Marii? Na Slovensku v devadesátých letech sklidila nebývalý úspěch a s úspěchy se hrála i v dalších státech Evropy včetně domovského Maďarska. Byť jsme se vší silou snažili pochopit, čím si takový věhlas získala a proč právě ona se stala tak výrazným hitem, bohužel se nám to nepodařilo. Ačkoli se opírá o výbornou rockovou hudbu a její autoři si vybrali skutečně silný biblický příběh s obrovským potenciálem, z našeho pohledu jej prostě nedokázali využít. Biblické příběhy nejsou motivem, který by byl pro muzikály nepoužitelný, ale stejně jako všechny ostatní i ony potřebují nějakou invenci autora, Bible je konečně v mnoha ohledech poměrně stručná a strohá. Vzít z ní několik veršů, nabalit na ně barevné obrazy a doplnit je hudbou pak prostě k dobrému muzikálu ani k dobré rockové opeře nestačí.

Další fotografie z představení

Autorkou fotografií je pro Musical.cz Lucie Baziková. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno.

Obsazení muzikálů a premiéry

První (podržené) jméno je vždy z hodnocené premiéry. Na fotografiích je více alternací.

Jan: Petr Štěpán, Dušan Vitázek
Marie: Radka Coufalová, Markéta Sedláčková, Martina Severová
Mladá Marie: Andrea Zelová, Kristína Vrecková, Barbora Remišová
Ježíš: Jozef Hruškoci, Ondřej Studénka
Josef: Jiří Mach, Petr Drábek
Herodes: Jakub Zedníček, Stanislav Slovák
Malý Ježíš: Dominik Urbánek, Šimon Zabadal
Malá Marie: Elena Juráčková, Žaneta Šulová
Slepejš: Aleš Slanina, Robert Jícha, Lukáš Vlček
Ušoun: Kristian Pekar, Martin Veselý

Tři králové
Zdeněk Junák, Martin Novotný
Rastislav Gajdoš, Jiří Ressler
Aleš Slanina, Robert Jícha, Lukáš Vlček

Tři pastýři
Daniel Rymeš, Radek Novotný
Kristian Pekar, Martin Veselý
Tomáš Sagher, Jakub Przebinda, Aleš Slanina

Andělé
Miloslav Čížek, Stanislav Fiala
Robert Rozsochatecký, Ladislav Hudec Šubrt
Václav Púčik, Martin Křížka
Vladimír Řezáč, Marek Kolář

Duše: Gabriela Karmazínová, Klára Müllerová

Chór: Lenka Bartolšicová, Lucie Bergerová, Kristýna Daňhelová, Lucie Fabišíková, Sára Milfajtová, Michaela Mrkosová, Květoslava Ondráková, Pavlína Palmovská, Barbora Remišová, Eliška Skálová, Monika Havlíčková, Magda Vitková,

Tanečníci: Kristýna Gašperáková, Renáta Mrózková, Pavla Princová, Simona Šeligová, Tereza Škodová, Hana Vašáková, Petr Drábek, Jakub Liška, Igor Maršálek

Petr Nebřenský: Vladimír Strouhal

Swing: Janika Kolářová, Nikol Kotrnetzová, Katarína Mikulová, Markéta Pešková, Dana Bačinská, Barbora Musilová, David Černák, Bohumil Vitula

 


Recenze a reportáže
Originální show TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU je velkolepou podívanou pro všechny generace (+video)
Recenze a reportáže
Jednohubky: MONTY PYTHON´S SPAMALOT v Liberci
Recenze a reportáže
150. „Baron Prášil“: Marian Vojtko oslavil narozeniny i nominaci na Thálii
U článku nejsou žádné komentáře. Napište svůj názor jako první!