Praha

Dickensova “Vánoční koleda” míří do Divadla Hybernia


21. listopadu 2011 se odehraje v Divadle Hybernia světová premiéra nového hudebně divadelního projektu “Vánoční koleda aneb někdy dojde i na zázrak…” . V představení na motivy slavné povídky Charlese Dickense se spolu, na jednom jevišti, setkají Karel Roden a Ivana Chýlková. Režie se ujal Ondřej Sokol. Celkem se odehraje 24 exkluzivních představení.

Karel Roden

Ivana Chýlková

O čem je “Vánoční koleda” Charlese Dickense?
Novelu “Vánoční koleda” napsal Ch. Dickens před více než 160 lety (1843) a stále patří k tomu nejlepšímu, co anglická literatura může nabídnout.  Příběh lakomého a mrzoutského Ebenezera Scroogeho začíná na Štědrý den, kdy se mu sedm let po smrti zjeví duch jeho obchodního partnera Jacoba Marleyho. Varuje ho, že pokud nezmění své chování, ponese jeho duše následky. Předpovídá též návštěvu dalších tří vánočních duchů. Duch minulých Vánoc vezme Scrooge do doby jeho dětství a mládí, což starého lakomce oblomí. Duch současných Vánoc ukáže Scroogemu, jak odlišně prožívají Vánoce chudí a bohatí. Duch Vánoc, které přijdou, mučí Scroogeho strašnou vizí budoucnosti, pokud se nepoučí a nebude jednat podle toho, co viděl.

Inscenační tým

Scénář a režie: Ondřej Sokol
Autoři hudby: Kryštof Marek a Milan Vyskočáni
Autoři písňových textů: Peter Lipovský a Kryštof Marek
Scéna: Adam Pitra
Kostýmní výtvarník: Roman Šolc

Samotní tvůrci slibují výpravný příběh Vánoční koleda nabízí propojení jednotlivých uměleckých žánrů. Tři výrazné a naprosto rozdílné hlasy současné hudební scény Szidi Tobias, David Koller a Marina Vyskvorkina zaručují, že povýší klasický muzikálový styl na neopakovatelný zážitek. To vše se odehraje za doprovodu živého orchestru Kryštofa Marka. Všichni vystupují živě na jednom jevišti při každém představení.

Marina Vyskvorkina a David Koller

Szidi Tobias

Představení připomene atmosféru a mystiku vánočního Londýna první poloviny 19. století. Diváci se stanou svědky přeměny, vykoupení a nápravy mrzoutského nelidy a lakoty Scrooge v podání Karla Rodena. V roli duchů Vánoc, kteří jej postupně na Štědrý den navštíví, se představí Ivana Chýlková, Szidi Tobias a Marina Vyskorkina. Pro Davida Kollera je připravena role ducha Jacoba Marleyho, který varuje hlavního hrdinu před smrtí v osamělosti, pokud se nezmění. Součástí představení budou také kouzelnické triky a akrobaté. „Používáme neobvyklé prostředky, hodně se vyjadřujeme obrazově a pak pochopitelně hudbou. Čtení dvaceti stran knihy nahradí jedna písnička nebo čtyři salta,“ říká Ondřej Sokol, scénárista a režisér Vánoční koledy. Chybět nebudou ani dětští herci a zpěváci. Producent Studia DVA Michal Hrubý k obsazení dodává: „Stejně jako na jiných našich projektech spolupracujeme s výjimečnými herci a umělci zejména z České republiky ale také ze Slovenska. Dochází tak ke vzájemné kulturní výměně, která navazuje na dlouholetou tradici česko-slovenského divadla. Divákům chceme nabídnout zážitek na pomezí divadla, koncertu a muzikálu.“

V HLAVNÍCH ROLÍCH

Ebenezer Scrooge:  Karel Roden
Duch Jacoba Marleyho:  David Koller
Duch minulých Vánoc: Szidi Tobias
Duch současných Vánoc: Marina Vyskvorkina
Duch budoucích Vánoc: Ivana Chýlková
Bob Rastr, Scroogeův zaměstnanec: Roman Štabrňák

První setkání "Vánoční koledy"

V Divadle Hybernia se až do Silvestra (včetně) odehraje 24 exkluzivních představení. Další reprízy jsou připraveny pro Bratislavu.


Praha
Slovenští Romeo a Julie přijedou jedinkrát zatančit do Divadla Kalich (+soutěž o vstupenky)
Recenze a reportáže
Komplexní recenze nového muzikálového hitu “Baron Prášil” (+ video)
Pozvánky a konkurzy
Moderní Robin Hood navštíví již tuto neděli Divadlo Hybernia
  • Abigail

    Páni, to zní – na MŮJ první dojem – mnohem zajímavěji než vánoční pokus v divadle Broadway, jsem zvědavá, co z toho vyleze. Zvlášť když vezmu, že na počet jmen, která tu jsou, jich dost neznám… A ta, která znám, působí v souvislotech vážně zajímavě.


  • Romča

    Obojí se nedá srovnávat. Koleda bude směsice různých žánrů na jendom pódiu, podle všeho bez jasné dějové linky, naopak Zázrak má být v první řadě dojemný příběh…


  • milanzitka

    Vážně to zní moc dobře, především živý orchestr pod vedením Kryštofa Marka, to je totiž člověk na správném místě!


  • Týnuše

    Tak když to bude režírovat Ondra, tak to bude pecka! :) tak se fakt těším, myslím, že by to mohlo být super představení… hlavně “Vánoční koledu” mám ráda :)


  • Líba

    Hm, zní to lákavě. Těším se jak na Vánoční zázrak tak na Vánoční koledu.:-)


  • Karel

    Podle toho co jsem cetl ruzne na netu nemuzu souhlasit s Romcou. Zakladem predstaveni je skvela Dickensova Vanocni koleda a do toho jeste Ondrej Sokol s jeho invenci. Myslim, ze to bude bomba… Videl jsem Hello, Dolly! od stejne produkce a musim rici, ze je to jedne z mala opravdovych muzikalu uvadenych v Praze!


  • Romča

    Těším se, pokud s tím příběhem nebudu mít pravdu – je to jen můj prvotní dojem, Dickensův základ neznám. Ovšem z Hello, Dolly! jsem příliš nadšen nebyl.


  • Karel

    Počkáme tedy a uvidíme :-))


  • Bídník

    Jakozto operni milovnik, ktery se v Narodnim nebo ve Statni opere nachazi nekolikrat do tydne, se musim smat, nebot Marina Vyskvorkina je naprosto odstrasujici parodie na operni pevkyni, to, jak przni Verdiho, Pucciniho a dalsi, me mozna az urazi. Kdyz Oliver Dohnanyi nastoupil jako reditel Statni opery, zakazal ji napr. zpivat La Traviatu, protoze uz se to fakt neda poslouchat. Najednou se objevila tady. Treba se z ni po Hulkove nebo Vojtkove stylu stane velka star :D


  • Romča

    Mno, tady bych se Mariána trochu zastal. Zkuste mi jmenovat českého operního tenora, který by zazpíval Verdiho či Pucciniho lépe než on (pravda, Marián si na největší veristické árie zatím moc netroufá, ale věřím, že by je dal jako kvalitní slovenský tenor levou zadní). Slyšel jsem nazpívat Nessun Dormu Davidem Uličníkem, jako žádný zázrak, ale pořád lepší než od našich “renomovaných” operáků…


  • Karel

    Marina je stale clenkou Statni Opery a podle webu stale zpiva napr. v La Boheme, La traviate a take v Rigolettu. Ja sam jsem ji videl jako Violettu v Traviate a byla vyborna…


  • Bídník

    Je fakt, ze Statni opera je v haji a jestli se v ni najde sem tam nejaky operavdu kvalitni pevec, pak je pouze vyjimkou. Marina Vyskvorkina mezi tyto vyjimky ale rozhodne nepatri, Traviatu ji Oliver Dohnanyi zakazal zpivat, protoze uz to neslo fakt poslouchat, bohuzel po jeho odchodu se do role zas vratila. Gildu v Rigolettovi nezvlada a kdyz mi zkazi Musettu v Boheme, tak me to stve ze vseho nejvic, protoze je to moje oblibena opera. Jinak proti Marianovi nic nemam, ale nemyslim si, ze opravdu kvalitni operin pevec by sel zpivat do muzikalu Michala Davida. Davida Ulicnika jsem slysel zpivat jen arii Cavaradossiho z Tosky, jako hezky, ale byl to proste jeho styl, v opere by s tim neuspel.


  • Romča

    Jistě, co se Uličníka týče, to se shodnem. Paradoxní je, že se shodujem i na té opeře, pro mě je Bohéma nejlepší opera všech dob – ovšem právě proto bych na ni nikdy v ČR nešel. Je mi jasné, že to tady nikdo z ofiko ansámblů nezazpívá. To si ji radši 20x pustím z DVD s nepřekonatelným duem Rolando Villazón, Anna Netrebko a mám záruku, že budu vždy maximálně spokojen!
    Ovšem už tedy naprosto nechápu Vaši averzi vůči Michalu Davidovi. Na spoustě jeho muzikálových árií se ukazuje, že tvoří sakra náročnou a kvalitní hudbu, kterou tady právě jen tak někdo nevyzpívá (mezi muzikálovými zpěváky a herci), je vtipné slyšet desítky renomovaných zpěvaček, které zpívají jinak nádherně, jak na Teď královnou jsem já si pravidelně vylámávají zuby – čím to asi bude, že?! Prostě po Svobodovi je tady David objektivně druhým nejlepším skladatelem, ať se to komu líbí či ne. Jak bych si v 90 % případů to slovíčko objektivně napsat nedovolil, tady ho použiju vždy zas a znova! A nic na tom nemění desítky drobných ale, která vůči Michalovi můžu mít. Včetně toho, že už se taky vyčerpává. To je přece logický proces, který jsme viděli nejen u Svobody, vidíme ho nejen u Soukupa, Bartáka či Patejdla, o Ledeckém ani nemluvě, ale jakbysmet u Lloyd Webbera a vídali jsme ho i u kvalitních operních skladatelů. Prostě nelze napsat 5 oper/muzikálů zcela odlišných, aby se tam základní linky nepodobaly… Tak proč toho Míšu pořád všichni napadáte? Jen proto, že se to v tzv. art frontě nosí? Protože skládal za perestrojky? No a co? Dělal by to každý, kdyby uměl a proto tu možnost dostal. Ostatně nebyl sám. Takže to, že Marián zpívá Davida, resp. že dobře zpívá Davida, je zcela přirozené a je to naopak doklad jeho kvalit. Řada těch školených operáků by Michala nevyzpívala stejně tak jako nevyzpívají Pucciniho, Mascagniho, Bizeta, Masseneta či Leoncavalla…


  • Petr

    ,,Bídník,, bude pravděpodobně nějaká zakomplexovaná neúspěšná subreta. Paní Vyskvorkina, je absolutně to nejlepší, co ve státní opeře je. A s Traviatou hostuje po celém světě. Vysoce přesahuje český průměr a to se u nás neodpouští!


  • Kajka

    No ja na to pujdu radeji nez na Vanocni zazrak – jednak to dela Lichtenberk a Balaz a tak to bude asi stejnej humus jako Je treba zabit Davida. O o hudbe na “zazrak”mam take svuj nazor.


  • Filouš

    Kajko, ty si slysela hudbu na “zazrak”? To by me docela zajimalo :-)
    Jinak Je treba zabit Davida, ano, to nebylo zrovna povedeny, stejne jako rezijni paskvil mistra Vaculika na Kata Mydlare, to dilo je hudedne dobry, ale co s tim proved pan reziser, kterej ma za sebou opravdu uspesne inscenace, me zustava rozum stat. Nejhorsi na tom je, ze sem se doslechl -verte x neverte-, ze sam pomlouva sve vlastni Mydlarovo dilo, ktere zreziroval!!! Ale jak jsem rekl – verte x neverte –


  • Bídník

    Petr: Nechci se tady s nikym prit o Marine Vyskvorkine, protoze to tema sem vlastne ani nepatri, ale myslim ze nejsem sam, kdo ma na jeji zpev takovy nazor. Ve Statni opere se objevuji i “vzadu” a kdyz se Vyskvorkina objevi v obsazeni, neobracim panenky jenom ja, ale i zbytek divadla. Jeste pred nekolika lety zpivala krasne a byla radost ji poslouchat, ale pak (po jiste udalosti v jejim osobnim zivote) najednou zacala predvadet to, co predvadi ted a to uz moc hezke neni. Jestli jste ji slysel jeste pred tim, chapu, ze se mnou muzete nesouhlasit.
    Romca: Ja vim, ze s tim Michalem Davidem uz jsem otravnej:D on je obrovskej profesional, dobrej byznysmen. Treba Puccini je muj nejoblibenejsi skladatel a kdyz se to tak vezme, postupoval podobnym stylem jako Michal David. Bylo mu uplne jedno, ze ostatni skladatele (napr. Janacek) uz jsou mnohem dal, on se “zasekl” na verismu a vubec mu to nevadilo, protoze moc dobre vedel, ze si tim ziska divaky mnohem vic, nez jiny skladatel, ktery tou dobou uz skladal nejake peklo, ale nikdo to absolutne nepochopil, i kdyz jej kritika chvalila, narozdil od Pucciniho. Michal David pise to, co pise, protoze vi, ze to na lidi pusobi. Mne nevadi jenom to, ze se v jeho muzikalech objevuji jine melodie, ale hlavne to, ze on ty svoje muzikaly proste odbyva. Kleopatra (at si rika kdo chce co chce) je dle meho nazoru na ceske pomery docela dobry muzikal, taky ze si na ni dal zalezet a psal ji asi 5 let, co jsem slysel. Kdezto treba Kata Mydlare naskrabal za par mesicu, coz neni doba, za kterou by se dal kvalitni muzikal napsat. To, ze predstaveni nedoprovazi zivy orchestr a sbor (!!!), mi prijde jako paradox, to uz by mohli zpivat na playback vsichni. Ale pokud to nekomu nevadi, dobra. Ale aspon ty doprovody by ten orchestr mohl nahrat. Od Angeliky je vsechno nahrane pocitacem, to uz nehrajou lidi, to uz je proste jen stroj. A kdyz uz, taky by mely byt vstupenky za polovicni cenu, v HDK zivy orchestr maji, sbor je samozrejmost, o te ani nemluvim, a vstupenky stoji stejne. Vlastne proti Michalovi Davidovi nic nemam, myslim ze je dobry skladatel. Ac nemusim Helenu Vondrackovou, tak napr. Dlouha noc mi prijde napsana uplne genialne, cela Kleopatra jako celek je fajn. Myslim, ze kdyby psal sve muzikaly se stejnou poctivosti, jako kdysi Kleopatru, mohla by byt jejich kvalita uplne nekde jinde. Ale jak rikam, at si kazdy chodi, na co chce:)


  • Romča

    Balaš udělal s dr. Lichtenbergem tak Adélu, kterou tady všichni chválili, takže, milá Kajko, je mi líto, že jste nepochopila žánr crazykomedie, ale jste poněkud mimo. Hezký den.
    Bídníkovi v klidu odpovím v týdnu, bude to na dýl:)


  • Bídník

    :D :D :D


  • Romča

    Tak tedy… O den dříve:) Puccini se zasekl na verismu? Nevím, dá-li se to tak formulovat. On prostě nechtěl experimentovat, když to, co dělal, se líbilo. A proč taky? Verismus je bezesporu nejnáročnější operní styl, který kdy kdo vymyslel – dokladem čehož budiž fakt, že nejlepší světoví tenoři zpívají nejčastěji právě veristické árie. A nejen tenoři. Podle mého názoru s verismem, resp. s Puccinim opera kvalitativně skončila jako žánr. Vše ostatní, modernější, se sice operou může nazývat, ale náročnost verismu to již překonat nemůže. Janáček symfonik je úžasný, ale Janáček operista je pro mě ve většině pouze neposlouchatelné nudné kvílení. A to ještě Janáček patří k tomu lepšímu modernímu proudu…
    A podobné je to i u muzikálu. Jste schopen říct, že Lloyd Webber všechny své muzikály skládal 5 let? Že některé nenaflákal za výrazně kratší dobu, stejně jako třeba Verdi řadu ze svých bezmála 30 oper? A kde je psáno, že kvalitní dílo musí vznikat tak dlouho? Nevím…
    Stejně tak nechápu tu posedlost živým orchestrem. Halfplayback přece nemá s playbeckem nic společného. Zpěvák při něm zase musí zpívat živě, jako při doprovodu orchestrem…
    Njn, nemůžem se na všem shodnout, ale je fajn si o tom aspoň v klidu a bez emocí pokecat:)
    PS: v HDK vstupenky i při živém orchestru stojí stejně proto, že HDK je jako jediné muzikálové divadlo v Praze dotované, ostatní jsou čistě soukromá. Nejednou dal třeba pan doktor Lichtenberg najevo, že kdyby dotace dostával, bude stavět živé kapely, orchestry také!


  • milanzitka

    Romčo, i když váš příspěvek nebyl myšlený pro mě, dovolím si reagovat. Andrew Lloyd Webber skutečně nepsal všechny své muzikály pět let (což je zřejmě počet, který jste ze zdejších diskuzích vytrhl z kontextu, protože co tak stíhám tento server pročítat, řešilo se tu, že muzikál ve světě se píše třeba i pět let, a podle mě je trošku rozdíl mezi “světový muzikál se píše pět let” a “světový muzikál se píše i pět let”). Nicméně, když se trošku kouknete do jeho biografie, zjistíte, že mezi těmi “proslulými” muzikály skutečně je mezera většinou 3 – 6 let. Je to dle mého proto, že za tu dobu se dá u talentované osoby nashromáždit tolik nových nápadů, aby to dalo na celý muzikál a aby se to vše stihlo řádně prokomponovat.

    A nyní k tomu zásadnějšímu, a to sice halfplaybacku. Tvrdíte, že s playbackem nemá nic společného. Takže názvy mají podobné jen tak z legrace? Když má někdo koncert, taky neočekáváte že bude zpívat jen zpěvák a kapela pojede z CD. To se dá skousnout u školních představení. Ale v profesionálním divadle? Vy byste si uměl představit třeba nějakou operu, kde by orchestr jel ze záznamu a zpívali jen sólisté? Přičemž sbory by také byly nahrané? Jestli ne, proč vám to tedy nevadí u muzikálů? Kdysi chtěli v Brně také přejít na halfplaybacky, tuším že tehdy nastudovávali West Side Story. Když s tím ale chtěli vyjet na zájezd do okolních zemí, tvrdě narazili, protože bez živého orchestru je nikde nechtěli. Tak se rychle vrátili do starých kolejí a funguje to krásně do dneška.

    Neberte to prosím jako kritiku vaší osobnosti, je to jen pohled aktivního muzikanta a skladatele.


  • Romča

    V pořádku, pane Zítka, díky za názor odborníka, takových si vždy vážím. 5 let tu dal jako příklad Bídník, reagoval jsem na něj. U opery je to samozřejmě jiné, muzikál je ale přece jen oproti opeře hudební žánr nepoměrně lidovější, řekněme méně náročnější, který snese řadu “odpustků”…:) Ne, mně to opravdu nevadí a mezi živým zpěvem za doprovodu orchestru a živým zpěvem na základ nevidím žádný rozdíl. Možná je to laický přístup, ale přijde mi logický. Že to Západ odmítá, je možné, Západ je ostatně dost pokrytecký i v řadě jiných odvětví, takže… Tím ovšem samozřejmě nikomu neberu potřebu živý orchestr na jakémkoli divadle mít. Muzikant jako Vy rozdíl jistě pozná a věřím, že pro Vás je třeba zásadní. Co člověk, to názor. Hezký večer.


  • Kajka tu Romča

    Tak pokud vim delali spolu i Je treba zabit Davida – aspon je tam podepsany l Lichtenberg, ale jak je znamo tak se podepise pod vse co se dela v DB, aby z toho mel tantiemy – tak klidek ok ? :-) Adela byla super:-) ale kopirajt filmu


  • Jiří K.

    Romča: To už začíná být pomalu na anketu. “S živým orchstrem nebo bez?” Jinak ale musím říct, že váš názor, že když se hraje na plabyck je to vlatně lepší, neb semůže pak obsadit víc hvězd, mě vlastně celkem pobavil. :)
    Já coby “interpret” můžu říct, že zpívat na základ a zpívat s live doprovodem je opravdu rozdíl, už jen z toho důvodu, že nahraný doprovod bude pokaždý znít stejně, naprosto totožné tempo, dynamika, frázování, pauzy atd., kdežto naživo si člověk někde třeba víc zvolní, tam udělá delší pauzu…podle toho, jak se v ten daný den rozhodne dirigent nebo zpěvák, v jakém budou rozpoložení. Osobně mám radši zpěv s doprovodem třeba samotného klavíru než na podklad, i korepetitor se zpěvákovi přizpůsobuje podle jeho aktuální intrpretace. A nahraná hudba (a sbory) mi taky jako divákovi nepřináší nic nového, stačí slyšet jednou. A ani kvůli tmu nemusím choditdo divadla, stačí si doma pustit CD.
    Umění, i to podle vás “jednodušší”, si myslím nezaslouží řekněme pásovou výrobu. Ať už v kvalitě či kvantitě.


  • Romča

    Jiří, přece pásová výroba to není… Protože ten zpěvák/herec/tanečník nikdy nepodá na jevišti stejný výkon. Jak už jsem napsal panu Zítkovi, věřím, že pro Vás hudebníky hraje ten doprovod (takový či makový) zásadní rozdíl, ale pro diváka-laika ne až tolik. Proč se stovky muzikálových nadšenců vrací na jednotlivé tituly třeba 30x-50x?! Myslíte, že jim by domácí nahrávka ten zážitek z divadla nahradila? Nikoli! To jste zase hodně zjednodušil Vy… Já si stojím za tím, že živé zpívání je jak na živý doprovod, tak na základ – rozhodně jsem nenapsal, že když se hraje na playback, je to lepší. Už proto, že to není playback, ale halfplayback! Ty rozdíly, které popisujete, ovšem nevyvracím, na druhou stranu si myslím, že právě musí být pro zpěváka těžší zpívat na základ, protože se musí vždycky vejít tak, aby se vešel do stanoveného limitu, než začne v základu sbor atp. U orchestru a živého sboru ti ostatní kolegové mohou ev. reagovat na jeho výkyv, přizpůsobit se mu…
    Kajko, nepochopila jste mě. Možná proto, že jsem tam měl nedoklep. Já přece nezpochybňuju, že ono duo dělalo i JTZD. Ale dělalo i Adélu – a ta, jak píšete, byla super. A na divadle byla režijně úplně jiná, než ve filmu! Balaš je obecně známý, že dělá kvalitní kusy, pokud někdo nepochopil JTZD, nebyla to chyba Balaše, ale těch, co nepochopili princip crazykomedie… Proto tvrdím, že Balaš = záruka kvality. A kritizovat byste ho každopádně měla až poté, co to uvidíte, ne dopředu – to si nezaslouží!


  • milanzitka

    Omlouvám se za napomáhání šíření OT, ale když už jsem to načal… Samozřejmě. že je to pro ně těžší zpívat na playback. Zároveň, a to je podle mě dost podstatné a nepřímo to uvedl ve svém příspěvku i Jiří K., jsou při zpívání na základ strašně omezení ve vytváření své postavy! Nikdo nezazpívá svou roli stejně na premiéře a na třeba 50. repríze, čím déle ji hraje, tím víc se s ní sžívá a tím lépe ji může ztvárnit. U playbacku jsou však tyto možnosti “zrání postavy” dosti omezené! To je důvod, proč i já jako autor odmítám playback, je to prostě strašně plochý, nedá se s tím dále pracovat, není to ta živá forma, kterou bych od hudebního divadla očekával. Toliko můj názor na playback.


  • Romča

    Fajn, jen prosím pište o halfplaybacku, nikoli o playbacku. Zažil jsem muzikál na playback – Trávníčkovu Zasněženou romanci v Blaníku – kde opravdu bylo vše předzpívané a herci jen otvírali ústa do své nahrávky ze studia, a to byl tak strašný zážitek, že překonat ho mohli jen minulý týden premiéroví Naháči…:)


  • milanzitka

    Ano, omlouvám se, samozřejmě byl myšlen halfplayback ;)


  • Karel

    V reakci na Romču. Pokud mám správné informace, tak živý orchestr kromě Karlína využívá také Hello, Dolly!, která má ceny stejně vysoké jako muzikály v divadle Broadway. A jede také bez dotací. Stejný model chystá i s Vánoční koledou, tzn. že to není o dotacích…


  • Romča

    Karle, je to o dotacích. Hello, Dolly! i Vánoční koledu dělá tuším Studio 2, nebo jak se to jmenuje, a to není prvoplánově muzikálové, čili má přítok nemalých financí odjinud, tyhle jakoby muzikálové, resp. divadelní produkce, má jen jako doplňkové. To máte podobné jako Naháče. Myslíte, že klasická muzikálová produkce, která si na sebe musí vydělat jen tím muzikálem, by byla schopná 1,5 měsíce zkoušet a chystat dílo, kterého ví dopředu, že se odehraje jen 30 repríz? Nesmysl. Pokud nemá muzikál minimálně 100-150 repríz (a to převážně vyprodaných), nemůže být ani minimálně ziskový – nejsou-li tam dotace odjinud (lhostejno, odkudkoli). A soukromé partnery nebaví opakovaně investovat do něčeho, co nevydělává – to jsou kupecké počty. Takže nečekejte, že přesvědčíte kvalitního producenta o potřebě živé muziky, když naposledy, když jí udělal (Rokenrol), tak s tím titulem neuspěl, zatímco s jinými halfplaybackovými díru do světa převážně dělá…! Proč myslíte, že i Quasimodo nové produkce Musical Prod. bude “jen” na základy – a to to dělají muzikanti uznávaní, nemainstreamoví…!


  • Jiří K.

    Ale tak jistě, lepší half-playback než playback, který je teď třeba v Popelce, kde prý jedou z náhrávky krom zpěvu i všechno mluvené slovo :D

    Zrovna u Rokenrolu bych neřekl, že by byl “problém” v živé kapele. Byť to dělali dobrý a uznávaný hudebník a textař, CD s nahávkou už je věčným dokladem toho, jak otřesné to bylo….


  • Romča

    Ale on to nebyl otřes, když jste měl kliku na dobré obsazení, tak jste si to i oblíbil – problém byl v tom, že od Olympika Jandy čekal rocker jiný nářez. A ono to naštěstí pro nás popíkáře bylo spíš popíkový než rockový:) Já to použil jen jako příměr, že ani ta rocková kapela to nezachránila…


  • Bídník

    Romca: No, tedy s tim, ze verismus je nejnarocnejsim opernim zanrem nemohu souhlasit. Pro interpretaci je mnohem narocnejsi bel canto, tento vikend jsem byl v La Scale na recitalu Juana Diega Floreze a zpival tam mj. arie z Rossiniho a Donizettiho oper, ktere se v beznych produkcich z techto oper vyskrtavaji, protoze temer nikdo neni schopen to zazpivat. Oproti tomu veristicke arie jsou v pohode, jen je potreba “hlas jak zvon”. Tim samozrejme verismus nechci shazovat, taky ho pred bel cantem preferuji. Jinak teda to, ze opery “po verismu” uz nejsou ono, to neni doufam mysleno vazne, protoze takova Jeji pastorkyna, Kata Kabanova nebo Hry o Marii od Martinu, to jsou naproto uzasne, dokonale veci, rekl bych umelecky i mnohem hodnotnejsi nez “kycovity” (myslno samozrejme v tom nejlepsim slova smyslu) Puccini


  • Romča

    Milý Bídníku, je to myšleno naprosto vážně. Bel canto ještě beru, byť oproti verismu je to o něco větší nuda (dáno dobou), ale přece jen to má aspoň nějaký společný základ – a je pravda, že i přední světoví tenoři ho občas do svého repertoáru zařazují, ale zeptejte se Bocelliho, zda by někdy zpíval Její pastorkyňu, kdyby mohl. Obávám se, že by se slušně poděkoval. Prostě je to můj soukromý názor, buď to nějak dáte, nebo je mi líto. Ono to dáte, i v jiných věcech se neshodnem, tak halt o jednu víc:)


  • Bídník

    To, ze je bel canto vetsi nuda nez verismus, jste myslel jako fakt nebo jako osobni nazor?Co se tyce toho Bocelliho, tak to nedava smysl, protoze by sice Pastorkynu nezpival, ale kvuli tomu, ze je to zcela mimo jeho obor. Florez by taky nikdy nezpival Pucciniho, byt je vynikajici tenorista. Chapu, ze Janacek se nekomu nemusi zamlouvat, treba moje babicka jeho opery taky nema rada:) ale ja mam jeho opery (tedy ty, co znam) porad radsi a radsi, je v tom obrovska hloubka a sila, mnohem vetsi nez treba u toho Pucciniho, ktery sice skladal nadherne veci, ale “povrchove” nadherne. Proste kdyz Mimi, Co Co San, Tosca nebo Liu umrou, nezustane jedno oko suche, kdyz je komicka scena, lidi se smejou. Kdezto Janacek byl vice “pod povrchem”, ale kdyz se pod ten povrch clovek dostane, najde toho tam jeste mnohem vic, nez u toho Pucciniho. Nejsou to jenom experimenty, Janacek vedel, co dela a proc to dela. Ale chapu, ze Vam, jakozto muzikalovemu fanouskovi, se vic libi Puccini, protoze je precejen tem muzikalum nejbliz a jeho hudba je odpocinkovejsi a na poslech jednodussi. Ale pral bych Vam, abyste Janackovi jednou prisel na chut, protoze fakt o hodne prichazite. Kdyz jsem studoval hudebni vedu, dokonce jsem se kontrastem mezi Puccinim a Janackem primo zabyval, protoze me prave zaujalo, ze byli soucasnici, ale kazdy skladal neco uplne jineho. A v ramci toho jsem zjistil, ze i svetova hudebni kritika jednoznacne uprednostnuje z techto dvou geniu prave Janacka.

    P.S. Vlastne nevim, proc to tu vsechno povidam, at si kazdy posloucha, co chce. Ale nemuzete prece rict, ze bel canto je vetsi nuda, nez verismus, nebo ze Janackovy opery (ktere se hrajou v kazdem vetsim opernim dome po celem svete) nejsou nic moc.


  • Romča

    Všechno, co tu píšu, za ta léta, co tu tu a tam v měsíčních blocích diskutuju – než se na mě sesypou povrchní antidiskutéři – píšu samozřejmě za sebe, jako svůj soukromý názor. N. r. od Vás nemám vystudovanou hudební vědu a n. r. od Ondry, tvůrců musical-operety či pana doktora Hejzlara nejsem ani fundovaný hudební kritik, jsem prostě jen “povrchní” fanoušek melodické (líbivé) kantilénové (a taky taneční) hudby a jako takový snad ani netoužím přijít tomu Janáčkovi a spol. na chuť. Podle mne totiž neexperimentoval Puccini, ale právě ten Janáček. A zřejmě experimentoval dobře, ale já prostě tu “hloubku” v tom docenit neumím. To radši zůstanu “povrchním” příjemcem mainstreamu:)
    Co se týče Rossiniho a Donizettiho, vím, že mají pár krásných árií, ale celkově ty jejich opery mi prostě přijdou zdlouhavé a únavné – oproti Puccinimu a spol. … Každopádně Vám děkuju za příjemný pokec!


  • Karel

    Romčo, nejsem sice divadelním producentem, ale Váš argument, že Studio DVA dělá muzikály jako svoji „bokovku“ a dotuje je z činohry u mne neobstojí. Domnívám se, že snahou každého producenta je, aby se jeho dílo zaplatilo a případně i vydělalo, ne aby jej musel dotovat. Záleží ovšem, jak hodně chce vydělat a jak kvalitní dílo chce ukázat. V zahraničí, je nemyslitelné aby se hrálo na základy a nebyla živá kapela. A každý muzikálový herec, nebo zpěvák vám řekne, že raději bude mít za zády či pod sebou živé muzikanty. I zážitek pro diváka je jiný. To je bohužel nešvar současných muzikálových produkcí, kdy se zpívá na základy a vystupují v něm zpěváci co se snaží hrát. Muzikál vyžaduje ovšem složku činoherní, pěveckou a taneční, což některé současné hvězdy muzikálů, také nesplňují… A že to bude mít Vánoční koleda a vlastně i Vánoční zázrak těžké v tom, že mohou nabídnout jen omezený počet představení, to je zcela jisté, ale určitě je obě produkce chystají tak, aby se zaplatili…


  • Romča

    Díky za reakci, Karle, já budu oběma vánočním příběhům držet pěsti, aby své diváky potěšily. Zas mají tu šanci, že by se mohly vracet i za rok, za dva atd. …:)


  • Bídník

    Romca: Mne taky prijde Donizetti a Rossini nudnejsi nez Puccini. Ale ten Janacek je fakt super, videl jste nekdy Pastorkyni primo v divadle? Rad Vas na ni pozvu a muzeme prodiskutovat radu veci osobne:)


  • hejahejaheja

    Hallo Dolly-katastrofa—————————


  • Svanhild

    Minulou sobotu jsem byla na muzikálu Vánoční koleda v divadle Hybernia, VŠEM DOPORUČUJI bylo to uplně úžasný, nádherný, sqělý, senzační, báječný, krásný, a já nevim co ještě! To bylo tak dojemný, že jsem málem brečela, ale i tak vtipný, že když si na to vzpomenem, stačí říct jenom “táhni” a všíchni už se válej smíchy. To byl takovej zážitek, že na to nikdy nezapomenu. A přísahám, že s jinými herci by to na mě neudělalo takovej vobrovskej dojem. Byla jsem i na muzikále Baron Prášil a na Hallo Dolly. Všechno se mi moc líbilo, ale vánoční koleda byla myslim nejlepší.
    PS.: nevíte kde bych mohla sehnat noty na klavír na koledu Vánoční čas nebo já nevim jek se to jmenuje?


  • Romča

    Já mohu totéž co Svanhild o Vánoční koledě napsat o Vánočním zázraku. Jen se divím, že ho sem kluci ještě nedali – na generálce jsem je viděl!


  • Ondřej Doubrava

    V době, kdy jsi psal tento příspěvek, už zde asi hodinu visí a jsme zvědaví na Tvůj názor. Jinak Vánoční koleda bude taky, ale mají další představení až 12. prosince, tak to má ještě chvilku čas.


  • Ifča

    Byla jsem na koledě včera a pravda je taková, že zřejmě nejsilnější muzikálový zážitek, jaký jsem v životě prožila, byla Karlova Rodenova koleda mezi hroby na hřbitově. Asi na to mají lidi rozporuplný názory, ale ti, co nemají Vánoce úplně ideální, se v tom najdou a uvědomí si spoustu věcí. Slzy, smích, to všechno tam je… A spolu s neuvěřitelným Rodenovým výkonem, který i z jednoslabičného slova udělá herecký “majstrštyk”, to celé úžasně funguje, alespoň tedy na mě. Děkuji tvůrcům a klaním se před neuvěřitelnými hereckými a hudebními výkony všech. A když k tomu přidáme tu dokonalou choreografii… Nemám slov. Pouze bych vyslovila přání, aby ta dech beroucí a husí kůži působící hudba mohla vyjít na CD. To by byl ten nejhezčí vánoční dárek. Veselé Vánoce všem, i těm, co budou s mým názorem nesouhlasit :)


  • Mirek

    Mně tedy Vánoční koleda moc nedostala. Roden skvěle hrál (nezpíval), ostatní zase dobře zpívali ale mizerně hráli. Naprosto zbytečnou postavou je part Ivany Chýlkové – asi vypadá dobře na billboardech, jinak jsem její zbytečné monology absolutně nepochopil (“Scrooge se lekl…” a Karel Roden se herecky lekl tak, že to vážně nemuselo být řečeno). Na konci příběhu hraje posledního ducha takovým způsobem, že se otočí zády, na kápi má namalovaný obličej a vlní rukama. To už jsem fakt nedával. Hudba je velice příjemná, ale naprosto nevánoční – a měl jsem pocit, že texty nemají prakticky nic společného jak s Vánoci, tak s dějem. Prostě pěkné písničky. Atmosféra Vánoc nikde. Tohle se moc nepovedlo.


  • coo.

    1111