Recenze a reportáže

Muzikál “Quasimodo” je nebývale originální a umělecky kvalitní (+ videosestřih)


V magické datum 11.11.2011 měl v divadle Hybernia premiéru nový muzikál “Quasimodo” od svěžího tvůrčího týmu s kvalitním obsazením a vysokými uměleckými ambicemi. Povedlo se mu je naplnit? Za nás říkáme “Ano!” a “Quasimodo” se zařadil mezi nejlepší muzikály, které můžeme v Praze vidět. Podrobnosti čtěte v naší recenzi, ve které nechybí porování (téměř) všech alternací… A samozřejmě ani tradiční videosestřih s pěti minutami záběrů přímo z muzikálu!

Jiří Korn jako Frollo v efektním úvodu muzikálu

Jiří Korn jako Frollo v efektním úvodu muzikálu

Quasimodo” vychází ze známého románu Victora Huga “Chrám Maty Boží v Paříži” a drží se ho více méně věrně. Dějem muzikálu provádí sám Hugo, jako jedna z postav příběhu. Sám se také zamiloval do krásné Esmeraldy, ale vždy se držel zbaběle zpátky. Autoři libreta Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský zbytečně neexperimentovali a základ tragického příběhu o “lásce pro kterou se umíralo” nechali beze změny a vkusně rozepsali do hudebních obrazů. Dramaturgicky se jim podařilo vyvážit lyrické i epické pasáže, střídají se rychlé i pomalé písně a děj přirozeně plyne. I přes nepřílišnou veselost tématu a tragickému konci není muzikál depresivní a je v něm dostatek odlehčených scén, především díky postavě cikánského barona Špindíry. Autoři si také dobře poradili s kamarádkou Esmeraldy, kozou Džali, která vystupuje jako taneční postava. Trochu zbytečné z mého pohledu je závěrečné dovysvětlení příběhu, které zná každý průměrně vzdělaný člověk a nějaký pěkný hudební moment by udělal za muzikálem mnohem hezčí tečku.

VIDEO SESTŘIH Z MUZIKÁLU

Tradičně Vám přinášíme pětiminutový videosestřih z muzikálu, abyste si mohli o muzikálu udělat konkrétní představu. Ve videu můžete vidět Markétu Procházkovou, Tomáše Trapla, Jiřího Korna, Romana Vojtka, Kamilu Nývltovou, Petra Vančuru, Ondřeje Rumla a další… Pro Musical.cz z první veřejné generálky natočil a sestříhal Radek Janda. Děkujeme Emě Krahulíkové za souhlas s vydáním sestřihu.

Muzikál je ve všech směrech odlišný od současné muzikálové tvorby, obzvláště té, kterou jsme mohli dosud vidět v divadle Hybernia (či sousední Broadwayi). Vynikající práci odvedl Martin Kukučka a přináší kvantum režijních nápadů. Do karet mu také hraje nadprůměrné herecké obsazení, o kterém však později. Skvělá je práce se světly a prostorem, Quasimodo se houpe na obrovském zvonu upostřed jeviště a divákům se tají dech. Celkový dojem kazí jen projekce, které jsou místy opravdu nepovedené (obrovská těhotná krysa a kolem pobíhající hořící kostry krys je skutečně vrchol kreativity, která zůstává nedoceněná). Nápad promítat na bílé stěny divadla je sám o sobě velice dobrý, ale měl by se využívat vkusně, například promítání hodin v první scéně je velice dobré, pak to jde jen z kopce.

"Jsi tou" - Radka Pavlovčinová a Csongor Kassai

"Jsi tou" - Radka Pavlovčinová a Csongor Kassai

Nadprůměrná je choreografie Jany Burkiewiczové, v muzikálu se nachází mnoho taneční scén, které jsou do jedné vynikající. Navíc se nejedná o klasické “muzikálové tance”, které jsou v jiných dílech jak přes kopírák, zde skutečně vyjadřují emoce a plnohodnotně doplňují scény. Kromě klasické company vybrala Burkiewiczková tři sólisty, kteří tančí jak o život a jsou dokonale sladění, naše poklona však patří všem tanečníkům. Dočkáme se také několika akrobatických prvků, a to jak na šálech, tak i silové akrobacie v podání populárního dua DaeMen (pokud neúčinkují, jsou nahrazení akrobacií na lanech)

Výtvarná složka inscenace je taktéž neotřelá. Kostýmy z dílny Chatty (Radka Sirková a Anna Tušková) působí svěžím a neokoukaným dojmem, příkladem za všechny je nádherný kostým Frolla. Scénografie od studia ArtCore (Štěpán Kuklík a Maja Rašková) je jednoduchá, ale plně funkční. V podstatě nejsou vůbec využity moderní jevištní prvky divadla (stoly, točna) a nedočkáme se ani jedné přestavby scény “ve tmě”, které na naší scéně vídáme s nelibostí opravdu často.

Roman Vojtek a Kamila Nývltová

Dokonalý pár Roman Vojtek a Kamila Nývltová

Nejoriginálnější a z našeho pohledu nejpovedenější částí inscenace je hudba a písně. Autory hudby jsou Jakub Prachař, Jan Maxián a Petr Kaláb a drželi se spíše světového konceptu muzikálu, tj. celé dílo působí jako jeden celek, ne jak koncert jednotlivých postav/hvězd. Střídá se jen několik málo motivů v mnoha obměnách a sólových písní je jako šafránu. Melodie jsou však nádherné a píseň “Jsi tou” je prakticky nemožné nezpívat si cestou z divadla i celý další den. K dalším povedeným pasážím patří písně “Kdo to ví“, “Cihla pálená” nebo “Tisíce veršů“. Krev rozproudí také Špindírova dynamická “Otevři vrata hrbáči“. Naprosto dokonalou částí je finále první půle, stejně tak vypjaté scény u obou poprav. Písňové texty napsal Petr Kolečko a těžko říci zda jsou tak geniální až banální nebo tak banální až geniální. Rozhodně však oplývají originalitou a tradičních muzikálových klišé tam příliš nenaleznete.

Herecké i pěvecké výkony jsou ve většině případů opravdu vyrovnané a je asi spíš na subjektivním pohledu každého diváka, která alternace mu bude bližší. Ale stejně jako vždy, i tentokrát pro vás máme porovnání alternací, tentokrát chybí jen jedna jediná.

Tomáš Trapl a Markéta Procházková v posledních vteřinách představení

Tomáš Trapl a Markéta Procházková v posledních vteřinách představení

V hlavní roli doslova září Tomáš Trapl, který je herecky precizní, hlasově vynikající a jeho pohyby jsou taktéž na profesionální úrovni. Jak jsem zmiňoval již výše, když se Trapl houpe na zvonu vysoko v provazišti a u toho zpívá ty nejvyšší Quasimodovy tóny, tají se dech. Chce se nám zakřičet: “Konečně!” Konečně má Tomáš Trapl svou hlavní roli, která jakoby byla na něj přímo ušitá. Právem se stal hvězdou premiéry! Jeho alternace Csongor Kassai je taktéž umělecky na velice vysoké úrovni, diváky určitě nezklame, má “své momenty”, ale Trapl u nás s mírným náskokem vítězí, a to především kvůli preciznosti v gestech a výrazech. Ale v této roli rozhodně nenarazíte na špatnou alternaci!

Esmeralda je ústřední postavou příběhu, vše se točí kolem ní. Je to ztělesnění opravdové lásky a krásy. Na premiéře ji ztvárnila Markéta Procházková, jeden z největších muzikálových talentů současnosti. Role je náročná po pohybové, herecké i pěvecké stránce a Procházková to zvládla opravdu výborně. Její Esmeralda je více citovější, něžnější. Radka Pavlovčinová pojala roli z jiného konce, je to spíše taková “Carmen” – více divoká, tlačí více ve zpěvu a je svůdnější. Obě slečny předvádějí profesionální výkony, preferujeme však podání Markéty Procházkové, které se více blíží i románové předloze. Lépe ji sedí i některé pěvecké party.

Radka Pavlovčinová

Radka Pavlovčinová

Postava poněkud nečestného kněze Frolla je ztvárněná dvěma zcela odlišnými umělci, proto je velice těžké je porovnat. Jiří Korn do role vkládá mnoho emocí a sází především na herectví, působí opravdu zle a jeho Frolla mu uvěří diváci i z 32. řady. Marian Vojtko zase vyniká svým operním hlasem, přičemž emoce vyniknou spíše při zpěvu. U obou ale platí, že nebudete odcházet zklamáni. Pokud preferujete herectví, jděte na Jiřího Korna, pokud holdujete hlasu Mariana Vojtka, tak máte volbu jasnou. Nejideálnější by byla kombinace Kornova herectví, výrazu a pohybu a Vojtkova hlasu.

Kapitána vojsk Phoeba výborně ztvárňuje Roman Vojtek, kterému nelze nic vytknout a jeho úvodní salto vyrazí dech mnoha divákům. Celý jeho výkon je suverénní bez většího zaváhání. David Kraus i přes veškerou snahu v pěveckém projevu zcela herecky pokulhává a je těžko uvěřitelný. Třetí alternaci Tomáše Savku jsme bohužel neviděli. Snoubenku Phoeba Lily hraje a především zpívá nejlépe Kamila Nývltová. Tato malá role má jedny z nejtěžších pěveckých partů a Nývltové padnou jako ulité. Alternace Zdenka Trvalcová a Lucia Molnárová jsou taktéž velice dobré, ale nemají tak silný hlas, který tato role vyžaduje.

Jan Cina jako cikánský baron Špindíra

Jan Cina jako cikánský baron Špindíra

V roli Victora Huga exceluje Ondřej Ruml, který k výbornému zpěvu přidává stále lepšící se přirozený herecký výkon. Pokaždé také překvapí mírně odlišným uchopením role. Alternuje ho Raduz Mácha, pro nás zcela neznámá tvář, který rozhodně není špatný, ale v porovnání s Rumlem mu chybí pěvecká jistota a určitá herecká uvolněnost. To samé lze říci o divácky vděčné roli Špindíry – Petr Vančura je herecky i pěvecky naprosto suverénní, zatímco Jan Cina působí lehce nejistě. Vančurovými výhodami jsou také větší vtipnost a lepší gesta. Zlomená matka Gudula je tragickou postavou, kterou dokonale herecky ztvárňuje Vanda Konečná, jejíž další zbraní je také netradiční barva hlasu. Radka Fišarová je pěvecky nejlepší alternací a třetí alternace Luďka Kuralová je sympatickou kombinací obou přístupů, bohužel ale nevyzpívá ty nejvyšší tóny své ukolébavky.

V roli kozy Džali se střídají Johana Hájková a Zuzana Kábrtová a tanečními sólisty jsou Renata Hostinská, Linda Fernandez Saez, Petr Opavský, Peter Dolinajec, Daniel Bič a Přemysl Pálek. Všichni tancují opravdu výborně, stejně tak celá taneční company, která má prostor i k herectví, často je zajímavé jen sledovat jejich hemžení v pozadí, které skvěle doplňuje atmosféru při daných scénách.

Vanda Konečná jako zlomená matka Gudula

Vanda Konečná jako zlomená matka Gudula

Tvůrčímu týmu se podařilo na pražská muzikálová prkna přinést originální podívanou, která je částečně uměleckým dílem a částečně stále muzikálem pro masy, čili naprosto ideální kombinace pro komerční úspěch i spokojenost širokého spektra diváků. Kvalitní hudba i režijní nápady, práce s prostorem i světlem, neokoukaná výprava a vynikající choreografie, to vše doplněné většinově dobrými výkony, které skutečně spojují tanec, zpěv i herectví. Pokud jste unaveni pražskými muzikály, rozhodně zajděte na tento neotřelý kus, ze kterého nebudete odcházet zklamaní… 90%

Akrobatické kousky Johany Hájkové alias kozy Džali

Akrobatické kousky Johany Hájkové alias kozy Džali

Zvonečky bimbají zvoní... (Tomáš Trapl)

Zvonečky bimbají zvoní... (Tomáš Trapl)

Markéta Procházková, Roman Vojtek a vraždící Marian Vojtko

Markéta Procházková, Roman Vojtek a vraždící Marian Vojtko

Roman Vojtek a Markéta Procházková

Roman Vojtek a Markéta Procházková

Autorem fotografií z premiéry a zkoušek je Tomáš Martínek.


Soutěže
Vyhrajte vstupenky na muzikál “Kapka medu pro Verunku”
Recenze a reportáže
Touha jménem Einodis: muzikálové překvapení léta, které spojilo dvě velké zpěvačky
Recenze a reportáže
“Angelika” se rozloučila s Divadlem Broadway
  • Olynka

    Lucie – Já seděla ve čtrnácté řadě skoro uprostřed a rozumět bylo špatně.
    Souhlasím s názorem na Quasimoda – na hlavní roli toho moc nezpíval, což u Trapla je vyloženě škoda.


  • Miloš F.

    Byl jsem v neděli na dvojáku a opravdu nádherné přestavení. Dlouho tu nic takového nebylo. A co se týká ozvučení, já tedy nevím, ale já problém vůbec neměl, vše jsem slyšel a úplně všemu jsem bez prolémů rozuměl :-)


  • Lucie

    Olynka a Miloš – tak to bude možná tím místem, já totiž byla taky ve 14. řadě, ale na kraji. Takže 14. řadu nebrat :-)


  • Nikolka

    V neděli byl totiž výborný zvukař, Láďa Papež…..


  • Briseis

    Pro všechny obdivovatele Jana Ciny – Jan dnes na HBO v seriálu Terapie :))


  • Míša

    nezlobte se na mě,ale ten muzikal je neskutečně přitroublej.


  • Míra

    To, že se v Quasimodovi tolik nezpívá, vidím jako výhodu. Konečně je tam taky prostor pro hraní, činoherní výstupy. Až moc jsme si zvykli na klasické písničkály!


  • Lenka

    Písničkály? A proč ne? Já chodím na muzikál kvůli písničkářům a tanečníkům. Chci se bavit !!
    Samozřejmě na činohry chodím také :)


  • Olynka

    Hm, tak nevím, co si mám představit pod pojmem “písničkál” natož “klasický”. To, že se v muzikálu málo mluví a hodně zpívá podle mě ničemu nevadí a rozhodně to není stěžejním kritériem pro posuzování díla.
    Například Romeo et Juliette (G. Presgurvic) nemá nijak velký podíl činohry a rozhodně bych si ho netroufla označit pojmem “písničkál”.
    Pro mě je muzikál dobrý, pokud se mi líbí hudba (z toho důvodu mě nijak zvlášť nezaujal třeba Monte Cristo – obzvlášť tehdy ve srovnání s Draculou, nebo Mona Lisa).
    Nikomu neberu, že se mu Quasimodo líbí, rozhodně netvrdím, že je špatný, ale nadšená jsem z divadla prostě neodcházela.


  • Abigail

    Olynko, pusťte si pro připomenutí Romea et Juliette a pak se vydejte na Kata Mydláře – pochopíte naprosto přesně, co je myšleno pojmem “písničkál”. Není to o podílu čisté činohry – vážně ne – alespoň pro mě ne. Protože to když to tak vezmete spousta těch “novějších” i světových muzikálů nemá – mluvené slovo – a nedá se o nich říct, že by to byly písničkály.


  • Míra

    Abigail berete mi slova. ;-)

    Nemyslel jsem jen mluvené slovo. Ale hrání a činohru jako celek. V Quasimodovi až na pár výjimek není moc sólovek, při kterých by někdo vyčníval, zpíval a nehrál. Pořád je tam nějaká akce. Písničkál je zkrátka muzikál, když to vypadá, jako by celé dílko byl jen koncert pěveckých hvězd a jejich písničky byly propojeny nějakým dějem.


  • Romča

    Chápu to tak, že Pavel potřeboval aspoň něco/někoho zdrbnout, a protože někteří jsou nedotknutelní, tak si vybral Honzu Cina a Luďku Kuralovou, ale s tou jejich kritikou to opravdu přepísk. Je to ovšem jeho věc, nečiší-li z toho přímo zášť jako letos na jaře při recenzi nejmenovaného díla.
    Quasimodo se mi velmi líbil, ale rozhodně kvůli tomu, v čem je jiný, nepřestanu mít rád příjemně vtíravé české “písničkály”, neřkuli dokonce dokonalé hitmuzikály:)
    PS: Hezké týdny s vaším oblíbeným serverem:)


  • Olynka

    Abigail – viděla jsem obě zmíněná díla a stejně asi nechápu :o)
    ReJ se mí hudebně hodně líbí, KM ne.


  • Petra

    Ja mam Honzika Cinu moc rada :-) jen me prijde, kdyby nehral v Ordinaci…. ted nic proti nemu :-) pac v muzikalu je skvely, ale, kdyby tam nehral, budete se ho tak zastavat, spise obdivovat!? a pritom Petr Vancura je take skvely, bohuzel nehraje v te Ordinaci, tot jen k te ojektivite a opet rikam, ze mam Honzu Cinu rada a ze Petr Vancura by zaslouzil vice uznani. Ale nu coz, oboum dvoum fandim :-)


  • Líba

    Tak mně by se v tom líbil, i kdyby v Ordinaci nehrál. Většina mých oblíbenců jsou mediálně neznámý, nebo jsem je poznala v době, kdy byli ještě neznámý.:-) Kdybych viděla Petra a líbil se mi, pochválím i jeho.:-) Zatím nemám možnost srovnání.:-))


  • Celebrita

    Moje plusy:
    – originální a nabité energií (např. Otevři vrata chrbáči!, Kdo to ví)
    – nepředkládá divákovi „nucené emoce“ –> smutná píseň => divák má být dojatý
    – velmi vyrovnané obsazení (nemám tam žádného strašáka)
    – není to pisničkál (= 1 zpěvák na jevišti a vy sledujete jen jeho) ALE můžete koukat na kozu, na Esmeraldu, na Q, na Frolla ve výtahu, na company, na gargoyly, na akrobaty, na světla, na projekci, na pírka…
    – dobré texty (ale chytly mě až při poslechu CD)

    Moje mínusy:
    – zvuk – ze začátku představení jsem absolutně nerozuměla texty písní…
    – trošku mi tam chybí nějaká fajn instrumentálka…
    – andělé = takový hodný Krvinky, no…

    Na závěr bych ráda řekla to, že tak jsem souhlasila s recenzí na KM, tak souhlasím s recenzí na Q (krom toho Ciny, ten se mi moc líbil) a určitě jsem tam nebyla naposledy.


  • Míra

    Hurá, další kdo chápe pojem písničkál! Souhlas :-)


  • Olynka

    Míra – ráda bych chápala, ale z toho, co tady čtu, prostě nechápu.


  • Romča

    Upřímné blahopřání Pepíkovi Vágnerovi, Romčovi Vojtkovi a Tomíkovi Savků k vítězství v anketě To byl náš hit. To, že Holky z naší školky vyhrály, je hlavně zásluha jejich famózních čtvero výkonů!


  • Alea

    Romča: Mistře, vy ale opravdu zlobíte!


  • Radek Janda

    Pár fotografií ze zdobení vánočního stromku muzikálu Quasimodo najdete na našem Facebooku ZDE: http://on.fb.me/saJSvx


  • lili

    Quasimodo – můj nejkrásnější dárek!!! Bylo to krásné, i když hodně hodně smutné. Tom Savka i Marky Procházková (moji oblíbenci) byli skvělí a celkově Quasimodo působí jako celek prostě úžasně a člověk se cítí opravdu jak v chrámu Notre Dame. Ta atmosféra je neskutečná. Měli jsme krásný místa v 7. řadě, takže mlha z jeviště nás zasahovala tak akorát a taky jsme měli hodně velké štěstí na obsazení. No co vám budu povídat: kromě Markéty a Toma taky Trapl, Korn, Nývltová, Cina, Ruml a Vanda Konečná. Prostě nemělo to chybu. Výborná a velká company, výborní akrobaté a tanečníci. Hájková v roli kozy a neuvěřitelný taneční výkon Markéty to jen završil. Hybernie se na tento muzikál hodí určitě nejlíp ze všech divadel, co jsem kdy navštívila. Doporučuju!!! a účinkujícím gratuluju, že mají to štěstí v tom hrát :-) Krásné Vánoce!


  • milanzitka

    Tak jsem se dočkal a usedl v hledišti Divadla Hybernia ke shlédnutí muzikálu Quasimodo. Jako vždy budu hodnotit konkrétní představení (12.1.2012) a tudíž i konkrétní obsazení.

    Začnu trochou historie. Po shlédnutí první ukázky („Kdo to ví“) jsem se na muzikál těšil, píseň mi přišla zajímavá. Jak se ukázky a informace nabalovali, postupně se toto nadšení snižovalo, protože mi přišli podobné, ploché, zkrátka trochu nudné. Po premiéře se však vznesla vlna pochval a já si tak musel počkat na finální hodnocení na vlastní „zkušenost“.

    Usedal jsem smířen s tím, že očekávání nemám velká a že mě představení naopak může příjemně překvapit. Zvedla se opona a do předních řad se začalo valit neuvěřitelné množství mlhy. Nevím, proč nestačila zleva se valící „těžká“ chlazená mlha, která se alespoň nedostala do očí. Kdyby měla alespoň nějakou příjemnou vůni, zase tolik nestojí. S mlhou souvisí světla. A ty byla využita perfektně! Krásně doplňovala hru a bylo opravdu jen málo míst, kde by neplnila svou úlohu. Stejně tak jednoduchá, a přitom účelná scéna. Líbilo se mi, že mimo pevnou scénu byly na jevišti jen dvě velké rekvizity – židle a gauč. Bylo to krásný, čistý. Na projekce jsem radši nekoukal (a vzhledem k sedadlu v první řadě bych si ukroutil hlavu, kdybych chtěl vidět ty postranní). Perfektním také shledávám líčení Quasimoda. I z minimální vzdálenosti přede mnou nebyl herec, ale skutečně Quasimodo.

    Další technickou „disciplínou“ byl zvuk. Zde už začnu mít výhrady. Celou první půli bylo dost špatně rozumět, muzika byla místy dost málo nahlas. A výsledný mix rozhodně nebyl ideální. Jak se například může stát, že hrající a mluvící tanečníci, kteří zrovna mluvili, nezesílení, byly více nahlas než muzika a sólový zpěvák s mikroportem? Takovýchto chvil bylo bohužel více než jedna. V druhé půli se to naštěstí mnohem zlepšilo. Je to škoda, protože člověk kvůli tomu občas ztrácí přehled co je důležitější a kdo zrovna zpívá.

    Když už jsem nakousl tanečníky. Bylo skvělé že se zapojovali do hry i mluveným slovem a občas i zpěvem. O to víc mi přišlo líto, že většina sborů (alespoň z mého poslechu) bylo na playback. Přišlo mi to líto hlavně kvůli těm, co skutečně zpívali. A zpívali dobře (co jsem měl možnost slyšet zblízka). Choreografie se mi líbila moc, občas mi jen přišlo, že je tam vloženo něco „jen abychom ukázali, že to ti naši tanečníci umí“, což bylo zbytečné, protože tam bylo spoustu chvil, kdy své dovednosti plně předvedli v něčem, co mělo smysl v rámci celku.

    Tím se dostáváme k hudbě. Od ukázek se mnohem zlepšila (i když i tehdy bylo jasné, že se nejedná o finální verze). Moc se mi líbila orchestrace. Bylo to zase něco nového a skvělý čerstvý vítr. Bohužel jsem postrádal nějaký výraznější motiv (výraznější!, ne že by tam žádný nebyl) a tak nějak ta hudba vždy z něčeho spíše vykoukla, než že by logicky vyplynula. Stejně tak pak zaskočila za portál, místo aby měla nějaké logičtější zakončení. Celé představení ale příjemně uteklo, mělo spád.

    Herce asi netřeba hodnotit zvlášť, protože všichni předvedli profesionální výkon. Skutečně mi tam nikdo nevyčníval „ať už pozitivně, či negativně“. Bylo také hezké vidět spoustu nových tváří, které zdatně konkurovali svým známějším kolegům.

    Co na závěr. V naší republice patří Quasimodo zaručeně k nadprůměru, ale k dokonalosti má ještě daleko. Autorům chci ale říct jedno: rozhodně tvořte dál. Quasimoda beru jako zkušenost, je na něm vidět co funguje a co ne, je na něm vidět tvrdá a tvůrčí!! práce a příště (doufám že se ho dočkám) to bude ještě lepší. Rozhodně máte našlápnuto dobrým směrem!


  • Pavel Košatka

    Jen dodám, že včera jsem byl na Q. taky a s tím zvukem hrozně záleží na místech, první řada tam není úplně ideální, nejlepší je prostě střed hlediště. To samozřejmě divadlo neomlouvá, mělo by zařídit, aby na všech místech byl zvuk relativně stejný a poslouchatelný. Ale jen aby se případně lidé co čtou diskuzi nebáli, že v celým divadle je špatný zvuk :).


  • milanzitka

    Samozřejmě! Měl jsem na začátku dodat, že se má “recenze” váže i na konkrétní sedadlo :) Je jasné, že zvuk nemůže být všude stejný, záleží na umístění reproduktorů i akustice sálu.


  • Alea

    Tak já jsem dnes viděla Quasimoda poprvé a musím souhlasit, že ta mlha byla v první řadě něco šíleného. Rovněž zvuk byl takový ztlumenější a při sborových zpěvech nebylo moc rozumět. V hudbě nejsou žádné melodie, co si člověk zrovna jako výrazně zapamatovatelné bude zpívat. Ale výborně dokreslují prostředí i děj. “Jsi tou, co svět rozdělí” si sice pamatuji moc dobře, ale k samotnému poslechu z CD si ji zrovna nevyberu. Ale jinak to má neuvěřitelnou atmosféru a skvělou scénu chrámu Notre Dame. A Csongor Kassai přímo exceloval. Ani se nedivím, že mu dali alternaci Cesara v Lucrezii, poté, co v Quasimodovi předvádí za fyzické výkony. Herecky je strašně uvěřitelný! Nu a Markéta Procházková, Tomáš Savka, Jiří Korn, chrliči a další – všichni byli prostě skvělí. :-)


  • Milena

    Tak jsem se na tento “neotřelý” kus vydala – a odcházela jsem vrcholně zklamaná. Či spíše šokovaná. Bylo to opravdu příšerné, horší muzikál jsem ještě neviděla. Muzika jak kolovrátek – na cca dvě písničky hraje pořád dokola to samé. Slova nic moc, navíc autoři zjevně neměli moc inspirace, když postavy klidně 4-5xpo sbě opakují stejnou sloku. Dostalo mě slovo “vrahyně” a pak ty odkazy na autorádio. Ostatně – do kdy byl vlastně děj situován? Původní příběh je z 15. století, kostýmy bych tipla tak na 19. století, autorádio a styl hudby – 20/21. století. Bohužel tohle nejde jen tak mechanicky pospojovat, už jen proto, že katedrála dnes není totéž, co byla v 15. století.
    Výkony pěvecké průměrné, pohybově dobré, ale zas budu-li chtít vidět kotrmelce a skoky, půjdu na balet, nebo si v TV pustím atletiku. Příběh nevěrohodný, deformovaný – Esmeralda umírá pro velku lásku, která se ale nějak nekoná (a v původním příběhu zas tak velkou roli nehraje), matka Gudula je tam vyloženě zbytečně (a její nářky nepůsobí dojemně, ale spíše trapně), Victor Hugo – kterého jsem považovala za básníka z knihy, ne za Huga – má únavné dlouhé proslovy (a příšernou píseň o koze).
    Celkový dojem je zkrátka strašný. S kanadským Notre Dame de Paris raději ani nesrovnávám, protože to jsou díla na zcela jiné úrovni. I když…dokázat zkazit takhle výborný námět, který dává obrovský prostor pro silné písně a silná vystoupení, a udělat s něho cirkusáckou tragikomickou frašku s pár odrhovačkami, je samo o sobě taky výkon. V tomto ohledu je muzikál opravdu “neotřelý”. Bohužel.


  • lili

    Asi jsem byla na něčem jiném než Milena – představení jako celek je prostě úžasná podívaná s atmosférou, kterou hned tak nikde nepřekonají. Výkony alternací, které jsem měla možnost vidět: Markéta Procházková, Jiří Korn, Tomáš Savka, Petr Vančura, Johana Hájková skvělí, ostatní spíš horší.


  • Renda

    Mně se Quasimodo taky líbil. Je to něco úplně jiného. Na jevišti se stále něco děje, divák se nenudí. Pěvecké i herecké výkony byly vyrovnané, nikdo nezapadal. Měla jsem štěstí na obsazení: Tomáš Trapl, Marian Vojtko, Tomáš Savka, Markéta Procházková, Jan Cina, Kamila Nývltová. Kompany výborná. I hudba se mi líbila. Každá postava má svou hudební linku, kterou drží celý muzikál.


  • Milena

    Zřejmě má každý trochu jiná očekávání, což je v pořádku. Pro mě je Hugův Chrám Matky boží v zásadě smutný příběh. Ano, lze ho něčím odlehčit, ale když půlku představení zaberou rozverné zpěvy Roma Company (ještě ve vrcholně moderním stylu) a další čtvrtku rádoby vtipné výstupy Quasimoda (v duchu zasmějte se mrzákům, ať se aspoň něčím tomu středověku přblížíme), je to prostě moc. Tragika, která je u Huga – to, že vlastně žádná postava není v zásadě zlá, ale nešťastná kombinace osudových setkání a silných vášní skoro všechny dovede ke smrti – z příběhu úplně mizí.
    Chybí i mystika středověku, kterou nahrazuje, jak už jsem psala, cosi časově i jinak naprosto nesituovatelného. Atmosféra? I chrám sv. Víta má stylovější atmosféru než Hybernia během představení. Nespraví to ani ten čoud, ani obrázky promítané na stěnu, z nichž většina opět nemá s duchem 15. století co do činění.
    Příběh je nevěrohodný, většina postav nevýrazná. Z Esmeraldy se stává Carmen, která umírá pro (u Bizeta aspoň opětovanou) lásku. Motiv s Gudulou ztrácí význam, je v příběhu zbytečný. Stejně tak by tam nemusel být básník, kromě informace o tom, že miluje kozu, nic jiného nepřináší. Nakonec – nechyběl by tam skoro nikdo, možná na “akrobaty”, ti jsou opravdu dobří.
    Tím samozřejmě nechci nikoho přesvědčovat, je fajn, že tolika lidem se muzikál líbí. Upřímně by mě ale zajímalo, čím mohl oslovit, protože mě to přišlo opravdu strašné, nevkusné, nudné a hloupé.


  • lili

    Těžko někoho přesvědčovat, že je to dobrý muzikál, když se upne na knihu a chce, aby to bylo naprosto to samé. Chrám Sv. Víta je skutečný kostel, nechápu to srovnání s divadlem, i když také dřívějším kostelem. Tvůrci Quasimoda maji obrovskou fantzii a za to jim patří má poklona.


  • Zdeněk

    včera sem viděl znovu Quasimoda a opět mě to dostalo hlavně Marky procházková a Vanda Karolyi zato Zdenka Trvalcová mě obrovsky zklamala nejhorší osoba v celém obsazení místama sem myslel že má epileptický záchvat opravdu špatný výkon.


  • Makynka

    byla jsem na quasimodovi dnes a musím říct že je to bomba muzikál…byla jsem ohromena Tomášem Traplem(ostatně jako ve všem) :) skvělá byla i Radka i když Markéta je podle mého lepší:) výšky Zdeničky Trvalcové..tak to jsem měla husinu:) a nejvíc mě překvapil Jan Cina byl herecky výborný a hlas také zajímaví. Dále hrál Jiří Korn,Roman Vojtek,Vanda Konečná a Ondřej Ruml… je to krásný muzikál…a jsem ráda že zase úplně jiný než ostatní


  • romanka.d

    ja už na quasimodovi byla a bylo to užasný


  • nikule

    ja už na quasimodovi byla a bylo to užasný ale nej víc semi líbyla role špindíry kterou zrovna hrál Jan Cina bylo to užasné ale vančura mi na tu roli nesedí


  • nikule

    vančura mitam nesedi protože má jiný vkus než Jan Cina
    Jan Cina má talent a tu roli prostě zahral užasne a těšimse az pudu znova a bude tam doufam Jan Cina


  • Martin K.

    Slečno nikule, nejdříve se, prosím, ve škole naučte správně česky a pak sem klidně pište Vaše názory… PS: Myslím, že role Špindíry, je zrovna rolí vyrovnanou; každý z chlapců je jiný, ale oba ji zvládají výborně.


  • kiko

    ja souhlasim se slečnou nikule jan cina na tu roli je úžasnej


  • Walker

    Jádrem pudla u tohoto muzikálu bude asi to, že je prostě trochu jiný, než ostatní produkce tohoto žánru. Krásně je to vidět na divácích, jak na začátku trochu tápou a neví, co si mají myslet, aby se nakonec pomalu rozehřáli a vychutnali si skvělý závěr. Ano, muzikál se povedl, nemá vysloveně slabého místa jak v produkci, tak v hereckém ansáblu, ale něco malinko tam chybí. Kdo viděl muzikál Pokrevní bratři, asi ví o čem zde píši. Schází mi závěrečné vyvrcholení, husí kůže a mrazení, schází hit, který bych si pískal další týden, zbyl jen skvělý zážitek ze sobotního večera dne 25.2.2012. Walker

    Top výkony: Trapl, Konečná, Procházková, Hájková
    Zklamání: Vojtko, Mácha


  • Eternité

    Ano, souhlasím s tím, že Quasimodo je opravdu “jiný” a “neotřelý”. Takhle už jsem se dlouho nenasmála… Slova jako vrahyně, pověsíme Quasimoda za koule nebo “teď už jen dělám do kozy” byly šokující. Verše typu “jsem ohavná zrůda, bojí se mě i půda” nebo věta “slintej na mě, pro mě je to čest” mě prostě už jen rozesmály. To že čeští herci neumí zpívat, tančit a hrát zároveň je už jen smutná třešnička na dortu. Ale zbytek publika byl dojatý a tleskal ve stoje. :D Takže pokud se chcete podívat na “choreografii” a na “Vojtka” a nezajímáte se o text, hudbu nebo nedejbože o příběh, tak je to muzikál podle Vašich představ.


  • marianju

    Pre Pavel Kosatka.
    Prepac ,ale nemozes tvrdit ,ze su v tomto muzikaly lepsie piesne alebo momenti akov muzikaly Notre Dame de Paris.Notre Dame de Paris patri medzi top 5 muzikalou na svete ktore sa marne niekdo snazi prekonat.Quasimodo je pekne predstavenie ale nikdy nedosiahne metu ani z 30 percent muzikalu Notre Dame de Paris.
    Tiez ako v cr vznikol skvely muzikal Dracula a dlho nemal konkurenciu a potom prisiel muzikal tanec upirov a wow. A teraz ked pan Kamel Ouali urobil uzasny muzikal Dracula a to je predstavenie vazne na vysokej urovni.Skoda ,ze na sk a v cr sa tieto muziakly nehraju pretoze su to veldiela.quasimodo je pekne predstavenie ale neni to notre dame de paris.
    Ak mam poveda svoj nazor tak top 10 je
    Notre Dame de Paris
    Les Miserables -anglicka verzia
    Don Juan – Canadska verzia a to si najdite vazne wow.
    Dracula- francuzska verzia
    Tanz der Vampire-rakuska verzia
    Oliver- anglicka verzia
    Pokrvni bratia- anglicka verzia
    L e roi Soleil-francuzska verzia
    Dracula- ceska verzia.
    Mary Poppins-ceska verzia


  • marian

    Muzikál Pokrevní bratří je senzačni začátek vás děsy vtáhne do děje jako matku sem viděl SISU SKLOVSKOU, výborné jak zapojilí Výprávěče to mohlí taky quasimodovi udělat Trapl má konečně rolí hodná jeho talentu .Radka Fišarová taky, já sem viděl Ludku Kuralovou ,tento motiv jsi broukam.


  • Věra Urbanová

    Asi mě tady ukamenujete…… Ale mně se muzikál nelíbil. Nerozuměla jsem většině zpěváků, dusil mě dým, přes který nešlo dýchat, natož dovidět na podium, Špindíra si v podstatě jen sahal mezi nohy. Velké zklamání byl pan Korn, který nevyzpíval žádné hlubší polohy, David Kraus nezpíval vůbec, Markétě Procházkové jsem nevěřila lásku, o které zpívala a co jsem absolutně nepochopila byla náklonnost Esmeraldy a Viktora Huga ke koze……. Nakonec jsem si ale řekla, že to lze brát i jako provokaci chlapců z kapely Nightwork – uděláme něco hodně ulítlého a schválně, jestli nám to sbaští….. Omlouvám se a můžete se do mě pustit.


  • Aneta

    Nechala jsem se zdejšími ohlasy přesvědčit a včera po delší době opět zašla na muzikál české produkce. Větší blbost jsem neviděla. Na mém pomyslném žebříčku se Quasimodo zařadil na poslední příčku. Nikdy se mi ještě nestalo, abych se na muzikálovém představení tak nudila a o přestávce bych přemýšlela, jestli nebude lepší odejít a neztrácet čas. Tohle dílko mne fakt nepřesvědčilo. Jediné, co stojí za vyzdvihnutí je Tomáš Trapl a jeho bravurní herecký výkon. Škoda, že naši tvůrci nebřeberou již osvědčenou hudbu a pokouší se o vlastní tvorbu. Pak to dopadá takto…


  • Tera

    Aneto, od muzikálového guru bych očekávala jiný názor, než typu – větší blbost jsem neviděla.. Pozor, nelze srovnávat nesrovnatelné.
    Já viděla vesměs profesionální pěvecké i herecké výkony, emocemi nabitý příběh a pestrou mozaiku tanečních variací. Pokud někdo nesouhlasí s autorádiem, pověšením za koule a nevím ještě čím vším – je to věc názoru. Já to beru tak, že je to sice několik století starý příběh – ovšem ztvárněný v současnosti – mně osobně tam trocha odlehčení v tomto tragickém tématu nijak nepřekážela.
    Z muzikálu jsem nadšená, hezký den.


  • Briseis

    Tak jsem se na Quasimoda dokopala i já. Nečekala jsem nic.. a skutečně jsem skoro nic nedostala a zařazuji se tak mezi ty, kteří odcházejí z tohoto muzikálu z rozpačitými pocity.
    Jistě, jedná se o nadprůměrnou podívanou – píšu podívanou, protože choreografie je skutečně úžasná, mrzí mě, že jsem neviděla duo Dea Men, ale byly nahrazení akrobacií na lanech a ta byla naprosto úžasná. Obdivuji herce, kteří se s nimi pouští do tak těžkých prvků.
    A to je asi tak vše, co mě zaujalo – tvůrci se snažili netvořit “písničkál”, jak se píše v programu, ale tohle bylo, a už to tu někdo psal “naprosto nezpěvné”. Žádná nosná melodie, která by vás strhla – to je to, co k muzikálu patří.
    Je pravda, že podobná je i Lucrezia Borgia, která taky nestaví vyloženě na písních, ale na tanci, ale ten příběh v Lucrezii měl spád, měl šťávu. Tomuhle prostě něco scházelo.
    Líbila se mi také ta symbolika – Lily a její pohyby panenky, slušně vychované holčičky na povrchu, ale uvnitř prázdnota, ďáblové, andělé – tohohle má Quasimodo vrchovatě. Jenže chybí něco dechberoucího, něco, co vás šokuje – OK, možná Esmeraldina smrt, ale to je žalostně málo.

    Z obsazení se mi nejvíce líbila Vanda v roli matky. To byla jediná velmi výrazná postava, která na mě zapůsobila, ve zpěvu měla emoce, její bloudění po podiu bylo dojemné. Marián Vojtko to zachraňoval svým hlasem, Radka tancem a exotickým vzhledem, Vojtek saltem, Lucia Molnárová snad jen vzhledem – nelíbil se mi její hlas. Vančura musel být jako Špindíra dost rozpačitý, v první řadě seděl zájezd ze základní školy, takže ta jeho obscénní gesta vyvolávala jen puberťácký smích a celkově bych oželela hlavně postavu básníka. Takže z obsazení mě výrazně zaujala skutečně jen Vanda.

    Velmi oceňuji interakci s publikem, proto si záměrně nechám Csongora Kassaie na konec. Viděla jsem ho podruhé a přesvědčil mě, že je nejen úžasný herec, ale i zpěvák.

    Sice jsem si říkala, že na Quasimoda znovu nepůjdu, ale teď bych ráda porovnala obsazení a viděla Markétu Procházkou – čtu na ní samou chválu a Radka mě bohužel příliš neoslnila. Radši jí vidím jako čarodějnici v Robinovi.


  • Klárka

    Briseis, protože se mi zdá z tvých příspěvků, že máme hodně podobný hudební vkus, určitě bych dala Quasimodovi ještě jednu šanci… ale šla bych na Markétu Procházkovou, Jirku Korna, Ondru Rumla a Kamilu Nývltovou.. pak je to představení úplně o něčem jiném :-)
    Napoprvé jsem byla z Quasimoda taky celkem zklamaná, ale druhá návštěva mě přesvědčila o jeho kvalitách :-)


  • Abigail

    Briseis, a pokud se tam dostanete ještě jednou, třeba s tím druhým obsazením, tak dejte prosím vědět, jestli to napodruhé zapůsobilo jinak – třeba výrazněji nebo méně výrazně nebo jak, protože já jsem třeba poprvé byla skutečně příjemně překvapená a zanechalo to ve mě dobrý dojem (pravda, částečně jiné obsazení), ale časem jsem zjistila, že ač bych ráda porovnala, nic mě netáhne se tam jít podívat znovu…


  • BeaHaydee

    Vanda bola naozaj vyborna a to som isla s obavami, lebo dovtedy som ju videla len na DVD Monte Crista a tam som bola z nej zhrozena. Mna nadchol cely muzikal, okrem Davida Krausa, bohuzial asi nemal svoj den. Je to samozrejme vec nazoru, ja by som isla okamzite zas, keby nebyvam 5 hodin autobusom od Prahy. Minimalne Marketu by som chcela zastihnut, kedze v mojom pripade ju na poslednu chvilu nahradila Radka.


  • Briseis

    Klárka, Abigail – Já jsem to nějak zpracovala a rozhodně chci Q dát šanci ještě jednou, ale vážně s jiným obsazením – minimálně aby tam byla Markéta, Kamila, Ondra… Ostatní můžou zůstat stejní – no možná ještě bych vyměnila Špindíru. Vančura mi skutečně vůbec nesedl, stejně jako Molnárová. Lily má skutečně hodně emotivní party a Molnárová to dle mého nezvládala ani herecky, ani pěvecky.
    Hugo prostě je trochu zbytečná postava, ale Ondru Rumla miluju, takže by u mě v jeho podání mohla ta postava jistě stoupnout.


« Starší komentáře Novější komentáře »