Recenze a reportáže

“Les Misérables – Bídníci” v Městském divadle Brno


Druhý měsíc roku 2009 je ve znamení těch nejočekávanějších muzikálových premiér, resp. návratu dvou snad nejoblíbenějších děl v novodobé české historii. Čekalo se na ně dlouho, ale trpělivost se vyplatila a je radost vychutnávat sladké plody neboli pohled na vydařené představení. A je nám potěšením konstatovat, že nová inscenace legendárních „Bídníků (Les Misérables)“ právem aspiruje na událost sezóny!

.

Ondřej Doubrava: “Les Misérables – Bídníci v Brně aneb souhrnný pohled z dvanácti hodin v žáru revoluce”

(viděno na veřejné generálce 12. 2., druhé premiéře 14. 2. a reprízách 15. 2 a 17. 2 od 15:00)

"Javert na barikádě" - Igor Ondříček

"Javert na barikádě" - Igor Ondříček

„Les Misérables – Bídníci“ Alaina Boublila a Claude – Michel Schönberga – kdo by je neznal. Tato adaptace jednoho z nejslavnějších románů Victora Huga nejen, že způsobila poměrně značnou revoluci v rámci žánru jako takového. Jak u nás, tak hlavně ve světě se díky ní vyrojilo hned několik dnes nesmírně respektovaných muzikálových umělců (u nás například Lucie Bílá (Eponina), Tomáš Trapl (Enjolras) , Jan Ježek (Jean Valjean), Pavel Polák (Marius), v Londýně pak např. Colm Wilkinson (Jean Valjean) či Michael Ball (Marius)).

Jakým směrem by se asi hudební divadlo současnosti ubíralo, kdyby se úspěšného konceptu dvou talentovaných francouzů neujal  britský velikán mezi producenty Cameron Mackintosh, a díky zdařilému přepracování i masivnímu reklamnímu plánu (díky němu na nás ze všech plakátů na světě kouká neodmyslitelná malá Cossetka v pozadí s francouzskou trikolórou, která tak vytváří možná nejznámější muzikálový trademark a svým způsobem toto logo, jako jedno z mála, asociuje muzikálový byznys jako celek) z něj udělal legendu.

Barikády - Robert Jícha, Petr Gazdík a Tomáš Novotný

Barikády - Robert Jícha, Petr Gazdík a Tomáš Novotný

Když se o uvádění tohoto klenotu žánru v Brně začátkem roku 2008 začalo mluvit oficiálnějším tónem, leckdo si asi musel říci: „A není to trochu brzy?“ Přeci jen v té době stále mírně hořela naděje, že se pražská inscenace ještě na nějaký čas vrátí. Ale kdo se trochu vyzná v udílení licencí na největší světová díla, tak tušil, že se tak již nestane a jelikož čas je neskutečně mocný čaroděj, brněnská inscenace přichází přesně v tu dobu, kdy se divákům v Praze začíná stýskat a vzpomínky na předchozí inscenaci začíná zlehka obklopovat mlha. A Brňané zase mají velikou radost z toho, že se k nim na Hudební scénu MdB tak proslulé dílo dostalo.

Pokud už jste nějakou inscenaci tohoto díla viděli (pro účely tohoto článku předpokládejme, že většina čtenářů se mohla seznámit až s verzí uváděnou od roku 2003 po několik let v GoJa Music Hall, ač všem, kteří stihli prý po všech stránkách nepřekonatelné první nastudování – vlastně kopii londýnské inscenace v létě 1992 v Divadle na Vinohradech, nepokrytě závidíme, autor této recenze, tehdy osmiletý prcek, si pouze matně vybavuje tehdejší televizní upoutávky), brněnští „Bídníci“ vám jistě nabourají všechny vaše dosavadní zážitky. Jsou totiž pojati zcela jinak.

"Převržený vůz" - Petr Gazdík

"Převržený vůz" - Petr Gazdík

Například už jen scénou německého scénografa Christopha Weyerse – ta se totiž, přesně podle režijního záměru, soustředí na nuzný život lidí, je poměrně temná, špinavá až syrová, z velké části dokonce naprosto minimalistická, pouze doplněná vkusnou statickou projekcí.  Funguje to přímo báječně a odkrývá to nové vážnější souvislosti. Ano, tím si inscenace připisuje výrazné plus, jde  totiž  naprosto po tématu. Avšak, nemusíte se bát, barikády jsou v rámci možností vcelku realistické.(Barrandovské ateliéry, kde realizace kulis vznikala, se skutečně nezapřou.) Své příznivce si jistě najde i roztomilý hostineček manželů Thenardierových ve „Sweeney Toddovském“ střihu, kde je tentokrát skutečně rozemletá umělá kočka. Vypadá to skvěle, lacinost se nepřipouští! Uchvácení budete jistě i z procházení pařížských kanálů.

Stanislav Moša se nebál dokonale propracovat herecké situace (zde je veliký rozdíl oproti zpracování Petra Novotného, která sice nabízela megalomanské kulisy, ale herci v několika málo situacích zůstávali pouze v jistém „náčrtu“.) a některé momenty i pojmout zcela jinak, viz. napřiklad sólová píseň studenta Maria “Prázdný stůl a židle prázdné” nám jej ukazuje na zcela holé scéně schouleného na židli.Trestanecké galeje jsou zase působivě umístěny do kamenolomu, kde se jakákoli chvíle žití utopí v naprosté monotónnosti.

Eponine Hana Holišová

Eponine Hana Holišová

Jisté změny se udaly ve věci hudebního nastudování, o které se skloubením různých činností postarali dirigenti Dan Kalousek, Jiří Petrdlík, Igor Vavrda (hudebním supervizorem je Petr Gazdík) . Díky tomu, že byl dodržen slib o novém přearanžování partitury, jsme svědky vcelku nového pojetí pro posluchače, zejména, co se rytmického pojetí a frázování slabik týká. I tak bude dlouholetým příznivcům celý zvuk orchestru postavený hlavně na smyčcích, bicích nástrojích s výraznými nástupy dechů a syntetizátorech značně blízký, výrazných experimentů se netřeba bát. Jen tak oklikou: až bude dirigovat Jiří Petrdlík, občas se koukněte i na něj, takové nadšení z hudebního prožitku se jen tak nevidí. Sálá doslova z každého pohybu a každé noty.

Tvůrci také sáhli k mírnému, ale vhodnému zkrácení některých pasáží (údajně bylo realizováno něco kolem 90% povolených škrtů)  a určité zásahy se vyskytuji též v chronicky známém libretu Zdeňka Borovce. Není jich mnoho, méně znalí diváci je určitě ani nepostřehnou a tak se zaměřme jen na změnu nejvýznamnější a to u slavného konfrontačního duetu Valjeana a Javerta u Fantininy posltele – ten na svém začátku obsahuje několik zcela nových, neznámých veršů, což znalce a stálé posluchače původních nahrávek asi dost vyvede z míry, možná o to víc, že v programu k představení (ten je opět naprosto excelentní) je uvedena verze původní. Celá záležitost jde však ještě trochu dál. Zatímco Valjean Jan Ježek se po odlišném začátku vrací k veršům Borovcovým, Petr Gazdík zpívá svou konfrontační část zcela jinak po celou dobu, zatímco všichni představitelé Javerta  se po tomto odlišném úvodu drží původní Borovcovy verze a na konci se sjednotí s Valjeanem v novém textu. Jistě, většině diváků to rušivé v žádném případě nepřijde, ovšem nějaké sjednocení by už jen kvůli důležitosti celé situace v rámci děje vcelku prospělo.

"Sebevražda" - Petr Gazdík a Igor Ondříček

"Sebevražda" - Petr Gazdík a Igor Ondříček

Jednotlivé výkony se u této inscenace budou asi hodnotit ryze podle subjektivního pohledu. Pojďme se tedy o něco podobného pokusit, rozhodně ale následující řádky neberte příliš jako bernou minci. Jako celek se zdají být ve většině vzácně vyrovnané.

Začněme otázkou:  Dovedeme si vůbec představit některé české nastudování bez operetního pěvce Jana Ježka v roli Jeana Valjeana? Asi těžko, on skutečně JE  a žije  touto postavou, je tedy dobře, že využil nabídky vrátit se k jeho životní roli i napotřetí a opět na výbornou, jeho podání písně “Otčenáš” je stále nezapomenutelným zážitkem. Legendárního představitele brněnské publikum přijalo s nadšením, což byla jistě příjemná odměna za brilantní ztvárnění.

Petr Gazdík je v roli Valjeana poměrně příjemným překvapením, chybí mu pochopitelně dlouholeté Ježkovy zkušenosti, ale vcelku zdařile se pohybuje mezi všemi Valjeanovými životními etapami a svůj výše položený baryton často nechává hrát všemi barvami. Fanouškům původní verze libreta může ale připadat zvláštní, že si často upravuje text více do pusy.

"Slyš tu píseň zástupů" - Enjolras Vladimír Volečko

"Slyš tu píseň zástupů" - Enjolras Vladimír Volečko

Velice vyrovnaná je situace u představitelů inspektora Javerta. Ať uvidíte kteréhokoli z nich, zklamáni nebudete, veliké a nadmíru zajímavé rozdíly jsou však v jednotlivých pojetích.

Petr Štěpán jakožto činoherec má samozřejmě svou postavu rozehranou do všech detailů, je Javertem přísným, zásadovým. Písničky má „na tělo“ upravené tak, aby je s přehledem zvládal a takové úpravy lze jen pochválit, obzvláště ústřední píseň postavy „Stars“ (Tam ve hvězdách)  v jeho podání opravdu stojí za to.

Pokud ale dáte u role Javerta spíše na podání jednotlivých písní, nelze vám doporučit nikoho jiného než famózního zpěváka Lukáše Vlčka, který se své velké příležitosti a očekávání od jeho příznivců do něj vkládaných, nebál, uchopil ji za pačesy a nepustil, díky svému sytému basbarytonu a obzvláště ve druhé půlce sympatickému herectví (a nepřekonatelné Javertově sebevraždě), aspiruje na titul alternace nejlepší.

Igor Ondříček je poté příjemným mixem mezi oběma již zmíněnými pány, jistě splní diváckou představu o přísném, zásadovém policistovi, jeho pojetí navíc obsahuje i pořádnou dávku zloby a ve tváři se mu zračí intrikánství.

"Byl déšť a kytky můžou kvést" - Johana Gazdíková a Dušan Vitázek

"Byl déšť a kytky můžou kvést" - Johana Gazdíková a Dušan Vitázek

Fantine – jak Lenka Janíková, tak Eva Jedličková (ta má roli nazkoušenu jako understudy – záskok, ale rozhodně se nenechte touto neviditelnou nálepkou zmást) jsou v roli opuštěné matky Fantiny typově přesné a díky kvalitnímu pěveckému pojetí a hereckým detailům je nejen jejich „Knížka snů“ tím správným „dojákem“.

Marius:  Jakub Uličník má výhodu v tom, že umí zahrát infantilnější poblázněné typy a tato role je mu tedy naprosto ušita na míru. Mladý student JAMU Tomáš Novotný (znát ho můžete kupříkladu jako Jidáše z „Godspellu”) je zase Mariem nejzdatnějším po pěvecké stránce. Souhrnně jsou tito dva pánové naprosto rovnocenými alternanty. Dušanu Vitázkovi role v první polovině příliš nesedla, v té druhé už byl ale jeho výkon stabilní a dokázal, proč patří mezi opory souboru.

Nesmírně zajímavá je též situace u představitelky asi nejznámější dívčí role a to Eponiny. Johana Gazdíková ji hraje s kapkou suverénnosti i zdravé drzosti, ale její barva hlasu se nemusí líbit všem. Haně Holišové sedne tato role bez výhrad se vším všudy. Největším překvapením je však Kateřina Halíčková, která by se také nemusela honosit nálepkou „understudy“, vystačí si i bez ní, je totiž Eponinou s velkým E. Její pojetí písně „Samotářka“ je procítěné, přirozené, dechberoucí.

Role dospělé Cosetty je snad jedním z  nejproblematičtěji napsaných partů v muzikálové historii a vyzpívává se velmi obtížně, proto ho nelze posuzovat jinak, než jak ho představitelky zvládnou jako celek. Radka Coufalová i Marta Prokopová v této části obstály na jedničku s hvězdičkou, Marta se díky svému věku do charakteru hodí nepatrně lépe.

Jan Ježek

Jan Ježek

Enjolras, vůdce revoluce: role to nesmírně vděčná. „Navrátilcem“ v této roli je Robert Jícha, který od pražského uvedení charakter tentokrát ještě více prohloubil a udělal ho přísnějším. Jiří Mach je pro spolubojovníky více přítelem. Oba dva pánové jsou výborní. Vladimír Volečko se role sice neujal špatně,  do bojovného entusiasmu kolegů mu však ještě nějaký ten kousek zbývá.

Pojďme ke klenotům inscenace, na které jsou nečekaně pasováni manželé Thénardierovi. Jan Mazák je v roli vychytralého hostinského naprosto věrohodný a pokud se za nejlepšího českého představitele této role zatím považuje Jiří Korn, Jan Mazák je zcela jiným, ale dokonalým zástupcem, s naprosto precizním hereckým projevem, takže netřeba Kornovy absence v této inscenaci litovat. Z Mazákova pojetí dokonce okamžitě pochopíte, proč má Cosetta na svatbě přesně takové šaty, jaké má. Thénardier Tomáše Saghera má zase malou nevýhodu, musí se sledovat zblízka, pak se i u něj najdou různé vtipné „vyhrávky“.

Jan Mazák coby Thénardier

Jan Mazák coby Thénardier

U Mme. Thénardiér je v rámci herecké příležitosti na výběr: Pokud jste zastánci hesla „Nová inscenace si zasluhuje nové pojetí“, doporučení má Jana Musilová, která z postavy udělala povedenou karikaturu a jakákoliv její replika je obrovským zážitkem. Dáváte přednost tradičnějšímu „semetrickému“ ztvárnění? Pak jsou tu ještě Lenka Bartolšicová a Zuzana Maurery, obě velmi dobré, ke svým manželům se dobře hodící.

Nesmírně šikovní jsou též všichni dětští představitelé,  jmenovat se ale sluší výkon Davida Žáka coby Gavroche – tomuto se říká živel na jevišti.

Zkrátka a dobře: Pokud by takovouto  možnost herecky vypilovat své výstupy měli Jiří Korn s Hanou Křížkovou i všichni ostatní účinkující, mohla být už tak výborná inscenace Petra Novotného v GoJa Music Hall ještě o řád lepší, v tomto směru ale slízává po právu smetanu provedení Mošovo.

Městské divadlo Brno přípravu na titul nepodcenilo, přistupovalo k němu s náležitou pokorou a na výsledku je to moc a moc znát. Do tohoto díla byla vložena jedna úžasná věc, na kterou občas kritici zapomínají a místo toho se babrají v nepodstatnostech. Je jím srdce a snad hlavně díky němu můžeme vidět „Les Misérables“ nejen v nové superlativní inscenaci, (však jde také o „muzikál superlativů“, no ne?) ale také v pojetí mnohem bližší původní myšlence – depresivnějším a opravdovém a přesto tak blízké nám všem. Od pamětníků to ovšem vyžaduje se malinko odpoutat od předchozích, na první pohled velkolepějších inscenací. Pokud tomu tak bude, čeká vás velmi silný zážitek, při kterém budete držet palce svým oblíbeným postavám a nakonec se i přidáte k závěrečnému nadějnému chóru. Takže tuto recenzi přijměte jako tip na výlet, hostovat se s tímto náročným projektem nejspíše nebude.

.

Pavel Košatka: “Bídníci i přes nemilé škrty zůstávají kvalitní podívanou”

(viděno na druhé premiéře 14. 2. a 1. repríze 15. 2 v 15:00)

"Prolog"

"Prolog"

Představovat blíže jeden ze světově nejznámějších a nejúspěšnějších muzikálů Les Miserables – Bídníci asi není třeba. Vždyť jen v naší republice jsme dosud viděli dvě úspěšná nastudování (Divadlo Na Vinohradech – r. 1992 a GoJa Music Hall – r. 2003) a nyní přichází Bídníci i do Městského divadla Brno. A to ve zcela odlišném zpracování.

To co z Bídníků dělá opravdu výjimečné dílo je překrásná hudba Claude-Michel Schönberga, kterou pro velký orchestr MdB bravurně nastudoval dirigent Jiří Petrdlík. Určité změny jistě postřehnete, v některých pasážích je více sázeno na rytmus a úpravou prošlo také frázování. Přesto však hudební zážitek zůstává nezměněn a libozvučné melodie Bídníků z hlavy nedostanete pěkných pár dní po zhlédnutí představení.

"Krásný holky"

"Krásný holky"

Jak jste se jistě na našich stránkách dříve dočetli, Městské divadlo Brno získalo od produkční společnosti Cameron Mackintosh velkou volnost, co se týče celkového nastudování. Nejvíce se představení liší scénografií, která je z dílny německého výtvarníka Christopha Weyerse. Bídníci vždy sázeli na velkolepost a monumentálnost scény, Weyersova scéna je spíše minimalistická, ale o to více detailní, a je více laděná do temnějších barev. Časté změny prostředí naplno využívají technického zázemí moderní Hudební scény. Scénu skvěle doplňují také kostýmy, které navrhla Andrea Kučerová.

Bohužel změny nezůstaly jen u scény. Zkráceny byly také některé písně či mezihry. Hudební předěly se dají oželet, ale když chybí v písni třeba celá sloka (nebo když scéna chybí celá!), trochu to zamrzí. Délka představení navzdory zkracování zůstává kvůli dlouhé přestávce stejná, radši bych tedy zkrátil přestávku, než škrtal části několik let fungujícího díla. Na druhou stranu, pokud Bídníky uvidíte poprvé nebo nijak nelpíte na starších verzích, nijak vám to na zážitku neubere. Drobné úpravy také postihly české libreto Zdeňka Borovce, které kromě téměř celé nepochopitelně přepsané Konfrontace nijak nevadí.

"Otčenáš" - Jan Ježek a Tomáš Novotný

"Otčenáš" - Jan Ježek a Dušan Vitázek

Jednu věc si však Brno zachovalo – pěvecké a herecké výkony, a to i přes vládnoucí chřipkovou epidemii v celém souboru MdB. Nejlepší výkon opět předvedl Jan Ježek v hlavní roli Jean Valjeana. Jan Ježek účinkoval již v předchozích dvou pražských nastudování, nyní jako host alternuje s domácím Petrem Gazdíkem. Vynikající pěvecký a herecký výkon vyvrcholil ve scéně Otčenáš, která v podání Jana Ježka patří k nejsilnějším momentům Bídníků.

Jeho věčným sokem je Javert, kterého si v mnou viděných reprízách zahráli Petr Štěpán a Lukáš Vlček. Oba jsou naprosto odlišní Javertové – Petr Štěpán je především herec, přesto překvapí celkem obstojným zpěvem (zejména v písni Tam ve hvězdách), který však rozhodně nedosahuje kvalit Lukáše Vlčka. Ten je jeho přesným opakem – skvěle zpívá, herecky je však jeho Javert těžko uvěřitelný. Já tedy preferuji Petra Štěpána, ale každý si jistě najde svého oblíbence.

Javert - Lukáš Vlček

Javert - Lukáš Vlček

Divácky zajímavé postavy jsou manželé Thenardiérovi, kteří ve ztvárnění Tomáše Saghera a Zuzany Maurery nemají chybu. Oproti druhé pražské verzi jsou propracováni do nejmenších hereckých detailů a jejich výstupy si zamilujete tak, že vám ani nebude chybět Thálií oceněný Jiří Korn.

Velice sledovaná je také role Eponiny, která zpívá jednu z nejznámějších písní z Bídníků Samotářku. V této roli naprosto excelovala understudy Kateřina Halíčková, která s přehledem přezpívala i přehrála Johanu Gazdíkovou, jejíž největší předností jsou výšky, v nižších polohách se už mírně trápí.

Zajímaví jsou také Mariusové – Jakub Uličník se na roli výborně hodí typově a na jevišti skutečně působí jako mladý zamilovaný studentík. Pěvecky dokáže hodně překvapit, ale jeho kolega Tomáš Novotný je na tom po této stránce o trochu lépe. Celkový dojem však zanechal lepší právě Jakub Uličník.

Cosette - Marta Prokopová a Marius - Jakub Uličník

Cosette - Marta Prokopová a Marius - Jakub Uličník

K roli Cosetty v podání Marty Prokopové nemám jedinou výtku, skvělé zazpíváno i odehráno, to samé lze říci o Robertu Jíchovi, který roli Enjolrase má „nacvičenou“ již z druhé pražské produkce. Fantiny Lenka Janíková a Eva Jedličková mě nijak zásadně neohromily, především pěvecky. Velkou pochvalu si ale zaslouží představitelé dětských rolí, zejména David Žák za roli Gavroche.

Company je u Bídníků velice kvalitní, bohužel ti co viděli nebo alespoň slyšeli pražskou verzi, jsou zvyklí na trochu lepší sólové pěvecké výkony, ale i tak dává company do svých rolí vše. Ve sborových scénách a tanečních výkonech by se však těžko hledaly nějaké chyby.

Za zmínku také ještě stojí program k inscenaci, který na více než 250 stránkách přináší velice zajímavé informace nejen o Bídnících, ale také všeobecně o francouzských muzikálech a dalších děl autorů. Obsahuje i kompletní libreto, ve kterém však nejsou zanesené všechny změny brněnského nastudování.

Co napsat závěrem? Brněnští Bídníci jsou jiní. Nelze říci, jestli lepší nebo horší, jsou prostě jiní. Scénografie je vynikající, výkony celého souboru jsou skvělé, zamrzet tedy mohou pouze škrty v díle a mnohdy zbytečné změny textů. Ale rozhodně stojí Bídníci v Městském divadle Brno za návštěvu.

Enjolras - Robin Jícha na barikádách

Enjolras - Robert Jícha na barikádách

"Ve světě psím" - Tomáš Sagher

"Ve světě psím" - Tomáš Sagher

.

.

.

.

.

.


Autorem fotografií je Jef Kratochvil. Za poskytnutí děkujeme Městskému divadlu Brno.


Brno
Premiéra muzikálu SPAMALOT v Brně se blíží
Recenze a reportáže
Městským divadlem Brno se ozývá “Viva El Zorro” (recenze)
Recenze a reportáže
Radka Fišarová premiérově jako Karin v muzikálu “Touha”
  • Lavera

    Ondřej: i já jsem ráda, že jsem mohla poznat člověka, který má tak pozitivní přístup k tomuto žánru.
    Pokud jde o toho jediného “Valjeana”, logické vysvětlení pro to zřejmě neexistuje.
    ( Viděla jsem v GOJA také to – jak já říkám – “třetinové představení”, kde se vystřídala většina alternantů všech rolí; opravdu strašně moc jsem se snažila o nějaký “objektivní” přístup, ale bohužel či spíše bohudík mě to utvrdilo, že mám-li někomu tu postavu opravdu uvěřit, splňuje pro mne – a to zdůrazňuji, protože co člověk, to názor – všechna kriteria právě jen ten jediný představitel ).
    Ale nejde vždy ve všem hledat jen logiku…Navíc ženy se prý často chovají a uvažují “nelogicky”. V mé ( a ještě starší ) generaci to zase nebýval tak ojedinělý jev.


  • Nany

    Lavera: jelikož je musical Bídníci i mým nejoblíbenějším, přidávám se k Vám, viděla jsem v Goje také všechny aleternace v několika představení a jednoznačně u mě taky vítězí pouze ten jeden Valjean, i když se do Brna chystám mám obavy, že právě jeho nezastihnu, což by mě asi mrzelo, neboť pro mě se jedná o cestu ještě delší nežli z Prahy.


  • Honza

    Jsem zvědavý co napíše Ondřej o zbývajících alternacích z neděle. Viděl jsem Bídníky několikrát se dvěmi alternacemi Cosetty- s Martou Prokopovou a s Kateřinou Krejčovou. Cosetta jako role nabízí velmi malý prostor k “velkému” herectví, o to těžší je ji zazpívat. Nechci Martě křivdit, ale tato role je pěvecky opravdu nad její síly. O to víc se podivuji nad tím, že Katka Krejčová je vedena jako understudy. Tady se pan Moša opravdu utnul…


  • Ondřej Doubrava

    Honza: Napíšu to někdy ve volné chvilce, teď pracuji na dvou aktuálnějších updatech (zejména přepsat dvojjazyčnou tiskovku “Evity” bude oříšek, ale já už nějakou fintu najdu), ale napíšu tu jednu větu, kterou jsem vydechl o přestávce: “všichni understudies jsou mooooc šikovní”. Radek Novotný je dalším vynikajícím Mariem a Katka Krejčová je opravdu v partu Cosetty suverénnější než Marta. A též souhlasím s tím, že není proč mít u tak šikovných lidí tu nálepku “understudy”, naštěstí to tak třeba v programu není.


  • Lavera

    Nany: držím Vám palce, aby Vám ten “jeden” Valjean v Brně vyšel. On tu roli totiž nehraje, on v té chvíli Valjeanem opravdu je…( ale tak je to vlastně ve všech jeho rolích, i když právě v Bídnících je to snad nejvýraznější ).


  • Nany

    Lavera : děkuji budu doufat, že vyjde a musím s Vámi souhlasit, viděla jsem ho již v několika inscenacích i v divadle v Plzni a také na koncertech nejenom s paní Břinkovou, kdykoliv vyjde na jeviště je to zážitek, jako by se zcela vžil do toho co právě dělá.


  • Lavera

    Nany: též plně souhlasím s Vaším “hodnocením”. Já jsem “Valjeana” dosud viděla v 39 různých rolích ( opereta, muzikál, opera ); celkový počet představení raději neuvádím…, k tomu pár desítek koncertů nejen operetně-muzikálových, ale i z oblasti vážné hudby a vždy to bylo naprosto perfektní a hlavně opravdově procítěné!
    Je to sice mimo dané téma, ale třeba by Vás to mohlo zajímat; ( možná to už víte ): HDK připravuje na 25. a 26. května pořad “Opereta mezi Budapeští a Prahou”, kde by vedle maďarských sólistů měli jako hosté vystupovat právě J. Ježek, P. Břínková a dále I. Dufková a M. Vojtko.


  • Nany

    Lavera : děkuji za upozornění, ale lísky mám již objednané a dokonce na své narozeniny :-)))


  • Ondřej Doubrava

    Pro Nany: “Chytnout” Jana Ježka v Brně možná není zas až takový problém, zdá se mi, že snad hraje i většinu repríz, alespoň tedy v mém případě zatím Jan Ježek 4x, Petr Gazdík 1x (upozorňuji, že ani jeden termín nebyl vybírán záměrně).. Poradím vám a není to nic moc tajného, ale má to jednu nevýhodu, že vám nesmí vadit večerní představení, zkuste si najít termín, kdy se hrají současně Bídníci a Večer tříkrálový – ve Večeru tříkrálovém hraje Petr Gazdík bez alternace, takže účast Jana Ježka na Hudební scéně je 99,9%ní (stát se může cokoliv, ale v jiném případě by to představení asi museli zrušit). A v odpoledních představeních jsem měl Jana Ježka 3x…


  • Nany

    pro Ondřeje : děkuji za radu, dobrá rada nad zlato, hned se jdu na to kouknout, když jsem si to tak pročítala rezenci a diskuze, divila jsem se, že jste měl takové “štěstí” :-))


  • Ondřej Doubrava

    No, teď jsem koukal, že je snad ten “správný” termín jen jedno dubnové úterý, ale pokud nespěcháte a obrníte se trpělivostí, nebo zkusíte štěstí, tak by to vyjít mělo.


  • Nany

    diky, koukám, trpělivosti mám naštěstí dost :-)) a možná to i risknu, třeba budu mít stěští a při nejhorěším uvidim Gazdu, co tak pročítám taky není vůbec špatný, ale ……..


  • veny

    Nany: oba Valjeanové jsou suverénní a kvalitní. Ale chápu, že byste nejraději viděla J. Ježka. A nebo se zkuste zeptat na komerčním oddělení divadla, kdy bude právě on hrát.


  • milka

    nany: Mám své zdroje, zjistím vám, kdy je psán “váš” Valjean a snad se nebude lišit psané od reality :)


  • Nany

    Milka : díky, budu velmi rád, kdyžby to takto šlo zjistit


  • Nany

    Veny : věřím, že jsou oba kvalitní, ale Gazdu jsem slyšela nahostovaní právě u nás v divadle a moc ně neoslovil, nevím zda neměl svůj den, a i proto bych právě ráda jela kdybych věděla, že tam bude právě J. Ježek.


  • veny

    jasný, v pohodě:)


  • Sasie

    Sice to tak uplně nesouvisí ale jsem jediná komu přijde jako blbost, že se mezi premiérami na příští sezonu Moravskoslezského divadla objevili i Bídníci? Minimálně proto, že jsem žila v domnění, že pro ČR může být licence pouze pro jedno divadlo, v tomhle případě pro MdB.


  • Pavel Košatka

    Taky mi to připadá divné…


  • Sasie

    Navíc mě i z těch ruzných článků a rozhovorů přišlo, že není zas tak jednoduché získat práva pro něco jako jsou Bídníci (ted ani tak nemyslím, zcela jistě velmi vysokou cenu) a že MdB je získalo i kvůli tomu, že se v minulosti velice dobře osvědčilo(například Čarodějkama pokud se nepletu). To byl další důvod proč mě překvapilo, že divadlo, které ani nemá muzikálový soubor a těch zas ne až tak moc muzikálů(z těch světových hrajou snad jen Cabaret, Sugar a brzo i Hello,Dolly) u něj většinou spadá do operety nebo do činohry, by ty práva získalo.


  • Ondřej Doubrava

    Pravidla pro Bídníky jsou ZATÍM nastavena takto: Jedna licence pro jednu zemi (a já jsem přesvědčen o tom, že Brno to bude hrát déle než do května 2010), výjimkou je možná Německo, UK a USA (kvůli různým turné) Brno je mohlo mít i trochu dřív, ale museli počkat na definitivní konec druhé pražské inscenace. A už vůbec se mi nezdá, že by Cameron Mackintosh dal náhle dvě licence dvěma divadlům geograficky v rámci ČR VELMI blízko u sebe. Toto budu pečlivě sledovat, pokud se to Ostravě podaří prolomit, hluboce smeknu, ale jsem velmi skeptický, přeci jen, už se autorsko-právními aspekty na největší světové hity zabývám dost dlouho, je to můj velký koníček a hodně informací se snažím mít z první ruky, takže uvidíme, zkusím tento týden něco zjistit, chtěli bychom, aby u nás byly jen už ověřené informace a tohle je přinejmenším zvláštní…


  • Sasie

    Ondra: Tak to jsem ráda, že jsem si to pamatovala s tou licencí správně:-)


  • milka

    Nany: Zjistila jsem,že v dubnu budehrát”váš” Valjean ještě 17., 18. a 21.Asi trošku pozdě, dřív jsem to nestihla:( Když bude zájem, pokusím se zjistit ještě květen.


  • Nany

    Milka : díky a prosím jetě o ten Květen, koukám že na duben je již plně obsazeno :-)))


  • milka

    Nany: Váš Valjean květen: 11. 12. odpoledne, 14. odpoledne, 15. Doufám, že se nic nezmění. Sami umělci se mohou v průběhu měsíce vyměnit dle momentální situace, takže nic není jisté(ostatně- tak to v životě zkrátka je:), ale toto jsou mé momentální informace.


  • Nany

    Milky : moc díky, tak jsem si lístek rezervovala dobře :-)). Život je rozhodně změna, ale doufám že toto zůstane. Dííííííííííky a přeji hezký den


  • Lavera

    Tak jsem včera odpoledne “zvládla” potřetí brněnské Bídníky; “padl” na to den dovolené, ale za to sedadlo hodně vepředu to tedy stálo. Je to přece jen úplně jiný pohled než ze vzdálenějších řad.
    Valjean mě opět nadchnul i dojal svým opravdovým a procítěným pěveckým i hereckým výkonem, ale to u mě není “žádná novinka”. Škoda, že je pro mne Brno “trochu dost” z ruky…


  • Ondřej Doubrava

    Lavera: Ano, Bídníci zblízka jsou v Brně úžasní, dokonce i já to navzdory nepříjemným pocitům při střelbě tam sedávám rád (a tu střelbu překvapivě zvládám dobře)! A díky za to, že asi plníme tak trochu poslání a jednou čtenáře naučíme za muzikálem i cestovat, předpokládám, že to nebyla Vaše poslední návštěva (a už 3 je docela dost :-) ).


  • Lavera

    Ondřej: já také doufám, že se na brněnské Bídníky ještě dostanu – za předpokladu, že se i v příští sezoně objeví odpolední představení ( a že i to “ostatní” zůstane alespoň tak, jak je to teď…)


  • Nany

    Viděla jsem Bídniky včera poprvé a byla jsem velmi překvapená a to mile, jsou jiný a přítom tak opravdový a krásný, jejich herecká stránka, kulisy no prostě i jako celek skvělýýý. Děkovačka ve stoje. Bídniky v Goje jsem milovala, ale i toto nastudování přes úpravy jsem si zamilovala. 3 řada uplně skvělá. Výtka by se sice našla, ale prostě celkový dojem super. Poprvé jsem viděla Mariuse (Vitázek) zamilovanýho na první pohled a zhrzeného ze ztráty přátel, u Savky a ani u VíItka jsem toto nikdy neviděla pouze u P. Poláka.
    Lavera : sice mi taky na to padla dovolená, ale stálo to za to, pro mě je to ten nejlepší odpočinek.


  • Lavera

    Nany: však já té dovolené také ani v nejmenším nelituji ( ani těch celkem pěti hodin “prosezených” v autobuse ); také jsem tentokrát seděla ve třetí řadě užívala si to mnohem lépe než dvakrát předtím ze vzdálenějších míst.
    Do Bídníků v GOJA a ještě předtím na Vinohradech jsem byla až chorobně zblázněná, ale jsem moc ráda, že jsem se dočkala ještě třetího, byť trochu jiného, nastudování. Jen kdyby to nebylo tak daleko…


  • Nany

    Lavera : bohužel Vinohradske jsem neviděla, mám pouze CD nahrávku, ale co jsem tak občas koukala na netu tak je nejvíce podobali právě těm Londýnským, včera jsem si i koupila tu malou knížečku a na obrázku je i vidět stejná barikáda. Tak 5 hodin v buse je pohodička, ja musela autem (jinak bych nestihala další spoj) a jenom jedna cesta do Brna je pro mě cca. 370 Km. Myslím, že na podzim mě cesta do Brna čeká opět :-))) Já si vzdálenější místa moc nekupuji, vždy musím dojíždět, a tak když už mám vyjet chci pořádně vidět a slyšet, a proto si nejraději beru lísky do přízemí max. do 8 řady, je to uplně jiný zážitek. Bohužel je to daleko, ale ja si už zvykám, u ruky nemám téměř nic, snad nejblíže Plzeňské divadlo, a tak to beru, že musím cestovat, ještě že ráda cestuju a spojuji to s další zálibou a to hudbou


  • Lavera

    Nany: na Vinohradech platila skutečně velice přísná pravidla ohledně úplně všeho; přece jen se to v té době nehrálo ještě tak dlouho ( 7 let ) a p. Mackintosh si to tehdy opravdu hodně pečlivě hlídal; ( na jeho zásah došlo “na poslední chvíli” ke změně premiérového představitele Jeana Valjeana i k zákazu opakování televizní “reportáže”, kterou – myslím, že zcela oprávněně – považoval za příliš jednostrannou a až nadměrně a neobjektivně stranící některým představitelům na úkor těch ostatních, kteří – podle této reportáže – jakoby ani neexistovali ). Tak i scéna musela být přesnou kopií londýnského originálu; ovšem říkalo se, že naši inscenátoři jako vůbec první na světě přece jen jistou malou “volnost” získali. ( Prý i naše nastudování bylo ze všech dosavadních umělecky nejlepší… ).
    Pokud si sama kupuji lístek, tak samozřejmě co nejblíže. Jenže první dvě návštěvy jsem absolvovala v neděli a v sobotu ( obě odpol. předst. ) a to bylo úplně plno. Tím, že to teď vyšlo na všední odpoledne, konečně na mě také “vyšel” lístek dopředu.
    Doufám, že se na podzim do Brna také ještě podívám !!!


  • ALINKA

    Gazdousek je nahodou skvelej:D :-*** (IN LOVE)


  • milka

    Jj…pravda…Gazďa se v té roli skvěle vyzpíval a rozhodně nikdo nemusí mít strach, že když neuvidí a neuslyší pana Ježka, že bude o něco ochuzen. Každý má něco, ale rozhodně Gazďa překvapil(teda..aspoň mě:) a vede si víc než dobře.


  • Nany

    milka : děkuji za informace, opravdu jsem si Bídniky moc užila a ted vím, že i kdybych tam J. Ježka neměla tak by mi to ani moc nevadilo dokonce bych i Gazďu ráda viděla, abych viděla všechny alternace :-), ale na poprvé jsem ráda, že jsem viděla již osvědčeného Valjeana. A mohu říct, že se místy bylo Brněnské nastudovaní logičtější a příjemnější jak Pražské.


  • veny

    souhlasím s milkou a jejím srovnáním Valjeanů. Pro mě má Gazďa ale lepší hlas než pan Ježek, ale i tak má Brno dva vynikající Valjeany


  • Ředitel jaderné elektrárny

    Nechápu proč vůbec vést diskusi o něčem tak hrozně hrozném jako brněnští Bídníci. Moša si koupí práva a musí určitou formu zachovat. V tom není co hodnotit. Výkony byly příšerné a jedině ten kdo nemá ani trochu hudebního sluchu může být k tomu tolerantní. Valjean Ježek byl otřesný. Nevěřím tomu, že to někdy zpíval v Londýně a jestli ano, tak nevěřím, že měl úspěch. Že někde do reportáže řekne, že je to jeho životní role je velmi smutné pokud jeho ostatní role jsou stejné úrovně a toto má být vrchol jeho kariéry. Netragičtější je výkon I. Ondříčka, který neintonuje je pouze panákem, na kterém je navěšen kostým. Pouze vypadá jako impozantní policista pronásledovatel. Nic jiného však nemá s rolí společného. Company byla taková normální, divné bylo hlavně to, že na galejích jsou samí cucáci, kteří jsou kost a kůže a mají eunuchovské hlásky :-) Jediné dva akceptovatelné výkony byly podány Z. Maurery a L. Janíkovou – ale tam to nebylo nic extra. Praha a Brno se srovnat nedají z hlediska výkonů. V Praze nikdo falešně nezpíval, to je snad základ. Vstupenka v Brně má hodnotu takových 30,- Kč, horší než amatérský ochotnický soubor. Za městské peníze. To se to pak vydělává. Každé divadlo by na této úrovni dokázalo předvést stejný a hlavně lepší produkci, kdyby dostávalo takové dotace jako MDB. Novináři jsou placení, buď za úplatek nebo jiné závazky píší ve prospěch produkce MDB. V takovém případě je diskuse naprosto zbytečná.


  • Ředitel jaderné elektrárny

    A nejlepší jsou ty fanynky, které i na pokaženém představení vždy vstávají a tleskají. Jsou prostě hloupé, protože jinou kulturu neznají.
    Gazdík umí jenom řvát. Je to herecké divadlo, které dělá komerci a podvodně láká dotace z městského rozpočtu. Gazdík také zaměstnává svou sestru, která zpívat neumí, ale je to jeho sestra. Také matku. Takže asi tak…


  • Ředitel jaderné elektrárny

    A ještě jediný Vitázek se nemusí za nic stydět. Světlá výjimka. Být Martou Prokopovou nejdu se ani děkovat, jak to bylo hrozné.
    Pokud ještě někdo nechápe princip dělání hvězd v MDB je to takhle: někdo se vyhlídně. Může být trochu hezký nebo získá protekčně místo v nějakém seriálů jako třeba VKV :-D
    To je třeba Holišové případ. Její tatínek, otčím i maminka jí vždy pomáhali, je to protekční osoba. Kontakty získala roli v nějakém seriálů pro primitivní diváckou obec. Až potom ji Moša začal obsazovat. Ne proto, že by byla dobrá a něco uměla, ale proto, že mu přinese peníze. Primitivní divácká obec bude její osobou na plakátu nalákána na představení rovněž koncipované pro primitivního a nenáročného diváka. Také finančně chudšího, jelikož jen takový divák, který neinvestuje do kultury jiné než je jedna návštěva komerční produkce do roka (někdy i častěji) Mošovo divadlo drží nad vodou. Je to jen kalkul. Pan Moša je podvodník :-) a hovoří o sobě jako o “řediteli jaderné elektrárny”. Je to asi blázen, když si toto myslí.


  • Lavera

    Aby se “pan ředitel jaderné elektrárny” tou nenávistí náhodou nezalknul; sám je jistě světový genius úplně ve všem…Jistě, člověk může mít výhrady, představení se mu nemusí vůbec líbit – na to má každý divák samozřejmě právo – ale proč tolik zášti? Primitivní léčba vlastních komplexů pliváním na jiné? To by bylo opravdu “velké hrdinství” a jasná ukázka “charakteru”.
    Kdyby se snad onen zázračný genius obtěžoval plivnout také na mne, tak ho předem upozorňuji, že na jeho případné další útoky už reagovat nebudu – to by byla ztráta času.


  • veny

    Ředitel jaderné elektárny: nechápu, proč jste na Bídníkách byl, když jste předem věděl, že to vlastně nic nového nepřinese. Zřejmě i Vy patříte mezi tu “primitivní obec”, že jste se tak ponížil a na Bídníky šel. Svůj negativní názor lze napsat i solidněji. Ale jak psala Lavera, diskutovat s takovým člověkem je ztráta času.


  • PetraO

    Ředitel jaderné elektrárny: Moje první reakce na “Ředitele jaderné elektrárny” je: Tyyyyyy brďooooooo!!!! To je mazec!!! ………Vám, “Pane řediteli”, museli všichni v MDB nějak moc ublížit…jinak nechápu tuto reakci. Naštěstí je spousta lidí, kteří vědí, proč do MDB chodí a domnívám se,že Vaše reakce, “Pane řediteli”, je rozhodně neodradí, a ani nebudou mít na toto divadlo a práci lidí v něm najednou jiný názor. Navíc ve svých příspěvcích neurážíte jen členy MDB, ale i všechny diváky, kteří do MDB na představení chodí. Asi jdete rád PROTI VŠEM. Tenhle život Vám nezávidím. Asi nemáte moc přátel, že? A jen taková malá poznámka- možná si pletete slovo “komerční” s některým jiným slovem, jen si nejsem jista se kterým. Ale rozhodně “komerční” znamená za peníze… teda..si aspoň myslím…. čili komerční je každé divadlo, kde se platí. UŽ SE TĚŠÍM NA KOMENTÁŘ:))))


  • Beata

    Milí přátelé MdB,
    jen vám chci objasnit jednu věc. Když se tady bavíte o tom, kdo co jak zazpíval, berte také ohled na to, že ti lidi na jevišti musí zpívat a hrát za každé okolnosti. Takže buďte k nim shovívaví, třeba musí zpívat s nemocí, mají špatný den, stala se jim nějaká smutná věc v životě. Oni to bohužel musí skrýt a přejít to, aby pro vás, diváky, udělali stoprocentní výkon. Což se nemůže z různých důvodů podařit. Třeba v případě Marty Prokopové vím, že měla dost dlouho problém s hlasivkami. Je to moje kamarádka a vím, že jí to trápilo nesmírně a vězte, že Cosseta není nad její síly. A nehájím jenom ji, ale všechny herce, protože oni jdou každý večer s kůží na trh. Pracují na své roli tak dlouho, jak jen můžou a vám pak zabere jen chvilka, abyste sem napsali svůj názor, což je úplně dokáže smést.

    Chtěla jsem vás tím jen poprosit, abyste nehodnotili z prvního dojmu a byli shovívaví.


  • Lavera

    Beata: plně souhlasím, jsou to také “jenom lidi”, kteří ale narozdíl od ” normálního” zaměstnání musí hrát a zpívat za všech okolností.
    Zažila jsem dvakrát, že umělec musel vystoupit na jevišti v den, kdy přišel o svého nejbližšího a musela jsem obdivovat tu až neuvěřitelnou profesionalitu v tak těžké chvíli…


  • Lahvato

    Zdravím všechny. Chtěli bychom se s přítelkyní znovu na tento muzikál podívat, ale bohužel nikde na internetu nemohu sehnat jakýkoliv záznam toho představení. Pokud by kdokoli věděl, dejte vědět prosím.


  • Lavera

    Lahvato: MdB má uvádět Bídníky 8.,9. a 10. května.
    Nikdy jsem neslyšela, že by existoval jakýkoliv obrazový záznam tohoto muzikálu; na DVD bylo možno sehnat pouze záznam koncertní verze z Londýna.
    Pokud má někdo jiné informace, ráda bych se s nimi seznámila !!!
    “Bídníci” jsou pro mne ten nejlepší muzikál, ( viděla jsem mnohokrát obě pražská nastudování a teď třikrát i ty brněnské ) – a to jsem děl tohoto žánru viděla na naše poměry rozhodně dost.
    Kdyby obrazová nahrávka existovala, byla bych první, kdo by o ni měl zájem, ale v tento “zázrak” moc nevěřím…


  • Ondřej Doubrava

    Lavera: Samozřejmě neexistuje taková videonahrávka (kromě té koncertní), kterou si můžete koupit v obchodě, ale ukázky ze záznamů pracovních lze vidět v různých dokumentech, proto nelze úplně souhlasit s tím, že jakýkoliv videozáznam neexistuje, jen se asi nikdy nedostane do rukou obyčejných smrtelníků, aby si ho každý koupil, na to jsou Les Misérables moc vzácný klenot. Stejně tak Fantom opery, u něhož se třeba jedna repríza zaznamenávala jen proto, aby z ní pak byly ukázky na britské edici filmové verze. Ale že by celé představení vyšlo oficiální cestou ven, to jistě ne.


  • Lavera

    Ondřej Doubrava: Já měla na mysli “normální” záznam celého představení, který by byl “normálně” dostupný veřejnosti; asi jsem se špatně vyjádřila…
    Když jsem měla možnost vidět DVD koncertní verze ( předtím uvedené dvakrát v TV a myslím, že tam i s českými titulky ), bylo u toho i druhé DVD, kde byly právě různé “pracovní” dokumenty a ukázky z jednotlivých nastudování, uvedených do r. 1995.


  • Lavera

    S tím r. 1995 jsem se asi “sekla”, myslím spíš, že to “časově” končilo ještě před prvním pražským uvedením, ale to není v tomto případě podstatné.


« Starší komentáře Novější komentáře »