Recenze a reportáže

Touha jménem Einodis: muzikálové překvapení léta, které spojilo dvě velké zpěvačky


Píše se rok 1948 a baronka Sidonie Nádherná musí opustit svůj zámek. Je to už po několikáté, co je šlechtična sražena osudem a společností na kolena. Ví, že už se do rodné země zřejmě nikdy nevrátí. S pomocí svého mladšího já se vrací do minulosti a začíná bilancovat.

Netradičně začínáme synopsí, protože hlavním problémem, NIKOLIV však slabinou komorního muzikálu Touha jménem Einodis, je příběh. Dílo bylo věnováno jako narozeninový dárek velké osobnosti naší hudební scény Martě Kubišové. Partnerkou na jevišti se jí stala Aneta Langerová. Bylo jasné, že muzikál bude stát a padat právě na jejich výkonech, a že právě ony přilákají veřejnost na letní scénu divadla Ungelt, přestože kdo z vás tuší, kdo byla Sidonie Nádherná? A lákala by vás víc než Kleopatra nebo Mata Hari?

Nijak nevyčítáme tvůrcům, že si nezvolili nějakou historicky profláknutou celebritu, naopak to bereme jako příjemné osvěžení.  Jen pokud si před představením nevygooglíte, kdo to byla Sidonie Nádherná, budete většinu děje lidově řečeno “mimo mísu” a částečně se ochudíte o zážitek z fascinující lidské story plné zvratů. Proto doporučuje zakoupit si “tahák”  v podobě podrobného programu.

Program nicméně musíme zmínit, je skutečně vyčerpávající, najdete v něm nejen informace o muzikálu, ale také podrobnosti o všech postavách a historické souvislosti. Mimořádně povedená byla i reklamní kampaň. Pár billboardů s vkusnou  a vystihující fotografií hlavních interpretek zcela postačila, aby vzbudila zvědavost, kdo je Sidonie Nádherná a co je to vlastně muzikál, který přesvědčil zrovna Martu Kubišovou a Anetu Langerovou, aby v něm vystupovaly.

Touha jménem Einodis

Promo plakát

Sidonie Nádherná se narodila v 19. století a proslula zejména jako milovnice a organizátorka kulturního života. Přátelila se s mnoha vlivnými kulturními osobnostmi jako byl např. německý básník Rainer Maria Rilke nebo malíř Maxe Švabinský, prožila bouřlivý vztah se spisovatelem a novinářem Karlem Krausem. Osud k ní nebyl příliš laskavý, během 2. světové války jí byl zabaven její zámek Vrchotovy Janovice s krásnou zahradou a později byla donucena emigrovat.

Touha jménem Einodis Aneta Langerová Milan Hein

Sidonie Nádherná a Karl Kraus - dlouholetý vztah plný vášně a útěků

Touha jménem Einodis

Aneta Langerová a Marta Kubišová v zahradách zámku Vrchotovy Janovice

Na motivy jejího zajímavého života by klidně mohlo vzniknout dalších 5 muzikálů, tvůrci se toto všechno pokusili vecpat do dvou hodin. Nutno říci, že se s tímto nesnadným úkolem vypořádali výborně, nečeká vás tudíž žádná přeplácanost, které jsme se zpočátku trochu obávali. Děj je zhuštěný, ale výrazně to ničemu neubližuje. Navíc muzikál se spíše zaměřuje na Sidonii jako na pokrokovou ženu toužící po svobodě a nezávislosti, než na kulturní mecenášku.

Životopisná díla vždy zavánějí určitým klišé. Obvykle potřebujete dva/tři představitele stejné role, nebo jeden herec hraje postavu od pubertálního věku až do stáří. Provařený a někdy i trošku trapný recept ovšem stačilo okořenit prostým nápadem – ponechat mladou a zralou Sidonii na jevišti současně a navíc je nechat spolu komunikovat, utěšovat se při ztrátách, zamýšlet se nad životními rozhodnutími.  A když je to kombinace Kubišová-Langerová, tak tento nápad vytváří skutečně nezapomenutelný zážitek. Kubišová vůbec nesleze z jeviště a celým muzikálem prostupuje nejen její úžasná barva hlavu, ale také neuvěřitelná noblesa a charisma. Aneta Langerová už se zcela zbavila nálepky “ta ze Superstar” a dokáže překvapit i střízlivým hereckým projevem. Mluveného slova je minimum, nikdo naštěstí po dámách nechce žádné složité herecké výkony, vše je napsáno tak, aby se hlavně zpívalo. Netřeba zdůrazňovat, že obě zpěvačky jsou si typově podobné a ve zpěvu jim to perfektně ladí.

V roli bratra Sidonie, Johannese, který byl barončiným velkým vzorem, uvidíte Ondřeje Nováka. Johannes stráví na jevišti nejkratší dobu, ovšem i to stačí na to, abychom uvěřili, že to byl on, kdo vnukl sestře do hlavy touhu po tom, “žít jinak”.

Touha jménem Einodis

Ondřej Novák jako Johannes

Milana Heina si jako představitele Karla Krause vybrala sama Marta Kubišová. Bohužel musíme konstatovat, že nikdo není ve svých volbách neomylný.

Milanovi Heinovi rozhodně neuvěříte, že právě on je ten osudový muž, se kterým prožila Sidonie dlouholetý vztah plný rozchodů a usmíření, že je to ten muž, kvůli kterému dokonce utekla od oltáře. Dá se říci, že kdykoliv se Hein objeví na jevišti, jde kvalita díla rapidně dolů, nepřesvědčil nás herectvím, ani zpěvem.

Aneta Langerová měla šťastnější ruku, když si do trojrole Maxe Švabinského, Maxe Thuna a Rilkeho vybrala Igora Orozoviče. Orozovič je jako chameleón, tři rozdílné charaktery mu nedělají žádné problémy. Nejvíce pobaví v roli Maxe Thuna, excentrického manžela Sidonie, mezi jehož hlavní činnosti patřila studie přirozeného pohybu. Thun totiž svoje teorie rád předváděl na zvířatech a sám se do podobných pohybů stylizoval, takže Orozovič, houpající se na břevnu nad jevištěm jako opice, vtipně zakončí 1. půli představení. Kdyby si Orozovič střihnul ještě Karla Krause, bylo by to ideální.

Touha jménem Einodis

Igor Orozovič jako Max Švabinský

Touha jménem Einodis

Igor Orozovič jako Rainer Maria Rilke

Touha jménem Einodis

Aneta Langerová a Igor Orozovič jako Max Thun

Naprosto neoddiskutovatelným kladem Touhy jménem Einodis je hudba Karla Štolby. Muzikál nemá žádný velký hit, ale ani ho nemusí mít, každá, převážně šansonová a jazzové píseň tohoto díla, je unikát. Žádné odrhovačky, co působí na první signální. Doslova jsme se nemohli dočkat, další nové písně, hudba perfektně vystihuje příběh i dění na jevišti, z divadla si odnesete příjemný pocit. Doufáme, že od skladatele Štolby uslyšíme i další tak kvalitní hudební kousky.

Překvapením je libreto Marty Skarlandtové. V poslední době je kvalitní libreto bez přímočarých vět a pravidelných veršovánek na naší muzikálové scéně zázrak. Je třeba ovšem poznamenat, že toto libreto není žádný životopis, není popisné, nijak vám chápání příběhu neulehčí. Pokud rádi přemýšlíte, budete nadšeni. Uslyšíte  úvahy (“Svět je vězení, v němž je dobré upřednostnit samotku”), hrátky se slovy i s notoricky známými příslovími (“Kruci, tady by se žilo, kdyby se žít dalo” – “Kdo jinému jámu nekopá, padá do ní sám”), budete se muset zamyslet a některé myšlenky ve vás zůstanou i po odchodu z divadla.  (“Dříve ti někdo promine podlost, kterou na tobě spáchal, než dobro, které jsi prokázal ty jemu.”).

Scéna Zuzany Mazáčové spolu s režií Pavla Ondrucha potěší všechny milovníky hledání symboliky. Na jevišti jsou rozestavěné kufry jako symbol touhy po změně, ale také jako smutný odkaz na barončin osud, kdy byla  neustále vyháněna ze svého vlastního domova. Jeden z kufrů slouží i jako umně skrytá cesta do zákulisí. Veškeré rekvizity jsou chytře poschovávané, pokud jsou třeba,herci si pro ně jednoduše sáhnou, nikdo je nemusí odnikud nosit.  To, že každý v našem životě zanechá nějakou nesmazatelnou stopu zase připomíná věšák, kam všichni ti, co pro Sidonii něco znamenali, něco odloží, když odcházejí, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně.

Touha jménem Einodis

Marta Kubišová během natáčení projekcí na zámku Vrchotovy Janovice

Představení provázejí projekce, jenže proti nim se spiknul letní čas. Stmívá se až kolem deváté, představení začíná v osm, takže jsme z většiny promítání neměli nic, zvláště nás mrzely dobové záběry. Naštěstí nejsou pro děj nijak zásadní, snad pokud se děje něco, co se  na komorní scénu nevešlo, třeba útěk Sidonie od oltáře, nebo odchod do emigrace. Natáčelo se v prostorách a zahradách barončina sídla, takže je škoda, že v první půlce toho moc nevidíte.

Touha jménem Einodis je příjemným překvapením léta. Na jevišti uvidíte excelentní zpěvačky, které zřejmě už v žádném dalším muzikálu neuvidíte, uslyšíte příjemnou hudbu v podání živého orchestru, užijete si krásnou atmosféru letní scény divadla Ungelt. A zjistíte, co znamená Einodis.

Poslechněte si hudební ukázku z muzikálu

Touha jménem Einodis Marta Kubišová Aneta Langerová

Sidonie se setkává se svým mladší já, Donie, v pozadí Ondřej Novák (Johannes)

Touha jménem Einodis

Aneta Langerová

Touha jménem Einodis Marta Kubišová Milan Hein

Sidonie a Karl

Touha jménem Einodis Marta Kubišová Aneta Langerová

Sidonie se dozvídá, že její životní láska, Karl Kraus, je mrtvý

Foto: archiv Divadla Ungelt. Děkujeme Lindě Pajić za jejich laskavé poskytnutí.


Recenze a reportáže
Vyhlášení divácké ankety „Křídla 2009“ v MdB
Recenze a reportáže
„Kladivo na čarodějnice“ – dech českých dějin v muzikálovém pojetí
Recenze a reportáže
Originální show TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU je velkolepou podívanou pro všechny generace (+video)
  • Luboš

    JInak zámek, o který jde, se jmenuje VRCHOTOVY JANOVICE!


  • Andrea

    Zrovna jsem tam dneska byla a říkala si, jestli a kdy budete recenzovat :-). Musím říct, že s recenzí vesměs souhlasím. Moc se mi líbila hudba, texty, Aneta i Marta i oba kluci. Bohužel mi to většinou výrazně kazil Milan Hein, přesně jak je tu psáno, nepřesvědčil ani herecky, ani pěvecky, o tom, že byl její osudová láska už vůbec ne… To vážně nebyl dobrý nápad ho obsadit.


  • Honzy

    Honzy 80 %
    Původní český muzikál Touha jménem Einodis mě mile překvapil, velice dobře zapadá do prostředí Letní scény v Praze na Novém Světě.Famózní, nezapomenutelný sametový hlas Marty Kubišové velice pěkně souzní s hlasem Anety Langerové.Příběh samotný je velice zajímavý, představení má spád, je stále na co koukat.Zpěvné texty Marty Skarlandtové,dobré jsou i výkony ostatních protagonistů(Novák,Orozovič,Hein)Hudba Karla Štolby dobře posouvá děj.K tomu živá kapela Petra Maláska.Co si více přát?Zkrátka díky za nový český muzikál a za pěkný večer prožitý pod letní večerní oblohou.Hodn.80%.


  • Silvia

    Já tomu klidně dám 100% :) mě se to líbilo, hudba byla povedená, poslouchatelná, melodie příjemné, a živá kapela dala představení správný náboj, texty mimořádně zajímavé, rýmy zvučné a básnické obraty někdy až nečekané a překvapující. Celé dílo bylo psané na míru paní Kubišové, i Anetě Langerové. Hlasy jim dohromady moc pěkně ladily, ve společných duetech zněly nejlíp!! Komorní prostředí takovým typům představení sluší. Pro mě velmi příjemné zpestření jednoho letního večera. Za sebe doporučuji, a doufám že to ještě uvidím třeba příští rok.


  • Marika

    Souhlasím se Silvií! Viděla jsem představení 20.8., dívaly jsme se s paní Martou vzájemně do očí vpředvečer srpnového výročí… Všichni herci i hudebníci byli naprosto skvostní – každý zvlášť i všichni spolu! V tomto případě mimořádně lituji, že nejsem z Prahy, protože bych si určitě zkusila sehnat alespoň ještě jednou alespoň jedno místečko, třeba k stání na stráni, obzvlášť dnes, kdy se hraje letos naposledy :-) Doufejme, že příští léto se vrátí Einodis i všichni charismatičtí herci a hudebníci. Díky všem za moc hezký zážitek!