Brno

„Zahrada divů“ se se svým publikem v MdB definitivně rozloučila velice rozšafným způsobem


Zákony divadla jsou v mnohém neúprosné. Po úspěšné premiéře musí po nějaké době, jejíž délka je závislá na mnoha faktorech, následovat představení poslední – derniéra.

„Zahrada divů“ nabízí pro dětského diváka srozumitelný veselý příběh s vypravěčem Gumpánem (Jan Mazák) a  protože jsme v pohádce, tak se samozřejmě odehrává na více než tradičním půdorysu souboje dobra se zlem. Dobro představuje laskavá královna Ahinsa (Alena Antalová) se svými Bílými bytostmi. Zlo je zastoupeno skutečně reprezentativně a to, jak se zpívá v libretu, „mezi zlými nejhorším“ králem skřetů Izerou (Ladislav Kolář) a jeho bandou hyperaktivních skřetů, jimž šéfují Slump (Oldřich Smysl) a Zlotra (Lenka Janíková), tvorové ne zrovna z nejchytřejších, ale jako prvek zábavy fungují dokonale. A právě zlé síly si dělají zálusk na poslední rozkvetlou zahradu, ve které se ještě ukrývá dobro. Při tak dobrodružné výpravě  se jistojistě hodí nějací šikovní pomocníci a ty má Gumpán jednak ve svém geniálním a za všech okolností klidném psu Bafsteinovi (Stano Slovák) a dvou dětech, Snažíkovi a Chvilce (Jakub Uličník a Mária Lalková), kteří ještě před chvílí byli obyčejnými diváky “náhodně” vybranými z publika.

Derniéra se celá nesla v opravdu rozverném duchu a spousty vtípků přidaných v rámci a duchu scénáře, kdo už „Zahradu“ viděl přetím alespoň jednou, uměl si je dokonale užít. Atmosféra na závěrečné děkovačce navíc byla díky dětem skutečně skvělá.

Autoři sice cílili tento kus primárně na dětské publikum a mnoho prvků je díky tomu ve vyprávění přizpůsobeno, ale aby to dospělým nebylo líto, i oni si přijdou na své. Osobité podávání jednoduchých, ale krásných a pro život důležitých myšlenek perem Stanislava Moši je přítomno i tady a postava Gumpána je jakýmsi tlumočníkem pro svět dětí.

Zdenek Merta dokázal, že se ani v díle určeném na ty nejmenší nespolehne na jednoduché popěvky. Nabídl směsici pestrých, precizně prokomponovaných melodií, ze které sice přímo nevyčnívá jasný hit (i když  Baf se Baf díky chytlavému sloganu, či Snažíkova romantická sólovka „Vločka“ jsou hity bezpochyby), ale zato byla celá “Zahrada” po hudební stránce obzvláště na druhý a další poslech nesmírně kompaktní. Snad se tedy ještě dočkáme slíbeného dodatečně vydaného CD.

Nejmladší obecenstvo ale stejně nejvíce ocenilo množství jevištních efektů, ať už se jednalo třeba o výbuch sopky či „živého“ mamuta, na plné čáře to ale to u malých i odrostlejších diváků vyhrál růžový (a následně díky hře světel duhový) létající slon, co umí mávat chobotem! Ano, řeklo by se, infantilní efekt, ale kolik umí udělat radosti! A kdo chtěl, mohl se zapojit do vytahování Chvilky a Snažíka z problémů, stačilo jen zapívat písničku o semínku… možná že i díky divákům nakonec vše dobře dopadlo.

„Zahrada divů“ bude na scéně MdB díky svému zacílení na rodinné obecenstvo a ojedinělosti na repertoáru poměrně dost chybět,  přejme si tedy, ať tedy její (ne)přímá žánrová nástupkyně –  hudební adaptace klasické pohádky „Sněhurka a sedm trpaslíků“, mající premiéru na začátku prosince, je u diváků minimálně stejně úspěšná a hlavně podobně zábavná, plná nápadů a nadšení. A dle „Sněhurkové“ veřejné generálky je právě toto představení náhradou za „Zahradu divů“ více než plnohodnotnou. Těšte se na recenzi!

Na závěr přijměte malou derniérovou fotogalerii:

Alena Antalová jako Ahinsa

Alena Antalová jako Ahinsa

Alena Antalová

Alena Antalová

Snažík (Jakub Uličník) a Chvilka (Mária Lalková) v zajetí skřetů

Snažík (Jakub Uličník) a Chvilka (Mária Lalková) v zajetí skřetů

Létající duhový slon - Gumpánův dopravní prostředek

Létající duhový slon - Gumpánův dopravní prostředek

Snažík a Chvilka zpívají spolu s diváky a snad se jim podaří dostat se z ledové jeskyně

Snažík a Chvilka zpívají spolu s diváky a snad se jim podaří dostat se z ledové jeskyně

Slump rád ničí - tady si troufá na právě vyrostlou slunečnici

Slump (Oldřich Smysl) rád ničí - tady si troufá na právě vyrostlou slunečnici

Slump a Zlotra (Oldřich Smysl, Lenka Janíková)

Slump a Zlotra (Oldřich Smysl, Lenka Janíková)

Kdo seděl blíže, mohl si při finále zapinkat s napravenými skřety míčem (mimochodem, někde na této fotografii je v publiku i autor článku)

Kdo seděl blíže, mohl si při finále zapinkat s napravenými skřety míčem (mimochodem, někde na této fotografii je v publiku i autor článku)

Poslední zamávání za příjemným odpolednem

Poslední zamávání za příjemným odpolednem

Fotografie pořídil a našemu serveru laskavě poskytl Jef Kratochvil.


Recenze a reportáže
“Muchova epopej” – melodický (ne)životopis v Brně
Aktuální zprávy
Limonádového Joe si v Brně zahrají Lukáš Janota a Kristian Pekar
Dokořán 2009
Dokořán 13.6.2009 – “Bratránek z Batávie” a “Balada o lásce”