Nosiče

“Englich fotil, Suchý vzpomíná” – recenze knihy


Vše je jednou poprvé a tak se zde na Musicalu  scházíme nad zmínkou o knize. Konkrétně hodnotnou obrazovou publikaci s názvem „Englich fotil, Suchý vzpomíná“, která na snímcích bývalého provozního ředitele Semaforu zachycuje éru divadla od roku 1959 až 1975, čili éru, která se do historie českého hudebního divadla svými vlivy vpila nesmazatelně. Projekt měl původně vyjít už k padesátinám divadla, nakonec ale vyšel, podle slov autorů předčasně, k letošním osmdesátinám Jiřího Suchého.

V devíti drobných oddílech, na ploše zhruba dvouset fotografií a sto čtyřiceti osmi stran (na výběr bylo ze zhruba 1800 snímků), naleznete téměř vše, co byste si uměli představit. Nejrozsáhlejší (a tudíž první) částí jsou snímky z inscenací a pořadů. Začíná se představením nejúspěšnějším: „Kyticí“, vděčné jistě budou momentky z původní „Dobře placené procházky“, legendy „Jonáš a tingltangl“ a jeho volného pokračování „Jonáš a dr. Matrace“, „Šest žen“, „Taková ztráta krve”, “Poslední štace” „Čarodějky“, a další a další… Mírná nechronologičnost v pořadí inscenací v tomto případě vůbec nevadí.

Jonáš a dr. Matrace

Ještě bohatší výčet bychom nalezli u snímků nejslavnějších hereckých a režisérských osobností, co Semaforem v této éře procházeli. Pokud bychom je měli všechny vypsat, bude tento článek zhruba trojnásobný a jistě bychom na někoho zapomněli,  naleznete je zde skoro všechny. Ať už na snímcích z představení, ze šatny, při zkouškách, zájezdech, na fotkách civilních,  podle názvu jednoho z dalších oddílů  –  i „úsměv budících“. Překvapením, či spíše zajímavostí je, že první snímek zachycující spoluzakladatele Jiřího Šlitra je až na straně 25.

Ač jsou všechny snímky v podstatě amatérské, a na několika málo výjimkách není jejich nedokonalost skrývaná, byly zřetelně zachycovány s láskou. Listování publikací je skutečnou radostí, jako byste si prohlíželi rodinné album. Toto kouzlo posilují i, jak název napovídá, drobné popisky a vzpomínky Jiřího Suchého u každého z obrázků. Skutečně se  alespoň na pár okamžiků dostanete do období, které, troufáme si říct, většina našich čtenářů nemohla ani vzdáleně zažít. Ještě, že záznamy týkající se Semaforu vycházejí, jak houby po dešti, čili máme s rekonstrukcí jeho historie na rozdíl od jiných divadel a projektů celkem usnadněnou práci, na konci článku o tom bude ještě řeč.

Hana Hegerová v "Dobře placené procházce"

Celé vzpomínání otvírá povídání Jiřího Suchého, na závěr je vloženo vzpomínání Dr. Jana Koláře, toho času šéfredaktora Divadelních novin a poděkování Ivana Englicha. Všechny tři texty umožňují snímky poměrně přesně zasadit do nelehké atmosféry doby.

Je jen dobře, že na podobné publikace, byť za nimi třeba stojí velký sponzor (jako v tomto případě), se zatím finance, i přes neodhadnutelný zájem potencionálních kupujících najdou. Jsou nesmírně potřeba.

Kytice

Doporučená cena je 349 Kč (vč. DPH) a radíme  na nákup vzít opravdu velkou tašku, či batoh, kniha o rozměrech 300 x 370 mm není žádný „drobeček“.

K tomu, zmapovat Semaforskou tvorbu ještě více  do hloubky, slouží  jiný, i když v podstatě dost související ambiciózní projekt postupného vydávání pětatřiceti DVD s (zatím) pracovními záznamy inscenací. Tomuto uskutečňovanému plánu taktéž držíme palce, pečlivě jej sledujeme, obdivujeme a během letních měsíců si zde uděláme jeho malou rekapitulaci, neboť jej považujeme za dosti zásadní a po technické stránce poctivý.

Fotografie z knihy laskavě věnoval Jiří Tomáš z nakladatelství Akropolis. Děkujeme za spolupráci.


Nosiče
Vychází CD k muzikálu “Quasimodo”
Nosiče
Ostravská REBECCA vyšla na CD (+ video)
Nosiče
“Adéla ještě nevečeřela” – recenze DVD
U článku nejsou žádné komentáře. Napište svůj názor jako první!