Recenze a reportáže

Recenze: Divadlo Kalich našlo svůj „Osmý světadíl“


První premiérový týden uvádění muzikálu „Osmý světadíl“ je za námi! Nový muzikál Divadla Kalich v režii a choreografii Jána Ďurovčíka s největšími hity skupiny Elán sklidil na premiéře i ostatních reprízách nebývalé ovace a po delší době můžeme na pražské scéně vidět poctivé muzikálové dílo, které vyniká originalitou, energií a nasazením všech členů týmu. Přinášíme vám obsáhlou recenzi, včetně zhodnocení všech alternací!

Závěr "Stužkové" v čele s Tomášem Savkou a Jurajem Bernáthem

Základním stavebním kamenem „Osmého světadílu“ jsou pochopitelně nesmrtelné hity Elánů, které Ján Ďurovčík, Boris Filan a Peter Pavlac zručně zapracovali do muzikálového libreta. Písně jsou vsazeny do děje velice nenásilně a nejednou vykouzlí úsměv na tváři již při prvních tónech. Samotný příběh sice neoplývá velkou originalitou (a je v podstatě jedno velké klišé), jedná se o dojímavý epos o lásce a obětích pro ni, ale je velice dobře proložen vtipem, který není vnucovaný pomocí komických dvojic či podobných zlozvyků české scény. V obecné rovině platí, že první půlka je spíše komická, naladěna více do pozitivna a v druhé se odehrává převážně dramatický příběh, ale i ten je zlehčován občasným humorem. Na vážnosti to však neubere a nejeden divák na konci obou půlek uroní slzu.

Muzikál patří do v současnosti velice oblíbeného žánru hitmuzikálu, který má určitá specifika. Jedním z nich je i nutné proložení hudebních čísel činohrou, aby se právě notoricky známé písně staly součástí uceleného děje. Činohra zde tvoří značnou část představení, otázkou je, zda na to bylo muzikálové obsazení připraveno. Ján Ďurovčík vedl herce k přirozenému civilnímu projevu, při vypjatých scénách stejně herci sklouzávají do přehrávání a přílišných emocí, jejichž výsledkem je neuvěřitelnost dané situace. Mnohem lépe se hercům pracuje s emocemi v písních, proto hodnotíme hudební čísla mnohem lépe, než průměrné činoherní výstupy.

"Valiaca sa kamene" - Nela Pocisková a Jan Kříž

A právě hudební čísla dělají svou originalitou, energií a řemeslně dobrou prací z „Osmého světadílu“ jeden z nejlepších muzikálů na naší scéně. Písně Elánů jsou velice dobře přepracované do duetů či sborových scén, často slýcháváme dvojhlasy, které v originálech nezazní a písním přidají na atraktivitě. Dočkáme se i zcela originálních předělávek, jako například hraní na nádobí při písni „Stužková“ nebo a cappella zpívanou píseň „Chcel by som ti šepkať„. Celkem v představení zazní 19 písní Elánů, z toho dvě jsou úplné novinky, napsané přímo pro „Osmý světadíl“. První z nich je sólová árie hlavní ženské hrdinky Jany „Len kým tu si„, která muzikál reprezentuje jako rádiový singl. Tato nádherná emočně hluboká lyrická skladba s neuvěřitelnými výškami nenechá chladným žádného diváka! Druhou novou písní je „Zajtra„, v podstatě jediná epická píseň v muzikálu, která posouvá děj dále a zpívají ji všechny postavy z muzikálu. Jako jediná nemá hitový potenciál a při cestě z divadla si ji těžko budete zpívat, ale do celkového kontextu představení i tvorby Elánů se výborně hodí.

Nela Pocisková a Roman Tomeš

Hudební čísla kromě samotných písní vynikají výbornou choreografií Jána Ďurovčíka, který opět vytáhl z účinkujících maximum! A tančí opravdu každý, především trojice hlavních hrdinů vede několik tanečních čísel, která jsou skutečně nadprůměrná. Vynikající je také práce se světlem a prostorem. Dokonalým příkladem je jedna ze závěrečných scén „Kaskadér„, která kombinuje dramatický děj (který se navíc odehrává na více místech zároveň!), výborné zakomponování známé písně, dynamickou choreografii a efektní nasvícení. Inscenačně originální a dynamickou písní je například také „Vymyslená“ nebo celá scéna v obchodním centru, která kombinuje hned tři písně. I přes počáteční problémy na předpremiérách se podařilo vyladit zvuk, který taktéž zní velice dobře a dá tak vyniknout novým aranžím písní.

Videoukázka z muzikálu „Osmý světadíl“ (Stužková)

Kamera a úprava – Radek Janda

Scénografie Martina Černého je tentokrát jednoduchá a skládá se v podstatě jen ze tří panelů obsypaných LED žárovkami, které se dle potřeby rozsvěcují a mění barvy. Ostatní kulisy jsou pouze náznakové, o to víc zaráží dlouhé přestavby mezi scénami, zvláště pak v první půli muzikálu ničí celistvost děje a o přestávce se stávají jedním z témat o dojmech z představení. Prostor divadla Kalich sice díky absenci provaziště a bočního jeviště rychlé přestavby neumožňuje, příště by se s tím však dopředu počítat a vyvarovat se zatmívačkám s přestavbami (a i „Osmý světadíl“ ukazuje v několika momentech, že přestavby mohou být i plynulé, viz. obchodní centrum nebo Erikův klub).

Michaela Doubravová a company

I přes výše napsané výtky je především díky nasazení režiséra, choreografa, autora scénáře a světelného designu Jána Ďurovčíka muzikál „Osmý světadíl“ jedním z inscenačně nejlepších za poslední roky. Vše je propracováno a promyšleno do detailů, od vedení herců až po každý pohyb kuželu světla, a právě ona režijní preciznost se na naší scéně často nevidí. Ďurovčík v divadle Kalich opět vytvořil dynamický moderní muzikál, na kterém si jistě každý najde to své.

Co ale tento muzikál dělá skutečným muzikálem, to jsou výkony umělců na jevišti. Již při konkurzu se na uchazeče kladly vysoké nároky a skutečně, kdo neuměl zpívat, tančit a hrát, neměl šanci. Proto můžeme s radostí říci, že v tomto muzikálu neexistuje špatná alternace, každý do své role vkládá maximální úsilí a z každého sálá energie a nadšení pro divadlo. Nelze tentokrát objektivně říci, kdo je lepší a kdo ne. Tady si každý musí subjektivně zvolit toho umělce, který mu bude nejsympatičtější svým projevem a pojetím role. Ještě jednou ale musíme zopakovat, že nelze narazit na špatnou alternaci!

Tomáš Löbl a Kateřina Steinerová

Nejtěžší a největší rolí je Jana, mladá studentka „Matfyzu“. Alternují ji Nela Pocisková, Michaela Doubravová a Kateřina Steinerová. Každá herecky i pěvecky podává Janu trochu odlišným způsobem, ale jedno provedení zde vyniká. Je to právě Nela Pocisková, která díky svému hlasu a hereckým zkušenostem odehraje na jevišti výkon hodný zahraničních scén. Tato role přesně sedí jejímu hlasovému rozsahu, výborně se realizuje i v tanci a přirozené herectví a vložené emoce z ní udělaly hvězdu premiéry i následné afterparty. „Len kým tu si“ je v jejím podání skutečným skvostem. Tím však nelze tvrdit, že její kolegyně jsou špatné, to v žádném případě! Jejich výkony jsou taktéž na vysoké úrovni (v muzikálové Praze obrovský nadprůměr), zvláště s přihlédnutím k faktu, že pro Michaelu Doubravovou i Kateřinu Steinerovou jsou to první velké muzikálové role. Po nasbírání cenných zkušeností a jistoty v hlase i projevu z nich budou vynikající muzikálové herečky, o které by měl stát každý producent. Potlesk ve stoje si zaslouží každá z nich, protože zvládnout roli takového rozsahu je obrovská výzva, a všechny tři potvrdily, že na to mají!

Nela Pocisková

Role mladého lehce ztřeštěného a romantického Tomáše je naprosto vyrovnaná a každá alternace přichází s něčím svým. Premiérový Tomáš Savka vládne především svým silným hlasem, do kterého umí vložit potřebné emoce. Pro Romana Tomeše je Tomáš první velkou muzikálovou rolí a popral se s ní skutečně velice dobře, zaujal nás především výbornným přirozeným herectvím, emocemi a hezkou barvou hlasu. Tomáš Löbl je typově nejpřesnějším mladým romantikem, skvěle mu sedí komická první půle představení a hlasově se mu také nedá nic vytknout, možná by se jen mohl více soustředit na emoce v druhé půli představení, kde jsou skutečně potřeba. Všichni velice dobře tančí a stejně jako Jany si zaslouží obrovský potlesk.

Nela Pocisková a Jan Kříž

Erikové Jan Kříž a Zbyněk Fric jsou taktéž vyrovnaní, Jan Kříž vyniká pěvecky, přičemž mu sedí více první píseň „Valiace sa kamene„, zatímco Zbyněk Fric svůj výkon staví na precizním herectví a více se našel v romantické písni „Čakám ťa láska„. Oba jsou ale „nádherně záporní“ a tají se dech nad jejich tanečním výkonem u „kamenů„. V roli matky jsme viděli Zuzanu Krištofovou-Kolářovou, která nás zaujala naprosto famózním pěveckým výkonem, a Alžbětu Stankovou, jejíž emoční herecký výkon je skutečným skvostem a věříte ji každé slovíčko. Roli dále alternuje Marie Štěchová, na kterou jsme během čtyř viděných představení neměli štěstí. V malé roli otce se alternují Jan Révai a Michal Pleskot, kteří jsou naprosto rovnocennými partnery.

Alžběta Stanková

Juraj Bernáth a Antonín Moravec hrají v „Osmém světadílu“ několik epizodních rolí, které jsou v drtivé většině komediálního rázu. A pokud dotyčné pány znáte, jistě víte, že právě vtip je jejich parketou, takže o nudě či špatném výkonu se nedá hovořit. Teď však jen spíše subjektivně musíme lehce vyzdvihnout Juraje Bernátha, který je celkově vtipnější a přirozenější. V dětské roli malého Jakuba exceluje již jevištně zkušený Filip Antonio (jeho herectví by mohl závidět kdekterý herec), dalšími alternacemi jsou Denis Klát a Adam Damba Bubák.

Velice specifickou částí obsazení je zde pánská company, která prakticky nesleze z jeviště a předvádí výborné pěvecké, herecké i taneční výkony. Představuje především partu Tomášových kamarádů, ve které je každý individuální osobností a bez nich by těžko tento muzikál mohl fungovat. Pro jejich sladěnost by ani nebylo příhodné, kdyby jeden z nich byl výrazně slabší, což se tady naštěstí nestalo. Alternují se Filip Gröger – Tomáš Sloupský, Martin Bačkovský – Petr Šudoma, Petr Novotný – Oldřich Smysl a Peter Veslár – Jan Tenkrát. Každý z nich má svůj moment představení, kde je nenahraditelný, ale za zhlédnuté reprízy jsme si nejvíce oblíbili company ve složení Gröger, Šudoma, Novotný a Tenkrát.

Filip Gröger, Petr Novotný, Peter Veslár, Martin Bačkovský a Tomáš Savka

Dámská company je až na pár replik výhradně taneční a mají často opravdu náročné choreografie. Občas by se však dala vytknout určitá nesladěnost, ale osobně jsem byl i tak ohromen a sladit některé rychlé choreografie mi připadá téměř jako nemožný úkol. Jmenovitě v představení tančí Zuzana Pokorná, Denisa Kubášová, Zuzana Herényiová, Zdeňka Pijanová, Linda Huňáčková, Barbora Danzerová, Gloria Fricová, Eva Miškovičová a Kamila Mottlová.

Petr Novotný a dámská company

Co dodat závěrem? „Osmý světadíl“ není muzikálem bez chyb, určité výhrady však zcela přebíjí originální zpracování nesmrtelných hitů Elánů, dynamická choreografie, vtip i emoce a bravurní výkony všech členů obsazení. „Osmý světadíl“ je poctivý muzikál, který má šanci prorazit v dnešní muzikálové džungli a rozhodně jeho návštěvu můžeme doporučit! 85%

(V případě, že se Vám představení líbilo, doporučujeme také koupi kvalitně nahraného CD, jehož recenzi připravujeme.)

Děkujeme divadlu Kalich za spolupráci a možnost zhlédnout všechny alternace muzikálu!

Roman Tomeš

Michaela Doubravová a Denis Klát

Filip Gröger a jeho vysněná žena

Michaela Doubravová

Zbyněk Fric

Marie Štěchová a Kateřina Steinerová

Tomáš Löbl

Roztančený Tomáš Savka a company

Autorem fotografií je Richard Kocourek /Divadlo Kalich/. Děkujeme za jejich poskytnutí.


Pozvánky a konkurzy
Divadlo Kalich oslaví 15 let velkolepým galakoncertem. Na koho se můžete těšit?
Nosiče
Muzikál ATLANTIDA vychází na CD, herci ho pokřtili v největším mořském akváriu
Praha
Exkluzivně: Příští premiérou Divadla Kalich bude „POMÁDA“, uvidíme ji již v září!
  • Ondřej Doubrava

    Zájemců je dost a paradoxně mi ta anketa každý rok i přes menší počty hlasů (rozhodně by jich mohlo být víc, přijde ze všech naprosto neojobjektivnější, byť míchá činohru s muzikály (ty třeba v anketě Divadelních novin nebo Radoků mají pražádnou šanci na umístění, aspoň že v těch Tháliích mají tu malou kategorii!) a k dobrému umístění patří strašně málo, tak dokáže mapovat to zajímavé, co se za rok stalo. Zároveň je ale pro započítání hlasů potřeba vyplnit co nejvíc položek, takže je opravdu nutné, nebo aspoň dobré přes rok aspoń něco vidět, nejlépe vícero, takže to třeba trochu eliminuje i „sváteční diváky“ a velmi se kontroluje účelové hlasování různých fanklubů, ale podle mě je to jen dobře.


  • Míra

    Video s medley Světadílu http://youtu.be/S9ZQTWhtxCY ;-)


  • lili

    Je to suprový!!! :-))


  • Abigail

    Vydala jsem se podruhé (po delší době) a blbý úsměv mám pořád a pořád mi v hlavě zní Osmý světadíl. K obsazení – nevěřila bych, že může být někdo minimálně tak dobrý jako Tomáš Savka, dnes si nejsem jistá, jestli byl lepší v říjnu on, nebo dnes Tomáš Löbl, zůstává mi rozum stát nad tím, že jsem ho nezaregistrovala dřív a prostě ho v těch B9dnícíh chci vidětuž vím, že budu vybírat účelně jeho termín, prototže dnes v SOmém světadílu byl skvělý, řekla bych, že byl lepší, ale je to pravděpodobně tím delším časovým odstupem, takže jen prostě skvěé dvě alternace. Míša Doubravová – měla bych výtku k tomu, že jí ta výška občas někam uletí, ale moc jí přeju, aby se to srovnalo, protože její podání Jany se mi líbilo moc. Kateřina Steinerová je skvělá herečka, ale jednak je proti ní Míša mnohem výraznější v duetech, kde Kateřina bohužel nebyla moc slyšet, a jednak mi její nevím – přirozenější-ulítlejší-šílenější – způsob herectví v téhle roli sedl víc (jako na Marianu jsem na ni velmi zvědavá). Zbyněk Fric je stejně dobrý jako Honza Kříž, možná mi na tom závěru seděl víc. Pánská company skvělá, dámská company rovněž, Antonín Moravec i Jan Reavi viděni oba dvakrát, pokud se nepletu, takže nemám srovnání, ale dobří. Filip Antonio nezpívá, takže tuhle roli moc posoudit nedovedu, toho prvního chlapce si nevybavím. A pro mě druhé překvapení vvečera – Marie Štěchová – jak je možné, že jsem tenhle hlas dosud nikde neslyšela to netuším – už prvně se mi Jedenácté přikázání líbilo víc v ženském podání než originál, ale dnes to teprve bylo opravdu ono. Ráda bych ji viděla častěji…
    No a jinak – pořád mě rozčilují přestavby – v první polovině výrazně víc. Pořád mě rozčiluje kýčovitě postavený příběh – i když dnes mi o něco méně vadil nápad se nechat zabít (i když ti mafiáni…), ale zase víc nemoc toho dítěte… Dvě scény, které mi prostě nesedí jsou, když rodiče o nemoci Janě říkají a potom, když se otec rozčiluje v nemocnici. Ta první významně víc… U scény s hledáním na globusu mě napadlo, že jí fakt hrabe. Ale významně víc než prvně mě oslovily scény na začátku druhé poloviny – Láska moja (ta byla i prvně skvělá) a potom Kým si sám a Neviem byť sám. Moc pěkné. V první polovině je těch ěkných momentů taky hodně, ale tyhle mě oslovily víc až podruhé… A pořád se mi moc líbí Kaskadér a pořád mě mrzí že Chcel by som ti šepkat (píšu to blbě, omlouvám se) není na CD…
    Takže pro všechny, komu se prvně líbilo, nebojte se jít podruhé – pro mě podruhé možná ještě lepší než prvně… (Možná i proto, že vím co čekat)…


  • o Nele

    to dievca je vazne uzasne a ma skvely hlas.ked som ju videl v neberte nam princeznu tak wow vazne krasa a to nehovorim o fidlikant na streche .inak pekny muzikal a elan mam rad


  • Olynka

    Zdá se, že Tomáš Löbl měl tenhle víkend stejný program jako já, neboť po včerejších Bídnících jsem ho dnes (vlastně už včera), zastihla i v Osmém světadílu.
    Tentokrát jsem do hlediště zasedla ve vyhovujícím zdravotním stavu a tak mě nic nerušilo při sledování představení. Löbl a Steinerová – výborní (jen barva hlasu je pro mě taková málo specifická – v rádiu bych je nepoznala). Filip Antonio – hodně přirozený, fakt talent. Kříž opět úžasně záporný a opět škoda, že toho nezpívá víc.
    Na tomhle muzikálu se mi líbí velké nasazení, které do toho herci dávají. Je tam pár logických a dějových nedotažeností a klišé. Tentokrát mi scéna na dětské hřišti nepřišla až tak pitomá (jiní herci, jiné pojetí). Jedenáste prikázanie ještě lepší než minule. Oproti minulé návštěvě jsem si to trochu víc užívala, některé části mě lépe vtáhly do děje, ale jako celek to pro mě pecka rozhodně není. Kdyby na konci představení herci přidali jednu píseň, jak to bývá zvykem, lidi by zatleskali a šli domů. Standing ovation si totiž podle mě vyslouží vždycky až ta luxusní pařba z notoricky známých hitů, kterou u Osmého světadílu vydávají za děkovačku :o) Hodnotím-li pouze představení, ze sedadla mě to nezvedá.


  • Abigail

    Ten děj mi vadí čím dál víc – respektive děj – debilně napsaná zápletka – umírající dítě a všechno co se s tím pojí (bohatý mefiánovitý přítel, mafie na dálnici atd.)… Navíc mám čím dál víc pocit, že bez několika monologů by se to klidně obešlo – příklad kus monologu před Láska moja a Jana tam má někde podobný – zbytečný a dlouhý a otravný…
    Baví mě, že se dokážou vzájemně stále odbourat (dnes se jim to fakt krásně povedlo) a pořád mě baví ta energie… Jen by to prostě chtělo lepší příběh.
    Btw. shlédla jsem třetí alternaci Tomáše – Roman Tomeš mi přijde herecky nejuvěřitelnější – není to tak fascinujícím způsobem trhlé a švihlé podání – umím si představit, že podobný člověk se dá potkat. Jen v kombinaci s Míšou stejný problém jako kombinace Katka Steinerová-Tomáš Savka – jeden z nich v duetech zanikne… Trochu mě mrzí, že Nela moc nehraje – u nás v Praze, když už chtěla bych srovnat i tyhle alternace, a že mě mrzí, že to nevypadá na to střídání mezirepublikové, to už jsem taky psala….


  • Martin K.

    V sobotu odpoledne jsem si „střihl“ třetí shlédnutí Osmého světadílu. Kromě samotného muzikálu, který mě baví, jsem chtěl také vidět „třetího“ Tomáše, který mi chyběl a tím byl Tomáš Savka. Pokud tedy mohu porovnat všechny tři pány – po pěvecké stránce jsou pro mě vyrovnaní právě Tomáš Savka s Tomášem Löblem; typově mě však nejvíce do této role pasuje Roman Tomeš, který po pěvecké stránce je trochu za klukama, ale kterému se dá – po té herecké stránce fakt uvěřit vše; u Tomášů jsem s tím měl trochu problém. Jako Janu jsem měl vždy Míšu Doubravovou, která si mě získala, takže ostatní dvě představitelky hodnotit nemohu. Jako Erika jsem měl 1x jsem měl Honzu Kříže a 2x Zbyňka Frice; oba pánové skvělí (mě osobně je jen trochu více bližší Zbyněk). Jako matku jsem měl 2x Zuzanu Kolářovou a nyní poprvé Marii Štěchovou; Zuzana výborná, ale po výkonu Marie – písně Jedenáste prikazanie, musím konstatovat, že jsem fakt téměř zíral s otevřenou pusou! Znám ji pouze z televize, takže jsem vůbec netušil, jak je na tom po pěvecké stránce. Nádherná barva hlasu a úžasný rozsah. A musín se poklonit nad jejím výkonem o to více, že byla hlasově indisponována a tak jsem se zpočátku bál, jak moji nejoblíbenější píseň z tohoto muzikálu zvládne a dokázala to se ctí. A poněvadž ji večer čekalo ještě jedno vystoupení, tak má opravdu můj velký obdiv. Kdo ještě Osmý světadíl neviděl, vřele doporučuji!


  • lili

    Osmý světadíl jsem nevštívila včera odpoledne. V hlavních rolích Tomáš Savka – s T. Löblem bych ho vůbec nesrovnávala. Jeho pěvecké kvality jsou hodně ned ostatními zpěváky. Tomáš Löbl má po pěvecké stránce hodně co dohánět. Viděla jsem ho v Dětech ráje a dejme tomu, že Davidovky mu sedí, ale Eláni mají hodně náročnou hudbu a zpěv tak moc vysoko, že jediný kdo to v současné době kvalitně zazpívá je právě Tomáš Savka. Jako Jana včera hrála Katka Steinerová. Bohužel i part Jany je hoodně vysoko. Neumím si vůbec na současné scéně představit někoho, kdo to kvalitně zazpívá. Není to ani Katka. ani Nella, ale ani Míša. Je to prostě pro nějaký přírodní úkaz. Myslím, že o nějaký ten půlton níž by to bylo taky dost a holky se nemusely tolik trápi. Příběh mi narozdíl od jednoho „profesionálního kritika“ od kterého to pak laici opsali a papouškujou, nepřišel vůbec plitký. Dokonce jsem tento příběh zažila na vlastní kůži. Bohužel na rozdíl od muzikálu neskončil tak dobře. Proto vůbec nechápu , jak někdo může napsat, že je to kýč. Jedině snad nějaký nezkušený nebo nevyzrálý puberťák. Takže Osmý světadíl je skvělé dílo a výkony účinkujících jsou naprosto jedinečné. Smekám a děkuji za nádherný dojemný zážitek.


  • Olynka

    lili – v hodnocení je nutné rozlišit motiv (nebo motivy) a potom samotný příběh.

    ZNOVU OPAKUJI, ŽE SILNÝ MOTIV NEZNAMENÁ DOBRÉ DÍLO!!!

    Na smrt nemocné dítě je vždycky srdcervoucí osobní tragédií, pokud je ale ztracené mezi dialogy a scénami ne vždy nenásilně napasovanými na již existující písničky, může se snadno stát kýčem.
    Trialog Tomáše, Jany a Erika, který vede k rozchodu dvou posledně jmenovaných, tak skřípe, až mi trnou zuby. Milosrdní mafiáni, kteří dají zamilovanému bláznovi peníze dopředu, nad tím se mi chce nevěřícně smát a na závěr Tomášův „duch“, to už je fakt vrchol klišé! A to ani nemluvím o plytce naznačené diagnóze, která by určitě tak superinteligentní holce ani náhodou nestačila a té divně nedotažené scéně s nalezením „osmého světadílu“.
    Když budu hodnotit nasazení a nadšení herců a neotřelá aranžmá známých hitovek, dávám jasných 5 hvězdiček. Pokud budu hodnotit příběh, dostanu se s bídou na 3!
    Když všechny nedostatky přehlédnu, tak prostě ne každý je nutně zatížený na dojemnou podívanou. Hlasové dispozice hodnotím vždy pouze z hlediska vlastního vkusu a laického pohledu. Herecký projev zrovna tak.
    Naznačovat, že každý, kdo má jiný názor než vy, je „nezkušený a nevyzrálý puberťák a názor opsal anebo papouškuje cizí“ považuji za zpozdilé a urážlivé.


  • Olynka

    Abych jenom nekritizovala, v OS jsou i velmi dobré momenty – vyděšení rodiče, kteří se upínají k naději, kterou představuje Erik a vůbec jim nedochází, že kvůli záchraně jednoho dítěte, prodávají život a štěstí druhého. Kamarádi, kteří nechápou Tomášovo vzplanutí, ale podrží ho, ať se děje, co se děje. Erik, který žije tak privilegovaný život, že ho ani nenapadne, že by se měl chovat jinak…

    Celkově si ale za svým hodnocením stojím. A standing ovation patří děkovačce, ne příběhu!


  • Tery

    Tak jsem v pátek taky konečně viděla Osmý světadíl. Jsem šťastná, že jsem v Praze konečně viděla propojení herectví, tance, zpěvu a skvělého nasazení.
    Bohužel mi taky trochu vadí zápletka příběhu. Je tam pro mě několik nelogických momentů a nějak mi to prostě nesedlo.
    Celkově ale dílo hodnotím velmi pozitivně. Až na pár momentů je to opravdu výrazně nadprůměrné dílo muzikálové Prahy.
    Písničky jsou neuvěřitelně chytlavé. CD už si pouštím asi po dvacáté!!


  • lili

    Olynka: Stále nechápu, co vám vadí na silném motivu. Příběh by se asi těžko dal vystavit na slabém tématu, i když pravda, někteří kritici by nejraději místo lásky a nenávisti byli rádi za téma nákupu a prodeje, nebo téma cesty do práce a zpět.
    Upoutat diváka v současném světě plném digitálních vymožeností také není jen tak. Pro vás plytké a málo uvěřitelné zápletky právě diváka upoutají jako koneckonců i vás a nenechají ho, aby se nudil. Můžete se smát jak chcete. Možná to byl i záměr tvůrců. Přeci jen je to muzikál a ne realizmus. Možná právě proto lidé chodí do divadla, aby tam viděli něco jiného než je mnohdy dost smutný skutečný život.


  • Abigail

    lili, nemyslím, že bych Vám řekla něco nového, ale třeba Vám další pohled víc osvětlí ten druhý názor, protože já ho taky zastávám – jen tedy já jsem se třeba přenesla od samotné zápletky spíš k jejímu podání – přijde mi, že na ten příběh se podívalo málo očí poté, co vznikl, aby byly vychytané všechny mouchy… Dalo by se to podat smysluplněji, když už tedy autoři chtěli „velký“ děj. – Jak celá záležitost s nemocí, tak postava Erika, tak mafiáni…
    Mně třeba konkrétně hodně vadí právě ty monology, dialogy, trialogy… které mi přijdou nedotažené a leckdy dost kýčovité – příklad je jednak ta rozcházecí scéna, jak psala Olynka – poměrně přitažená za vlasy, potom mi nesedí Tomášův monolog před Láska moja. – Proč tam je? Proč je tak dlouhý? Všechno, co říká, přeci vzápětí zazní v té písni, není potřeba to opakovat dvakrát, divák není tupec, umí číst v textu písně! – Posledně mi přišla i poměrně divná scéna, kdy rodiče oznamují Janě, že je bráška nemocný a proto musí a bla bla bla… – je divná, je hysterická, oni všichni jsou příliš hysteričtí, až tak, že to není uvěřitelné, je to přehrané a nepřirozené (popravdě zrovna tohle může být konkrétním hereckým pojetím, ale nevybavím si, že by to na mě při ostatních podáních působilo výrazně jinak – napadá mě, že někdy je méně více). – I Jana tam někde měla svůj vlastní monolog, který mi přišel dost zbytečný – podobně jako Tomášův. (Lehce mi drásá nervy i představa Osmého světadílu jako bodu, ale prosím, to zvládnu, to patří k ději, k té superchytré studentce.) Co mi ale přišlo uhozené napoprvé i napodruhé atd. úplně maximálně, jsou mafiáni – už ten nápad za nimi jít, můžu říct, že znám ve svém okolí lidi, kteří se při zamilování se umí zbláznit, ale nedokážu si představit, že by to někoho z nich v jakékoli situaci napadlo (a přitom se z toho scénáře nabízí řešení mnohem ale mnohem jednodušší – jen s jinými aktéry/aktérem), to, jak se mafiáni potom chovají, to už ani neřeším… Co mě na tom všem rozčiluje nejvíc je právě ten pocit, že kdyby se na to třeba podívalo víc očí, mohli přijít na způsob, jak stejný motiv a téměř totožnou zápletku podat přesvědčivěji a snesitelněji, ne tak, že prostě chtě nechtě vyznívá jako kýč a kazí tím ostatní dojmy,
    protože výkony jsou skvělé, nenašla jsem nikoho, kdo by se mi nelíbil, což se mi stává zřídka (netvrdím ovšem, že nemám oblíbenější alternace); kamarádi jsou perfektní (pro mě možná fakt nejlepší) – jak obsahově, tak podáním; některé písničky se mi dokonce líbí víc v téhle úpravě, než originál; všichni se pořád hýbou, je to plné energie, ale vždycky, když to začne zářit, to nějaký nesmysl srazí, bohužel… Nebo takhle to alespoň vnímám já. A byla jsem na tom dílu už třikrát a pravděpodobně půjdu znovu, což bych nedělala, kdyby mi to přišlo prostě jen špatné, ale ten příběh moc dobrý není.


  • Martin K.

    Hezky, napsané, Abigail. Já se o ději příběhu ve svém postřehu a komentáři nezmínil; máte pravdu, že některé věci jsou nedoažené a zvláštní, ale i já mám celkový dojem z muzikálu velmi dobrý a při Jedenástém prikazanie mám prostě „zimomravky.“ S lilli nemohu souhlait, ohl. Tomáše Löbla – že by měl po pěvecké stránce co dohánět; jak jsem napsal – nejvíce mi typově do této role sedí Roman Tomeš; po pěvecké stránce oba Tomášově podávají skvělé výkony, ale je to samozřejmě věc názoru a vkusu; pokud však porovnám pěvecký výkon + typovou stránku do této role, spíše se přikláním k Tomáši Löblovi – ale opět říkám; je to jen věc vkusu.


  • Tery

    Ibigail to vystihla skvěle. Se vším naprosto souhlasím. Ještě mě napadá jeden celkem nelogický moment. Tomáš přiběhne do nemocnice na Janou a rodiči, kteří se strachují o život svého dítěte. Tomáš říká, že přišel, protože mu volali, co se stalo. To se mi třeba taky zdálo divné. Kdo mu to mohl volat?


  • Olynka

    Abigail – potlesk!

    lili – nevím jak srozumitelněji to ještě napsat – motiv nedělá dílo!!! Mě nevadí motiv tohoto příběhu, ale jeho špatné využití, které k jeho škodě vyznívá klišovitě. Příběh nemusí mít nijak silný motiv a přitom může být perfektně vystavěný a dokonale vygradovaný. Špatně vystavěný příběh, s nelogičnostmi a nedotaženostmi nezachrání ani deset sebesilnějších motivů!

    Tery – máte pravdu, to v té scéně v nemocnici mi nedocvaklo – kdo mu volal a proč?


  • Olynka

    Abigail – …(a přitom se z toho scénáře nabízí řešení mnohem ale mnohem jednodušší – jen s jinými aktéry/aktérem)…

    Jaké?


  • Abigail

    Olynko, tak to bylo jen na okraj – co tak napadlo mě, jak lépe to řešit – respektive, že mě něco napadlo… já nejsem scénárista, ani nic podobného, takže to není relevantní – nicméně, čistě z mého pohledu je zoufale nevyužitá postava Erika, jak ohledně toho vztahu s Janou, tak ohledně toho, jak je „bohatý a mocný“… (S obojím by se dalo pracovat, či toho využít, ale jak říkám, nejsem žádný autor ani scénárista, a nechci tu vytvářet nějaké „mega-teorie“ jak příběh upravit – i když přiznávám, že mě jedna varianta napadla ;-))


  • Olynka

    Abigail – No, to mě právě zajímá :o)


  • BeaHaydee

    Ak sa môžem zapojiť do debaty, mne trošku nedomyslený prišiel záver – áno, super, chlapca zachránili, ale to už nepovedali, koľko ľudí kvôli tomu zomrelo na diaľnici – a možno tiež nejaké dieťa. Tiež milosrdní mafiáni, no neviem… Ale inak bol muzikál výborný, na tom sa zhodneme asi skoro všetci :)


  • Tery

    BeaHaydee: Tak to mi přesně taky vrtá hlavou. Je sice hezké riskovat svůj život, aby byl zachráněn někdo jiný. Ale Tomáš vystavuje stejnému nebezpečí všechny ostatní lidi v autech. A ti s tím mají dělat co?
    Ať se nad tím víc a víc zamýšlím, nacházím spoustu prapodivných momentů. Je to hrozná škoda, protože muzikál je to skvělý. Děj mohl být klidně méně srdcervoucí a jednoduší. Ne, že bych tento příběh nebyla schopná pobrat, ale prostě mi nesedl, není vyladěný a většinou, když jsem začínala být z tohoto muzikálu nadšená, sesadil to právě děj zbytečně dolů.
    Díky bohu za ten závěrečný přídavek, protože během něho na vše zapomente a jen se bavíte :)


  • Olynka

    BeaHaydee – :o) hitovky od Elánu nechytnou je zapřísáhlého morouse, obzvlášť, když některé předělávky jsou živější a chytlavější, než originál :o)


  • Líba

    Mně se písničky Elánů nikdy nějak extra nelíbily… Až po shlédnutí Osmého světadílu mě chytly a líbí se mi v podání účinkujících z muzikálu víc než v originále.:-)


  • Olynka

    Líba – mám to podobně, nejsem skalní fanoušek, ale jde i trochu o nostalgii. V novém podání jsou skvělé a navíc to všechny účinkující viditelně strašně baví.


  • Terka

    Dobrý den,nevíte někdo kdo bude hrát 22.4.2012 od 14.30 v muzikálu Osmý světadíl?Předem děkuji ta odpověď


  • Tery

    Terka: Podle stránek divadla Kalich: Steinerová, Savka, Fric, Kolářová, Pleskot, Moravec, Šudoma, Novotný, Tenkrát, Sloupský, Danzerová, Pijanová, Pokorná, Fricová


  • Terka

    Tery:a to nějak zjišťuješ přes stránky?to si tam registrovaná?nebo je to někde vidět jen tak?



  • Tery

    Terka: Na stránkách divadla se stačí zaregistrovat a po přihlášení se vpravo objeví kolonka obsazení :)


  • Terka

    děkuji


  • Lea

    Chtěla jsem se zeptat, jak dlouhé je přibližně představení i s přestávkou?


  • Míra

    Leo, vyčleňte si tři hodiny. Není to zrovna krátké představení. ;-)


  • Lea

    Míro, moc děkuju :)


  • Briseis

    V pondělí jsem byla potřetí na OS a musím říct, že ze všech tří Jan se mi překvapivě nejvíce líbila Katka Steinerová. Sice není tak super tanečnice jako Nela, ale je mi bližší její barva hlasu a úžasně hraje. Michaele to občas ujede a její hlas mě nikdy přiliš neoslovil.
    Jako Tomáše jsem měla už potřetí Tomáše Savku – chtěla bych už konečně někoho jiného :D, ale jen abych mohla porovnat, jinak Tomáš je v té roli perfektní – sedí mu to víc, než cokoliv předtím a více než Robin Hood (na toto říkám nepatrné „bohužel“)
    Zbyněk Fric je jiný Erik než Honza Kříž – Honza je fakt mega zlý od začátku, u Zbyňka víc věřím té romantické písni, Honza je lepší v „kamenech“.
    No a matku hrála Marie Štěchová – pro mě velké překvapení, skutečně měla slzy v očích, byla skvělá, pro mě i lepší než Zuzana Kolářová.
    Company jako vždy úžasná, Honzík Tenkrát je mým velkým oblíbencem. Je moc roztomilý, umí být kluk v kšiltovce a i seriozní Horacio v Hamletovi.
    Jinak s pomocí pár ochotných lidí jsem mohla přímo během představení díky company (a jmenovitě díky Oldřichu Smyslovi :)) realizovat jedno překvapení pro kamarádku, kterou jsem tam vzala místo rozlučky se svobodou – bude se za měsíc vdávat. Ukázalo se, jak skvělé nápady účinkující mají a jak umí improvizovat. Za to děkuji celému Kalichu, že tam krásně vychází vstříc divákům a že spokojený divák je pro mě to nejdůležitější. :)


  • Briseis

    Nabízím lístek za OS na pátek. Myslela jsem, že budou Eláni a nepřijedou. Prosím pište na andrea_u@centrum.cz, pokud máte o lístek zájem. Je to do druhé řady. Díky.


  • Adam

    to Briseis :

    Katka podle mě zpívá ze všech nejhůře a tanec také moc nezvládá.


« Starší komentáře