Recenze: Divadlo Kalich našlo svůj „Osmý světadíl“

Tomáš Löbl a Kateřina Steinerová

První premiérový týden uvádění muzikálu „Osmý světadíl“ je za námi! Nový muzikál Divadla Kalich v režii a choreografii Jána Ďurovčíka s největšími hity skupiny Elán sklidil na premiéře i ostatních reprízách nebývalé ovace a po delší době můžeme na pražské scéně vidět poctivé muzikálové dílo, které vyniká originalitou, energií a nasazením všech členů týmu. Přinášíme vám obsáhlou recenzi, včetně zhodnocení všech alternací!

Závěr "Stužkové" v čele s Tomášem Savkou a Jurajem Bernáthem

Základním stavebním kamenem „Osmého světadílu“ jsou pochopitelně nesmrtelné hity Elánů, které Ján Ďurovčík, Boris Filan a Peter Pavlac zručně zapracovali do muzikálového libreta. Písně jsou vsazeny do děje velice nenásilně a nejednou vykouzlí úsměv na tváři již při prvních tónech. Samotný příběh sice neoplývá velkou originalitou (a je v podstatě jedno velké klišé), jedná se o dojímavý epos o lásce a obětích pro ni, ale je velice dobře proložen vtipem, který není vnucovaný pomocí komických dvojic či podobných zlozvyků české scény. V obecné rovině platí, že první půlka je spíše komická, naladěna více do pozitivna a v druhé se odehrává převážně dramatický příběh, ale i ten je zlehčován občasným humorem. Na vážnosti to však neubere a nejeden divák na konci obou půlek uroní slzu.

Muzikál patří do v současnosti velice oblíbeného žánru hitmuzikálu, který má určitá specifika. Jedním z nich je i nutné proložení hudebních čísel činohrou, aby se právě notoricky známé písně staly součástí uceleného děje. Činohra zde tvoří značnou část představení, otázkou je, zda na to bylo muzikálové obsazení připraveno. Ján Ďurovčík vedl herce k přirozenému civilnímu projevu, při vypjatých scénách stejně herci sklouzávají do přehrávání a přílišných emocí, jejichž výsledkem je neuvěřitelnost dané situace. Mnohem lépe se hercům pracuje s emocemi v písních, proto hodnotíme hudební čísla mnohem lépe, než průměrné činoherní výstupy.

"Valiaca sa kamene" - Nela Pocisková a Jan Kříž

A právě hudební čísla dělají svou originalitou, energií a řemeslně dobrou prací z „Osmého světadílu“ jeden z nejlepších muzikálů na naší scéně. Písně Elánů jsou velice dobře přepracované do duetů či sborových scén, často slýcháváme dvojhlasy, které v originálech nezazní a písním přidají na atraktivitě. Dočkáme se i zcela originálních předělávek, jako například hraní na nádobí při písni „Stužková“ nebo a cappella zpívanou píseň „Chcel by som ti šepkať„. Celkem v představení zazní 19 písní Elánů, z toho dvě jsou úplné novinky, napsané přímo pro „Osmý světadíl“. První z nich je sólová árie hlavní ženské hrdinky Jany „Len kým tu si„, která muzikál reprezentuje jako rádiový singl. Tato nádherná emočně hluboká lyrická skladba s neuvěřitelnými výškami nenechá chladným žádného diváka! Druhou novou písní je „Zajtra„, v podstatě jediná epická píseň v muzikálu, která posouvá děj dále a zpívají ji všechny postavy z muzikálu. Jako jediná nemá hitový potenciál a při cestě z divadla si ji těžko budete zpívat, ale do celkového kontextu představení i tvorby Elánů se výborně hodí.

Nela Pocisková a Roman Tomeš

Hudební čísla kromě samotných písní vynikají výbornou choreografií Jána Ďurovčíka, který opět vytáhl z účinkujících maximum! A tančí opravdu každý, především trojice hlavních hrdinů vede několik tanečních čísel, která jsou skutečně nadprůměrná. Vynikající je také práce se světlem a prostorem. Dokonalým příkladem je jedna ze závěrečných scén „Kaskadér„, která kombinuje dramatický děj (který se navíc odehrává na více místech zároveň!), výborné zakomponování známé písně, dynamickou choreografii a efektní nasvícení. Inscenačně originální a dynamickou písní je například také „Vymyslená“ nebo celá scéna v obchodním centru, která kombinuje hned tři písně. I přes počáteční problémy na předpremiérách se podařilo vyladit zvuk, který taktéž zní velice dobře a dá tak vyniknout novým aranžím písní.

Videoukázka z muzikálu „Osmý světadíl“ (Stužková)

Kamera a úprava – Radek Janda

Scénografie Martina Černého je tentokrát jednoduchá a skládá se v podstatě jen ze tří panelů obsypaných LED žárovkami, které se dle potřeby rozsvěcují a mění barvy. Ostatní kulisy jsou pouze náznakové, o to víc zaráží dlouhé přestavby mezi scénami, zvláště pak v první půli muzikálu ničí celistvost děje a o přestávce se stávají jedním z témat o dojmech z představení. Prostor divadla Kalich sice díky absenci provaziště a bočního jeviště rychlé přestavby neumožňuje, příště by se s tím však dopředu počítat a vyvarovat se zatmívačkám s přestavbami (a i „Osmý světadíl“ ukazuje v několika momentech, že přestavby mohou být i plynulé, viz. obchodní centrum nebo Erikův klub).

Michaela Doubravová a company

I přes výše napsané výtky je především díky nasazení režiséra, choreografa, autora scénáře a světelného designu Jána Ďurovčíka muzikál „Osmý světadíl“ jedním z inscenačně nejlepších za poslední roky. Vše je propracováno a promyšleno do detailů, od vedení herců až po každý pohyb kuželu světla, a právě ona režijní preciznost se na naší scéně často nevidí. Ďurovčík v divadle Kalich opět vytvořil dynamický moderní muzikál, na kterém si jistě každý najde to své.

Co ale tento muzikál dělá skutečným muzikálem, to jsou výkony umělců na jevišti. Již při konkurzu se na uchazeče kladly vysoké nároky a skutečně, kdo neuměl zpívat, tančit a hrát, neměl šanci. Proto můžeme s radostí říci, že v tomto muzikálu neexistuje špatná alternace, každý do své role vkládá maximální úsilí a z každého sálá energie a nadšení pro divadlo. Nelze tentokrát objektivně říci, kdo je lepší a kdo ne. Tady si každý musí subjektivně zvolit toho umělce, který mu bude nejsympatičtější svým projevem a pojetím role. Ještě jednou ale musíme zopakovat, že nelze narazit na špatnou alternaci!

Tomáš Löbl a Kateřina Steinerová

Nejtěžší a největší rolí je Jana, mladá studentka „Matfyzu“. Alternují ji Nela Pocisková, Michaela Doubravová a Kateřina Steinerová. Každá herecky i pěvecky podává Janu trochu odlišným způsobem, ale jedno provedení zde vyniká. Je to právě Nela Pocisková, která díky svému hlasu a hereckým zkušenostem odehraje na jevišti výkon hodný zahraničních scén. Tato role přesně sedí jejímu hlasovému rozsahu, výborně se realizuje i v tanci a přirozené herectví a vložené emoce z ní udělaly hvězdu premiéry i následné afterparty. „Len kým tu si“ je v jejím podání skutečným skvostem. Tím však nelze tvrdit, že její kolegyně jsou špatné, to v žádném případě! Jejich výkony jsou taktéž na vysoké úrovni (v muzikálové Praze obrovský nadprůměr), zvláště s přihlédnutím k faktu, že pro Michaelu Doubravovou i Kateřinu Steinerovou jsou to první velké muzikálové role. Po nasbírání cenných zkušeností a jistoty v hlase i projevu z nich budou vynikající muzikálové herečky, o které by měl stát každý producent. Potlesk ve stoje si zaslouží každá z nich, protože zvládnout roli takového rozsahu je obrovská výzva, a všechny tři potvrdily, že na to mají!

Nela Pocisková

Role mladého lehce ztřeštěného a romantického Tomáše je naprosto vyrovnaná a každá alternace přichází s něčím svým. Premiérový Tomáš Savka vládne především svým silným hlasem, do kterého umí vložit potřebné emoce. Pro Romana Tomeše je Tomáš první velkou muzikálovou rolí a popral se s ní skutečně velice dobře, zaujal nás především výbornným přirozeným herectvím, emocemi a hezkou barvou hlasu. Tomáš Löbl je typově nejpřesnějším mladým romantikem, skvěle mu sedí komická první půle představení a hlasově se mu také nedá nic vytknout, možná by se jen mohl více soustředit na emoce v druhé půli představení, kde jsou skutečně potřeba. Všichni velice dobře tančí a stejně jako Jany si zaslouží obrovský potlesk.

Nela Pocisková a Jan Kříž

Erikové Jan Kříž a Zbyněk Fric jsou taktéž vyrovnaní, Jan Kříž vyniká pěvecky, přičemž mu sedí více první píseň „Valiace sa kamene„, zatímco Zbyněk Fric svůj výkon staví na precizním herectví a více se našel v romantické písni „Čakám ťa láska„. Oba jsou ale „nádherně záporní“ a tají se dech nad jejich tanečním výkonem u „kamenů„. V roli matky jsme viděli Zuzanu Krištofovou-Kolářovou, která nás zaujala naprosto famózním pěveckým výkonem, a Alžbětu Stankovou, jejíž emoční herecký výkon je skutečným skvostem a věříte ji každé slovíčko. Roli dále alternuje Marie Štěchová, na kterou jsme během čtyř viděných představení neměli štěstí. V malé roli otce se alternují Jan Révai a Michal Pleskot, kteří jsou naprosto rovnocennými partnery.

Alžběta Stanková

Juraj Bernáth a Antonín Moravec hrají v „Osmém světadílu“ několik epizodních rolí, které jsou v drtivé většině komediálního rázu. A pokud dotyčné pány znáte, jistě víte, že právě vtip je jejich parketou, takže o nudě či špatném výkonu se nedá hovořit. Teď však jen spíše subjektivně musíme lehce vyzdvihnout Juraje Bernátha, který je celkově vtipnější a přirozenější. V dětské roli malého Jakuba exceluje již jevištně zkušený Filip Antonio (jeho herectví by mohl závidět kdekterý herec), dalšími alternacemi jsou Denis Klát a Adam Damba Bubák.

Velice specifickou částí obsazení je zde pánská company, která prakticky nesleze z jeviště a předvádí výborné pěvecké, herecké i taneční výkony. Představuje především partu Tomášových kamarádů, ve které je každý individuální osobností a bez nich by těžko tento muzikál mohl fungovat. Pro jejich sladěnost by ani nebylo příhodné, kdyby jeden z nich byl výrazně slabší, což se tady naštěstí nestalo. Alternují se Filip Gröger – Tomáš Sloupský, Martin Bačkovský – Petr Šudoma, Petr Novotný – Oldřich Smysl a Peter Veslár – Jan Tenkrát. Každý z nich má svůj moment představení, kde je nenahraditelný, ale za zhlédnuté reprízy jsme si nejvíce oblíbili company ve složení Gröger, Šudoma, Novotný a Tenkrát.

Filip Gröger, Petr Novotný, Peter Veslár, Martin Bačkovský a Tomáš Savka

Dámská company je až na pár replik výhradně taneční a mají často opravdu náročné choreografie. Občas by se však dala vytknout určitá nesladěnost, ale osobně jsem byl i tak ohromen a sladit některé rychlé choreografie mi připadá téměř jako nemožný úkol. Jmenovitě v představení tančí Zuzana Pokorná, Denisa Kubášová, Zuzana Herényiová, Zdeňka Pijanová, Linda Huňáčková, Barbora Danzerová, Gloria Fricová, Eva Miškovičová a Kamila Mottlová.

Petr Novotný a dámská company

Co dodat závěrem? „Osmý světadíl“ není muzikálem bez chyb, určité výhrady však zcela přebíjí originální zpracování nesmrtelných hitů Elánů, dynamická choreografie, vtip i emoce a bravurní výkony všech členů obsazení. „Osmý světadíl“ je poctivý muzikál, který má šanci prorazit v dnešní muzikálové džungli a rozhodně jeho návštěvu můžeme doporučit! 85%

(V případě, že se Vám představení líbilo, doporučujeme také koupi kvalitně nahraného CD, jehož recenzi připravujeme.)

Děkujeme divadlu Kalich za spolupráci a možnost zhlédnout všechny alternace muzikálu!

Roman Tomeš
Michaela Doubravová a Denis Klát
Filip Gröger a jeho vysněná žena
Michaela Doubravová
Zbyněk Fric
Marie Štěchová a Kateřina Steinerová
Tomáš Löbl
Roztančený Tomáš Savka a company

Autorem fotografií je Richard Kocourek /Divadlo Kalich/. Děkujeme za jejich poskytnutí.


137 komentářů