Archiv

Praha žije muzikálem a velmi jí to prospívá


Českou republiku zasáhla muzikálová horečka stejně jako v 90. letech 20. století jiné země světa. Všechno to začalo před deseti lety, kdy na scéně pražského vinohradského divadla producent A. Novák uvedl nejúspěšnější světový muzikál všech dob – Bídníci. Byla to skvělá inscenace se skvělými výkony. Událost nejen roku 1992. Bomba, která by byla bombou i dnes. A pak v pravidelném sledu následovaly další muzikály – mimo jiné West Side Story, Jesus Christ Superstar, Klec bláznů, Někdo to rád horké, Evita, Vlasy a mnohé další. O Praze se začalo psát a mluvit jako o středoevropské Broadwayi a zdálo se, že se Česká republika zařadí k takovým kontinentálním muzikálovým velmocím jako jsou Německo, Holandsko nebo Rakousko. Bohužel se tak nestalo. Proč? Česká muzikálová díla vytlačila světové muzikály prověřené časem i miliony diváků po celém světě. Vznikl prostě český muzikál, který se tím světovým nechal inspirovat, rád by se mezi světové zařadil a který českého diváka před světovým muzikálem raději ochraňuje, jen aby probůh nemohl srovnávat. Nebýt ovšem českých muzikálů, český střední proud 90. let by zašel na úbytě a neměl žádný výrazný melodický hit, který vám vleze do hlavy a hned tak ji neopustí… My jsme se dnes nechaly zlákat muzikálovou horečkou divadel seriálových, (v Praze se jich dnes hraje 12, na newyorské Broadwayi 18) která své muzikály uvádějí den po dni, měsíc po měsíci, rok po roce… Prostě muzikálům, které se v Praze hrají, diváci na ně chodí a muzikálové produkce na nich zatím neprodělávají…

Monte Cristo

Monte Cristo

Muzikál Monte Cristo se hraje v Kongresovém centru a vytvořil ho stejný tým, který se podepsal pod veleúspěšného Draculu – K. Svoboda, Z. Borovec, R. Hes. Pokud jste se rozhodli tenhle muzikál navštívit, nemusíte znát román A. Dumase, na jehož motivy vznikl. Rozhodně ale investujte do ne zrovna laciného programu, protože jinak jen těžko budete vědět, která bije. A postava Času, skvěle ztvárňovaná Yemim A. D. z hitparády televize Nova Eso nebo J. Kolvou, vám v tom přes úsilí tvůrců jen těžko pomůže. Dost možná, že se ale v ději orientovat vůbec nebudete muset. Tahle bombastická muzikálová romantická podívaná pro celou rodinu by slavila určitě úspěch kdekoli na světě, kde žánr zvaný muzikál domestikoval. V České republice neznalost tohoto díla, které vám nedá vydechnout, málem společensky deklasuje na pracovišti, na rodinné party i v domově důchodců. Ohromí vás nádherné kostýmy otce a syna Pištěkových, nápaditá režie J. Bednárika nebo scéna D. Dvořáka. Ohromí i příjezd lodi Faraon, jejíž part nazpívala operní diva E. Urbanová, na vodní hladinu o rozměrech téměř 100 m2 nebo plejáda hvězd v hlavních rolích, jimž vévodí J. Korn a H. Křížková. Skvělé jsou ovšem všechny alternace hlavních rolích. V muzikálu Monte Cristo je toho na diváky nachystáno prostě tolik, že si ani neuvědomí, že K. Svoboda už napsal lepší a lépe zapamatovatelné hity (zatím své muzikály nezaplňuje svými kdysi úspěšnými písněmi, jak jsme toho čím dál častěji svědky v zahraničí) , a R. Hes kdysi pro UNO udělal objevnější a nápaditější choreografie. O tomhle muzikálu se prostě ví, mluví, chodí se na něj. Přesto mu chybí něco, co z velkolepé podívané učiní nezapomenutelný zážitek. Uvědomují si to i jeho tvůrci. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že se nám Dracula znovu chystá vysávat krev? Otázkou jen zůstává, zda o remake úspěšného kultu bude ještě zájem.

V mnohém se Monte Cristovi podobá letos uvedený muzikál Kleopatra týmu M. David – otec a dcera Borovcovi – L. Fanánek Hagen v režii F. Renče. Je to skvěle zabalené spotřební zboží, kterému nechybí řada silných melodických motivů v čele s lehce zapamatovatelnými a rozhlasem tudíž řádně obehrávanými písněmi Teď královnou jsem já a Velká píseň o Nilu, hvězdami v hlavních rolích (B. Basiková, I. Csáková, M. Absolonová) a neprávem opomíjenými jmény jako R. Fišarová, T. Trapl, M. Pošta, Z. Fric, L. Semelka nebo T. Slouková.

Kleopatra

Kleopatra

Nepřehlédnutelné v Kleopatře jsou nádherné kostýmy J. Kocmana, nápaditá choreografie L. Berana a taneční výkony K. Strykové a A. Šeďové v dvojroli Hada a Zlatého ptáka, půvabná tvářička Slovenky Z. Norrisové, velkolepá digitální animace starověkého Říma a Egypta s věčnými pyramidami a Nilem i mluvené vstupy božstev Isis a Jupitera. K těm se nechali zlákat herci zvučných jmen jako V. Brabec, D. Kolářová nebo J. Švandová. I tady se ale potvrdilo, že kdykoli umělci sleví ze svého vkusu, publikum to náležitě ocení. Dvojsmyslným vtípkům a narážkám se dostává potlesku na otevřené scéně. A co s názory, že Kleopatra je kýč kýčů a M. David vykrádá sám sebe? Každý úspěšný muzikál je svého druhu kýč (a víme vlastně co to kýč je?) a E. John je ve svých muzikálech Aida a Lví král také k rozpoznání. Melodici múzami políbení se prostě prosadí všude. V pražském Divadle Broadway nebo na skutečné Broadwayi.

Nechce se tomu věřit, ale muzikál Pomáda, který se hraje na pražském Výstavišti s naprosto jedinečnými českými texty E. Krečmara, oslavil v loňském roce třicáté narozeniny a je vlastně jediným muzikálem made in USA, který je v Praze momentálně k vidění. Většina z nás má asi v paměti slavný stejnojmenný film z roku 1978, který se stal nejúspěšnějším filmovým muzikálem všech dob. Pomáda má po několikáté změně producentů skvělý soubor (mohl by být ale ještě lepší) , který exceluje především v tanečních scénách a číslech. Pomáda dýchá mládím, časem prvních lásek i průšvihů a snad proto je muzikálem pro náctileté i jejich prarodiče.

Hamlet

Hamlet

Muzikál Hamlet na motivy stejnojmenného dramatu W. Shakespeara napsal pro divadlo Kalich zpěvák a muzikant J. Ledecký. Kdo by čekal, že Ledeckého muzikálový debut bude ve stylu jeho hitů Na ptáky jsme krátký, Sliby se maj´ plnit o vánocích nebo Pěkná, pěkná, pěkná bude překvapen, jak výrazný a osobitý skladatel z Ledeckého vyrostl. Ledeckého Hamlet se už v koncertní podobě hrál i za velkou louží. V rodišti muzikálu. V USA. Režisér představení Z. Troška navíc uvažuje, že natočí i filmového Hamleta a právem se obává, že v případě obsazení hlavních rolí, se bude muset losovat. Všechny alternace jsou tu totiž skvělé a obsazení s několika Slováky přímo hvězdné: J. Ledecký, J. Vojtek, P. Kolář, P. Pečený, P. Zedníček, A. Hryc, O. Hejma, J. Laufer, T. Málková, bratři Tesaříkové, Dasha, P. Janů, Z. Studénková, S. Sklovská, D. Kollár, J. Gajdoš, T. Trapl a B. Josef. V Hamletovi se skutečně pracuje se vzácně pěvecky, herecky a tanečně vyrovnaným souborem a zajímavé je i využití točny na jednoduché ponuré scéně, která poselství díla jen umocňuje. Z duetu bratří Tesaříkových Celej život kopu si hrob se stal celorepublikový hit, P. Janů, Z. Studenková i S. Sklovská si skvostnou árií Nevěrná obohatily svůj stylově rozsáhlý repertoár a mladičká Dasha dostala rolí Ofélie prostor k tomu, aby ukázala, jak velkým talentem disponuje. Dasha úspěšně absolvovala konkurs do berlínského muzikálu Excalibur, z jehož realizace ke zpěvaččině škodě sešlo. Jinak by Dashe klečel u kolenou celý Berlín a ne jen divadlo Kalich a GOJA Music Hall, ve které hraje Dasha hlavní roli ve zdařilém muzikálu Z. Bartáka, M. Novotného a M. Prostějovského na motivy V. Janečkové a J. Turnovské pro rodiče s dětmi Popelka. V tomhle milém a nenáročném dílku s vpravdě pohádkovou výpravou se daří i skladatelově synovi Danielovi v roli prince, H. Janků, M. Dolinové, J. Přeučilovi, P. Štepánkovi nebo J. Štědroňovi.

Krysař

Krysař

V březnu letošního roku se Praha v divadle Kalich dočkala druhého uvedení kultovního muzikálu D. Landy Krysař. Pro tenhle dirty muzikál je charakteristická jednoduchá a místy příliš monotónní hudba, která je ovšem scénicky mimořádně působivá. Podobně jako dirty choreografie D. Smithse. A jednotlivé výkony? Daří se J. Olachové, J. Vaculíkové, F. Blažkovi, I. Vodochodskému, M. Maděričovi a především pak P. Janů, jejíž Štěpánovka by skvělé muzikálové zpěvačce a herečce, ve kterou Janů rozhodně vyrostla, měla přinést Cenu Thálie v oboru muzikál. Omylem Krysaře jsou ovšem zcela zbytečné a nefunkční role Stínů, které autor připsal s myšlenkou na uplatnění bratrů Tesaříkových (jsou skvělí v rolích vrahů) , a s myšlenkou producentů na větší zisk obsazením V. Čecha do role Osudu. Krysař je natolik dobrý muzikál, že by si vystačil i bez mediálně známých tváří.

Johanka

Johanka

Za muzikál Johanka z Arku v divadle TaFantastika si jeho tvůrci v čele se scénáristou J. Hubačem, skladatelem O. Soukupem, textařkou G. Osvaldovou a režisérem J. Bednárikem zaslouží „muzikálové absolutorium“. Příběh pasačky ovcí z poloviny 15. století, která bránila rodnou Francii před Angličany a nakonec byla svými blízkými, které před nepřítelem zachránila, zrazena, je zpracován s takovou pietou a tak aktuálně, až to bere dech. Johanka z tohoto muzikálu je jednou z nás a její osud může každého z nás potkat i v běžném životě. Snad proto se s jejím osudem můžeme lehce ztotožnit a přijmout ho za svůj. Svou životní roli hraje v muzikálu V. Marek, člen pražského Divadla Na zábradlí, a nepřehlédnutelní a nepřeslechnutelní jsou i ostatní – La Hire K. Střihavky (s hitem Ty jsi ten déšť) nebo Raimond P. Muka a B. Matuše (se skvostnou baladou Proklínám) .
Pokud se vám náhodou stane, že hlavní roli nebude hrát a zpívat L. Bílá, které byl tenhle muzikál ušit na míru, ani neprávem opomíjená a nedoceněná B. Basiková, nezoufejte. Zpěvačka M. Čechová se jim rozhodně vyrovná a v jejím případě se dá hovořit o tom, že se českému muzikálu zrodila nová hvězda. Cenu Thálie si za Johanku odnesla L. Bílá, jejíž interpretace Johančiných písní jako Nebe to ví, Most přes minulost nebo Spáso duše mé, patří k tomu nejlepšímu, co se v české pop music na sklonku 20. století urodilo. Kdyby ovšem v běžném životě vítězila spravedlnost, o kterou Johanka v muzikálu svádí boj na život a na smrt, Cenu Thálie by získaly i obě alternatky L. Bílé – B. Basiková a M. Čechová. L. Šoralovou jsem jako Johanku neviděl a tudíž nemohu soudit.

Muzikál A. Lloyd Webbera a D. Blacka Líp se loučí v neděli je uměleckou satisfakcí pro zpěvačku M. Kubišovou, která konečně dokázala – i díky skvostnému překladu hodnému skutečného básníka, jakým P. Vrba bezesporu je – že umí víc než Modlitbu pro Martu nebo televizní pořad na záchranu němých tváří Chcete mě? a že taky na víc má. Jen pro ni najít vhodnou muzikálovou roli. Právem získala Cenu Thálie. Škoda jen, že se tenhle muzikálový skvost hraje jen v miniaturním divadélku Ungelt.

Brouci

Brouci

Na muzikál Brouci (Evangelium podle Beatles) , ve kterém exceluje slovenská revivalová skupina The Backwards (vítěz světové soutěže Beatles revival kapel v New Yorku roku 1998) , se pochopitelně chodí hlavně kvůli nesmrtelné hudbě Beatles. A tak v hledišti vidíme převážně pamětníky, kteří sem přišli převážně z nostalgie. Za vzpomínkami na mládí a na první lásky. Přesto je tohle dílo, které má oproti jiným produkcím eso v rukávu právě v hudbě čtyř kluků z Liverpoolu, víc než jen pouhou hudební revue s písněmi nejslavnější světové skupiny všech dob. Pro náctileté, pro které jsou Beatles hudbou jejich prarodičů a rodičů, je průvodcem po pro dnešní teenagery tak vzdáleném světě Beatles. A v tom lze vidět největší přínos Brouků, kteří ani minutu nenudí a jsou mezi v Praze uváděnými muzikály naprosto ojedinělým dílem. Návštěva tohohle muzikálu by proto měla být povinná pro studenty středních škol a odborných učilišť, kteří možná po shlédnutí Brouků pochopí, v čem tkvělo kouzlo Beatles a vlastně celých 60. let 20. století. J. Langmajer a J. Novotný se skvěle zhostili role J. Lennona a jejich Lennovi lze věřit v dialozích se Smrtí – Sněhurkou každé slovo, každý pohled. Milým překvapením jsou výkony taneční company v čele s K. Strykovou v choreografii L. Berana, scéna J. Zavarského a obzvláště herecký výkon L. Kandy v roli homosexuálního manažera Beatles B. Epsteina. O tomhle mladém talentu jistě ještě ve světě muzikálu hodně uslyšíme.

Kdo by neznal náš první filmový muzikál Starci na chmelu režiséra L. Rychmana z roku 1964. Muzikál plný krásných písniček J. Maláska, J. Bažanta, V. Hály a V. Blažka. Režisérovi stejnojmenného jevištního muzikálu P. Kracíkovi, který se hraje v divadle Milenium, se podařilo najít paralelu mezi 60. léty a současností a přenést úspěšný filmový muzikál na divadelní scénu, což není zvykem ani v zahraničí. Obvykle totiž na základě úspěšného scénického muzikálu vzniká muzikál filmový. Víc jak sto repríz „příběhu, co tak divně začíná“ oslovilo i dnešní teenagery a „muzikál se na trati rozhodně neztratil“. Napomohla k tomu skvělá choreografie I. Kubicové i herecké, pěvecké a taneční výkony M. Kozelky a Z. Frice. Tyhle dvě superstar muzikálu ale nezastiňují ostatní účinkující, mezi nimiž vyniká především L. Vondráčková, L. Stránská nebo P. Brychta. Dokonce ani hvězdy, kterých má produkce Starců na chmelu k dispozici víc než dost – I. Chýlkovou, J. Švandovou, J. Asterovou, J. Obermaierovou, E. Holubovou, J. Smutnou nebo B. Klepla, V. Sloupa nebo R. Hrušínského.

P. Janda v jednom rozhovoru nedávno prohlásil, že neposlouchá českou hudbu kvůli tomu, jak je nekvalitní. Své hudbě ale věří natolik, že se spolu se spisovatelkou I. Hercíkovou pustil do scénáře k muzikálu Olympic Live! aneb Jak se lítá vzhůru…, který se hraje v Divadle TaFantastika. Důvěra ve vlastní tvorbu se Jandovi vyplatila. Muzikál o osudech kapely, které 40 let šéfuje, má tah a švih, vtip a nadhled. A tak nezbývá než znovu poděkovat Olympicu za to, že byl, je a bude. Škoda jen, že se P. Janda nerozhodl pospojovat texty dvorních textařů Olympicu (např. P. Vrby nebo Z. Rytíře) a vytvořit z nich nový příběh, jak se to podařilo chlapcům z Abby v muzikálu Mamma Mia! Písně Olympicu by na to měly a to by se pak teprve lítalo vzhůru!

Romeo a Julie

Romeo a Julie

Skladatel, textař a libretista Jiří Bareš zatím hledá ve světě muzikálu onu nezbytnou kapičku muzikálového štěstíčka. K uvedení nesmrtelného shakespearovského příběhu Romeo a Julie v muzikálový život se sešli ostřílení muzikáloví borci, tvůrci dnes už legendárního nastudování Jesus Christ Superstar, režisér P. Novotný a scénograf a výtvarník kostýmů M. Tchernaev. Vsadili na neokoukané mladé tváře, mezi nimiž skutečně exceluje B. Polák z chlapecké skupiny A-Tak v roli Merkucia. Jeho výkon patří k nejlepšímu, co můžeme v současné muzikálové Praze vidět. Muzikál Romeo a Julie ale nabízí ještě mnohem víc. Nádherné kostýmy skvěle evokující renesanční Veronu, romantickou hudbu plnou písní pro šťastně i nešťastně zamilované, suverénní pěvecké výkony J. Štágra a J. Vobořila a milé pěvecko – herecké etudy J. Molavcové, N. Urbánkové a D. Hořínkové. A taky možnost vzít vaše hosty ze zahraničí na tenhle muzikál, který se bude hrát i o prázdninách v několikajazyčném simultánním překladu.

I v muzikálové Praze začalo už platit to, co všude jinde v muzikálovém světě. The Show Must Go On – Divadlo především. A u toho byste neměli rozhodně chybět.

text Jan Adam
fotografie Martin J.Polák
(převzato z pražského deníku Metro ze dne 14.6.2002)


Archiv
„Divotvorný hrnec“ – první americký muzikál na evropském kontinentě
Archiv
Nejslavnější rodinný muzikál všech dob poprvé v Praze!
Archiv
„My Fair Lady“ na českých jevištích
U článku nejsou žádné komentáře. Napište svůj názor jako první!