Recenze a reportáže

Princezna muzikálů „Aida“ se představila v Hudebním divadle Karlín (dvojrecenze)


V týmu Musical.cz se pro uvedení “Aidy” v Hudebním divadle Karlín celkem vžil termín “nejdůležitější recenze podzimu”. Proto jsme nic neponechali náhodě a po delší době vám přinášíme váš oblíbený dvojpohled. Jeden, analytický, dodala naše nová posila Andrea Ulagová, druhý, spíše doplňující (neboť hodně věcí vidíme podobně) a malinko odlehčenější si s chutí napsal, jak bylo slíbeno, Ondřej Doubrava. Snad vás dnešní vydatné víkendové čtení potěší.

Andrea Ulagová: Princezna muzikálů „Aida“ se představila v Hudebním divadle Karlín

(psáno z předpremiéry 29. září 2012 a 1. premiéry 4. října 2012)

Trvalo celých 12 let, než muzikál Eltona Johna a Tima Rice konečně dorazil k nám. Mezitím Aida posbírala několik cen Tony a dokonce i jednu cenu Grammy, byla uváděna v 21 zemích světa přeložena do 15 světových jazyků.

Realizace české verze trvala několik dlouhých let, než se muzikál podle stejnojmenné Verdiho opery dočkal 4. října 2012 premiéry v hudebním divadle Karlín v Praze.

Na rozdíl od Verdiho díla začíná muzikálový příběh v současnosti. V muzeu ožívá socha egyptské vládkyně Amneris, aby vyprávěla příběh o osudové a tragické lásce, která jí pomohla stát se dobrou panovnicí a ukončit vleklé války mezi její rodnou zemí a okolními státy.

Sir Elton John už ve svém předchozím muzikálu podle animovaného filmu z dílny Walta Disneye Lví král naznačil, že má slabost pro africký styl hudby a v Aidě tak kromě toho smísil celou řadu hudebních žánrů a stylů, včetně reggae (Another Pyramid – Další z pyramid). Zatímco skladby jako Easy As Live (Zvláštní život) a Dance Of The Robes (Núbijský tanec) nesou známky zmíněného afrického vlivu, závěrečná skladba prvního dějství The Gods Love Nubia (Bohové milují Núbii) je naopak inspirována americkým gospelem. Většina písní ale nese jasný popový rukopis Eltona Johna, kterému dominuje hlavně klavír (např. hit Written In The Stars – Co je psáno ve hvězdách, který nazpíval sám Elton John se zpěvačkou LeAnn Rimes a dlouhou dobu s ní okupoval přední příčky hitparád v rodné Británii). Z tohoto výčtu trochu vybočuje píseň ve stylu „motown“ – My Strongest Suit (Módní mág) princezny Amneris. Sbory jsou využívány minimálně, slyšíme spíše dueta a tria.

Slovní spojení „broadwayský muzikál“ jistě svádí k představám velkolepé scény plné složitých kulis, ale česká verze je velmi úsporná a nijak to celému pojetí neubližuje. Pokud tedy čekáte podobnou scénu se živými zvířaty, cirkusem a fontánou, jako v Carmen, budete zklamáni. Americký režisér Gabriel Barre
a scénografka Michaela Horáčková Hořejší si bohatě vystačili s rozkládací konstrukcí v typickém tvaru starověkých pyramid, sloužící jako faraonův trůn, ale také jako princezniny pokoje. Núbijský tábor s otroky funguje s jednoduchou mříží v pozadí scény, během chvíle se můžeme tedy ocitnout třeba i v egyptském přístavu, ve vězení, nebo v muzeu. Nekoná se zde tak jeden z obvyklých záporů našich muzikálů, kde musí divák vydržet dlouhé zatmívačky, aby se stihla přestavět scéna.

Součástí jsou také projekce, ale ty nejsou dominantní, proto je většinou ani nepostřehnete. Mnohem více upoutají hojně využívané, elegantní stínohry. I první společné chvilky Radamese a Aidy sledujeme jako stínohru, což navozuje ten správný dojem intimity.
Nápaditě jsou využívána i světla pod vedením Jozefa Celdera. Řeka Nil je tvořena modrými světly přímo na pódiu a když je Aida s Radamem uvržena do vězení, mříže jsou opět nahrazeny světly. Potěší i detaily v podobě točny, na kterou režisér během písně Právo žít umístil tři hlavní představitele tak, aby se otočili směrem k publiku ve chvíli, kdy začíná jejich pěvecké sólo.

Ačkoliv kostýmy (autorkou je opět Michaela Horáčková Hořejší) nebudily před premiérou příliš nadšení, nakonec do celkového pojetí snadno zapadnou. Samostatnou kapitolou jsou samozřejmě kostýmy Amneris, která jich z pochopitelných důvodů vystřídá nejvíc. Některé působí skutečně eleborátním dojmem, ale nepokoušejte se v nich hledat nějakou symboliku. Některé si bohužel nestihnete ani prohlédnout, u některých toho nemusíte vůbec litovat. Pánové v první řadě si zajisté odnesou zážitek z upnutého korzetu s třásněmi Lucie Bílé.

Tanec, u nás považovaný za nedílnou součást každého muzikálu, je v Aidě spíše prostředek k vyjádření nejniternějších pocitů a nálad, zvláště při vypjatých scénách s utlačovanými, núbijskými otroky. Choreografie Ivanky Hannichové je nabitá energií, company odvádí excelentní výkon.

K tanečním výstupům byla ale bohužel „odsouzena“ postava Radamesova otce Zosera – zřejmě díky dobré pohybové pověsti Jiřího Korna. I tak se ale nemá možnost příliš předvést, o nějaké nápaditosti se zde hovořit už nedá. Během Další z pyramid tak Zoser spolu s ministry pokyvuje hlavou, nebo zvedá ramena, vše podtrhuje pár otoček tam a zpět, které tak maximálně dají vyniknout Zoserovu kostýmu. Během duetu Like Father Like Son – Jak táta, tak syn, si Radames a Zoser přehazují tyč, na konci nám s ní Jiří Korn předvede pár triků, nechybí poklepávání o zem do rytmu. V těchto scénách vás tanec nijak výrazně neosloví a budete přemýšlet, proč tam vlastně je. Herecky odvádí svůj standardní výkon v úloze záporáka, nemůže tedy zklamat.

Zoser Jiří Korn

Zatímco hlavní postavy tančí skutečně minimálně, klade na ně příběh Aidy mimořádně vysoké herecké nároky. Představitelé ústředního milostného trojúhelníku musí
ve velmi krátkém čase vystihnout zásadní charakterové proměny svých postav. To se samozřejmě neobejde bez mluveného slova a čistě činoherních scén.

Všechny tyto nároky bez problémů plní Dasha v roli Aidy. I když je hlavním marketingovým tahounem z pochopitelných důvodů Lucie Bílá, vše stojí právě na postavě núbijské princezny.

Dasha dokáže být urozenou dívkou, která náhle upadá do otroctví, vzápětí se na ni v těžké situaci začnou upínat naděje všech Núbijců, je odhodlanou bojovnicí, osudově zamilovanou ženou, zmítající se mezi zakázanou láskou k Radamesovi a láskou ke své zemi. To vše zvládá právoplatná nositelka ceny Thálie bravurně a její výkon podtrhuje dechberoucí zpěv, jehož vrcholem je pak závěr první půlky Bohové milují Núbii. Zajímavostí je, že v zahraničních verzích hrály Aidu převážně Afroameričanky. Dasha zpívá i hraje na úrovni světových hvězd a troufám si říci, že zahraničním představitelkám se naprosto vyrovná.

Aida v boji s vojákem

Radames je na začátku dobyvatel, ale také figurka, kterou ovládá jeho ambiciozní otec Zoser. Postupně si Radames uvědomí, že není příliš spokojen s osudem, co mu otec nalinkoval, začíná litovat svých činů a smysl života najde až v lásce k odhodlané Aidě.
Při obsazování postavy Radamese byl znovu uplatněn trend, který se vyplatil u Hamleta – tedy obsadit dva typově i hlasově odlišné umělce. Zatímco u Hamleta se tento krok osvědčil, zde se to tak jednoznačně říci nedá.

 

Václav Noid Bárta je typově dokonalým Radamesem. Má svůj styl, snadno mu uvěříte respektovaného egyptského velitele, obratně se ohání mečem v úvodní scéně Fortune Favors The Brave – Svět má rád vítězné. Pro jeho typický chraplák tu není moc místa, ale Noid nemá problém zazpívat i náročné party, jako např. jednu z nejromantičtějších písní Radames ´ Letter – Radamesův dopis, kde se vyznává z lásky k Aidě.
Noid ale překvapuje i v činoherní části. Občas dokáže nějakou větu či slovo pronést záměrně vtipně, ač tvůrci zjevně neměli v plánu tím někoho bavit, ale snadno mu to odpustíte.

Noid ví, že není žádný zkušený herec, ale je vidět, že přistoupil k náročné roli milovníka zodpovědně a velmi se snaží. Řeč těla je sice poněkud neohrabaná, ale to k náhle zamilovanému drsňákovi možná patří. (i když kdosi o přestávce trefně poznamenal, že jeho pohyby připomínají smutného Igráčka). Noid odvádí výborný výkon a dává postavě Radamese potřebné charisma i sex-appeal.

Radames Václav Noid Bárta

Obsazení Mariána Vojtka vyvolalo celou řadu protichůdných názorů. Vojtkovi se je podařilo rozptýlit jen částečně. Typově není dokonalým Radamesem, nicméně jeho největší devizou je bezchybný a čistý zpěv. Pokud ovšem „nemá svůj den“, může být celkový dojem poněkud rozpačitý. Vypadá to, že se během představení pouze přesouvá z pomyslného bodu A do bodu B, bez jakýchkoliv výraznějších citových projevů, ty si šetří až do chvíle, než začne zpívat. To ale u Radamese nestačí. Marián Vojtko má svoje příznivce a zavilé odpůrce, ale ti o něm stejně nebudou moci říct, že je v této roli špatný. Rozhodně není. Pokud mu kritici občas vyčítají přehrávání, tady se naopak až příliš krotí. To se ale může během repríz změnit.

Amneris se na počátku jeví poněkud přímočaře. Rozmazlená princezna, starající se hlavně o svůj zevnějšek a pohodlí, Lucii Bílé sedí. Svoji oděvní obsesi nám Amneris představí hned svou první sólovou písní Módní mág. Po choreografii postavené tak, aby se zpěvačka příliš nezadýchala, následuje přehlídka skutečně velmi extravagantních modelů všech barev a geometrických tvarů, nechybí model, na kterém je Lucčino typické „srdíčko“ i „pusinka“. Dá se to chápat jako roztomilý odkaz, zvláště když pak Lucie jedno to srdíčko do publika pošle. Tuto scénu můžete buď milovat a považovat ji za naprosto geniální, nebo si naopak myslet, že by se bez ní první část zcela jistě obešla – nic mezi tím neexistuje. Vděčné jsou samozřejmě scény flirtování nedočkavé Amneris a odtažitého Radamese. Tam Amneris vyloženě baví a je vidět, že si Lucie Bílá tuto polohu své role náramně užívá.

Marnivá Amneris Lucie Bílé

Zpěvačka ale pak musí z této zábavné noty rychle přeladit, protože Amneris čeká bolestivé zklamání, od kterého se musí oprostit, proti svojí vůli spravedlivě rozhodnout, zbavit se nálepky „věšák na šaty“ a sama se ujmout vlády. Pravda je, že i proti tvrzení reklamní kampaně, je Amneris vedlejší role a nemá k proměně tolik prostoru, jako Aida nebo Radames. V druhé půlce, kdy je Amneris konfrontována se zjištěním, že její vyvolený miluje Aidu, je naše nejpopulárnější zpěvačka nejpřesvědčivější a Amneris tak přestává být karikaturou škemrající o pozornost. Škoda, že je tak málo času, aby s ní divák mohl soucítit nebo i více ztotožnit.. Fanoušci, kteří jdou do divadla na svoji Lucii si ale dostatečně užijí její„ksichtíky“ a typická gesta. I když Lucie Bílá neumí dělat nic polovičatě, slib, který dala při tiskové konferenci, že udělá z vedlejší role hlavní, se nesplnil.

To, co se ale nepovedlo Bílé, zvládnul Peter Strenáčik jako otrok Mereb. Jeho alternantovi Janu Urbanovi se na rozdíl od něj nepodařilo udělat z Mereba postavu, kterou si zapamatujete. Peter už jako José v Carmen dokázal, že zpívá hlavně srdcem, skvěle sekunduje jak Dashe tak i obou Radamesům. Mereb není jen oddaným sluhou, dokáže si do svých pánů i rýpnout, a to se víc opět daří Strenáčikovi, Urbanovy repliky téměř zapadly. Pohybově jsou na tom oba stejně dobře.

Aida Dasha a Mereb Jan Urban

Otrokyně a Aidina společnice Nehebka má vyrovnané alternace, výkony Kateřiny Novákové a Veroniky Vyoralové odpovídají rozsahu role.

Role Faraóna (Oldřich Král) a Amonasra, otce Aidy, jsou malé a pouze mluvené. U Tomáše Bartůňka to trochu zamrzí.

Aida je především o lásce, vášni a velkých emocích. Bohužel v pražském nastudování se nějaké výraznější emoce objevují velmi pozvolna, scény, které by vás měly zasáhnout, působí odtažitě a v někom mohou snadno zanechat dojem, že „naší“ Aidě něco chybí.

Určitý podíl viny na tom má český překlad libreta Adama Nováka. Vášeň vyjádřil Elton John silnými melodiemi, část emocí musí projevit i umělci, což se jim víceméně daří, ale český text zcela „pohřbil“ Riceovy slovní hříčky i slova, vyjadřující právě emotivní podtext celého příběhu.
V určitých částech je libreto až otrocky přepsáno tak, aby sedělo do not, jinde se naprosto rozchází, nebo volí alternativy, které ne zcela odpovídají původnímu záměru. Patrné je to hlavně v již zmíněném Radamesově dopisu. Jednoduchý příklad za všechny: Hluboké vyznání končí v originále slovy „miluji tě“, překladatel se s tím vyrovnal „po šalamounsku“ a nahradil větou „mám tě rád“. Zpěvákovi dlouhé á do úst skvěle padne, ale romantik v nás jistě připustí, že mezi větami „miluji tě“ a „mít rád“ je tak trochu rozdíl.

Na to, že přípravy na realizaci české verze trvaly víc než pár let, působí české texty nedotaženě a jsou jakoby „šité horkou jehlou“.
Pokud tedy znáte Aidu v originále, bude to pro vás trochu šok, ostatním doporučuji poslechnout si anglickou verzi až po zhlédnutí verze české.

Aida je rozhodně nadprůměrným počinem, která netrpí typickými prohřešky jiných muzikálových inscenací. Nečekejte, že z vás bude příběh ždímat slzy od první minuty, možná budete i cítit rozpaky, ale v závěru nezůstane dojatý jen málokdo. Může za to hlavně skvělá hudba Eltona Johna, v podání orchestru Martina Kumžáka, co dělá Aidu tím, čím je. Příběhem o osudové lásce, která překonala věky. Užijte si ho!

Ondřej Doubrava: Má pražská “Aida” paramety “muzikálu superlativů”?

(psáno z obou premiér 4. října a 5. října 2012)

Je čtvrtek 4. října 2012 ráno a pln rozechvění se má hlava topí v myšlenkách nad jedinou věcí. Ve dvou městech v České republice mají právě dnes současně premiéru hned dvě díla Tima Rice, jedné z největších textařských ikon moderního hudebního divadla. Pro muzikálového publicistu tak jde o neskutečně přetěžkou volbu a možná by se alespoň velké divadelní scény mohly příště domluvit, aby se premiérové kolosy takového významu příště nekryly.

Jistě, rozum a snad i povinnost velí zrecenzovat českou premiéru „Aidy“, kterou Rice napsal s Eltonem Johnem a tato tvůrčí dvojice je ikonická svou tvorbou pro Disneyho a „Aida“ je neoddiskutovatelně jeden z broadwayských milníků. Ale na druhou stranu, scénická prvotina ještě kultovnějšího tandemu s Lloydem Webberem „Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť“ má v sobě tolik energie a pestrosti, až srdce plesá. Finální rozhodnutí ale usnadňuje, byť s velkou krůpějí lístosti, hlavně vzdálenost a snadnost dopravy. Publicista tedy míří na obě premiéry „Aidy“, naštěstí neovlivněn rozličným hodnocením ze série předpremiér.

Pokud půjdete do Hudebního divadla Karlín, čeká vás v první řadě scénografická souhra geometrických obrazců (zejména trojúhelníků), světla a stínů. Výprava Michaely Horáčkové Hořejší tak působí majestátně i minimalisticky zároveň a tento přístup jistě mnohé oko potěší, ačkoli chybičky zde jsou, zejména v používaných videoprojekcích, ta s pádly simulujícími plavbu lodi vypadá dost amatérsky, zbytek je naprosto v pořádku. Změny prostředí jsou sice bleskurychlé, ale občas malinko zkomplikovaly aranžování, z bližších řad se třeba může zdát, že v jedné scéně Radames překračuje řeku.

Ukázka scénografie

U titulní role se tvůrčí tým strefil do černého a máme zde dvě kvalitativně naprosto rovnocenné představitelky Dagmar Dashu Sobkovou a Kamilu Nývltovou, obě jsou v titulní roli strhující. Kdo bude chtít, najde si u obou různé rozdílné detaily a může si pro sebe vybrat svou subjektivně příjemnější variantu, ale v rámci tohoto textu lze spokojeně prohlásit, že výraz „fifty – fifty“ je naprosto adekvátní.

Hlavní pozornost je ale v Praze věnována Lucii Bílé. Jakkoli je zejména v rozmarné a hýřivé poloze princezny Amneris (což podpoří velkolepé kostýmy) roztomilá, pokud jste pravidelněji chodili na „Carmen“, tak vás výrazovými prostředky moc nepřekvapí a to ani během uvěřitelné charakterové proměny
v druhé půli. Zkrátka, je to taková Lucie Bílá, jakou znáte a dost možná máte rádi Navíc se nenaplnila prohlášení z tiskových konferencí, že Amneris v jejím podání
v podstatě bude hlavní rolí, mantinely scénáře a textů písní nic takového nedovolily. Amneris určitě není žádnou sekundantkou, ale hlavní rolí je zde opravdu Aida.

I proto zacílení reklamy na druhou hlavní postavu, které je evidentně českou specialitkou, v konečném výsledku není úplně patřičné, ale na to jsme upozorňovali od začátku. Ale alespoň na děkovačce by se obě zásadní ženské role mohly uklánět minimálně společně (i tady jde zatím Amneris poslední jako hlavní star).

Princezna Amneris jako vypravěčka v současném muzeu

O dvě své osudové ženy usiluje válečník Radames. Václav Noid Bárta je ve všech složkách takřka ideálním představitelem: fešácká vizáž, suverénní jistý zpěv, nezbytné charisma a energie, jakou u Noida tak rádi vidíme. Na druhou stranu však sám hledá cestičku ke svému zamilovanému já a je v této poloze možná až příliš plachý a málo uvěřitený. Budí však zdání, že by směr rád našel, jen na něj nebyl během zkoušek správně naveden.

Marián Vojtko spíše než válečníka i přes snahu připomíná hodného romantického strýčka a od ideálního typu se tak v mnohém odlišuje, spíše než herectvím, které působí dokonce malinko zrbkle, vládne svým pevným sametově hladivým hlasem.

Aida Kamila Nývltová a Radames Marián Vojtko

Jisté rozdíly jsou i u postavy sluhy Mereba: Jan Urban je sice výborný pěvecky, ale herecky bohužel sklouzává k až operní statičnosti. Peter Strenáčik z něj udělal postavu výraznou, s jasným posláním a je Aidě věrným rádcem a průvodcem, suverénním po všech stránkách.

Stálost v hereckém projevu se dá bohužel pozorovat u takového profesionála, jakým je Jiří Korn. Jeho „záporáci“ jsou od sebe již třetí představení v HdK velmi těžko odlišitelní, ačkoli postava Radamova otce Zosera i přes nevelký prostor alespoň hrátky s charakterem umožňuje.  Lukáš Kumpricht na druhé premiéře tuto domněnku potvrdil a jeho pojetí je o něco barevnější, zákeřnější a dobře se vyrovnal i s věkovým rozdílem se svým „synem“ Mariánem Vojtkem – zkrátka si žádný velký rozdíl nepřipustil a svého Zosera vybavil velkou energií a negativismem, ani by nepotřeboval výraznější make-up a paruku.

Zákeřný Zoser Lukáše Kumprichta (ještě bez paruky)

Suma sumárum, by si interpreti potřebovali od Gabriela Barreho trochu pevnější režisérskou ruku. Potenciál, jak výkony alternantů více sjednotit, by tu rozhodně byl. A malinko se skutečně pozapomnělo na větší emoce, i když finále představení umí dojmout bez problémů.

U českých překladů a přebásnění je dobré, ba skvělé, pokud divák, v případě, že zná nějakou předchozí nahrávku či nastudování vezme český překlad okamžitě za svůj a v podstatě přirozeně nahradí originál. U “Aidy” takových momentů naleznete poskrovnu. Je znát, že k některým pasážím bylo přistupováno poctivě, zvažovala se nejlepší varianta, jsou zkrátka vyseděné. Napříkad hned v začátku u „Fortune Favours The Brave“ (Svět má rád úspěšné), kde slogan je funkční a dobře se zpívá i pamatuje. V ostrém kontrastu jsou pak pasáže, kdy je Riceho originál doslova vecpán do not násilně a takřka doslovně (patrné zejména u skladby „Radames’s Letter“), což si můžete sami ověřit, neb je český překlad tradičně konfrontován s anglickým originálem ve formě titulků.

Velmi zamrzí, že jsem v podstatě totéž psal před více než rokem o plzeňském „Spamalotu“, ale „Aida“, třeba už jen v úctě k Verdiho předloze by si opravdu zasloužila naprosto básnickou péči. Naštěstí zážitek hodně vylepší hudební nastudování Martina Kumžáka, kdy orchestrální popík Eltona Johna zazní se vší parádou a dramatičnost mu rozhodně nechybí, ačkoli vám leckdo může tvrdit opak.

I když „Aida“ jistě mnoha divákům vyhoví (a dost možná i zapáleným fandům díla), naprosto lze pochopit i leckterá nízká hodnocení. Takto velké a exkuzivní projekty by měly mít kvalitou o jeden až dva levely výš a už vůbec si dílo jako takové nezaslouží sáhodlouhé polemiky v tisku, zkrátka po dlouhém čekání bychom si měli z představení spíše lidově „sednout na zadek“. Právě dobu, po kterou byla prokazatelně práva na titul v Praze, berme v potaz raději jen okrajově.

Stejně, jako by se hodilo trochu zamíchat obsazení ideální premiéry, stejně tak bylo zajímavé porovnat potlesky na obou premiérách. Ačkoli jindy při této události není příliš dobrým ukazatelem, zde stojí za zmínku, že na té první vyzněl potlesk nepříliš přesvědčivě, až rozpačitě. Na druhé byl naopak nadšený a vysloveně srdečný. Však také energie 5. října byla o sto procent lepší. Ještě pořád jsme nad průměrem, takže netřeba z toho dělat velkou vědu a je rozhodně fajn, že si “Aidu” můžeme škrtnout ze seznamu v ČR neuvedených muzikálových položek. Ale příště by už bylo dobré laťku zvýšit bez velkých kompromisů, možnosti tu jsou. Ostatně, „Josef“ v Ostravě se podle prvních ohlasů povedl na výbornou…

Malý fotografický, nejen děkovačkový, bonus:

Hlavní hvězdy první premiéry a jejich děkovačka

Dasha, Jiří Korn, Lucie Bílá, Kamila Nývltová a Václav Noid Bárta pózují po první premiéře

Společná fotografie tvůrčího týmu poprvé

Kamila Nývltová s Lucií Bílou na večírku první premiéry

Herecké obsazení druhé premiéry se děkuje

Hvězdy druhé premiéry Marián Vojtko, Lucie Bílá a Kamila Nývltová

Společná fotografie tvůrčího týmu podruhé

Fotografie z představení (nepochází z recenzovaných premiér) jsou převzaty z novinářských materiálů Hudebního divadla Karlín.

Autory fotografií z premiérových děkovaček a zákulisí a párty je exkluzivně pro Musical.cz Tomáš Král (1. premiéra) a Kristýna Junková (2. premiéra). Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!


Recenze a reportáže
Famózní muzikálové matiné Lukáše Ondruše (+video sestřih)
Recenze a reportáže
Muzikál Představ si… (Imagine This) se představil v Brně
Recenze a reportáže
Kamila Nývltová, Marián Vojtko a jejich veselý večer na “Létu plném hvězd”
  • Honzy

    Muzikál AIDA se v HdK velmi povedl.Za toto provedení by se nemusel stydět ani londýnský West End, kde mimochodem AIDA ještě nebyla uvedena!Výborné pěvecké i potažmo herecké výkony hlavních představitelů, především Dashy, Noida, Bílé, ale i ostatních, včetně company.Pěkně znějící hudební provedení, zajímavá a funkční scénografie, včetně výrazných kostýmů, neotřelá choreografie.Zajímavý světelný i zvukový design.Moderní a zpěvný překlad textů Adamem Novákem.Hlavní devízou muzikálu je skvostná, dojímající a přesvědčivá hudba Eltona Johna komponovaná na původní texty Tima Rice.Těšme se na vydání českého cd.Představení je atraktivně teatrální, má spád a prakticky mu není co vytknout.Rozhodně stojí za návštěvu.Psano i předpremiery 3.10. a 1.premiery 4.10.2012 !Hodnocení 90%.Jinak diky za pěknou a vyčerpávajici recenzi A.Ulagové.


  • Věra Urbanová

    Nová posila Andrea Ulagová mi v souvislosti s Aidou udělala snad největší radost :) I když s některými jejími postřehy nesouhlasím, recenze je napsaná parádně!!! Díky :)


  • ADAM

    Rád bych představení navštívil, kdyby někdo prodával lístky na přízemí na následující dva víkendy, prosím kontaktujte mě na emailu alpatrojka@seznam.cz. Děkuji…


  • Honza

    Včera jsme byl na Aidě, konečně. Měli jsme Kamilu a Vaška a bylo to krásné. Strašně jim to spolu sluší. Kamila mě moc překvapila. I když už jsme jí viděl v Kleopatře, Dráculovi,kde byla také moc dobrá. Ale tady, nemám slov, byli jsme prostě nadšení. I celý muzikál, byl moc hezký, Žádné zbytečné kulisy, nic co by rušilo děj a ten je teda fakt dojemný. Divadlo svorně utíralo slzy. Gratuluji všem kdo na tom makali.


  • Eva

    Muzikál AIDA je opět asi jeden z nejlepších,úžasné kostýmy,dobře vybrané obsazení,Kamila Nývltová je hvězda,která zvládla Aidu s excelencí a zrovna tak i Vašek Noid Bárta,tahle role mu sedla,tady se opravdu předvedl úžasně no a Lucka???Bez ní by to nebylo ono,takže se klaním výkonům a všem,co na této projekci pracovali.Nádherný a na konci dojemný děj,Díky,díky,díky…….


  • Václav

    Trochu nechápu pana recenzenta, který se dopouští stejné věci jako autoři a dává i zde větší prostor roli Amneris, než hlavní roli Aidě. Radši bych méně ubral na detailech u jiných věcí a více se věnoval hlavní roli. Za mě je jeho recenze dost odfláknutá a zklamala mě! A už sem vůbec nepochopil, proč se v recenzi na Aidu zmiňuje o Josefovi v Ostravě, kterého tam ani neviděl.


  • Majka

    Krásná recenze, děkuji.

    Aidu jsem navštívila a div jsem neodešla, protože jsem byla z celého představení dost zklamaná. Četla jsem několik recenzí a Aidě bych dala tak 50% stejně jako paní Spáčilová v MF DNES! Myslela jsem při předchozí muzikálové premiéře v HDK, že se blýská na lepší časy ale Aida je pro mě těžkým průměrem.


  • Iva

    Já viděla Aidu 13.10.2012. Recenze odborníků jsem si přečetla, postřehy tam nejsou špatné. Ovšem co člověk, to názor. Vadí mi, že na plakátech kraluje Lucie Bílá. Ač je hodně dobrá, přece jen tam snad ? měla být představitelka Aidy. Představení se mi celkově líbilo. Je fakt, že chybí nějaký ústřední zapamatovatelný a melodicky orginální “hit”, aby si člověk řekl: Toto je Elton John a jeho Aida. Jan Urban se mi líbil velice, naprosto nic proti jeho projevu nemohu namítat, naopak mě upoutal. Stejně jako Veronika Vykopalová, malá drobná, leč má “drajv”. Tanečnice výborné, je vidět, že do toho děvčata dávají všechno. Celkově hezká podívaná, mohu doporučit


  • Nick

    Aidu považuji za jedno z nejlepších, co se v Praze za poslední léta hrálo a to zejména díky skvělé hudbě, nádhernému příběhu. Naprosto neskutečná je v roli Aidy Dasha která předvádí tak nádherný a srdceryvný výkon že jí snad nelze vytknout vůbec nic. Václav Noid Bárta ztvárnil Radama taky svkěle. Co mi ale neskutečně vadí, je děkovačka, kde se poslední chodí klanět VEDLEJŠÍ ROLE Amneris… Je úplně jedno, zda jí hraje Lucie Bílá nebo kdokoliv jiný, ale přijde mi to zcela neprofesionální a nejen mně tento fakt celou děkovačku zkazil !!!!


  • “AIDA”

    Déle jak týden jsem netrpělivě čekala, až na mém oblíbeném muzikálovém serveru spatří světlo světa recenze o nedávné premiéře muzikálu AIDA, tedy o dvou premiérách. Té druhé se bravůrně zhostila Kamča a právě kvůli ní jsem se na recenzi moc těšila. Takže má natěšenost byla veliká až následně přešla do stejně velikého zklamání! Těšila jsem se především až si přečtu právě o Kamča jako AIDĚ! Protože se na tu roli nadřela a konečně dostala svou roli, kterou si tak strašně přála, že už nehraje roli po někomu jako doposud tomu tak bylo. Ale rozklikla jsem odkaz, začala jsem bedlivě číst, ale recenze je tak dlouhá, že jsem jí po čtvrtině jen letmo prolítla a začala hledat právě mé osobě blízké jméno, ale co jsem se dočetla? NIC…? Věnovat hlavní roli, o které je celý ten nádherný příběh, jen polovičku věty?! která prosím zní “…a Kamilu Nývltovou, obě jsou v titulní roli strhující.”?! tak to se vážení moc omlouvám, ale toto se mě zdá vážně nefér! teda zdá? ne nezdá, to JE NEfér!!! Sakra už, pokud se nemýlím tak AIDA je hlavní role a né Amneris! fajn beru, Bílá je tahák na lidi, ale do prdele už, furt se to jmenuje AIDA! a ona si nezaslouží ani pár řádků na svou osobu?! fakt mě to mrzí, ani bych se nedivila, kdyby to mrzelo i samotnou Kamču, tak strašně prostě dřela, aby tu roli dostala a aby konečně mohla lidem dokázat, že není jen nějaká ta laciná zpěvačka přebírající role a nějaká rychlokvaška!!!! a ona dostane za odměnu jen polovičku věty, ještě ke všemu stejně spjatou s Dashou?! tak to prostě pardón, ale s tím já nesouhlasím a pod článek se nepodepisuji!! I kdybych nebyla Kamči fanoušek, tak by mě to mrzelo stejně, protože každý si zaslouží za úspěch aspoň pochvalu, prostě něco, ale tady krom popisku u fotky se nedostavilo ani prd! Fakt mě to mrzí, je mi to líto a je mi to líto i kvůli Tobě Kamčo, fakt moc…

    Snad jako kompenzaci napíšu pár řádků já, které jsi však už četla sama…
    Na Aidě jsem Ti strašně moc držela palce, aby vše dopadlo tak, jak má… byla jsem na Tebe pyšná, když jsem Tě mohla vidět na prknech Karlína, protože znamenají mnohem víc, než ta ostatní v Praze! Tvůj zpěv byl úžasný, tak jako vždy, ale prostě jsi se posunula opět výš a vždy mě překvapí Tvůj další výstup, protože když si myslím, že jsi stanovila nějakou hranici, a že se přes ní už nikdy prostě nedostaneš, tak mě vždy přesvědčíš a vyvedeš z omylu a opět překvapíš… Aida Ti vážně moc sluší, a taky Ti moc pomohla, nejen výrazově, ale i herecky, vím, že na Tebe byl vždy nátlak kvůli špatnému herectví, ale Aida Tě naučila nehrát, ale postavou být a žít jí! Na premče jsem Ti věřila každičký pohyb, výraz, i nevinnost v Tvých očích… prostě vše!! Takže nenech se rozhodit tím, že jsou lidi natvrdlí a ve všem stále vidí to “jméno”… protože Ty ho máš taky a stále jsme tu mi okolo, kteří Tě máme rádi a budeme Tě stále podporovat ať tvé kroky budou směřovat kamkoliv! Drž se!


  • Bára

    Naprosto se ztotožňuji s názorem od čtenáře “AIDA”. Lépe bych to snad nenapsala. Několik měsíců těšení na muzikál, pak nadšení z představení, ale především z představitelky hlavní role Kamily Nývltové, poté několikadenní čekání na recenzi, s tím, že se dočtu, jak tato zpěvačka byla úžasná a výsledek???
    Ráda čtu recenze tohoto serveru, právě proto, že se věnují podrobněji výkonům jednotlivých herců a dokáží je porovnávat a najít jejich klady i zápory… V této bohužel autoři zklamali a o druhé představitelce HLAVNÍ role se tu nedočteme NIC… :-(


  • Nick

    to “AIDA”: Nemylíte, že to trochu moc prožíváte? Domnívám se, že recenze je napsaná tak, jak ji autor napsat chtěl… Nelíbí-li se Vám, založte si vlastní server, piště vlastní recenze a bude klid ;)


  • Renda

    Úplně souhlasím s předcházejícím článkem. Kamča je výborná a zasloužila by si jako hlavní postava rozsáhlejší recenzi. Kdo ji viděl, tak všichni o jejím výkonu mluví v superlativech. Kamča byla výborná jako Kleopatra, Lorrain a jako Aida je skvělá. Doufám, že ji čekají další krásné hlavní role. A s Lucií Bílou mě to také hrozně štve, postavit marketing na vedlejší postavě je postavené na hlavu. To se může stát jen u nás. To co se píše, že je L.Bílá tahákem a bez ní by se na muzikál nenatáhli lidi, je podle mě nesmysl. Kdo vyprodává ty ostatní muzikály, kde Bílá nehraje? S tou děkovačkou je to vážně nefér, až sprosté, děkovat poslední se musí chodit hlavní role, proč vedlejší, že je to LB? Kdyby ona měla kousek soudnosti, srdíčko atp., jak stále říká, tak pustí Aidu jako poslední. Ale Kamče nemusí vadit recenze, i když asi mrzí, muzikál dělá s láskou pro lidi a ty jsou jejím výkonem nadšeni. Co víc si přát po náročném muzikálu, než když na konci celé divadlo stojí a tleská. A další odezvy má na facebooku. Držím jí palce, ať se jí ve všem tak daří, jako do teď.


  • Renda

    Teď mě předběhly dva články. Soihlasím s uživatelem “AIDA”.


  • Andrea Briseis Ulagová

    Bohužel jsem Kamilu nemohla hodnotit, protože jsem ji před napsáním recenze neviděla, stejně jako Lukáše Kumprichta.
    V případě zájmu samozřejmě doplním – už jsem viděla všechny alternace.

    Ondřej v úvodu této recenze napsal, že jeho část je spíše doplňující, odlehčená, protože většinu věcí vidíme oba stejně.

    Vždyť to není o počtu slov, ale o tom, co ta slova vyjadřují. Slovo “strhující” je dostatečně silné slovo na to, aby vyjádřilo, jak se Ondrovi Kamila v roli Aidy líbila.


  • Ondřej Doubrava

    Dovolte mi, abych se jako autor části recenze, kterému se spílá, trochu vyjádřil. Je v tom totiž malý fór, pokud si mou část přečtete pozorně, tak zjistíte, že obě dvě představitelky jsou v podstatě nejvyrovnanější z celého hlavního ansámblu (což je mimochodem jedna z nejlepších věcí, co se vám u muzikálu může stát a měla by být samozřejmostí, že je vám jedno, na koho jdete a těšíte se na obě varianty). Správně Andrea podotkla, že slovo strhující je velmi silný superlativ a já jsem moc rád, že tomu tak je. Samozřejmě, že se jak Dasha, tak Kamila liší v malých drobných detailech, ale v mých očích jsou skutečně naprosto vyrovnané a vybrat si ani s těmi detaily neumím (neb jsem možná nikdy moc nebyl vyslovený fanoušek nikoho, mám jen pro určité umělce slabost. Ale právě tady velmi nechám na divákovi, aby si ty detaily případně odhalil sám pro sebe, (proč ne, přistupte na tu hru, na tu komunikaci) do článku podle mě nepatří, protože jsou to právě ty nepříliš dobře popsatelné, dělající divadlo divadlem. Protože jsem věděl, že polemika po jednom vzkazu, co jsem všera obdržel tu bude, pobavil jsem se nad tímto problémem v malém okruhu lidí, kteří inscenace hodnotí.

    Všichni naprosto pochopili, a ujistili mě, že to srozumitelné naprosto je a shodli jsme se, že rozdíly v podání se vypisují tehdy, buď pokud je stejně dobré, ale s většími zajímavými rozdíly, nebo diametrálně odlišné. (Což je u Aidy mimochodem případ všech dalších hlavních alternací a PRÁVĚ PROTO jsou detailněji rozepsané. :-) ) Nehebku a Amonasra jsem si dovolil už vynechat, napsal bych do puntíku to samé jako Andrea.

    Ale tu Aidu obě dvě interpretují se stejnou jistotou a velmi podobným tempreramentem, což přesně ta role vyžaduje, proč se snížit k detailům, které se navíc můžou a budou reprízu od reprízy měnit, neb divadlo je živý organismus, když recenze má být hlavně komplexní pohled na představení?

    V rámci přispívání do Divadelních novin teď beru takový menší soukromý seminář kritiky, tak když si občas dovolím něco méně standardního, kde asi nebude možné vycházet jen z jedné věty, nad kterou příznivec ustrne, ale pro mě to bude fungovat , protože tím něco sleduju a v tomto mém článku prostě kontext vidím (A Nick to myslím pochopil správně, děkuju!), tak mi to odpusťte. Právě, že v té jedné větě je jedna z největších pochval na celý projekt.

    Máme dvě naprosto super Aidy, ještě je to tam jakoby podtržené s hvězdičkou a s poznámkou, že proměnlivé detaily řešit netřeba, protože právě to není fér, připravit diváka od drobná téměř nepopsatelná překvapení, ale další extrém VOLEJME SLÁVA už mi zase jako nefungoval (chvíli v jedné verzi textu byl). :-) A myslím, že třeba právě Kamila radost mít může a snad bude.


  • “Radames”

    Tak to tedy já musím oponovat zde spoluautorovi…
    Shrnul bych to do tří stručných bodů… takže:
    1) Je mi zvláštní, že autorovi trvalo sepsání “recenze” 10 dlouhých dní a nyní je schopen sepsat docela dost řádků během chvíle?!

    2) Stále nechápu, proč je recenze nazývána tzv. “dvojpohledem”, když tu pak stále omýváte fakt, že jen doplňujete to, co psala “Andrea” výše a že o tom nebudete psát.

    3) Během chvíle jste dokázal sepsat docela pár slušných řádků o roli Aidy, tudíž nevidím problém, a nevím tedy, kde je zakopaný pes, že se to nevešlo již do recenze samotné…


  • Ondřej Doubrava

    Radames: Protože evidentně nebylo pochopeno to, (což mě mrzí, protože pro některé je to pochopitelné naprosto (a teď tedy hledejme tu chybu), co je v mé části článku zmíněno stručně, ale je to to samé, tak jsem to trochu rozvedl, žádné zázraky v tom nehledejte. A 10 dní to trvá proto, že prostě neumím vyplivávat články tak jako ostatní, snažím se to dostat do určitého rámce. Už jsem si na to zvykl, jsem prostě takový. Naopak jsem zvyklý si nechat na článek tolik času, kolik potřebuju (a prý je to i správně), pokud mě neděsí zezadu nějaký termín, což u Musicalu není , mám jediné pravidlo, musím si za ním stát. Ale proč bych se vlastně měl obhajovat, že. Ale nebojte se rýpnout, ta polemika mě baví.


  • Alea

    Zdravím Ondro, opravte si, prosím, to “i” v třetím odstavci – změny zkomplikovaly!
    Máte tam: Změny prostředí jsou sice bleskurychlé, ale občas malinko zkomplikovali …

    Jinak díky oběma za obsáhlou recenzi, protože rozhodla o tom, že na Aidu určitě vyrazím! :-)


  • Ondřej Doubrava

    Aleo, díky, původní verze byla “tvůrci si zkomplikovali” a ačkoli jsem to četl kontrolně opravdu hodněkrát, tak to tam zůstalo. A díky, že máte z článků hezký pocit. :-)


  • Markéta

    V sobotu 13.10. jsem s moji rodinou konečně shlédla Aidu. Jsme nadšení, celé představení bylo fantastické, ale Kamila Nývltová nás úplně dostala, jak pěvecky, tak herecky. Byla dokonalá !!! S Váškem Noidem jim to neskutečně sluší. Děkujeme za překrásný zážitek a již teď víme, že představení chceme vidět ještě jednou.


  • Simča

    Premiera 5.10. byla skvostná. Díky všem za překrásný zážitek. Lucinka výborná a Vašek Noid s Kamilou Nývltovou byli úžasní ! Perfektní dvojka.


  • Martin

    Dobrý den. Jak dlouho prosím trvá představení? Poprosím celkem přesně, my z Moravy to máme s vlaky těžké. Děkuji za odpověď.


  • Radek Janda

    Oficiálně divadlo uvádí 2 hodiny 35 minut včetně přestávky.


  • Nick

    to Martin: Představení má 2,45 – 2,50 :))


  • Tery

    Ondro a Andreo, já děkuju za recenze. Mě se moc líbily, jako skoro vždy na musical.cz. Už se na Aidu těším!
    Nechtěla jsem se pouštět do nějakých sporů, ale tohle si prostě neodpustím. Nechápu, proč se někdo naváží do autorů a už vůbec mi nejde na rozum, proč se někdo rozčiluje kvůli tomu, jak dlouho trvá sepsání recenze. Myslím, že za musical.cz můžeme být vděční a to, jaký čas si autoři na psaní nechávají, je pouze na nich. Pokud si koupíte noviny a tam nebude slibovaný článek, protože ho autor nestihl, je to samozřejmě něco jiného. Tento server je pro mě profesionální a přečtu si ho radějí než leckterá známá média a nevadí mi, že si občas musím chvíli počkat, protože to stojí za to.
    Nakonec se ještě přidávám k názorům, že mě vyloženě mrzí, jak je protěžovaná Lucie Bílá. Nikdy jsem proti ní nic neměla. Že byla hvězdou Carmen je pochopitelné, ale tohle už mi přijde moc. Chápu, že na ni se dá postavit největší reklama, ale zase všeho s mírou. Až na Aidu půjdu, rozhodně to nebude kvůli ní.


  • Alea

    S názorem Tery ohledně autorů recenzí na zdejších stránkách můžu jen souhlasit. Jen v jednom bych to spíš opravila – myslím si, že právě na musical.cz vznikají recenze neuvěřitelně rychle – viz šílená prodleva u konkurenčního musicalnetu. A pak – jen ten, kdo si tohle nikdy nevyzkoušel, neumí si představit, jak náročná je tahle “práce”, kolik času, přemýšlení nad vhodnými výrazy apod. to vlastně zabere, než si autor své dílko troufne vypustit… :-)


  • Ondřej Doubrava

    Tery: Díky za pochvalu, přiznám se, že když mi přišel na mail Andrein článek, který měl být jen tak trochu testovací, mi přišel tak vyčerpávající, že jsem mírně koketoval s myšlenkou, že je má recenze zbytečná, ale když už jsem jí slíbil, rozhodl jsem se to celkem z gruntu přepsat a právě zasadit do toho rámce “dvou Riceovských premiér v jeden den”, protože jsem opravdu vlastně v ten čtvrtek 4. října nemyslel na nic jiného, navíc když “Josef” je fakt moje srdcovka z největších. :-)

    Stejně tak vím, že bych zatím moc neuměl dodávat recenze den – dva po premiéře, jak je potřeba v tisku (jo, někdy se mi to podaří nějakým zázrakem taky, když už se mi ten článek v divadle jakoby utvoří celý), zatím je pro mě tak ten týden až deset dní optimální, (což mám jak v DN, tak si to můžu dovolit i tady) snažím se to vyvažovat tím, že expresní zprávy a tiskovky vám přináším hned, jak to jde. Ale jelikož vím, že naše recenze si čas od času už rád zarchivuje i třeba Divadelní ústav, je potřeba jim věnovat čas.


  • Luks

    Nevíte někdo, jestli bude i CD z Aidy?;):)


  • Edward Hyde

    Oficiální vyjádření Karlína z fb: Zatím nejsou na CD práva.


  • Alea

    Dotaz na Pavla a Ondru: Nevěděla jsem, kam to zařadit, tak ten můj dotaz přidávám sem a mám prosbu – můžete nám poradit, jak funguje v praxi nominace na cenu Thálie pro nás, navrhovatele v první fázi? Termín je do 30.11. nominační lístek je ke stažení zde, ale nevím, zda je možné poslat ho e-mailem, nebo jen písemně, jak je uvedeno v pravidlech. Zároveň jsem z toho nevyčetla, jestli jednoho umělce můžu navrhnout na jednom lístku dohromady, nebo na dvou samostatně za dva žánry v jednom díle – viz Lucrezia Borgia. Ač mluvíme o muzikálu, možná, že může stále dojít k zařazení pod kategorii “balet a jiné žánry”. Můžete nám tedy poradit? Předem díky.
    Nominace cen Thálie 2012: http://ceny-thalie.cz/nominacni-listek-2012.php



  • Linda

    Tak jsem se konečně dostala na Aidu. Souhlasím zde se články jak pochvalnými, tak i kritickými. Pochválit musím v první řadě výkony všech účinkujících. K.Nývltová byla skvělá. Roste z ní výborná muzikálová herečka a za pár let bude na absolutní špičce. M.Vojtko taktéž výborný, jako vždy. Jeho krásný hlas se nesl celým divadlem. L.Bílá, ač jsem se jí bála, nebyla špatná. Její role není zase tak moc velká a v první části je docela vtipná. Nevadí mi. L.Kumpricht mě překvapil, výborně zpívá a pohybově je také skvělý. Škoda jen, že T.Bartůněk má tak malou nezpívací roli. Vzhledem k jeho krásnému hlubokému hlasu o moc přicházíme. Výborná je i company. Dále musím pochválit scénu a kostýmy. Nezaujala mě ale hudba E.Johna. Je málo dynamická, taková plynoucí, nic neříkající a děj je taková plytká love story. Kdyby se drželi původní Verdiho opery, byla by tam i dramatičnost a ne jen milostný trojúhelník. Určitě Aida stojí za vidění, já půjdu ještě jednou, abych viděla i jiné alternace.


  • David

    Tak jsem viděl představení ve středu a ve čtvrtek. Co se týče dvou hlavních hrdinek tak Dasha je opravdu výborná jak po pěvecké tak po herecké stránce a nemám jí co vytknout, Kamila je také výborná, ale nemá tak roli propracovanou do detailů jako Dasha, ale kdybych pře ní neviděl Dashu, tak také nemám co vytknout. Lucka Bílá dobrý výkon, pobaví. Marián Vojtko mě velmi překvapil, pěvecky je výborný vždy, ale že bude dobrý i po herecké stránce, tak to jsem nečekal. Peter Strenáčik taktéž výborný. Jiří Korn skvělí jak herecky, tak pěvecky, jen jeho tanční pohyby mi trochu vadili, Lukáš Kumpricht dobrý pěvecky, herecky jsem mu tak všechno nevěřil, nepřipadal mi takový zlí jako Korn, ale zase byl pohyblivější. Muzikál Aida se moc povedl, hudba nádherná, vyprava skvělá, výkony kvalitní. Doporučuji zhlédnout já půjdu za pár měsícǔ určitě znova.


  • Dejv

    David: vidíš, a já to mám přesně naopak, co se týká role Aidy. Prvně jsem viděl Kamilu a pak Dashu a…. to samé co píšeš Ty, akorát v obráceném pořadí… docela zajímavé :-). Ale to nic nemění na tom, že obě Aidy, Kamila i Dasha, jsou SUPER!!!!


  • Hana

    Tak jsem konečně viděla Aidu! Měla jsem Kamilu N. a Mariana V. a byli opravdu úžasní…
    Vžycky se mi muzikál líbil buď jen po herecké stránce, nebo jen po té pěvecké. Teď ale mohu konečně říci, že se mi muzikál líbil celkově… Výkony všech herců, troufám si říci, byly naprosto vyvážené a myslím si, že každý z nich by z fleku mohl zahrát i roli hlavní.Tleskám!


  • Simča

    Včerejší Aida (7.11.) – Fantastická trojka: Kamila Nývltová, Vašek Noid, Lucie Bílá. Neuvěřitelné výkony, všem moc díky. Nezapomenutelný zážitek !


  • Aneta

    Aida je moje srdcovka,takže samo, že jsem si jí v naší řeči nemohla nechat ujít. Musím uznat, že největším plusem byl naprosto profesionální zpěv všech protagonistů. Bezkonkurenčně pro mě nejlepší byla Dasha, která zazpívala Aidu naprosto excelentně a ještě jí zahrála tak přirozeně, jakoby byla sama princeznou. Marián Vojtko, pěvecky bezchybně, jen typově mi moc nezapadal a poslední z ústřední trojice Lucie Bílá. Ač jí obdivuji a jako Carmen byla bezchybná, tu se mi nelíbila. Pěvecky ano, ale herecky naprosto nepřirozená, moc mi k té postavě nejdou ty její cukrbliky a úšklebky. A k tomu jsem si myslela, že muzikál který se jmenuje Aida je o Aidě a né, že jako poslední na děkovačku přijde vedlejší postava v podání L. Bílé a Dasha tam (ač sklidila největší ovace) bude stát v koutku. Když už, tak je mají nechat nastoupit společně…………


  • Tom

    Aneta – přesně souhlasím!


  • Nick

    Taky přidávám svůj souhlas… Při každé děkovačce se mi otvírá nůž v kapse…


  • Serpentard

    Ono to je těžké, také s tím nesouhlasím, ale ta “hlavní hvězda” a mediální magnet prostě je a bude Lucie Bílá…Ale neříkejte, že jste to nečekali? Jsem s tím tak nějak počítala, že to takhle dopadne ;-) I tak si myslím, že Dasha i Kamča si touto rolí udělají skvělé jméno do budoucna.


  • aja

    Serpentard: máte naprostou pravdu, že Lucie Bílá je mediální magnet a proto je prezentována jako hlavní hvězda ona, jde především o reklamu. Ale ve chvíli, kdy v divadle probíhá děkovačka, člověk už představení viděl a ví, že tou největší hvězdou je právě Aida…zde už reklama není potřeba. Proto si myslím, že by měly při děkovačce chodit alespoň společně. Tohle svědčí o tom, že je v divadle Lucie celkově upřednostňována před oběma představitelkami Aidy.


  • Serpentard

    aja: Napsala jste to sama a souhlasím s Vámi: “Tohle svědčí o tom, že je v divadle Lucie celkově upřednostňována před oběma představitelkami Aidy.” Ale i tak, koukněte na tu návštěvnost, Aida je vyprodána, a ten, kdo šel jedině na Lucku (troufám si říct, že to je docela vysoké % návštěvníků), najednou odchází s tím, jaký skvělý výkon podala “neznámá” představitelka Aidy…


  • Linda

    Připojuji se k posledním názorům. A ještě jedna věc. Kdo jde na Aidu kvůli Lucii B., tak uvidí, že její role je opravdu dost malá(jediná její větší věc je “Módní mág” v první části) a hlavní role je opravdu Aida – Kamča a Dasha, obě naprosto skvělé a, jak tu píšete, zasloužily by si minimálně společnou děkovačku s Lucií.


  • Lavera

    Vím, že u nás je to naprostá utopie, ale stejně bych se ještě ráda dočkala doby, kdy na prvním místě bude skutečné umění interpretů bez ohledu na “známá” či neznámá jména. Jenže větší část diváků je bohužel ovlivňována právě těmi mediálně známými jmény a opravdové herecké a vlastně i pěvecké kvality nejsou u nich ani na druhém, ale až na nějakém hodně vzdáleném místě…


  • Mirka

    ad. Lavera :Až taková utopie to není v divadle Kalich,kde se nebojí obsazovat do hlavních rolí nové mladé začínající umělce např. Přemka Pálka, Romana Tomeše a další a další.Ano zaslechne se někdy v předsálí “jé kdo to je toho neznám”,ale jejich výkony pak nakonec přesvědčí většinu diváků, že tito jim neznámí učinkující jsou výborní. Znám ve svém okolí hodně návštěvníků výše jmenovaného divadla, kteří se na představení rádi vrací bez ohledu na to, která alternace je
    zrovna napsaná.


  • tomáš

    to opravdu nikdo neslyší u k nyvltove ty vady řeči ? ž č š ?


  • Bára

    Milý Tomáši,
    pravděpodobně slyšíš u Kamily Nývltové vady řeči pouze TY!!! Být tebou tak si nechám propláchnout uši… Kamila má krásnou srozumitelnou češtinu, kterou ji mohou někteří naši další zpěváci jen závidět!!! :-)


  • Nick

    souhlasím s Tomášem :)


  • aja

    no já to třeba také slyším, ale to nemění nic na tom, že umí perfektně zpívat…a mně to tedy nepřipadá nijak extra rušivé


Novější komentáře »