Čekání je u konce: “Mata Hari” dorazila do Divadla Broadway a překvapila (+ video)

Slogan “Nejočekávanější muzikál podzimu!” má na svých upoutávkách jiný titul, my si však troufáme tvrdit, že premiéra díla, na které všichni čekali s největším napětím, se odehrála 26. září v divadle Broadway.

Když Michal David na podzim loňského roku oznámil, že přesouvá muzikál o kontroverzní tanečnici a špionce Matě Hari na září 2013, vzbudilo to vesměs posměšné reakce. Michal David a jeho muzikály vždy odstartují dlouhé diskuze mezi jeho odpůrci, obdivovateli i kritiky. A pokud se ještě zmíní divadlo Broadway, stoupá počet komentářů ještě rychleji.

“Dámy a pánové, dobrý večer v naší show!”

Muzikálová tvorba Michala Davida má specifické postupy, podle kterých tato díla bezpečně poznáte. Jeho fanouškům nevadí a nikdy vadit nebudou, dokonce proto svého Míšu milují, pro jiné diváky jsou však iritující a díky nim ho zarytě odmítají. Je mu také často vytýkáno, že vykrádá sám sebe a není schopen vymyslet nic inovativního. Pokud se řekne muzikál Michala Davida, dá se předpokládat, že bude vypadat takto: Úvod do chatrného příběhu, zatmívačka, pomalý duet o lásce s primitivními verši, pomalé sólo o utrpení s melodií, kterou už jste “někde” slyšeli, taneční scéna s fádní choreografií, zatmívačka, duet o lásce s minimální stopáží 4 minuty a více, opět pomalé sólo o stesku po lásce, konec prvního dějství, trio o lásce/ bolesti/ smyslu života/ cti, absence dramaturgie a režisérské invence, dlouhé sólo o smrti a konec. Do toho David vždy slíbil, že tentokrát určitě napíše něco úplně jiného.

Právě vychází hvězda...

...kterou čeká tragický konec

Pokud nemáte rádi dlouhé texty a patříte mezi ty, kteří přeskakují recenze na konec, tak Vám ušetříme práci a napíšeme to hned: Michal David svůj slib splnil. Mata Hari je skutečně jiná a výše popsané rysy se až na pár výjimek nekonají. Je dobře, že s uvedením počkal, stačí si vzpomenout na polotovar jménem Klíč králů. Matu Hari vám doporučujeme. Pokud vám to stačí, můžete přestat číst a vydat se do divadla, nebo čtěte dál a zjistíte proč.

Paříž - mekka umělců a opilců

Michal David částečně obměnil tvůrčí tým, velkou výhrou je rozhodně Radek Balaš. Ten vzal režisérské otěže pevně do rukou a ani na chvilku je nepustil. Sice je občas povolil, ale ne natolik, aby se Mata Hari vydala na “mydlářovské” zcestí. Zároveň je autorem libreta a dozor si vzal i nad choreografií. Domníváme se, že zejména díky němu je Mata Hari skutečně příjemným překvapením.

Vyšetřovatel (Marek Vašut) naslouchá vyprávění zoufalé ženy

Celý příběh je pojat nejen jako vzpomínky samotné Maty Hari, se kterými se svěřuje u výslechu po svém zatčení, ale také jako divadlo v divadle, nebo spíše kabaretní představení, kterým nás provádí glosátor Maurice Chevalier. Pro historiky je Mata Hari velkým otazníkem a dodnes se nikdo nemůže dopátrat skutečných důvodů jejího jednání, které jí nakonec dovedlo před popravčí četu. Tvůrcům to dalo možnost zacházet s dostupnými fakty velmi volně. Byla tato žena skutečně špionkou? Nebo to byla chronická lhářka a prostitutka, jejíž postelí prošla řada vlivných mužů? Nebo to byla zoufalá matka toužící najít své dítě?

Manželství se rozpadá v rytmu tanga

Michal David se rozhodl vrátit ke svým kořenům a celý příběh se nese v rytmu jazzu, swingu a také  tanga. Nestane se vám tedy, že vám všechny melodie budou splývat, dokonce úvodní jazzovou píseň Nekonečná touha si možná budete po odchodu z divadla notovat. Tango je použito na emočně vypjaté scény, při první létají židle, u další jsme ocenili režisérský nápad evokovat souboj na koridě. Samozřejmě duety o lásce nechybí, stejně jako sóla o utrpení, u některých skladeb jsme se opět nevyhnuly myšlenkám, že tahle melodie je nám povědomá. Pozor ovšem na Armádu milenců, ta je skutečně převzata z německého originálu, jak je uvedeno i v programu.

Armáda milenců

Nicméně jen jedna skladba trvá 4 minuty, takže pokud nemáte rádi tyto typické “davidovky”, tak vězte, že skončí dřív, než si řeknete, že už té sladkobolnosti bylo dost. Žádné zbytečné protahování ani dlouhé sólo hlavní hrdinky v závěru. Pokud si odmyslíme jazz, tak z balad na nás nejvíc zapůsobil duet Maty Hari a její dcery Kde je moje Non.

Mata Hari touží najít svoji dceru (Charlotte Ella Gottová)...

...kterou její manžel MacLeod (Josef Vojtek) unesl do Evropy

Na Lou Fanánka Hagena zřejmě nedá Michal David dopustit. Sice se nekonají žádné sofistikované texty plné filozofických myšlenek, ale neděje se ani to, co předpokládali někteří diskutující v komentářích na našich stránkách (např. Byla jedna Mata Hari a ta mela rada kari…). Těžko říct, zda na konečné texty měl vliv i sám režisér, ale vítáme, že nejsou tak primitivní a do uší bijící.

Hysterické výstupy Maty Hari s vyšetřovatelem jen tak nepohnou

Připravte se na mnoho činoherních scén. Nikdo se tu nezdržoval psaním textů pro rádoby vtipné duo, dialogy jsou svižné, není tam nic, co by svou otřepaností působilo úsměv na tváři.
Vytkli bychom poněkud zbytečně protahovaný dialog mezi mladou Matou Hari a malířem, kterého potká v Paříži. Ten nejdřív nadává španělsky, pak vytáhne svůj kubistický obraz a zmíní se, že se jmenuje Pablo. Diváci už dávno vědí, tak nač protahovat moment, kdy se představí jako Picasso?
I tak je Mata Hari uceleným příběhem, který netrpí nedotažeností nebo nelogičností.

"Jsem začal experimentovat" aneb nějaký Picasso (Radim Schwab)

Scéna Jaroslava Milfajta je postavená jako divadelní jeviště s ložemi po obou stranách. Pokud jste odpůrci LED obrazovek, kterými je Broadway pověstná, tak zřejmě utrpíte trochu šok z obrazů, rozvěšených po balkónech. Během představení je ale ani nezaregistrujete. Jedna velká obrazovka je přece jen přímo v zadní částí jeviště, ale je orámovaná, aby působila jako plátno starých kin. Neujdete ani animacím, ale naštěstí nevypadají, že je nějaký grafik – začátečník vytvořil za hodinu. Jejich autorem je Petr Hloušek a jelikož jsou skutečně animované, nepůsobí nedotaženě ani rušivě, využívány jsou s rozmyslem. Snad jen noční obloha s měsícem je už poněkud kýčovitá, ale je to spíše o subjektivních pocitech, než o animaci samotné.
Zajímavé jsou i projekce dobových článků a fotografií skutečné Maty Hari.

A teď si dáme měsíc a romantiku!

Kromě režie musíme ocenit i choreografii Leony Qaši Kvasnicové. Tanečníci se nemotají po jevišti při každém duetu či sólu, aby vyplnili prázdný prostor, mají své vlastní výstupy. Působivá je choreografie vyjadřující válečný konflikt a jeho následky, tanec domorodců během oslavy narození Non a orientální tanec Boha Šivy.

Začala 1. světová válka

Tanec Boha Šivy

Navíc jsou taneční čísla prošpikována roztomilými nápady, třeba u skladby Díky patří švadlenkám předvádějí tanečnice na gumách hru na kontrabas. To vše se neobejde bez podařených kostýmů Romana Šolce, díky jehož návrhům se show blýská a víří tak, jak se na Moulin Rouge sluší.

Díky patří švadlenkám

My bychom se ovšem zcela jistě obešli bez baletního sóla během písně Loď splněných přání, které už tak dost sladkostí překypujícímu duetu zrovna nepomáhá.
V poslední době se také na českých jevištích uchytil nápad s obří plachtou se sólisty uprostřed. Už jsme to viděli v Aidě, Rentu, nechybí to ani tady. Snad už se nebudou inspirovat další režiséři, přestává to totiž být efektní.

"Davidovka" Loď splněných přání a sladké baletní sólo

Pro projekt se podařilo získat celou řadu umělců, jejichž jména jsou zárukou kvality nejen v muzikálových produkcích. Písní není tolik, některé role jsou čistě činoherní, takže bylo zapotřebí obsadit profesionální herce s dlouholetou praxí. Herci takového formátu potřebovali pořádné vedení a i to Balaš zvládl na výbornou.

Chevalier (Jiří Langmajer)

V roli Maurice Chevaliera na premiéře zářil Jiří Langmajer. Chevalier dějem provází, uvádí jednotlivá čísla a zvláště se nám líbí nápad mít ho ve scénách, které zavání příliš velkým patosem a cíleným ždímáním slz z diváků, jako např. setkání Maty Hari s její velkou láskou Vadimem, nebo shledání s malou Non. Vždy je přítomen Chevalier, který události na jevišti trefně komentuje, nebo přímo radí postavám, co mají dělat. Působí to i tak, že si autoři nebojí udělat legraci sami ze sebe, když vědí, že bude následovat nezbytná romantika. Z toho vyplývá, že představitel této role musí umět nejen zpívat a hrát, ale také musí být schopen improvizace a dát si pozor, aby jeho výstupy nesklouzly k pitvoření. V tomto není Langmajerovi co vytknout.

Ano, láska na první pohled, dámy a pánové!

O Kateřině Brožové se jako o představitelce Maty Hari mluvilo už dávno a byla to dobrá volba. Brožová je profesionálka každým coulem, během představení vystřídá několik poloh své role, od zoufalé matky, hysterické milenky až po ženu hrdě kráčející před popravčí četu. Její hlas není příliš silný, je v něm ale velká dávka osobitosti a něhy.

Mata Hari (Kateřina Brožová)

Marek Vašut pojmul vyšetřovatele Buchardona po “vašutovsku”. S kamenným výrazem, bez náznaku jakékoliv emoce vyslýchá Matu Hari, jeho poznámky jsou jízlivé, hysterické projevy jej nijak nevzrušují, jen v závěru na maličkou chvíli ukáže nešťastné vězeňkyni kapku soucitu. Neříkáme, že takto nás to neoslovilo, ale jsme zvědaví na pojetí jeho alternantů, např. Martin Stropnický v rozhovorech naznačoval, že jeho Bouchardon je krásnou špiónkou posedlý i jako muž.

Vyšetřoval Pierre Bouchardon (Marek Vašut)

Margareth – mladá Mata Hari není jen o zpěvu, ale také o herectví. Alžbeta Bartošová má hlas čistý, ale na jevišti se mezi ostřílenými profesionály trochu ztrácela, navíc je u ní stále patrný slovenský přízvuk.

Margareth (Alžbeta Bartošová)

Josef Vojtek se svým klasickým temperamentem zahrál Rudolfa MacLeoda, manžela Maty Hari. Sólová píseň Slzy a pláč, kde MacLeod truchlí nad ztrátou syna, nás v jeho podání příliš nezaujala, možná by bylo lepší trochu ubrat na chrapláku.

Syn Margarethy a MacLeoda Norman zemřel

O sedmileté Charlotte Elle Gottové se bude zřejmě stále hovořit jako o dceři slavného otce, ovšem ten na ní může být právem hrdý. Non je její první divadelní rolí a zvládla ji víc než dobře. Navíc je roztomilá a v jejím podání věta “Tatínek na to nemá peníze”, získává trochu jiný podtext.

Chevalier (Jiří Langmajer) připravuje dramatickou scénu

Radim Schwab hraje již zmíněného Picassa a další role, více mu ovšem sedí Wilhelm Krämer, Němec, co nabídne Matě Hari, aby spolupracovala jako špiónka. Je to sice kratší výstup, než nadávající “bezvýznamný mazal”, jak ho při výslechu nazve Bouchardon, ale zde může Schwab více projevit svoje démonické charisma.

Mata Hari se rozhodne spolupracovat s Němci

Jakmile vstoupí na jeviště Jaroslava Obermaierová, nenechá vás na pochybách, že přišla skvělá herečka. Její výkon mírně shazuje poněkud prvoplánově napsaná baronka Kirejevská s ruským přízvukem. Mnohem více projeví svůj činoherní talent jako dozorkyně ve vězení. Mezi Brožovou i Obermaierovou to nejprve jiskří jako mezi sokyněmi, vzápětí se stane něco, co jejich rozhovor posune do lidštější roviny a obě dámy herecky excelují.

"Ó, vy Mata Garí"

Bachařka (Jaroslava Obermaierová) je poslední společnicí odsouzené

Pěvecky se jako Margharetina komorná a hostinská projeví Renáta Podlipská. I když nejde o větší role, díky jejímu hlasu a herectví ji nepřehlédnete.
Ještě menší je role Vadima Maslova, jediného muže v příběhu, do kterého se Mata Hari zamiluje. Do té skvěle typově zapadl Josef Vágner, škoda, že má s Matou jen jeden duet.

Komorná se nestačí divit (Renáta Podlipská)

Josef Vágner (Vadim Maslov) do půl těla a uprostřed velké plachty

V další činoherní rolích se na premiéře představil Ladislav Frej (Van Goore), Peter Pecha (Alfred Kiepert), Michal Tůma (Lautrec) a Filip Vlastník (Norman).

Ladislav Frej jako manažer Maty Hari

Výbornou taneční práci odvádí company. Musíme upozornit, že je výhradně dámská a občas musí zastat i mužské role. Někomu to může vadit, ale každý divák má jistě nějakou fantazii. Na některých premiérách jsme si říkali, že company by jistě potřebovala nějaký ten den zkoušení navíc, tady jsme obdivovali, jak skvěle jsou tanečnice sehrané. A pánové si jistě ten pohled užijí i z jiných důvodů.

Dámská company a oslavy na počest narození Non

Margareth - mladá Mata Hari (Alžbeta Bartošová) a Mata Hari (Kateřina Brožová)

Závěrečný proces

Pokud jste dočetli až sem, tak už víte, že Mata Hari má svá pro i proti. Můžete dál zarytě odmítat Michala Davida, nebo mu zkusíte dát šanci. Když skladatel oznamoval, že si dává pauzu, aby mohl tento muzikál dopsat, poznamenal, že se můžeme těšit na velkolepé životní dílo.
Těžko říct, zda je Mata Hari životním dílem. Za sebe bych Michalovi Davidovi doporučila, aby se držel jazzu, Radka Balaše a zauvažoval o muzikálu o nějaké slavném muži. Co takhle Jaromír Jágr nebo Roman Šebrle? Tam by byla zapotřebí hlavně mužská company a my ženy bychom si také přišly na své.

Režisér Radek Balaš

Premiérová děkovačka

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!

Video

Charlotte Ella Gottová a Kateřina Brožová – Kde je moje Non
premiérový přídavek