Brno

Městské divadlo Brno už brzy ovládnou “Kočky”


Muzikál “CATS” Andrew Lloyd Webbera na texty T. S. Elliota z knihy “Old Possum’s Book of Practical Cats (Praktická kniha o šikovných kočkách)” se už dnes dá označit za nesmrtelnou legendu, která od své londýnské premiéry v roce 1981 dobyla celý svět a nyní se ve zcela novém pojetí objeví od 11. května 2013 na Hudební scéně Městského divadla Brno. Toto pojetí bylo včera představeno novinářům.

Oficiální vizuál brněnské inscenace

Do duší diváků se vpila nejen hudba a zejména hit kočky Grizabelly “Memory”, ale i jedinečná výtvarná stránka Johna Napiera s obřím smetištěm, která se dodnes používá v replikách londýnského nastudování a kdo neviděl “CATS” v zahraničí, ať už jako stálou divadelní produkci, nebo na častých turné, může ji znát z mírně upraveného televizního záznamu, který několikrát uvedla i Česká televize.

Legendární dirigent a tvůrce brněnského hudebního nastudování (společně s Danem Kalouskem) Caspar Richter zavzpomínal na vídeňskou inscenaci z roku 1983 (replika londýnského nastudování), která byla třetí po Londýně a Broadwayi a platila tehdy za velmi odvážný projekt, který byl ale ve výsledku velmi úspěšný a dlouho uváděný. Zdůraznil také hudební žánrovou pestrost muzikálu.

U nás už jsme CATS viděli v non-replica produkci s vlastní kreativní licencí v hravé inscenaci Juraje Deáka v pražském Divadle Milénium (dnešní RockOpera Praha), která kočky přestěhovala ze smetiště na půdu, objevila spoustu nových tváří, mladých talentů, s nimiž se v muzikálech potkáváme dodnes, (což je ostatně případ i světových produkcí a stát vedle v tomto ohledu nebude stát ani inscenace brněnská, stačí se podívat na rozsáhlý křestní list pod článkem)  a dočkala se 164 repríz. Druhé sezóny se sice inscenace vinou nešťastných okolností nedočkala, ale počet repríz se dá i měřítkem dnešní doby považovat za úspěšný.

Michael Prostějovský také krátce zavzpomínal na pražskou inscenaci a na problémy s převodem Elliotových textů do češtiny (my v tomto směru můžeme s klidem odkázat na náš starší rozhovor). Mimochodem, zcela nový rozhovor s Michaelem Prostějovským a článek se zajímavostmi z pražských “CATS” by se měly objevit v brněnském programu. V brněnské inscenaci zůstal z pražské verze jen jeden herecký zástupce, a to Laco Hudec – bývalý Rozumbrad, dnes jako Šimbal-klimbal, McDlouhý dráp a Pucifal.

Brněnská inscenace však nepůjde cestou pouhé non-repliky “vlastními prostředky, ale s napierovskou inspirací”. Zastupující agentura Andrew Lloyda Webbera tentokrát rovnou požádala tvůrce o zcela nový koncept, nesouvisející s ničím, jak dílo doposud vypadalo, aby po mnoha letech získaly “Kočky” zcela nový háv. Řešení režiséra Stanislava Moši, scénografa Petra Hlouška a kostýmní výtvarnice Andrey Kučerové bylo s radostí schváleno.

Tentokrát bude kočkám přiznána veškerá lidskost – protože hezké holce se přece říká, že je kočka a mužům se občas řekne kocoure, navíc podle pana režiséra stejně víme, že i pod kožichy a make-upem jsou herci. I když určité malé kočičí náznaky by kostýmy obsahovat měly.

Zástupci vyšší třídy se sejdou ve staré zchátralé továrně přeměněné na loft a tam si udělají bál… a budou je přitom celou dobu následovat díky projekčním kouzlům scénografa Petra Hlouška jejich kočičí stíny a lidská těla se budou propojovat s kočičími gesty. A právě tento kočíčí aspekt bude dle náznaků velmi výrazný. Malou představu si můžete udělat z vlastního vizuálu, který ale na druhou stranu zůstává mile tradiční, neboť kdo chce, legendární kočičí očíčko v něm vlastně uvidí.

Tvůrci přiznávají, že tato koncepce díky přímé absenci chlupatých roztomilých kočiček může trochu víc cílít na dospělé publikum, nicméně forma rodinného představení, básnivost a pohádkovost textu zůstává zachována a věří se i v bohatou účast dětských diváků. Zároveň ale tvůrci zvýrazní lidskou rovinu textů, což je věc, kterou ani T. S. Elliotovi, ani českým textům Michaela Prostějovského nemůžeme upírat. Rozhodně tedy nepůjde o žádný  experimentální přístup, ba naopak je zde velká úcta k autorům a původnímu dílu.

Hodně detailů bylo necháno jako překvapení, naznačeno ale bylo, že bude zvýrazněn příběh kočky Grizabelly. Při “Mouře – kočce domácí” se v rolích malých myšek představí stepující skupina dětí a zcela nové řešení bude mít i kočičí (lidský) ráj.

A ještě jednu výhodu nepřítomnost kožíšků bude mít, v inscenaci bude taneční složka podle slibů mnohem výraznější, než v “tradičních” “CATS”. Choreografie Hany Kratochvilové a Anety Majerové prý také vystřídá mnoho, i trochu netradičních stylů.

Rozsáhlý rozhovor se Stanislavem Mošou o nové koncepci, který vřele doporučujeme k četbě, najdete v dubnovém čísle divadelního časopisu Dokořán (ke stažení ve formátu .PDF).

Jisté překvapení asi čeká na příznivce bývalého pražského uvedení, české libreto totiž doznalo díky nové koncepci větších i menších změn a přepracování. Avšak o úpravy se postaral sám autor původní české verze Michael Prostějovský. Změny doznalo i jedno důležité kočičí jméno.  Z kocoura opředeného legendami, užívající u koček největší úctu Starobyla Vznešeného se zde stal Blahobyl Všemocný. Došlo i k několika škrtům a vynechávkám, nejsou prý však zásadní. Caspar Richter naznačil, že oblíbenou pirátskou scénu tentokrát nahradí italská árie, kterou také můžeme v různých nastudováních vidět.

Premiéra inscenace bude už 11. 5. 2013,vidět ji ale budete moci už od 9. 5. 2013 v předpremiérách a veřejné generálce.

Aktualizované obsazení a tvůrčí tým (k 19. 4. 2013):

Grizabella: Alena Antalová/Hana Holišová

Múz – divadelní kocour – Ladislav Kolář/Jan Mazák

Múz za mlada – Lukáš Vlček/Jonáš Florián

Blahobyl Všemocný – Petr Gazdík (understudy: Karel Škarka)

Bombalerina – Andrea Březinová/Svetlana Janotová

Rozumbrad – Aleš Slanina/Ondřej Studénka

Rambajz-tágo – Dušan Vitázek/Peter Pecha

Demetra – Ivana Vaňková/Veronika Bošjaková

Šimbal-klimbal – Jiří Mach/Laco Hudec

Vašnosta Brum – Robert Jícha/Milan Němec

Mungodžery – Kristian Pekar/Robert Rozsochatecký

Tingl-tangl – Mária Lalková/Jana Tesařová

Moura, kočka domácí – Lenka Janíková/Hana Kováříková

Abraka-máryfuk – Robert Urban/Václav Púčik (understudy: Kristian Pekar)

Dželína – Radka Coufalová/Barbora Remišová

Victoria – Kristýna Gašperáková/Simona Šeligová

McDlouhý dráp, Pucifal – Laco Hudec/Marek Kolář

Jeminé – Tereza Martinková/Eliška Skálová

Darmošlap – Lukáš Vokál/Domink Teleky

Exotica – Gabriela Karmazínová/Barbora Musilová

Elektra – Tereza Škodová/Tereza Jirásková

Alfonso – Radek Novotný/David Macháček

Kňoura-mžoura – Evelína Kachlířová/Diana Velčická

Kasandra – Pavlína Palmovská/Vendula Příhodová

Apolón, Bengálský mour – Petr Nebřenský/Bohumil Vitula

Archibaldus – Vladimír Strouhal/Ondřej Studénka

Baltazar, Siamák – Tadeáš Horehleď/Peter Pecha

Šílený varhaník – Igor Rusinko/Petr Zavičák

Děti – step – Andrea Alačková, Vivien Hartwig,, Veronika Krupková, Kamila Křehlíková, Eva Kukulová, Zuzana Kůrová, Kateřina Pakostová, Adéla Prokopová, Vendula Příborská, Agáta Vysloužilová, Josefa Vysloužilová, Vendula Zigalová

Offstage (lokajové) – Kateřina Krejčová, Dana Puková, Magda Vitková, Monika Havlíčková, Martin Křižka, Radek Láska, Vít Habernal, Jan Šild

Režie: Stanislav Moša

Český text: Michael Prostějovský

Hudební nastudování a dirigenti: Dan Kalousek, Caspar Richter

Sbormistr: Karel Škarka

Scéna: Petr Hloušek

Technologická asistence scénografie: Lubomír Spáčil

Kostýmy: Andrea Kučerová

Choreografie: Hana Kratochvilová, Aneta Majerová

Choreografie stepu: Denny Ratajský

Korepetice: Monika Jakubíčková, Lenka Císařová

Světelná režie:David Kachlíř

Zvuková režie: Milan Vorlíček

Dramaturgie: Klára Latzková

Asistent režie: Jan Mazák

Asistentka kostýmní výtvarnice: Eliška Ondráčková

Asistent choreografie: Kristian Pekar

Asistent choreografie stepu: Jakub Zedníček

Asistentka stepu – děti: Michaela Čadová

Produkce: Zdeněk Helbich

Vizuál převzat ze stránek Městského divadla Brno.


Recenze a reportáže
“Kočky” v Brně mají poprvé lidskou tvář
Aktuální zprávy
Limonádového Joe si v Brně zahrají Lukáš Janota a Kristian Pekar
Recenze a reportáže
Městským divadlem Brno se ozývá “Viva El Zorro” (recenze)
  • mickey mouse

    No jako nápad to je zajímavý,ale já jsem hodně velkým zastáncem replica verzí. Nejraději bych tady viděl všechno v replica verzi


  • Bidnik

    To ja sice vubec ne, ale radsi bych tenhle muzikal videl jako klasicky kocici cats, protoze jsem tenhle kus jeste bohuzel nikdy nevidel. Ale napad to je, napodruhy bych se na to jel rad kouknout:) nebo by oni mohli sem 0:)


  • mickey mouse

    Já taky doufal v to klasický provedení, když jsem kočky ještě neviděl.


  • Zdeněk

    moc se těšim na generálku na kterou se chystám a věřim že tahle forma bude dobře fungovat a MdB si přidá do repertoaru další uspěšný světový muzikál


  • kk

    kkkk

    Autor Odpovědět

    >> A ještě jednu výhodu nepřítomnost kožíšků bude mít, v inscenaci bude taneční složka podle slibů mnohem výraznější, než v “tradičních” “CATS”. <<

    To jsem docela zvedavej, vzhledem k tomu, ze "tradicni" Cats maji tanecni slozku vyraznou pomerne dost :).

    Podle fotek co zverejnilo MdBcko (http://www.mdb.cz/inscenace-foto-17/?hra=306) to zatim vypada na peknej p*user, tak doufam ze "live" to bude lepsi. Pokud uz nekdo mate zazitky z predstaveni, tak sem s nima – jdu se na to mrknout az nekdy koncem cervna.


  • mickey mouse

    No mě hlavně přijde, že v těch kostýmech není moc velkých rozdílů. Snad kromě Grizabelly, Demetry(zrzavá paruka) a Victorie (celá bílá). V těch klasických Kočkách sice třeba nevíte, jak se kočka jmenuje, ale prostě v paměti vám zůstane jasnej obraz, jak vypadá. Tady mám problém poznat toho herce, natožpak, co je to za kočku. Nevím také, jak je pozměněno libreto, protože bych řekl, že třeba ,,Neboť kočky tu jsou, co znám tenhle svět”, ,,vzduchem letíš jak šíp, z výšek nemáme strach” ,,umíš po čichu jít třeba přes celý kraj”. To jsou jen úryvky. Do toho se mi to fakt nehodí. No a opravdu pište ti , kdo to již brzy shlédnou. Já se asi do Brna nedostanu vůbec, ale ta scéna nevypadá tak náročně, takže by se mohlo hostovat.


  • Amadeus16

    Pro mě je muzikál Kočky o nádherné hudbě, výborných výkonech a samozřejmě o velkolepých kostýmech. Brněnské kočky mají však našlápnutu na tuctový muzikál.


  • mickey mouse

    Tady je už i video. Nevím z jakého představení to je, ale zpěv taky místama nějakej divnej


  • Zdeněk

    včerejší generálka byla naprosto užasná vše funguje na výbornou sice sem si musel zvyknout na ty kostýmy ale to trvalo jen co zkončila předehra nové hudební nastudování zní dost příjemně výkony všechny na jedničku at od stálic souboru tak od nováčku


  • Mickey mouse

    Já se nemůžu stále zbavit dojmu, že Gritabella vypadá jako Fantom opery.


  • Mickey mouse

    *Gizabella


  • Milamber

    Tak jsem zhlédnul čtvrteční představení (16. 5.).
    Obsazení bylo následující:

    Grizabella – Hana Holišová
    Múz – Jan Mazák
    Tygří hněv – Lukáš Vlček
    Blahobyl Všemocný – Karel Škarka
    Bomba-balerína – Svetlana Janotová
    Rozumbrad – Aleš Slanina
    Rambajz-Tágo – Dušan Vitázek
    Demtra – Ivana Vaňková
    Šimbal-klimbal – Jiří Mach
    Vašnosta Brum – Milan Němec
    Mungodžery – Kristian Pekar
    Tingl-tangl – Mária Lalková
    Moura, kočka domácí – Hana Kováříková
    Abraka-máryfuk – Václav Púčik
    Dželína – Radka Coufalová
    Victoria – Simona Šeligová
    Mc Dlouhý dráp, Pucifal – Laco Hudec
    Jeminé – Eliška Skálová
    Darmošlap – Lukáš Vokál
    Exotica – Bára Musilová
    Elektra – Tereza Škodová
    Alfonso – David Macháček
    Kňoura-mžoura – Evelína Kachlířová
    Kasandra – Pavlína Palmovská
    Apolón (Bengálský mour) – Bohumil Vitula
    Archibaldus – Vladimír Strouhal
    Baltazar – Tadeáš Horehleď
    Šílený varhaník – Petr Lavičak

    Nu. Co říct. Zpracování určitě netradiční a zajímavé, ale mě osobně ty “nekočičí” kostýmy moc nesedly. A to jsem si říkal, jak odvážné byly Koty v Polsku, kde také všichni měli na férovku kalhoty apod., ale pořád to byly kočky. Nebo Göteborgu, kde byly prozměnu zasazeny do prostředí zábavního parku. Nápadité a přitom stále kočky. Asi jsem staromilec, zpátečník a vůbec…

    Ale zpět k Brnu. Seděl jsem na kraji desáté řady (tehdy už lepší místa nebyla) a nemohu to doporučit, protože není vidět na část jeviště. Možná i díky tomu jsem nějak vůbec nevnímal všude zmiňované kočičí projekce – prostě bylo blbě vidět.

    Co bych vypíchl u některých čísel – Moura dobrá, děti jako myši překvapily :)
    Vitázek jako Rambajz mi jako extra frajer nepřišel.
    Vašnosta Brum coby alkoholik (skoro až smažka?) byl pojatý originálně, u mě dobrý. Z koček to táhne dneska ven! :)
    Mungojerrie & Rumpleteazer jsou v té pomalejší původní londýnské verzi – ještě jsem ji v žádné z produkcí neviděl a i když není tanečně tak zajímavá jako ta rychlejší brodwayská, tak bylo zajímavé vidět něco nového (jen jsem si u toho skoro pobrukoval to šílené Ben Mickering És Mindlevery z nahrávky maďarské produkce :-)).
    Starobyl… teda Blahobyl Vznešený… teda Všemocný se na to hlasově absolutně nehodil – WTF? Ale pobavil mě Rozumbrad, když na začátku Old Deuteronomyho zpíval “Tohle je náš pán Starobyl Všemocný”. Říkal jsem si, ha – žeby Laco Hudec a jeho pražské instinkty? A on to byl někdo úplně jiný. Asi se to učili se Starobylem a pak přehodili na Blahotentononca?
    Souboj pinčů a ratlíků, respektive v této verzi dog a buldoků byl v pohodě, akorát Bengálský Mour byl na můj vkus až příliš pasivní. Když Rozumbrad zpívá “Ze střechy domu na zem když skočí, tak mu divoce plameny šlehají z očí. Zkameníš hrůzou a výraz máš tupý, když staví se na zadní a naježí chlupy.” jsem čekal, že Mour udělá aspoň něco a ne že bude jen tupě stát (a ještě ke všemu zády k nám).
    Kočičí bál – ten si zkusím vychutnat napodruhé, abych mohl ocenit choreografii v momentě, kdy vidím celé jeviště. Ale napoprvé jsou dojmy dobré. Chtělo by to video a zanalyzovat :)
    Jeminé zpívala moc pěkně, škoda že takhle nezpívala i moje favoritka z holandské produkce (modří už vědí :)).
    Múz byl bez výhrad. Jak už Ondra psal – piráty nahradila italská árie. Tu jsem také ještě v žádné z produkcí neviděl a musím říct, že zazpívaná byla naprosto parádně. Tady palec nahoru! Tohle číslo mělo IMHO největší potlesk.
    Šimbal-klimbal – po hudební stránce dobré, ale scéna mi přišla dost chudá (možná, že se v rohu, kam jsem neviděl, dělo něco zajímavějšího, ale myslím, že ne).
    Bomba&Deme – McDlouhý dráp pěkně odsýpal a holky to daly pěkně. Akorát zrovna v tomhle čísle si člověk běžně užije ty parádní elastické kostýmky, což tady bohužel nehrozí :( Zase – možná je to tím, že člověk byl až v desáté řadě.
    Abraka Máryfuk – asi největší zklamání. Vždy jsem byl zvyklý od kouzelníka na nějakou tu on-stage magii a pořádně baletní kreace. Tady se nekonalo ani to, ani ono. Tohle číslo je bohužel lepší pouze poslouchat, než se na něj dívat :(
    Grizabella – Mickey mosue tady píše, že se nemůže zbavit dojmu, že vypadá jako Fantom opery. Když si to tak zpětně vybavuji, tak z té desáté řady mi to přišlo dost podobně. Možná, že kdybych byl na “lísačkách”, tak bych si užil detaily jejího make-upu lépe. Každopádně Hanka Holišová to zpívala pěkně, ale ten nejsilnější moment v Memory mi bohužel nesedl. Jde o ono klasické “Hýýýčkej mě letmým dotykem skrání…” neboli “Touch me, it’s so easy to leave me…”. Člověk se plně koncentruje na tenhle moment a najednou slyší “Dáváš lásku dotykem skrání…”. A ještě to znělo spíš “Dá-váááš”. Tím byla pro mě Memory zabitá.
    Journey to the Heaviside Layer a.k.a. Ťap, ťap, ťap, nebo tady O, o, o je zpracované fakt nečekaně a nebudu tady spoilerovat. Ale pobavilo :) A kupodivu tím to končí. Hýčkání koček bylo úplně vypuštěno.
    No, aspoň to má výhodu v tom, že celé představení má 2 hodiny (až 2:10), takže i když to hrají od blbých 19:30, tak člověk ještě v pohodě stíhal poslední Student Agency bus do Prahy ve 22:00.

    Suma sumárum – kromě Viktorie a Grízy jsem měl problém identifikovat jakoukoliv jinou kočku, ale to je holt problém všech non-replica produkcí. U pražských Koček jsem se také začal pořádně chytat až někdy po čtvrté návštěvě. Do Brna se ale tedy čtyřikrát nechystám. Ještě jednou ano a pak možná za rok, kdybych nevěděl co s časem.

    Zajímavé bylo poslouchat jednu babičku po představení, která se ptala “o čem že to vlastně bylo?”. Když jsou kočky líčené jako kočky, tak je to aspoň něco, co si z toho BFD (Běžný Franta Divák) odnese, když už ten děj není tak nosný jako v jiných klasických muzikálech. Takhle babča neměla ani ty čičiny…

    Nu a tohle bylo moje asi první představení v MDB, kdy nebyla standing ovation (a že byla i na takové hudební bezvýraznosti, jakou je Jeckyll a Hyde).


  • Ondřej Doubrava

    Milý Milambere,

    díky za dojmy, těšil jsem se na názor “kovaného Kočkocvoka”. Přidám pár zcela osobních dojmů – já sám jsem byl překvapen, (přičemž pražskou inscenaci jsem viděl 15x, jak neskutečně snadno jsem se od pražského nastudování odpoutal a s nadšením přijal vše nové, až na pojetí Blahobyla, s čímž jsem se svěřil i paní dramaturgyni (zato “přeřek” na Starobyla jsem pochopil jako vtípek pro fandy pražské produkce, aby těch změn neměli tolik, ale ono jich moc není. :-)). Ale celkově jsou pro mě kočky naprosto kočičí navzdory dost lidskému a pro mě velmi působivému pohledu a CATS are totally back, chlupy nechlupy a to prosím z poslední 18. řady! Že jsou kraje v Brně občas věc ošemetná, je bohužel realita. Kočičí ráj částečně vyspoilerovala sama Česká televize ve svém reportážním videu. A pro mě škrt Hýčkání koček funguje i díky pojetí Blahobyla velmi dobře, ale to už je ryze dramaturgický pohled, jsem nepoučitelný, prostě už jsem fakt trochu jinde a jsem člověk, který nemá rád na divadle jakékoli srovnání, zvláště pokud si sám připustil, že pražské CATS už jsou hluboká minulost

    Ostatní:

    Recenze na Musical.cz samozřejmě bude, ale naznal jsem, že si zaslouží v určitých ohledech rozšířit. Snad bude čekání stát za to. Recenze samozřejmě není z mého pera, příspěvky do programu mi daly dost práce, tak jsem si to jel do Brna jen užít. Navíc už se recenzování jako takovému chci věnovat jen občas pro radost, když opravdu bude o čem psát a nebudu na inscenaci nějakým způsobem participovat, protože být přítomný přímo realizacím je pro mě zcela zásadní pohled na divadlo, jak jsem zjistil a samotného už mě ani nebaví recenze číst, ale snad se nám je daří na Musicalu tvořit tak trochu jinak. A nové nabídky na praxi snad po pauze ťukají na dveře.

    Donaha zkusíme stihnout do konce sezóny.


  • candie254

    Na Kočky se teprv chystám, jsem zvědavá, co na to budu říkat,… ale Donaha jsem již viděla, a mám pocit, že tohle představení si recenzi rozhodně žádá! Tak jsem ráda, že se na to chystáte ;)
    Dlouho jsem se v divadle takhle nenasmála a nevtáhla do děje. Sice na generálce bylo znát hodně pěveckých nepřesností a i nějakých technických, ale tohle se určitě ještě vytříbí, až si inscenace sedne. Ale i tak, je to PECKA!


  • HONZY

    V pořadí u nás druhé uvedení slavných The Cats v Městském divadle Brno na Hudební scéně zůstalo trochu na půl cesty.Jde o novou koncepci, která má své úskalí.Největším nedostatkem je scénografie a kostýmní výprava.Scéna působí na velkém jevišti poněkud stroze a kostýmy ne vždy zapadají do poetiky muzikálu, tak jak jej hudební mistr A.L.Webber na motivy básniček T.S.Eliota vytvořil.Výborné jsou však herecké, pěvecké i taneční výkony všech protagonistů.Muzikál je velice náročný hlavně po stránce pohybové! Hanka Holišová zpívá Grizabellu po svém a výborně.Mimochodem zazní vynikající ústřední píseň, jedna z nejkrásnějších, která kdy byla napsána, a to The Memory (Vzpomínky).Též v menší roli divadelního kocoura Múze překvapil L.Kolář.Hudební nastudování bezchybně provedl a orchestr dirigoval Caspar Richter.Diskutabilní je zařazení dětského stepařského čísla. Muzikál Kočky v Brně je jiný, působí moderně a běžný divák jej nemusí vždy s nadšením přijmout. Přesto díky tomuto, po všech stránkách novému, nastudování světového muzikálu! Hodnocení 70%.


  • Ondřej Doubrava

    Candie: Pokud někdo bude chtít jet třeba se mnou, tak to nejspíše klapne, naštěstí teď Donaha budou hrát pořád, tak třeba i spontánnější domluva bude snažší. :-)


  • luděk

    Alena Antalová jak vypadá .nevim ja moc ji jako zpěvačku neznám sem Pražak.


  • Zdeněk

    souhlasim Donaha je opravdu svižná muzikálová komedie která si zaslouží recenzi a v podání brnáku sem si tento muzikál užil stejně jako Cats a to sem byl opravdu zklamaný že nepujde o klasickou koncepci