Zahraničí

JESUS CHRIST SUPERSTAR v Bratislavě zaujme moderním zpracováním i světovými výkony


Legendární muzikál (nebo chcete-li rocková opera) Andrew Lloyd Webbera a Tima Rice JESUS CHRIST SUPERSTAR se 10. dubna 2015 v divadle Tower Stage Bratislava poprvé představil slovenským divákům v režii a choreografii Jána Ďurovčíka. My jsme se týden poté také vypravili na Ježíše podívat a přinášíme vám dojmy, které v nás tato v mnohém netradiční inscenace zanechala…

Jesus Christ Superstar je jedním z nejslavnější světových muzikálů a muzikálovým fanouškům ho jistě není třeba více představovat. Proto vynecháme historii a rovnou se podíváme na zoubek nového uvedení…

Roman Tomeš a Katarína Hasprová

Roman Tomeš a Katarína Hasprová

Slovenská premiérová inscenace jde zcela odlišnou cestou, než tři dosavadní česká uvedení, která se striktně držela tradiční formy. Ďurovčík přenesl celý děj do současnosti, podobně jak mohli vidět diváci zahraničního Arena Tour v letech 2012-13, jehož záznam vyšel také na DVD. Inspirace je zjevná nejen ve velice podobných kostýmech, ale i v některých scénách, které jsou téměř doslova citovány (zpravodajské projekce při Předehře nebo celý Song krále Heroda).

Přenesení do současnosti a zasazení do kontextu aktuálního dění na Blízkém východě dodává 44 let starému muzikálu novou šťávu. A osobně tento přístup preferuji více, než „historické“ výpravné produkce, které jsou sice divácky líbivé, ale po divadelní stránce zcela neinvenční.

Jednoduchá scéna hojně využívá efektních světel

Jednoduchá scéna hojně využívá efektních světel

Ďurovčíkova inscenace je velice moderní, pracuje s jednoduchou funkční scénou Martina Černého, skládající se v podstatě jen z lešení osazené světly ve tvaru kříže a vyvýšené plošiny. Diváci navíc sedí po třech stranách jeviště, děj se tedy rozehrává na všechny strany. V malém prostoru divadla Tower Stage se budete cítit přímo ve středu dění a emoce tak lépe k divákům dolehnou.

Celkově inscenace silně obsahuje Ďurovčíkův rukopis. Hojně využívá světelných proměn a efektů, na jevišti se stále něco děje, tanečníci jedou na 100% (i když JCS je nejméně tanečním Ďurovčíkovým muzikálem) a v centru všeho stojí silné pěvecké i herecké výkony. Ocenit lze vynechání různých klišé a zvládnutí sebevraždy Jidáše bez nějakých směšných oprátek a figurín, jen za pomocí světla a náznaků.

Najdou si i drobná negativa: přílišná doslovnost v režii (Hoď po ní kámen s kamenem v ruce mluví jako příklad za všechny) nebo až časté a neopodstatněné používání hydraulických plošin „pro efekt“, stejně tak přílišné užívání světel při sólech, kde by se měl divák spíše soustředit na obsah jejich sdělení. V celku však jde jen o detaily.

Roman Tomeš & company

Roman Tomeš & company

Přenesení do současnosti však není jedinou změnou, která by mohla skalní fanoušky překvapit. Byla totiž značně posílena důležitost postavy Máří Magdaleny v celém muzikálu, její sólovky byly prodlouženy a Máří také uzavírá celý muzikál ve zcela novém emotivním finále za dozvuku Jan 19, 41.

Záleží na vás, jak snášíte takové zásahy do světových titulů, za sebe musím říci, že to divadelně fungovalo, navíc byl nový prostor skvěle zužitkován Katarínou Hasprovou. Jen závěr bych nechal čistě Ježíšovi a jeho tragickému osudu, v Bratislavě mu Máří jeho prostor tak trochu „krade“. O to smutnější je, když na úkor těchto na první pohled zbytečných změn došlo k zrychlení dějově důležité a silné konfrontace Piláta a Ježíše těsně po bičování (Vem rozum do hrsti… Nemáš pranic v rukou svých…).

Poslední výraznou změnou oproti běžným nastudováním JCS je vynechání přestávky, v Bratislavě se hraje vcelku cca 2 hodiny, přičemž skutečně žádná píseň nechybí.

Ján Slezák ve scéně Superstar

Ján Slezák ve scéně Superstar

Nesmrtelnou hudbu Andrew Lloyd Webbera hraje přímo na jevišti skvěle sehraná 7-členná kapela IMT Smile. I v menším obsazení než například karlínská inscenace dokáže vytvořit výborný energický zvuk, na kterém tato rocková opera staví.

Slovenské přebásnění Jána Štrassera si netroufnu nijak hluboce analyzovat, osobně ho ale hodnotím jako povedené. Oproti české verzi Michaela Prostějovského, kterou známe všichni nazpaměť, obsahuje detaily, kterým se přibližuje více originálnímu libretu Tima Rice (především text I Don’t How To Love Him a jeho variace v Jidášově smrti), i za cenu trochu větší doslovnosti.

Mnou nejvíce obdivovaným talentem Jána Ďurovčíka je schopnost obklopit se výjimečně kvalitními umělci a vymáčknout z nich 120% jejich schopností. Kompletně celé herecké obsazení mnou viděné reprízy bylo totiž naprosto fenomenální, od hlavního tria, přes menší role apoštolů, až do posledního člena company. Pojďme si je tedy zhodnotit jednotlivě… (Viděli jsme zatím jen jedno představení, proto tentokrát nečekejte srovnání alternací.)

Roman Tomeš a jeho V zahradě getsemanské

Roman Tomeš a jeho V zahradě getsemanské

Autenticky působí také skvělé líčení

Autenticky působí také skvělé líčení

V hlavní roli jsme viděli Romana Tomeše, jediného Čecha v obsazení, kterého můžete znát především z inscenací Divadla Kalich, kde již s Ďurovčíkem několikrát spolupracoval. Věřil jsem, že Roman pěvecky roli Ježíše zvládne, ale přeci jen Danny z Pomády nebo Mauglí jsou charaktery trochu jiné úrovně. Ale od první chvíle, kdy vkročil na jeviště, bylo jasné, že přišel Ježíš. Herecky náročné proměny emocí zvládl na jedničku a po hlasové stránce byl taktéž dokonalý. Nejvíce jsem samozřejmě čekal na stěžejní árii V zahradě getsemanské, kterou mě naprosto přikoval do sedačky. Věřte mi, i jen kvůli této jedné písni by se vyplatilo do Bratislavy jet! Vyhnu se úmyslně srovnání s nejslavnějším českým Ježíšem Kamilem Střihavkou, ale Romanův pěvecký přístup k roli je velice podobný (a pro mne osobně ještě o chloupek lepší), takže zarytí fanoušci české legendy nebudou určitě zklamaní.

Ján Slezák

Ján Slezák

Ján Slezák

Ján Slezák

Ján Slezák je skutečným pokladem pro slovenské hudební divadlo. Jidáš je třetí role, ve které jsem ho měl možnost vidět, a i tentokrát se převedl jen v tom nejlepším světle. Obrovské charisma, 100% nasazení, zajímavá barva hlasu v nízkých i vysokých polohách a výrazný herecký projev, ze kterého přímo stříkají emoce. Není co vytknout, pro mě jeden z nejlepších Jidášů, které jsem viděl či slyšel.

Katarína Hasprová

Katarína Hasprová

Finále muzikálu (Katarína Hasprová a Roman Tomeš)

Finále muzikálu (Katarína Hasprová a Roman Tomeš)

Silnou trojici hlavních postav uzavírá Máří Magdalena v podání Kataríny Hasprové. V běžných inscenacích JCS je postava Máří spíše takovým „zpestřením“, zazpívá pár písní a zase jde. Jak bylo zmíněno v začátku recenze, zde je prostor pro Máří rozšířený, a proto Hasprová opravdu vynikla. Její největší devizou je silný nádherný hlas, do kterého umí vložit naléhavost a emoce. Díky až éterickému projevu skutečně představuje takového Ježíšova „strážného anděla“. Jediné negativum, které musím u Máří zmínit, je ošklivý a poněkud nelichotivý kostým Máří, za což ale opravdu Hasprová nemůže.

Ján Jackuliak jako Herodes

Ján Jackuliak jako Herodes

Hereckým výkonem a charismatickým hlasem zaujal Pilát Jána Jackuliaka, kterého jsem na jevišti viděl po dlouhé době, a nutno říci, že bych ho vídal rád častěji. Vtiskl postavě Piláta vše, co by měl mít. Důstojnost a rozhodnost v kombinaci se strachem a nejistotou.

Kněží

Kněží

Především pěvecky zaujal Lukáš Adamec v roli Annáše / Šimona, těším se, až budu mít možnost ho vidět jako Jidáše, ve kterém se alternuje s Jánem Slezákem. Tomáš Majláth dokázal, že i z tak malé postavy, jako je Petr, se dá vymáčknout maximum a zaujal pěveckým i hereckým výkonem. Dobře též odzpíval Kaifáše. Nic se nedá vytknout ani Martinu Hudci (Herodes) a Romanu Mullerovi (Barnabáš / Matouš).

Ján Slezák a jeho úvodní árie

Ján Slezák a jeho úvodní árie

Pěvecká a taneční company nezklamala, malé sólové party byly odzpívané velice dobře (což není samozřejmostí) a po taneční stránce si samozřejmě Ján Ďurovčík ohlídal, aby bylo vše v pořádku.

Na závěr nezbývá, než vám návštěvu bratislavského Ježíše doporučit. Uvidíte Ježíše v originální moderní podobě, s výbornou živou kapelou a především s naprosto excelentními pěveckými a hereckými výkony na světové úrovni. Představení do konce sezony jsou již beznadějně vyprodaná, ale naplánujte si výlet na příští sezonu. Stojí to za to!

Vstupenky zakoupíte v síti TICKETPORTAL.

(Recenze psána z představení dne 18.4.2015)

Kompletní obsazení muzikálu

Ježíš – Patrik Vyskočil / Roman Tomeš
Jidáš – Ján Slezák / Lukáš Adamec
Máří Magdalena – Nela Pocisková / Katarína Hasprová
Pilát – Ján Jackuliak / Lukáš Adamec / Martin Hudec
Herodes – Ján Jackuliak / Viktor Horján / Martin Hudec
Annáš, Šimon – Lukáš Adamec / Martin Mikulášek
Kaifáš, Petr – Jakub Růžička / Tomáš Majláth
Barnabáš, Matouš – Michal Hallon / Roman Muller

Company – Romana Orlická, Lenka Machciníková, Barbora Hlinková, Zuzana Meszárosová, Bronislava Kováčiková, Andrea Trenčanská, Radka Šutľákova

Balet – Jozef Antálek, Miroslav Martinovič, David Schimmer, Matej Oškera, Peter Mihálik, Viera Bieliková, Silvia Beláková, Petra Makranska, Ivana Kučerová, Adriana Pinková, Mariana Paulíková

Realizační tým

Slovenské přebásnění – Ján Štrasser
Režie a choreografie – Ján Ďurovčík
Pěvecké nastudování – Ľubomír Dolný
Hudební nastudování – Miro Tásler
Kostýmy – In Style Saly O’Mara
Scéna – Martin Černý
Světelný design – Ján Ďurovčík

Katarína Hasprová a company

Katarína Hasprová a company

Roman Tomeš před Pilátem

Roman Tomeš před Pilátem

Ján Slezák & company

Ján Slezák & company

Roman Tomeš a Katarína Hasprová (Vše je tak jak má být)

Roman Tomeš a Katarína Hasprová (Vše je tak jak má být)

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Fotografie nejsou přímo z recenzovaného představení, proto se obsazení nemusí 100% shodovat se jmény v recenzi. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno.


Zahraničí
Zápisky z West Endu 2014: Šest důvodů, proč mít stále rád “The Phantom of the Opera”
Aktuální zprávy
DJKT Plzeň otevře novou sezónu Průvodem Vendelín. Chystá se Jesus či Dracula
Praha
Rebelové a Muzikálové léto Hudebního divadla Karlín. Vyhrajte vstupenky
  • marfia

    Podle fotek mě teda nic nezaujalo ale vypravíme se ze zvědavosti :-)Ježíše jsme viděli ixkrát a nevěřím že někdo překoná Kamila Střihavku.Aspon pro nás je to dokonalý ježíš


  • semili

    Rencenzovat tento muzikal bez komentu vykonov Pociskovej, Vyskočila a dalsich je iba snaha napisat aspon nieco, iba preto aby ste vobec nieco napisali. Bud si dajte namahu a napiste recenziu ako sa patri alebo to nepiste vobec.


  • Jarmila

    Čakala som na túto recenciu resp. článok o tomto muzikáli – no som sklamaná :(- dýcha s neho účelovosť a nie objektivita – škoda. Mám rada tento žáner a chodím na predstavenia ako na Slovensku tak aj v Čechách. No aby ste v texte článku nespomenul aj alternantov Patrika a Nelu – nemám slov – aj keď ste ich nevideli mohli byť uvedený v texte vedľa vami uvádzanej alternácie -/ oni totiž hrali premiéru a nedať si tú námahu a vidieť obe alternácie ….. Videla som ho už 3 krát a určíte ešte pôjdem – neskutočne energické predstavenie videla som obe alternácie hlav. postáv- Paťo sa úlohy Ježiša zhostil bravúrne – herecky omnoho silnejší ako Roman- stačí si pozrieť fotky Vyskočila ktoré kolujú na fb dokonca aj s vašou hlavičkou vašeho fotografa / okrem iného ani jednu foto s Vyskočilom alebo Nelou ste nedali na porovnanie/ už len s tých fotiek vidno ako bol výrazovovo perfetný. Spevácky to zvládol perfektne aj napriek tomu že nemá chrapák a dokonca aj bez neho znie jeho hlas vo výškach neskučne rockovo. Pre mňa alternácia No1 – Vyskočil – Slezák – Pocisková a ako Šimon perfektne dopĺňal Adamec. Doporučujem každému vidieť toto predstavenie v akej koľvek alternácii – silný zážitok.


  • Martin

    Po přečtení tohoto článku, s recenzí samozřejmě nemá nic společného, jsem se již po několikeré přesvědčil, že pan Pavel Košatka je fanouškem, ne recenzentem. Tímto bych odpustil obrovskou neznalost muzikálového divadla (herectví, zpěvu, tance), jedním slovem syntézy muzikálového divadla. Pokud někdy sledujete recenze renomovaných muzikálových kritiků evropských muzikálových scén, nemůžete přece tyto stránky brát vůbec vážně. Tyto stránky jsou jen stránkami fanoušků, kteří definitivně ztratili zábrany slušnosti a sami sebe pasovali do rolí odborníků v oblasti muzikálového divadla. A ti jsou schopni napsat cokoliv diletantského. Zde se toto děje běžně. Proto nechápu Jarmilu, že je na těchto stránkách něčím pohoršená. Pokud píše recenzi fanoušek, má právo na neznalost. A pan Košatka je pouze fanoušek, který se navíc osobně velice dobře zná s hlavním představitelem z Čech. Takže Jarmilo, zde je objektivita vyloučená. Tady jsem ještě nikdy nečetl recenzi! Tyto stránky jsou vždy jen osobní zpovědí někoho, kdo usiluje sebe povýšit do role recenzenta, odborníka, kritika. Ale je to vždy o tom, koho dotyčný, který tady píše má rád či ne. Toto tady partička hošanů vždy dokazovala a bude i nadále dokazovat. Už chybí jen pan Doubrava, druhý odborník, bratr Doubravové, která pokud vím, žije s Tomešem. Myslíte Jarmilo a Semili, že je tady něco normálního? Je to jen o kamarádství fanoušků, ne znalců.


  • Ondřej Doubrava

    Milý Martine,

    omluvte čistě osobní vzkaz, při takto zásadně formulovaném textu je myslím slušné se podepsat celým jménem. Původně jsem se k těmto útokům nechtěl vůbec vyjadřovat, ale jelikož zde padlo i mé jméno a mé rodiny, malinko se k tomu se vyjádřím. Ano, určitě větším nedostatkem Musical.cz je to, že je nás v týmu zkrátka jen pár, a tak zrovna recenzuje ten, kdo zrovna je k dispozici, stálejší recenzenti jsme víceméně čtyři. A musí si drobnější či větší “střet zájmů” samozřejmě umět případně obhájit, každý za svůj text nese zodpovědnost a není v tomto směru hlídán tím druhým, je to zkrátka na něm. Někdy zkrátka není v našem případě jiná možnost, než se tomu střetu malinko vystavit, to by tu opravdu po čase nic nevycházelo. Já sám jsem na toto k sobě velmi přísný, určitě jste od mé osoby neviděli od dob Robina Hooda jediný článek z Kalichu či o nějakém svém projektu (výjimky typu rozhovory jsou vždy důsledně označené a figurují spíš jako neškodná zajímavost, kde si třeba trochu zavzpomínáme na spolupráci), stejně tak se delší čas do odvolání nehodlám vyjadřovat k tvorbě té scény, se kterou jsem spolupracoval nebo spolupracuji. Celý tým je s tímto zcela srozuměn a vždy se v pohodě domluvíme, každý z našeho týmu má rezolutní právo říct “tohle psát nemůžu/nechci, děkuju” a vždy to nějak vyřešíme. Zároveň je ale prostě hloupé (zejména ke čtenářům) v takto nízkém počtu redaktorů odmítat situaci: “Zrovna tam pojedu, rád napíšu…”, která se děje poměrně často. Není to výmluva, je to prostě realita, se kterou se ale domnívám docela v pohodě pracujeme a myslím, že většina čtenářů to naprosto chápe a jsou za jakýkoli článek rádi.

    Ano, členové Musical.cz jsou postupně přizváváni k účasti na profesionálních inscenacích a projektech (pokud vím, jsme v současné době jediní), myslím, že i mezi publicisty a kritiky už jsme za ty roky poměrně uznávanými osobnostmi, ba i rovnocenými kolegy a udržujeme velice korektní styky a jsou za naše články a názory rádi, ačkoli ten náš původ, jak správně úpozorňujete, bude fanouškovský, ale nikdo z nás ho neskrývá a nikdy neskrýval.

    A jak vidno, dá se tak fungovat i v praxi. Opět teď budu mluvit sám za sebe, každý projekt jsem si zasloužil pouze svými schopnostmi, nikdy ničím jiným, jsem ochoten v praxi často pracovat i bez nároku na honorář (a to se teprve pozná ta láska k divadlu, tam jde veškeré fanouškovství stranou, to si buďte jist!!), mé inscenace, kde jsem byl na postu (spolu)dramaturga zatím vždy snad podle názoru diváků a často i fundovaných odborníků dopadly dobře, takže myslím, že v tomto směru už nemusím za sebe čtyři roky nikomu nic dokazovat, o tom, zdali jsem odborník, nebo nejsem odborník, ať rozhodnou po letech jiní, nicméně z vašeho komentáře to zní trochu pejorativně. Nikdy jsem se však nesetkal s postojem “Vykašli se na to…”, spíše naopak.

    Stejně tak nemusí nikomu nic dokazovat celý tým Musical.cz, který vše dělá pouze ve svém volném čase, čistě ze zájmu a z lásky. Ano, i mě mrzí, že už na Musical.cz nemám tolik času, že zkrátka už často není prostor srovnat si alternace, ať už u nás nebo v zahraničí. Ale ještě pořád to všichni ve volné chvilce děláme nesmírně rádi a myslím, že nám to ještě nějakou chvilku vydrží. Pokud vám styl našeho projektu nevyhovuje, sám vyjmenováváte alternativy, které jsou pro vás příjemnější, jak je libo.

    Mějte se krásně a přeji mnoho hezkých kulturních zážitků.

    Ondřej Doubrava


  • veny

    Naprosto fenomenální??? Tak to teda musel být zážitek. Jinak musím souhlasit s názory na “recenzi”. A tvrdit, že Roman Tomeš je po pěvecké stránce lepší Ježíš než Střihavka… no nevím.


  • Bidnik

    Komentare podobne tomu od Martina se mi moc nelibi – byt na miste zdejsich redaktoru, asi by mi bylo lito, ze kdyz se neco snazim delat co nejlip, navic bez jakehokoli zisku, jen tak pro radost svou a pro radost ctenaru (kteri sem chodi dobrovolne) a nekdo tu psal toto. Navic si myslim, ze tim, jak dlouho uz se Pavel Kosatka i ostatni redaktori muzikaly zabyvaji (sleduji je od samych zacatku jeste mimo musical.cz), tim jak jezdi na muzikaly do zahranici a maji prehled i zkusenosti, se neda rict, ze by byli pouhymi fanousky, myslim, ze jsou vetsi odbornici nez rada “odborniku”. Samozrejme kazda recenze je nazor prislusneho recenzenta, se kterym nemusime souhlasit (myslim ze dobre reseni jsou dve recenze ruznych autoru) a taky si myslim, ze kdyz pisu recenzi o kamaradovi, nemuzu napsat, ze to bylo priserne, i kdyby to bylo sebehorsi. Ale to neznamena, ze clanek “s recenzí samozřejmě nemá nic společného”.
    Jinak co se tyce srovnani Romana a Kamila, myslim, ze to, ze je momentalne Roman lepsi nez Kamil, neni zadny nesmysl, protoze Kamilovy vykony jsou posledni dobou jednim z nejslabsich clanku predstaveni JCS v Karline. Driv mi z jeho zpevu mrazilo v zadech, ale nyni se cele predstaveni bojim, aby to vubec dozpival. Samozrejme tim, ze mam naposlouchane jeho drivejsi vykony, se taky snazim vnitrne se presvedcit o tom, ze sice uz to neni ono, ale furt je to dobry, ale kdybych je naposlouchane nemel, asi bych vubec nepochopil, proc to zpiva zrovna tenhle pan. Romana Tomese jsem neslysel, ale verim, ze to bude uplne jine nez Kamil a ne horsi.


  • Renata

    Já mám Kamila v roli Ježíše moc ráda a nikdy dřív bych si nedovedla představit někoho jiného. Ale loni jsem byla na představení, kdy byl Kamil zraněný a zpíval Michal Skořepa. Trochu jsem se bála, protože už Ježíše dlouho nehrál, ale bylo to úžasné a v té chvíli jsem si nedovedla představit jiného Ježíše než jeho. Lidé v okolí byli také trochu zklamáni, když oznámili, že nebude Kamil, ale závěrečný bouřlivý potlesk byl znamením, že byli také nadšeni. Moc bych si přála, kdyby mohl mít Michal několik představení, protože si to vysloveně užíval a zpíval krásně.


  • Mikeš

    A je to zase tady… napadání týmu musical.cz, vyčítání, že to nejsou žádní novináři na úrovni. A zase mě to vytáčí a zase to nechápu. Proč, když se tady způsob psaní někomu nelíbí, nejde prostě jinam, za těmi odborníky? Dělat tuhle práci s nadšením a zadarmo, protože to je koníček – co je na tom špatného? Naopak, pro nás, muzikálové fandy, je velkým přínosem, když máme kde a hlavně včas možnost číst o tom, co nás zajímá. Naprosto chápu, že tady autor napíše článek o ztvárnění Ježíše Romanem Tomešem, protože to je něco neobvyklého a zajímavého a Roman je prostě náš! Navíc, přeci jen, i když jde o Slovensko, tak je to zahraničí a čekat na další alternace – proč? Povinnost autora recenze přece není popsat všechny alternace, klidně se může soustředit jenom na jednu. Já za sebe jenom chválím a jsem rád, že jsem si mohl přečíst o Romanovi na Slovensku, vidět fotky a doufat, že třeba někdy zavítá tento muzikál do Prahy, protože Bratislava je přeci jenom z ruky. A ještě jednu věc – vy co nejvíc nadáváte – přečtěte si někdy recenze těch odborníků na muzikály jinde, možná se kolikrát dovíte tak málo, že si řeknete – kterej blbec tohle psal? A s Bídníkem naprosto souhlasím – i s tím, že to Střihavka už neuzpívá, i když byl před lety skvělý.


  • Ondřej Doubrava

    Bídníku, dvě recenze různých autorů je samozřejmě určité řešení, které občas děláme, ale jde to málokdy a když, tak v Praze, to cestování někam dál přímo v době premiéry je zkrátka problém, pokud se ale jedná o hodně významný titul, většinou neváháme (viz. třeba Sunset, ten bych si ujít vážně nenechal, hanba by mě fackovala). Pro zajímavost, já sám jsem se do Bratislavy ještě nedostal (ale článek bych stejně nepsal :-) ) , ale ještě tenhle týden se dočkáte jistého Jesusovského nášupu, bude to myslím zajímavá konfrontace dvou inscenačních přístupů moderní formy a právě proto jsem si na Pavlův článek počkal a vydám ho až potom. Jinak díky za podporu, děláme co umíme. A myslím, že se v současné době nemáme vůbec za co stydět…

    Já sám jsem v souvislosti s Jesusem, když už se tak nějak vědělo, že Petr Marek pojede minimálně fotit, asocioval “Pojďme na Slovensku mapovat alespoň ty megapremiéry (na původní muzikály v Prešově a tak asi nikdo z nás bohužel nemá úplně kapacitu), ten Jesus bude vděčný, když tam máme zástupce a na Slovensku, mám pocit, podobný server stále není.” Tímto docela chápu dvě předchozí stížnosti v komentářích, že čtenáři ze Slovenska by rádi hodnocení svých zástupců, bohužel vyšlo to zatím takto, jsem přesvědčen, že pokud budou okolnosti nakloněny, rádi se ještě v tomto směru k bratislavskému Jesusovi vrátíme a víme, že si to zaslouží, z redakce ho chceme vidět tak nějak všichni (což se moc často nestává).

    (Osobně sám nemám rád, když se v recenzi náhle objeví jméno alternanta, kterého recenzent, jak hned vyplyne, neviděl, působí to právě tak, “já jsem ho bohužel neviděl, snad příště”, což my řešíme tím, že zřetelně napíšeme, z jaké reprízy je to psané.)


  • tonda

    Ad Martin: Já se přiznám, že jsem musical.cz nikdy nebral jako seriózní novinářský server. A teď to myslím v dobrém, je to prostě parta nadšenců, která píše o divadle ve svém volném čase, protože je to baví. Odměnou jsou pro ně často jen ty vstupenky na představení. Proto od nich nečekám nic jiného než subjektivní názor. To, že většina z nich je blízkými kamarády některých umělců, se kterými tráví dlouhé večery popíjením v divadelních barech, to k tomu prostě patří a je třeba pak jako čtenář k jejich textům i tak přistupovat. Proto nečekám, že zdejší autoři splní do puntíku žánr recenze či komentáře. Ale často jejich texty rozproudí diskuzi pod a tam už se objeví spousta názorů jiných návštěvníků divadla a z toho už jde poslepovat nějaký obraz představení. Proto na musical.cz chodím. Kdo chce poctivou kritiku, ať začne odebírat Divadelní noviny a podobné plátky, tohle je server nadšenců.


  • Ondřej Doubrava

    Tonda: Opět díky za podporu. Já osobně bych na to kamarádění zase tolik třeba nebyl, ale životní cesty si nevybírají (kdo mohl tušit, že sestra udělá v divadle docela fajn kariéru, nicméně tady prostě ctím zásadu pouhé rodinné podpory), někdy to prostě vyplyne ze situace, takhle to má většina z nás, navíc určité kontakty jsou potřeba a má je každá redakce jakéhololi média. Já sám osobně jsem psaní považoval za přestupní stanici, jak hudebnímu divadlu u nás reálně pomoci, taková má byla má ambice už od začátku.

    Povedlo se, občas si tudíž zcela mimo Musical.cz přivydělám v divadelní praxi nějakou tu korunu a minimálně od roku 2011 jsem tudíž minimálně v tomto ohledu vlastně neoddiskutovatelný profesionál. :-) I když občas i bez nároku na honorář, když u toho projektu vážně chci být. Už jsem tak pomohl přřivést na svět u nás dva světové tituly. Mám kvůli “objektivnosti pro příští psaní” takovou práci odmítnout? Nemyslím si, i když zkoušení jednoznačně člověka sblíží, no, tak třeba budu psát chvilku jen o těch scénách, kde jsem nic nezkoušel, u ostatních rád udělám PR, dodám klukům materiály. A není mi vlastně ani hloupé, že třeba zabírám místo někomu s vystudovanou Divadelní vědou, málokdo se na tomto oboru chce zaobírat téměř výhradně muzikálem a myslím, že třeba moji bývalí spolužáci a kolegové mi můj úspěch přejí. A té práce ani známostí zatím není tolik, abych Musical.cz opustil, nikdo to po mě ani nechce, až ta situace nastane (párkrát jsem o tom přemýšlel), “odborník Doubrava” se rád rozloučí a půjde dramaturgovat na plný úvazek, pokud se mu někdy poštěstí.

    Tím chci jen říct, že jsem a budu hrdý na každého z týmu Musical.cz, který díky článkům zde dostane příležitost vnořit se trochu více do praxe a jsem rád, že se tak částečně děje u vícero z nás, měla by to být za mě jedna z ambic takového projektu. Jsem si zcela jistý, že by u nás ten vstup zvládli úplně všichni. Stejně tak mám velkou radost, že se nad našimi články, které vždy pečlivě vysedíme, někdo opravdu zamyslí a vnímá je a pochopí je správně. Hlavní je totiž zachytit atmosféru představení jako celku, nebát se vyjádřit zcela niterné subjektivní pocity. To je něco, co mi u profesionálů často nesmírně chybí, často se přes samou akademii VŮBEC nedozvím, jaké to představení, na které se teď bohužel nedostanu bylo a jedná se jen o shrnutí základních rešerší. No, tak fajn. Ale stejně tak jsem rád, že se nás právě lidé, co hudebnímu divadlu rozumí a hodně pro něj udělali, nebojí nazvat svými kolegy a myslet to zela vážně. Může to vzbudit nějaké vášně, ale to je asi tak vše.

    Budu rád, když se tady do budoucna takovéto polemiky objevovat už nebudou (opravdu se hlídáme ve všech směrech a Pavel má moji plnou podporu) a napíšete sem třeba nějaký váš niterný dojem z představení, ta diskuze je tu od toho.


  • Petr

    A co je vlastně “poctivá kritika”, kdo ji přesně definuje a podle čeho se soudí? Nezlobte se na mě, ale já radši půjdu 100x sem, než si číst jakoukoliv muzikálou kritiku v Divadelních novinách a podobných periodikách, kde píší tzv. “odborní kritici”. Jednak se to téměř nedá číst, téměř vždy se nic podstatného nedozvím a hlavně, “odborníci” tam, nezlobte se na mě, jsou často “odborníci” pouze tím, že něco vystudovali a mají na to diplom. Když už se bavíme o Divadelních novinách, je docela zarážejí, že jejich hlavní muzikálový “kritik” veřejně prohlásí, že za hranice naší vlasti skoro, ne-li vůbec za muzikály necestuje a že ho to jaksi “nezajímá”. To mně přijde, jakoby se někdo zasek v čase a žije v šedesátkách. Co jsem pochopil, tak kluci odsud jezdí do Londýna, Ameriky, Vídně a podle mě toho viděli daleko víc a mají větší rozhled a přehled něž nějaký “odborný kritik”. A to je pro mě důležité, doba jde dál, je dynamická a nestačí žít jen z diplomu, který někdo získal před lety za odborné znalosti, hlavně spíše za znalosti historických dat.


  • tonda

    Ondro, souhlas, ve všech bodech. Jen snad drobná polemika v tom, že ne každý novinář se svými kontakty vysedává na večírcích, pořádá housepárty a podobně, to je třeba odlišit a to asi leží nejvíc v žaludku zdejším diskutérům. (což je asi hlavně na Pavla) Ale jak říkám, jako čtenář jsem poučen, a proto si udělám svůj obrázek. A je to jednoduché, když se vám to nelíbí, nečtěte to a nechoďte sem. :) Takže tak.


  • danah

    Já tady naopak čtu články právě proto, že mi vyhovuje, že to dělají lide s láskou k muzikálu a tím pádem většinou s podobným vkusem a názorem.
    S profesionální recenzi se ztotožním málokdy.


  • Ondřej Doubrava

    Petr: To nevyjíždění je dokonce trochu globálnější. Nevím, jestli už se to zlepšilo (rád bych), ale také to tak na mě působí. Čest výjimkám, úplně málo jich taky není. Stejně tak si myslím, že každý odborník by měl aspoň jednou zažít divadelní praxi, vyzkoušet si různé podmínky. Mě to třeba v psaní teď velmi pomohlo (dostávám maily s díky za fundovanost, čtivost a tak…) a neskutečně mě to posunulo dál a těším se na další zkušenost. A musím říct, že jsem si všechny dosavadní zkušenosti nesmírně užil, více než překážky pro vozík na FF UK. Tady hodně rozhodlo to, že jsem v praxi debutoval na velmi vysoké metě ještě před zahájením studia s veselým heslem “Ale fanouška by k tomu určitě nepustili…” Je to zkrátka o lidech, jestli vám tu důvěru dají nebo ne. Jinak bych toho bakaláře měl asi taky, víc jsem být ani nechtěl. A stejně vlastně dělám to, co mám rád a proč jsem šel původně studovat. Ano, musím se občas v budoucnu v psaní také trochu pohlídat, nicméně je to malá oběť. Ale vidíte, někdy by mě zajímalo, jak by jako dramaturgové uspěli právě vystudovaní stálí publicisté. Stejně tak ale i praktici píšou své dojmy různě do tisku a je to naprosto v pořádku a zcela normální. :-)


  • Dáša

    Slovenské prebásnenie bolo excelentné. České je krásne, ale Jánovi Strasserovi veľký obdiv – jeho je ešte krajšie. Ďakujem. Nedá sa niekde nájsť, prípadne kúpiť? Škoda, že v bulletine nebolo pár úryvkov.
    Bola som na predpremiére a bolo to krásne predstavenie. Najviac sa mi páčila scéna ” V chráme”.
    Terezke – článok vyššie sa nehodí Katka Hasprová, ale podľa mňa je mladšia ako Bára Basiková…
    Obe však podali krásny výkon. V Prahe som bola na tom 3 x, v Bratislave 1 x, ale mám už zakúpené vstupenky na ďalšie 2 prestavenia. Dúfam, že aspoň v jednom z nich bude Janko Slezák.


  • Peter

    Videl som predstavenie v Bratislave a musim povedat, ze som bol sklamany. O JCS som predtym nevedel nic, nepoznal som pesnicky, ani herecke obsadenie ani historiu toho predstavenia. Po pomade, ktoru som videl niekolko x som ale cakal nieco na minimalne takej istej urovni. Bohuzial nic z toho neprislo. Hudba nezaujimava (mozno na viac pocuti by ma chytila), tanecne vykony dobre, ale nic uzasne. Herecke a spevacke vykony vyborne. Dej muzikali a zapletka pre mna osobne uplne nezaujimava a to bol mozno cely problem. Nabozenska tematika mi nic nehovori a nevyvolava vo mne ziadne emocie. Aj napriek dobry vykonom, pre mna zabity cas a slaby umelecky zazitok. Pomada bola vo vsetkom lepsia od tohto – dej, spevacke, herecke aj tanecne vykony a hudba boli top.


  • HONZY

    První slovenské nastudování legendární rockové opery A.L.Webbera + T.Rice JESUS CHRIST SUPERSTAR Bratislavě moc sluší! Režisér Ján Ďurovčík pojal muzikál po svém.Děj převedl do současnosti a k tomu přizpůsobil jak režii, choreografii, kostýmy i scénografii.Přesto, že stage je ve poměrně malá, tak překvapivě úsporné provedení muzikálu neuškodilo, spíše naopak.Ďurovčíkovi a posléze i všem protagonistům se podařilo velice oslovit diváka a předat mu mnoho emocí, které tento muzikál má na rozdávání.Za to nutno poděkovat hlavní trojici Ježíši Patrika Vyskočila, Máří Magdaléně Katarině Hasprové a též Jidáši v podání Jána Slezáka.K těmto výborným interpretům lze přiřadit i Jána Jackuljaka v roli Heroda.Bezchybně, na vysoké úrovni tančí a zpívá company.K celkovému vynikajícímu výsledku přispívá živá kapela a jejich hudební provedení zní rockově, místy až jazzově.To nemusí především skalní fanoušci Jesuse vždy kladně hodnotit.Také některé změny, zvláště konec muzikálu je upraven a končí zpěvem Máří Magdalény.Takto se v závěru muzikálu trochu upozadnila hlavní role Ježíše.Slovenský Jesus rozhodně stojí za shlédnutí a případná cesta z Prahy do Bratislavy a zpět je kompenzována bohatým uměleckým zážitkem ale i prožitkem!!! Hodnocení 95%. Psáno z odpol. reprízy 24.5.2015