Rozhovory

Kateřina Steinerová: Jsem ráda veselá…


Potkat se při rozhovoru s umělcem, z něhož čiší nejen dobrá nálada, ale i obrovské zapálení pro svou profesi, je vždycky více než příjemné. Kateřina Steinerová se směje ráda a často, i když s humorem sobě vlastním přiznává, že mezi kolegy působí tak trochu jako dobře placený divák, protože se stejným vtipem dokáže bavit třeba padesátkrát. Přátelé o ní říkají, že je workoholik a díky její nezdolné energii pro ni dokonce vymysleli jednotku aktivity „jeden Steiner“, neboť umění odpočívat se teprve učí.

Původní plány rodačky z Ostravy směřovaly po skončení osmiletého gymnázia k vysoké škole, ať už k žurnalistice nebo třeba medicíně. Talentová soutěž Česko hledá SuperStar, však dokázala v jejím životě udělat malé zemětřesení, a tak její cesta nakonec vedla na Konzervatoř Jaroslava Ježka, kde vystudovala hudebně-dramatický obor. Už během studia začala hrát v prvních muzikálech, tančit swing a step, stala se součásti tanečního studia, tvořila choreografie, čtyři roky učila step na Pražské konzervatoři, ale také prodávala bosoboty Leguano nebo dva roky moderovala na zpravodajském serveru tn.cz. Konkrétní výčet všech aktivit by byl velmi dlouhý, a tak zmíním jen ty nejzajímavější.

Kateřina Steinerová (Foto: Kateřina Sailerová)

Kateřina Steinerová (Foto: Kateřina Sailerová)

Na své téměř domovské scéně Divadla Kalich hraje hlavní role v muzikálech Osmý světadíl (Jana) a Pomáda (Sandy), dále účinkuje v Tajemství (Anežka), Srdcovém králi (Sandra), Krysaři (Štěpánovka), vidět jsme ji mohli v Touze (Karin) i Atlantidě (Brejny) a nejnověji ztvárňuje profesorku/matku v muzikálu Vlasy (Hair). K dalším divadelním počinům patří např. Zavřete oči, swing přichází…, kde může skvěle zúročit i své stepařské umění (Adina Mandlová, Lída Baarová), nebo poetické představení Polní žínka Evelínka (Evelínka).

Objevila se v několika TV seriálech, např. Polda, Vyprávěj, Kameňák, Horákovi, Svatby v Benátkách a dalších. Vytvořila choreografie pro řadu tanečních skupin, TV reklamy (např. Hašlerky, T-mobile), filmy Anthropoid, Red Tails, Lída Baarová a další projekty. Založila taneční studio Swing me baby!, v rámci kterého pořádá nejrůznější taneční lekce a workshopy v Praze i ČR. Koncertuje se svou kapelou Her Swing Boys a díky lásce ke swingové hudbě si splnila i svůj velký sen natočením gramodesky I love Peggy Lee.

Sandy v Pomádě s Romanem Tomešem (Foto: Petr Marek) Kateřina Steinerová

Sandy v Pomádě s Romanem Tomešem (Foto: Petr Marek)

Rozhovor s Kateřinou Steinerovou

Katko, nedá mi to, abych náš rozhovor nezačala v čase před patnácti lety, kdy jste se zúčastnila první řady soutěže Česko hledá Superstar, která tehdy dokázala rozbouřit stojaté vody naší pop music. Bylo vám sedmnáct, do finále jste se sice nedostala, ale i tak to pro vás musela být velká zkušenost. Jak na to všechno dnes vzpomínáte?

Díky Česko hledá Superstar jsem se dostala blíž k myšlence, že bych vůbec mohla jít studovat umělecký obor. Do té doby jsem od čtyř let chodila na piano na základní uměleckou školu a asi od třinácti jsem tam taky zpívala. Do soutěže mě přihlásil táta, který mě hodně podporoval a jezdil se mnou na všechna předkola, až jsem se dostala do poslední čtyřicítky. To už byly ty semifinálové večery, které probíhaly v přímých přenosech a bylo to něco neuvěřitelného. Všude o nás bylo skvěle postaráno a celou soutěž provázela velká sláva.

SuperStar jste se poznala i s Tomášem Savkou, který byl pak vaším spolužákem na konzervatoři a spolu jste šli na konkurz do Osmého světadílu. Bylo pro vás lehčí jít do toho ve dvou jako „staří známí“?

To je docela vtipná otázka, protože my jsme se tenkrát spolu moc nebavili, spíš jsme se jen tolerovali. Naše přátelství vzniklo až v průběhu hraní Světadílu. Zkoušení bylo pěvecky neuvěřitelně náročné a herecky exponované. Ve třech hodinách vystřídáme všechny extrémní situace, které většinou jeden člověk nemá šanci sám v životě zažít. Do toho velmi náročný režisér, obrovský tlak způsobený mimo jiné i tím, že Jana byla moje první hlavní role. I dnes, po osmi letech, na těch písničkách poctivě pracuji s mým pěveckým mentorem a skvělým přítelem Ľubomírem Dolným. Je to můj Guru, kterému věřím a za mnohé mu vděčím.

Jana v Osmém světadílu s Tomášem Löblem (Foto: Petr Marek) Kateřina Steinerová

Jana v Osmém světadílu s Tomášem Löblem (Foto: Petr Marek)

Osmý světadíl se hraje nepřetržitě už od podzimu 2011. Pokaždé je vyprodáno, diváci při závěrečné medley nadšeně skandují do rytmu a herce odměňují dlouhotrvajícím standing ovation. Co si myslíte, že je důvodem takového úspěchu?

Určitě velikou zásluhu mají populární písničky kapely Elán a dobrá parta herců i tanečníků. Nikdy jsem nezažila lepší cast. Proto se diváci rádi vracejí i po osmi letech, a proto tam také rádi chodíme my herci, rádi se vidíme a vždycky se skvěle pobavíme. Divák se snadno může ztotožnit s hercem, některý si i popláče a všichni se zasmějí. A to je pro ně dárek ve formě zážitku, protože jdou s naším příběhem, vloží do něj své starosti, bolest nebo vztek a během našeho představení to prostě pročistí. Závěrečná medley celé představení odlehčí. Když zhasnou poslední světla po děkovačce a slyšíme burácející potlesk, tak nás to úplně obejme a vrátí naši vydanou energii. Nikdy jsem v jiném představení nezažila tak obrovskou vlnu emocí a potlesku jako u Osmého světadílu.

Od podzimu 2016 hrajete i jednu z hlavních rolí v muzikálu Srdcový král, kde jako kunsthistorička Sandra dáváte do svých výstupů tolik komiky, že divákům doslova praská bránice. Jak si ale svoji Sandru užíváte vy sama? Měla jste třeba možnost do té role vnést i nějaký vlastní humorný nápad?

Slečna Sandra v Srdcovém králi je pro mě absolutně fantastická, nabíjecí, zábavná a úžasná role. A dost humorných nápadů pochází z mé hlavy. Třeba scéna u sloupu, jak se o něj rozplácnu a sjedu dolů a nahoru, nebo pózičky se svetříkem v závěru představení.(smích) Jenomže u mě tohle všechno většinou vzniká až při reprízách představení a před diváky, když mám pocit, že to celé najednou dává smysl. Zatímco při zkoušení mi pozornost diváků prostě chybí. Zábavných okamžiků tady prožíváme přehršel jak my herci na jevišti, tak dle ohlasů i diváci v hledišti. Užíváme si každou reprízu a často doslova vyprskneme smíchy. Samozřejmě s přihlédnutím k míře a konvencím v rámci režie Šimona Cabana. Zvlášť s mým kolegou Honzou Tenkrátem si naplno vychutnáváme každou možnou humornou chvilku. Dubnové reprízy se blíží, tak už se nemohu dočkat.

V Srdcovém králi s Janem Křížem (Foto: Petr Marek) Kateřina Steinerová

V Srdcovém králi s Janem Křížem (Foto: Petr Marek)

Rok po premiéře Srdcového krále se do Divadla Kalich vrátil v nové podobě muzikál Daniela Landy Krysař, kde ztvárňujete ženu rybáře Štěpánovku. Znala jste před tím Krysaře v nějaké jeho starší verzi?

Viděla jsem derniéru předchozího nastudování Krysaře v Divadle Kalich, protože Michal Pleskot, který je můj blízký kamarád, v něm hrál a pozval mě. Vůbec mě ale nenapadlo, že bych v něm taky mohla jednou hrát.

Štěpánovka je postava, která se přes prvotní odpor ke vzpouře místních obyvatel nakonec postaví po boku svého muže, ačkoliv vnitřně nesouhlasí s násilím. Jak se vám hraje?

Původně jsem se na konkurz připravovala na roli Rózy, ale při mém vystoupení to Mirjam Landa najednou zastavila s tím, že si mám na další den připravit Štěpánovku. A Michal Pleskot mi na to tehdy řekl: „Hele, tohle je nejlepší ženská role z celého muzikálu, uvidíš.“ Tu roli jsem dostala, začali jsme zkoušet a nakonec jsem musela uznat, že měl Pleski pravdu. Jsem vděčná, že mám v Krysaři právě tuhle roli, protože je hubatá, srdečná, odvážná i křehká a zraněná. Řekla bych, že mi sedí.

Štěpánovka v Krysaři (Foto: Divadlo Kalich)

Štěpánovka v Krysaři (Foto: Divadlo Kalich)

Co se vám na nové podobě Krysaře nejvíc líbí?

Asi to neumím tak úplně porovnat, protože od doby původního nastudování uběhlo už dost let. Ale co mě na nové verzi nadchlo, je větší zapojení taneční složky do celého představení. Choreografie jsou náročné, připravené s citem, doplňují a posouvají děj a tím dávají představení přidanou hodnotu. Choreografka Linda Rančáková udělala opravdu fantastickou práci a vložila do ní obrovské množství kreativity.

Zatím posledním muzikálem uváděným v Kalichu jsou Vlasy (Hair), které se setkaly už při loňských předpremiérách s obrovským nadšením diváků. Co pro vás Vlasy znamenají a jak vnímáte jejich implantaci do současnosti?

Pro mě jsou Vlasy především tématem svobody, kterou každá z těch postav řeší z úplně jiného úhlu. Ten muzikál je taky zásadní v tom, kolik v sobě skrývá poslání. Řeší se tam i  témata od homosexuality, přes vztahy mezi rodiči a dětmi, učiteli a studenty, matkou a otcem nebo milenecké vztahy mezi studenty. S tím vším se diváci mohou ztotožnit. Vůbec jsem nečekala, že to bude takový zážitek, včetně úžasné komunikace s režisérem během zkoušení i po něm. A k té implantaci do současnosti musím říct, že Šimon Caban má velmi jasnou představu o tom, jak má dílo působit a co má vyslat za zprávu, navíc dle svých slov bere divadlo jako prostředek reagování na současné dění ve společnosti, což vysvětluje úplně všechno. A diváci, kteří k nám přijdou a uvidí tu velkolepou scénografii, kterou zrealizoval na tak malém prostoru, budou žasnout stejně jako já. Obdivuji, že někdo může mít takový dar vizualizace a propojení s emocemi. Mám radost z odvahy Divadla Kalich nasadit titul s takto divácky náročnějšími tématy. Proto bych si přála, aby Vlasy vidělo co nejvíc diváků a nebáli se na nás přijít.

Profesorka v muzikálu Vlasy (Foto: Kristýna Junková) Kateřina Steinerová

Profesorka v muzikálu Vlasy (Foto: Kristýna Junková)

Přehoďme teď výhybku k umělecké oblasti, která je rovněž blízká vašemu srdci a tou je swing a step. Jaké byly vaše taneční začátky?    

Se stepem jsem začala ve třetím ročníku na konzervatoři a tenkrát mě Zdeněk Pilecký pozval do svého studia, abych se stala členem jeho taneční skupiny. Dali jsme se potom dohromady a žili spolu osm let. Byla to etapa mého života věnovaná studiu stepu, swingu a různých tanečních technik. Jezdili jsme na workshopy po celém světě, zároveň jsme pořádali mezinárodní stepařské a swingařské festivaly v Praze a vedli taneční studio. Na jednom festivalu v Praze jsem se potkala i s úžasnou americkou choreografkou, stepařkou a tanečnici Terry Brock, která se stala mou životní a uměleckou mentorkou, mou americkou mámou.

Se swingem na parketu souvisí i swingová hudba a vaše dva projekty – kapela Her Swing Boys a taneční studio SWING ME BABY!, které nám teď můžete blíže představit.

Při swingových lekcích jsem často zpívala a mé studenty to bavilo. Na jaře 2015 pak vznikl nápad při posezení u kávy s mým kamarádem, skvělým bubeníkem Honzou Linhartem, natočit postaru na analog swingovou gramodesku s názvem I love Peggy Lee. Což se nám za doprovodu Karla Wasky, Ondřeje Klímka, Vojty Havelky a také dnes už legendárních muzikantů Jiřího Růžičky a Sváti Macáka podařilo. A díky pomoci Ivana Prokopa a manželů Karlíkových ze studia SONO byly ve Francii vyrobeny vinyly, které vydal Supraphon. S mou kapelou Her Swing Boys se zaměřujeme na zlatou éru swingu minulého století, hrajeme československé a americké swingovky, koncertujeme po republice i v zahraničí a užíváme si naplno každý koncert a tančírnu.

S kapelou Her Swing Boys (Foto: Besim Mehinbašić) Kateřina Steinerová

S kapelou Her Swing Boys (Foto: Besim Mehinbašić)

Dokonce se mi vůbec poprvé v novodobé historii podařilo swingově roztančit Malostranskou besedu, kde jsem 25. února 2016 pokřtila svou gramodesku a od té doby se tam swing tančí při každém mém koncertu i dalších swingových akcích. Workshopy a lekce, které dělám na několika úrovních v rámci mého tanečního studia SWING ME BABY!, založeného před dvěma lety, jsou k mé upřímné radosti hodně oblíbené. Předávám lidem a momentálně hlavně dámám radost, energii, sebevědomí, inspiraci a pohodu a k tomu všemu nám pomáhá swingová hudba a tanec.

Ve studiu SWING ME BABY! (Foto: Besim Mehinbašić) Kateřina Steinerová

Ve studiu SWING ME BABY! (Foto: Besim Mehinbašić)

Od tancování byl už jen krůček k choreografii, přičemž váš rukopis je docela rozsáhlý – od začátků na představeních Margueritte, EXPOp 67‘ až třeba k filmům Anthropoid, Red Tails nebo Lída Baarová. A právě s jejím jménem je spojená krásná spolupráce na představení Zavřete oči, swing přichází… Jak vlastně vznikl nápad přiblížit komorním způsobem osudy prvorepublikových hvězd?

Ten nápad dostala sama autorka hry herečka Vlasta Žehrová, s níž jsem v roce 2014 spolupracovala na představení Swingujeme, rejdíme, které napsala i režírovala, a potřebovala tam připravit swingové choreografie. Vlastička pak začala navštěvovat moje představení a koncerty a staly jsme se kamarádkami. Po tomto úspěšném projektu ji napadlo prvorepublikové téma, v němž by např. u mě mohla využít, že hraji, zpívám i stepuji. Mně se její nápad samozřejmě moc líbil, podpořila jsem ji a tak se pustila do čtení snad tuny knih z té doby a s velkou mírou sebekritiky a respektu k té době, začala psát scénář.

Zatímco vaši kolegové (Vlasta Žehrová, Ondřej Kavan, Zbyněk Fric) ztvárňují hned několik postav, kterými jsou např. R. Nasková, M. Havel, R. A. Dvorský a další, vy zde hrajete „pouze“ dvě nejslavnější ženské postavy této filmové éry – už zmíněnou Lídu Baarovou a Adinu Mandlovou. Pojetí představení jen nastiňuje jejich charaktery, přesto by mě zajímalo, jestli jste nějak blíže studovala jejich osudy a která z nich je vám lidsky bližší?

Určitě je mi mnohem bližší Adina Mandlová. Samozřejmě jsem o nich četla knížky, viděla spoustu dokumentů a filmů, ale neuvěřitelným způsobem mi pomohla právě Vlasta Žehrová, protože ta těch knížek o této éře přečetla hrozně moc a znala fakta i spoustu peprných zajímavostí. V životě Adiny Mandlové je mnoho radosti, ale i utrpení, její život šel z extrému do extrému, což s sebou nesla samozřejmě i vyhrocená válečná doba. V tomto představení ukazujeme méně známou stranu života tehdejších hvězd, jaký tlak nad sebou měly a čím se bavily.

Adina Mandlová Zavřete oči, swing přichází... (Foto: Besim Mehinbašić) Kateřina Steinerová

Adina Mandlová Zavřete oči, swing přichází… (Foto: Besim Mehinbašić)

Katko, jste profesně velmi vytížená, dokážete si představit, že byste při tom hektickém životě následovala vaše kolegyně a musela ještě stíhat mateřské povinnosti?

Umím si to představit, dokonce se na to moc těším. (smích) Téměř všechny moje alternace a kolegyně v divadlech jsou těhotné nebo už mají děti, takže to vypadá, že jsem poslední. (smích) Snažím se z toho, co zažívají, načerpat zkušenosti, poslouchám názory maminek, ale nikoho nehodnotím a nesoudím. Nevím, jestli je dobré naskočit co nejdřív zpátky do představení, nebo naopak zůstat doma s dítětem třeba tři roky a nezpívat vůbec. Každá máma ať se rozhodne sama. Ale přála bych si rozhodnout se tak, abych po letech něčeho nelitovala.

Poslední otázka – co v současné době aktuálně připravujete a kam byste nás ráda pozvala?

Momentálně mě čeká krásná práce na projektu Meda, připravovaném ke stým narozeninám paní Medy Mládkové, v hlavní roli s Táňou Vilhelmovou a v režii Adély Stodolové Laštovkové. Připravuji stepařské choreografie a zároveň se alternuji s Veronikou Arichtevou. Život Medy Mládkové, zpracovaný do divadelní hry Danielou Šteruskou, zní a vypadá pestře, dynamicky a stylově, bude to zážitek. Premiéra proběhne 24. června na nádvoří Musea Kampa.

S Vlastou Žehrovou chystáme po loňské úspěšné swingové činohře dvě nové hry pro Divadlo v Řeznické na téma Sametová revoluce a dále na téma, které u nás ještě nebylo zpracované.

Samozřejmě se těším i z nejnovějších projektů, kterými jsou muzikál Vlasy a pohádka Františka Nepila Polní žínka Evelínka v divadle Minor. S kapelou připravuji swingový koncert s tančírnou na 4. června v Malostranské besedě.

Nakonec zmíním jednu krásnou událost, která mě čeká 11. dubna. Tou je swingový koncert s mým pianistou Jiřím Růžičkou v New Yorku, kde budu přímo v srdci Manhattanu v Bohemian Hall Českého centra zpívat a den na to učit taneční workshop. Je to pro mě velká čest a radost.

A mně nezbývá než poděkovat za milé povídání a popřát vám, ať se daří.

Polní žínka Evelínka (Foto: Zbyněk Hrbata) Kateřina Steinerová

Polní žínka Evelínka (Foto: Zbyněk Hrbata)

Karin v Touze (Foto: Per Marek) Kateřina Steinerová

Karin v Touze (Foto: Per Marek)

Jana v Osmém světadílu s Tomášem Löblem (Foto: Petr Marek) Kateřina Steinerová

Jana v Osmém světadílu s Tomášem Löblem (Foto: Petr Marek)

Sandy v Pomádě s Romanem Tomešem (Foto: Petr Marek) Kateřina Steinerová

Sandy v Pomádě s Romanem Tomešem (Foto: Petr Marek)


Rozhovory
Rozhovory z druhé tiskové konference „Carmen“ – Robert Jícha a Lucie Bílá
Recenze a reportáže
Hrabě von Krolock se rozloučil s Prahou. V září se vrací Fantom opery (+ rozhovor a video)
Rozhovory
Zbyněk Fric: Tak trochu (ne)pokojný bojovník (+ video)
U článku nejsou žádné komentáře. Napište svůj názor jako první!