Recenze a reportáže

Vítej zpět, Draculo! Česká muzikálová legenda se vrátila, do Hudebního divadla Karlín


V roce 1995 měl v Kongresovém centru Praha premiéru původní český muzikál Dracula autorské trojice Karel SvobodaZdeněk BorovecRichard Hes. Po dvou obnovených premiérách se 5. března 2015 Dracula vrátil tam, kde byla poprvé vyslovena myšlenka na jeho hudební oživení – do Hudebního divadla v Karlíně. Jak přistoupili noví tvůrci k muzikálovému fenoménu, který si získal srdce mnoha fanoušků? Obstojí Dracula i nyní?

Pokud by někdo před 20. lety řekl, že muzikál Dracula se stane nesmrtelným, stejně jako jeho jmenovec, nebo že jej navštíví 1,2 miliónu diváků, každý by se mu vysmál. Po premiéře cupovala kritika Draculu na kousky, v jedné recenzi se např. objevilo, že útok na Stevena na plese připomíná scénu z pohádky Zvířátka a Petrovští. Jenže diváci se hrnuli, stejně jako řada ocenění v podobě zlatých desek, přišlo uvádění v dalších zemích světa.

Při ohlédnutí zpět je jasné, jak moc byl ve své době Dracula revolučním dílem. Připomeňme třeba scénografické vychytávky v podobě rakve plnící se krví, zavírající se okno při umírání Adriany, Lorraine vznášející se nad hlavami diváků v “krvavé” houpačce, motorky na jevišti nebo animace letícího netopýra. To všechno v dnešní době působí jako velké retro, ale tehdy to znamenalo něco dosud na jevišti neviděného.

Zároveň čas ukázal, jak moc Dracula ovlivnil českou muzikálovou tvorbu – tak například kolikrát jsme pak v muzikálech viděli dva nebo tři tanečníky jako personifikaci smrti, zla nebo dobra?

Dracula definoval i příběh, který se líbí českému publiku, tedy příběh se silným charakterem, o velké lásce a o boji se zlem. Jakkoliv to zní plytce (a skutečně kritika tehdy slovy jako “povrchní” a “prvoplánové” nešetřila), tak se stačí zamyslet a uvidíte příběh, ve kterém je sice explicitně řečeno, že ten, kdo nemá s kým sdílet radost ze života, ten vlastně nežije, ale také příběh o vnitřním boji v každém z nás. Dracula je nejen jakýmsi anti-hrdinou, ale také zosobněním dobra i zla, pocitů, které se perou v každém člověku. Zároveň se každý z nás potýká s mezilidskými vztahy, máme své sny, občas jsme zasaženi ztrátou iluzí. Tohle všechno nám Dracula ukazuje na poměrně skromné stopáži a vše doplňuje originální hudba a výmluvné texty, díky kterým se z muzikálu stalo nadčasové dílo.

A to je na Draculovi asi nejdůležitější. Muzikály přicházejí a odcházejí, mizí na smetišti muzikálových dějin a přežívají jen ta díla, která mají publiku stále co nabídnout i po dvaceti letech od uvedení.

Egon Kulhánek, bývalý producent muzikálu Dracula, nyní ředitel Hudebního divadla Karlín

Egon Kulhánek, bývalý producent muzikálu Dracula, nyní ředitel Hudebního divadla Karlín

Většina z naší redakce na Draculovi vyrůstala a stejně jako pro většinu muzikálových fanoušků je pro nás Dracula to, co nás přivedlo k muzikálům. Proto máme k Draculovi nostalgický vztah a přiznáváme, že jsme byli k novému nastudování v divadle Karlín poněkud skeptičtí. Jistou roli v tom hrály avizované a následně dementované škrty, bylo jasné, že změn se dočkáme, jen jsme se museli nechat překvapit, jaké budou, dále pak uvedení Draculy v Hybernii, kterému moc neslušela nová scénografie (recenzi si připomeňte zde) a také výběr režiséra. S největším napětím jsme očekávali, jak dopadne představení s živým orchestrem. Původní nastudování z Kongresového centra už v našich hlavách nic nepřekoná, Dracula 2015 mohl už jen překvapit, ať v pozitivním nebo negativním slova smyslu.

Byl náš skepticismus oprávněný?

Co se týče změn v hudebních číslech a ve scénosledu, tak na ně skutečně došlo. Vítáme vrácení prvních slok Tajemného hradu a Schůzky v zahradě, ve skladbách, které jsou důležité pro charakter Lorraine.

Schůzka v zahradě

Schůzka v zahradě

Dá se říci, že první půlka něžně pohladí věrné fanoušky po duši, aby je vzápětí druhá půlka mírně “propleskla”. V druhém jednání, kdy se ocitáme ne v budoucnosti, ale v přítomnosti, je totiž změn nejvíce. Nicméně jen co se pravověrní fanoušci a uctívači verze původní vzpamatují z této facky, tak některým dojde, že to jsou změny k lepšímu. Druhé dějství má stále svoji logiku a dokonce i větší spád. Po předehře následuje skladba Dehybernace, gang Stockers nastupuje na scénu až po výstupu škodolibých nymf v casinu. Výrazně je osekána postava Nicka, díky vypuštění scény v podzemí a skladby Pygmalion. Dracula si tedy splete Sandru s Adrianou jen díky vzhledu, čemuž je přizpůsoben i Sandřin text ve Snovém soudu. To je ale naštěstí nepatrná změna v Borovcově nadprůměrném libretu.

Výraznou a nepříliš podařenou změnou je dialog Sandry a Nicka o plánované akci v Draculově casinu. Text zůstal prakticky totožný, ale už nejde o zpívanou část, herci jej odříkávají a působí to vzhledem k veršům značně nepřirozeně až komicky.

Dehybernace - začátek 2. jednání

Dehybernace – začátek 2. jednání

Dialog o akci v casinu

Dialog o akci v casinu

Karel Svoboda zkomponoval ve svém těžkém životním období nezapomenutelnou hudbu, a protože se obával, že některé pasáže nevyzní v konečném výsledku tak, jak si přál, nechal hudbu raději nahrát. Karlínský orchestr se rozhodl vzít na sebe nelehký úkol –  zahrát Draculu naživo.

Všichni máme příliš zažitý nahraný hudební základ, od kterého je těžké se oprostit.

Hudba v karlínském Draculovi má skutečně jiné aranže, mnohdy i jiné tempo. Některé skladby jsou rychlejší, jiné zpomalily.  V Honu na zlo a také ve skladbách v druhé části přibyly modernější nástroje, jako např. elektrická kytara. Ta příliš nesedí právě do Honu na zlo, kde se nehodí k majestátním chorálům. Občas hudba skutečně negraduje tak, jak se v určitých scénách očekává (závěr dramatického tria Dokonáno), někde potěší velmi citlivé podání skladeb, nás zaujaly dechové nástroje v hitu Jsi můj pán, ne nadarmo tedy Steven zpívá o své sestře, že její smích “jak tóny flétny zněl”.

Hon na zlo

Hon na zlo

I přes určité momenty, které uchu příliš nelahodily, odvedl autor hudebního nastudování Kryštof Marek s orchestrem a také se sbory precizní práci, což dokazuje, že orchestr v Karlíně patří k jednomu z nejlepších. Není pochyb, že ten, kdo uslyší Draculu poprvé, nebo po dlouhé době v podání živého orchestru, bude nadšen. Ostatním bude zřejmě chvíli chybět původní nahrávka.

Možná by celkovému vyznění prospěl hlasitější zvuk, ne jen během instrumentálního Honu na zlo.

Dirigent Kryštof Marek na premiérové děkovačce

Dirigent Kryštof Marek na premiérové děkovačce

Scéna je z velké části inspirována z nastudování z Hybernie, naštěstí Daniel Dvořák z ní převzal jen to lepší. Nechybí vyjíždějící propadlo, zbylo i torzo ze svícnů z Draculova hradu, byť se nejedná o točnu, jako celek to působí vkusně a nekýčovitě. V druhé půlce je sice stejná oprýskaná stěna, ale naštěstí už na ní není pisoár. Zklameme příznivce motorek, po scéně se už neprojíždí, a pokud si někdo oblíbil post-apokalyptický trabant, tak toho zklameme též.

Vskutku epický je příchod Draculy do kláštera, který je řešen tak, že je zcela odpovídající velikosti hlavní postavy, vizuálně emotivněji působí i umírání Adriany, i když je otázkou, zda je na ni vidět i z bočních sedadel a balkónů. S pomocí light designu se zapracovalo i na slunci pronikajícím do hrobky v samotném závěru.

Draculův vpád do kláštera

Draculův vpád do kláštera

Možná je to i jevištěm Karlína, že vše vypadá uceleněji. Drobná výtka směřuje ovšem k projekcím, i když nejsou tak dominantní, zvláště by nemusela být díky nim  tak doslovná Schůzka v zahradě, kdy se na pozadí vznášejí mezi kytičkami a zelenou trávou barevní motýlci. Během Draculova monologu je na pozadí jakýsi hřbitov zahalený v mracích, naštěstí je to detail, který díky pěveckému umění sólistů vypustíte. Změnila se i projekce vampýra pronásledujícího Nicka a Sandru,  od ušatého netopýra k siluetě s vlajícími vlasy je to značný pokrok, i když to není žádný grafický zázrak. Abychom ale nebyli k projekcím tak přísní, tak velmi vyvedený je vnitřek chrámu v úvodu.

Jen drobnost, i když iritující, je kříž posetý třpytkami, který se asi zatoulal ze závěru muzikálu Jesus Christ Superstar.

Režisér Filip Renč

Režisér Filip Renč

Režisér Filip Renč si nedal (nebo nedostal?) moc prostoru pro vlastní invenci. Režie Josefa Bednárika zůstává ve velké míře zachována, i když Draculova smrt je pojatá odlišně. Zamrzí, že sólo kněze během Draculova pokusu o sebevraždu už není stínohra, jako v Hybernii, místo toho na scénu jen tak nakráčí kněz za doprovodu ostatních mrtvých duší. V tomto případě i původní verze “off-stage” zpěvu byla efektnější.

Pomocí triku “one way vision” byly vylepšené i obrazy,  takže díky nasvícení se Adriana či Dracula zjeví přímo za svou podobiznou. Jednoduchý, přesto úžasný a divácky vděčný efekt.

Draculovo poznání nesmrtelnosti a notoricky známé propadlo

Draculovo poznání nesmrtelnosti a notoricky známé propadlo

Draculova smrt

Draculova smrt

Že i choreografie nestárne, dokazuje práce Richarda Hese, která je také původní, hlavně v první půlce. V druhé už je patrný vliv Pavla Strouhala, zejména ve skladbě Okouzlená Sandra. Zajímavé je, že bezpečně identifikujete choreografii původní a novou, která je v případě Stockers “obohacená” o luskání, tleskání a hopsání. U dam je to navíc roztahování nohou do písmene V, nebo vyhazování nohou k hlavě. Pozastavit se dá ještě nad figurou, kdy sólistka zpívá a v rámci choreografie musí sklonit hlavu, tím pádem si zatlačí na krk a zákonitě se jí změní tón hlasu.

Taneční složce samozřejmě kralují krvinky, ale vyskytují se na scéně méně, v Hybernii se objevily i s Lorraine v podzemí.

Krvinky jako symbol smrti, utrpení, ale i znovuzrození

Krvinky jako symbol smrti, utrpení, ale i znovuzrození

Povedené kostýmy Romana Šolce z Hybernie prošly změnami. Zmizely oděvní úlety v podobě růžových maskáčů, gang je opět v černé, objevily se bohužel jiné. Proč mají všichni Draculové během plesu nepadnoucí černý oblek, je nám záhadou. Možná to vysvětluje změna plesových šatů Lorraine, které jsou bílé. Chápeme protiklad nevinnosti a temnoty, ale v záplavě okázalých rób nymf a tanečníků se oba milenci ztrácejí.

"Každý lokaj férový, za groš vyklopí, co ví!”

“Každý lokaj férový, za groš vyklopí, co ví!”

Už žádné bílé podvazky, gang je opět v černé

Už žádné bílé podvazky, gang je opět v černé

Dracula nám v roce 1995 přivedl umělce, z nichž většina je v muzikálové branži aktivní dodnes, mají za sebou celou řadu rolí, zapsali se do podvědomí fanoušků a všichni ušli velký kus cesty.

Díky nešťastnému zranění Daniela Landy dostal tehdy šanci Daniel Hůlka, neznámý operní zpěvák. Role Draculy z něj učinila hvězdu prakticky přes noc, dokonce se mu podařilo přerušit zlaté „slavičí“ tažení Karla Gotta. Úspěšnou kariéru přerušily osobní a zdravotní problémy, se kterými se Hůlka potýkal i během uvádění Draculy v Hybernii. Jakmile se však objevil na jevišti v Karlíně, opět si podmanil všechny svým charismatem a také svým zpěvem, kterým přesvědčí všechny ty, co tvrdí, že už na Draculu nestačí. Dracula je životní rolí Daniela Hůlky a neodmyslitelně k němu patří. I když nikdy nebyl vynikající herec a během let neudělal žádný výraznější herecký pokrok, je to stále on, kdo dává postavě Draculy nejvíc a prakticky stvořil jeho pojetí. Všichni, co ho zbožňovali před lety, si opět přijdou na své, zůstala mu všechna gesta i styl zpěvu. A v neposlední řadě i jeho typický postoj – rozkročené nohy a dlaně zatnuté v pěsti.

Daniel Hůlka ve své životní roli

Daniel Hůlka ve své životní roli

Marián Vojtko není v tomto muzikálu žádným nováčkem, v roce 2003 si zahrál roli Stevena a kněze, až v Hybernii pak titulní roli. Vojtko vkládá do svého Draculy více herectví, sedí mu všechny polohy role, byť v té démonické vyniká trochu více, občas potěší vtipným gestem nebo pohledem. Už víme, že je to profesionál, co zpívá bezchybně, v Draculovi opět podává nadprůměrný výkon a pro některé je nepřekonatelný. Ovšem díky okolnostem, která nám umožnily vidět nováčka Lukáše Kumprichta, je Marián Vojtko „pouze“ vynikajícím Draculou.

Marián Vojtko jako Dracula

Marián Vojtko jako Dracula

Nezdráháme se napsat, že jakmile se objevil na jevišti Kumpricht, původně avízovaný jako understudy, byli jsme v šoku. Tak emociální výkon jsme od někoho, kdo je pro muzikálem netknutou veřejnost téměř neznámý, nečekali. Lukáš Kumpricht se v roli Draculy vydal zcela vlastní cestou, nikoho nekopíruje, má čistý hlas, kterým dokáže dokonale vyjádřit veškerou lásku, bolest i nenávist. Ani jeho frázování, lišící se od kolegů, není na škodu. Kumpricht navíc jen nezpívá, herecký projev vkládá i do každého slova, věříte mu vraždící monstrum i zamilovaného muže. Voláme „bravo“ i za to, s jakou lehkostí a bez patrné nervozity náročnou roli zvládl a doufáme, že se jeho jméno bude v našich recenzích objevovat častěji.

Lukáš Kumpricht jako Dracula překvapil

Lukáš Kumpricht jako Dracula překvapil

Ať už narazíte na jakoukoliv alternaci Draculy, nebudete zklamáni, dokonce budete i překvapeni.

Stejně jako Hůlka, je s Draculou spjatá i Leona Machálková. Drobná blondýnka začínala jako Adriana, později se vypracovala k roli Lorraine, a nyní je to muzikálová profesionálka, která se po jevišti pohybuje s naprostou jistotou. Svoji Lorraine hluboce prožívá, škoda jen, že pokud zrovna nemá svůj den, objeví se drobná zaváhání při zpěvu vysokých tónů.

Lorraine Leona Machálková se právě smířila se svým osudem

Lorraine Leona Machálková se právě smířila se svým osudem

Další talent, který Dracula přivedl na naše muzikálová jeviště, je Tomáš Trapl. Tehdy ještě s dlouhými vlasy nasadil Trapl vysokou laťku těm, kteří po něm převzali roli kněze, jemu se naopak podařilo překonat laťku, kterou v trojroli Šaška, sluhy a profesora nastavil Jiří Korn. K jeho momentálnímu působení v Draculovi v Karlíně napíšeme pouze to, že dříve budou asi trakaře z nebe padat, než se Traplovi nějaká role pěvecky či herecky nepodaří.

Tomáš Trapl v jedné ze své trojrole.

Tomáš Trapl v jedné ze své trojrole

Kamila Nývltová zaujala v dvojroli Adriany a Sandry už v Hybernii. Nedělají jí problémy vysoko napsané party Adriany, užívá si svoje sólo jako okouzlená Sandra, její výstupy jsou sexy a mají šťávu. Nám se však přeci jen o kousek více líbí její Lorraine, protože dokáže přesně vystihnout proměnu romantické a naivní dívky ve zhrzenou a cituprázdnou nymfu. Pěvecky i herecky je suverénní v obou rolích, celkově se vyrovnala Machálkové a v mnohém ji i předčila.

Kamila Nývltová jako zlomená Lorraine

Kamila Nývltová jako zlomená Lorraine

Evu Burešovou jsme viděli jako Adrianu a Sandru a přesvědčila nás, že herecky i pěvecky dohání zkušenější kolegyně, i když má hlas posazený níže a některé árie tak nejsou vyzpívány úplně vysoko. Obdiv jí patří zejména za to, že na ní nebylo znát, že dvojroli hraje podruhé. Více jí však sedí romantická Adriana, ač jsme čekali opak, píseň Okouzlená Sandra zůstala dominantou Nývltové.

Adriana v podání Evy Burešové se ubírá na onen svět

Adriana v podání Evy Burešové se ubírá na onen svět

Mírně rozpačití jsme byli z kněze Iva Hrbáče. On se zřejmě nechal nervozitou pohltit a v úvodu, kde má kněz vládnout dominantním, sytým hlasem, jsme se dočkali spíše recitování, navíc velmi hluboko posazeným, čímž si sólista part zkomplikoval. Během dalších výstupů Hrbáč zřejmě napětí 2. premiéry setřásl a konečně nechal svůj hlas rozeznít.

Bedřich Lévi naopak očekávání splnil od samého začátku. Kněz má svým zpěvem vtáhnout do děje a to suverénnímu Lévimu nedělá nejmenší potíž.

Bedřich Lévi uklidňuje mnicha Iva Hrbáče

Bedřich Lévi uklidňuje mnicha Iva Hrbáče

Bratr Lorraine, Steven, je malá role, ale o to těžší má jednu sólovou píseň, následně jej čeká dramatické trio a vypjatý závěr. Josef Vágner má pro Stevena tu správnou barvu hlasu, a i když na první repríze bojoval s nachlazením, díky jeho výkonu nevypadne postava Stevena divákům z hlav hned po jeho smrti. Pro nás však Vágnera nepatrně předčil Peter Strenáčik. Vágner je talentovaný zpěvák, stejně jako Strenáčik, hlasově jsou vyrovnaní, Strenáčik však dává Stevenovi něco navíc: výborné herecké výrazové prostředky.

Steven Josef Vágner raději volí smrt

Steven Josef Vágner raději volí smrt

Steven Peter Strenáčik se právě dostal do víru nebezpečného tance

Steven Peter Strenáčik se právě dostal do víru nebezpečného tance

Ke zkrácené roli Nicka se vrátili osvědčení Richard Genzer a Martin Pošta. V případě prvního jmenovaného jsme se dočkali nevídané reakce premiérového publika, kdy Genzer přišel na scénu, udělal pár dobrých tanečních kroků a okamžitě sklidil nadšené ovace. Genzer se přece jen během let po první premiéře Draculy nevěnoval jen muzikálům a zapsal se do hlav jako bavič, proto stačí, aby jen vyšel ze zákulisí, pronesl lakonické „nazdar“ a publikum se směje. Postava Nicka nikdy neměla žádné výrazné pěvecké party, má za úkol jen tančit a pubertálně řádit. Genzer umí tančit znamenitě, to druhé ani provozovat nemusí, dělat rozruch tak musí hlavně Martin Pošta. To mu nečiní obtíže, takže během Okouzlené Sandry paroduje tanečnice i Sandru.

Martin Pošta jako Nick během Devastace casina

Martin Pošta jako Nick během Devastace casina

Richard Genzer, miláček publika

Richard Genzer, miláček publika

Trio Nymf má za úkol hlavně společně pěvecky a herecky souznít, aby ani jedna nevyčnívala a uměly na sebe včas reagovat. V rolích těchto groteskních nemrtvých ženštin už se vystřídala celá řada zpěvaček, v Karlíně uvidíte ty nejlepší z nich – Hanku Křížkovou, Renatu Drössler a Sylvu Schneiderovou. Skvěle je doplňuje Jana Zenáhlíková, takže v jakékoliv kombinaci vás jejich zábavné výstupy budou bavit.

Nymfy Sylva Schneiderová, Jana Zenáhlíková a Hanka Křížková

Nymfy Sylva Schneiderová, Jana Zenáhlíková a Hanka Křížková

Nymfy Sylva Schneiderová, Renata Drössler a Hanka Křížková

Nymfy Sylva Schneiderová, Renata Drössler a Hanka Křížková

Krvinky, symbol Draculy, se objevují na scéně méně, do rolí se vrátili taneční matadoři Tomáš Böhm, Jurij Kolva a Kateřina Matyášová. Nepoznáte, že v company jsou tanečníci téměř o generaci mladší.

Krvinky Jurij Kolva, Kateřina Matyášová a Tomáš Böhm

Krvinky Jurij Kolva, Kateřina Matyášová a Tomáš Böhm

Jak jsme byli před premiérou Draculy 2015 skeptičtí, tak nyní se neseme na vlně nostalgie a zároveň jsme spokojení, že Dracula v Hudebním divadle Karlín je kompromisem mezi verzí z Kongresového centra a verzí z Hybernie, navíc s velmi kvalitním a vyrovnaným obsazením. Nový tvůrčí tým pochopil, že by se jim příliš velké zásahy do děje nevyplatily a tiše tak vzdávají hold genialitě tria Svoboda – Borovec – Hes. Zarytí fanoušci původní verze nebudou nadšeni ze škrtů, ale jsme přesvědčeni, že i oni se budou do Karlína na svou „srdcovku“ vracet. My také. Vítej zpět, Draculo!

Premiérový přídavek

Premiérový přídavek

Autory fotografií jsou:
David Kraus
(2, 3, 4, 7, 9, 11, 12, 14, 15, 17, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26)
Martin J. Polák (1, 5, 6, 8, 10, 13, 19, 20, 27, 28, 29)
Radek Janda (16)

Video – přídavek z 2. premiéry


Recenze a reportáže
Jak se zkouší “Antoinetta – královna Francie”
Recenze a reportáže
“Dracula” se po 14 letech od premiéry opět zakousl
Recenze a reportáže
Městské divadlo Brno pod kouzly duchů (dvojrecenze muzikálu Duch)
  • thenardierdier

    Co to placate za nesmysly s uvadeckami???divadlo prezentuje co nejpuvodnejsi obsazeni a pritom???pouhopouhej podvod


  • Serpentard

    Popravdě, jsem teď docela ráda, že z toho původního obsazení nakonec sešlo. Nevím jak vy, ale já si chci Draculu užít pokaždé a nevzpomínat, jak to ten a ta zpívala před 20 lety. Stárneme všichni a i ta uvěřitelnost rolí se pro mě mění…co jsme měla zatím možnost vidět, tak exobsazení u mě nejslabší a Draculu táhnou novější tváře.

    thenardiere, neber to tak vážně ;-)


  • Martin K.

    thenardierdier: Ať s vámi občas souhlasím a občas ne, jedno je jisté. Neustále na všechno nadáváte, vše kritizujete a vytváříte negaci. Jsou to vaše názory, v pořádku, ale necpěte je, prosím, jiným, kteří sdílí názor jiný. Diskuze je fajn věc, ale tady už se to někdy přelíná ” kdo z koho” a to je o ničem. Navíc pokud Vám něco vadí, tak konejte. Nadáváním zde stejně nic nevyřešíte. Máte přece možnost kontaktovat příslušná místa, pokud se cítíte být podveden a řešit to s nimi. A pak se tu klidně s námi podělte o to, jak jste dopadl. Myslím, že čtenáři si tu hlavně chtějí přečíst dojmy z představení, které jsou spíše dobré. Já se jdu na Draculu podívat v červnu, koupil jsem si ještě vstupenku na září a těším se. Co třeba mě mrzí, že nebude původně avizovaný Jirka Korn (s Tomášem by vytvořili vynikající alternace), uvítal bych Moniku Absolonovou (v Přízraku Londýna, který zkoušela má velmi málo prostoru), jsem rád, že se vrátil Martin Pošta i Richard Genzer i když co jsem četl, mají už minimum prostoru, upřímně jediné z čeho jsem se děsil byla Daniela Šinkorová, naopak bych byl zvědavý na Evu Burešovou, pro kterou tato role byla vysněnou a Eva své kvality má no a živý orchestr? To je něco, co vždy vyzdvihlo každý muzikál o level výše.


  • Renata

    Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Vždy je něco jinak a je to dobře. A co teprve po 20 letech…..? Já Draculu vítám a jsem ráda za obnovené obsazení. Už se moc těším na květen.


  • Miro

    Bol som na tomto predstaveni a odchadzal som sklamany. Orchcester bol v pohode, aj obsadenie a vykony spevakov boli take ake som ocakaval. Obsadenie /na kolko je alebo nieje povodne/ ani netraba riesit – je celkom dobre. Stare dobre osvedcene tvare a k nim mladi spevaci.
    Ale nezmyselne zrychlene pesnicky – katastrofa. Od prvej pesnicky “SMILOVANI” – kde to len bleskurychle odrapocu, som len nechapavo pozeral co sa to deje. Vstup Draculy na scenu – to je asi jedina zmena ktora sa mi pacila. Pri piesni “HON NA ZLO” alebo piesnach kde spievaju Nymfy a company v kasine piesen “jde o penize jde o moc” som mal v Hybernii zimomriavky, tu sme unudene cakali kedy sa to skonci. Company – podpriemerne. Pri tanecnych cislach sa len pozerali jeden na druheho akokeby si neboli isty co maju robit a ci to robia dobre. Krvinky? Vlastne ked tak nad tym rozmyslam ani som ich velmi neregistroval a tak ani neviem ci tam boli 15-20 alebo 25minut v celom predstaveni – ziadne tanecne kreacie ale len nezmyselne behanie po javisku. A druha polovica. Fuuu. To je KATASTROFA. Piesen STOCKERS zosekana, zrychlena a co si kto chcel dokazat trapnym rozhovorom /nie spevom/ ale rychlym naucenym dialogom ako v skole pred tabulou medzi Nickom a Sandrou o akcii v kasine to neviem. To bol otras. Scena zo satamy ktore Nick ukradne, da ich Sandre a Dracula ktory ju v nich uvidi si ju zmili, atd atd celkom chyba. Pre mna to tiez dost zasadne zmenilo cely dej. Po tomto celom sme uz len cakali kedy sa to skonci. Ja viem ze 100ludi 100chuti ale skrtat, zrychlovat a nicit nieco co je dokonale – ved to predsa nema zmysel. Filip Renc sa sam vyjadril ze keby boli autori nazive urcite by mu nedovolili skrty a zrychlovanie – aj napriek tomu to spravil. Vraj je to nova doba. Nad tymto jeho vyjadrenim mi zostava rozum stat. A do toho este strieborny trblietavy kriz, gicovy naramok pre Sandru alebo ako pri mnohych piesnach vidite ako v pozadi buchocu a prebehuju ucinkujuci pripravujuci sa na dalsu scenu – malickosti ale poriadne rusia.
    Mal som zakupene este jedne listky ale boli sme ich vratit. Nelutujem ze som zasa videl Draculu ale ako hovorim – SKLAMANIE. A este jedna vec – ti, ktori sedia v prvych radoch na krajnych sedadlach – neuvidia vobec sceny ktore su vzadu. Ani prichod Draculy na scenu a ani asi dalsich 35% predstavenia :)


  • Radek Janda

    Článek byl aktualizován o video.


  • Klara

    Marián je neuvěřitelnej


  • Vadim

    Tak jsem by na Draculovi a pujdu ješte jednou.Určitě. Ne že by se mi tak líbil, chci přesvědčit že všechny změny,úpravy a chyby nebyl jen zlý sen. Kdybych tak měl štěstí na někoho z “nových” herců.
    Sestavu Hůlka, Machálková, Nývltová už raději ne.I když, Kamila Nývltová se mi líbila kdysi v Hybernii jako Lorein.
    Tanečně, je to opravdu úpadková záležitost. Hybernie už byla taky bída, ale aspoň tam bylo sólo v Casinu a Tomáš Kuťák jako krviňák. No abych nekritizoval, jedna starší tanečnice v company (jméno neznám, ale hrala skoro ve všem, naposledy v Mušketýrech na Brodwayi) byla docela dobrá.
    Doufám že nové inscenátory chodí pánové Bednárik a Hes stašit.
    Ale abych jen nekritizoval, změny kostýmů jsou super.


  • Renata

    S tou company je to horší, protože HDK má svůj stálý soubor, který hraje ve všem a nenajímají nové lidi, maximálně doplní. Mně se karlínská company moc nelíbí.


  • Štěpán

    Taky si dovolím přidat názor…. Ano co člověk, to názor… Nejprve bych se rád vyjádřil k Magdě Malé, kterou jsem viděl na první generálce, která nebyla oficiálně k prodeji, náhodně se mi podařilo představení vidět… Magda je určitě pěvecky i herecky kvalitní, ale její výkon byl rozpačitý… Píseň Lorrarine v podzemí byla navíc falešná… Krom toho, do té role se naprosto nehodila…. Magda slíbila, že zhubne, nestalo se, proto jí Karlín nahradil (vím to z důvěrného zdroje)… Ano, možná je to hnusné, ale oprávněné… Magdě se ta role proste nedala věřit ať už vzhledem, tak věkem, tak zpěvem… Nahradit Magdu Kamilou bylo určitě správné, viděl jsem ji kdysi v Hybernii a tam byla nejlepší alternací… Pokud jde o Dana, i o něm by se dalo už polemizovat… Jeho zpěv je stále dokonalý a tato role k němu patří, takže to chápu, ale opět jeho postava, kdy do Hybernie kdysi musel zhubnout, což bych uvítal i nyní a prostě i věkem už je starší a je to vidět… ale chápu, je to symbol tohoto díla a pěvecky mu nelze nic vytknout, i herecky se snaží… pokud jde o orchestraci, v něčem je lepší, v něčem horší, ale Karlín nemůže uvádět half playback a toto dílo si živí orchestr absolutně zaslouží… v zahraničí není half playback vůbec myslitelný a prostě to sráží hodnotu celému žánru muzikálu… Co si myslím je, že některé změny hlavně textové mohli ponechat z Hybernie, neboť byly aktuálnější… z druhé půlky úplně vymizel vtip což je škoda, aspoň mohli ponechat trabanta, když ne motorky, takhle je tato scéna velmi nudná…. Nickovo Sandro kurva počkej na mě, bylo možná vulgární ale aspoň vtipné, teď je navíc bez Pygmalionu postava Nicka v podstatě zbytečná a Richard Genzer tam ani nemusí být, přestože lidi mají jeho vtip rádi… stejně tak vypuštění šatů prostě působí komicky zvláště v závěru, kdy všichni vypadají majestátně až na Sandru, která je stále v sexy oblečku… Poslední věc je Krev – opravdu škoda, jako jedna z mála věcí byla v Hybernii lépe pojata než v původní verzi, měla velký prostor…. v Karlíně je opravdu nevýrazná a tanečně taky není přesvědčivá… Dracula se určitě vrátil v kvalitním světle, ale dal se pojmout ještě lépe i ve zkrácené podobě a je to škoda… Nicméně vítám vyřazení Magdy Malé i Daniely Šinkorové a těším se, až uvidím Kamilu jako Lorraine a hlavně nové tváře Lukáše Kumprichta nebo Evu Burešovou…


  • Tess

    připadá mi strašné, že divadlo vůbec dá nějaké ultimátum – zhubni = můžeš zpívat. A volba šišlající Nývltové je prostě malér. Proč Karlín neoslovil například Hedviků Tůmovou? byla by excelentní, stejně jako byla absolutně nejlepší Cosette v Bídníkách.


  • Bidnik

    Tess: co je spatneho na “zhubni = muzes zpivat?” Prece nebude Hdk obsazovat nekoho, kdo se na tu roli vizualne nehodi? Spis je zvlastni, ze Magda musela a Dan ne. Na Draculu, na jehoz plakatech neni uveden Hulka, by bohuzel nikdo nechodil :-/


  • Tess

    Bídnik:Tak kdyby Magda vážila 150 kilo, tak dejme tomu. ale i tak by to byla určitá forma diskriminace. Jak je možné, že Karlín nedal ultimátum Kamile Nývltové, že se do premiéry musí naučit sykavky?


  • Nick

    Tess: Mluvíte mi z duše!


  • veny

    Bohužel Kamila si šlape na jazyk a to už se asi neodnaučí.


  • Mojmír

    Viděl jsem též Magdu Malou na generáce a její výkon mě moc nenadchl a jak už tu zazněno, místy byla opravdu falešná a navíc v kostýmu Lorraine vypadala jak Hanka Křížková (teď nic proti paní Křížkové).


  • Bidnik

    Tess: tak Hdk je organizator, tak urcuje pravidla no:-/ Ale o diskriminaci se mluvit neda; ti, co neumej zpivat, taky nebyli obsazeni, a taky to neni diskriminace.


  • Jana

    Běžte už s tím kňouráním do háje ( a to píšu slušně ) Hlavně pan thenardierdier. Kdo to tu propánajána píše? Neúspěšní herci? Je super, že se muzikál vrátil. Proč potom lidé tleskají ve stoje a docela dlouho? Pořád kritizujete a porovnáváte. Není vám už blbě? Všichni se snaží a Dracula je prostě super. Kdyby měli hrát všechny muzikály vždy původní herci, tak by se mohly zrušit všechny umělecké školy a pro dvě generace minimálně by vám stačilo pár herců. Divadlo Karlín je super a pro mě, jako pro diváka v uměleckém světě se nepohybující je to prostě výborné.


  • Tess

    Spíš jde o to, že umělecké školy každý rok vyprodukují nadějné a talentované herce a zpěváky,ale stejně je nikdo neobsadí a dosazují se pořád ty samé obličeje…. pokud vím, tak například na roli po Magdě Malé konkurz, kde by našli skutečně někoho talentovaného, žádný konkurz vypsán nabyl…a ostatně se obávám, že i kdyby byl, tak by to bylo na nic.


  • Michala

    S těmi konkurzy je to stejně kolikrát jen komedie. Podívejte se na Kalich – přijde tam 100 – 300 lidí, kteří jsou tak akorát do počtu kromě známých a osvědčených tváří a nakonec se vyberou stejná jména jako do předchozích muzikálů. Člověka pak napadá jen jedno, že si režisér řekne – chceš roli, tak tě nechám vydusit, i když vím, co umíš. A ti talentovaní bez příleitosti jdou zase dál doplnit ten počet dalších uchazečů někde jinde. Takže je takový konkurz úplně na nic.


  • Jane

    Tak určitě budou vypisovat konkurzy dva dny před premiérou… :D


  • Bidnik

    Michala : V kalichu ale porad zpivaji opravdu ti nejlepsi (az na vyjimky). Je pravdepodobne, ze kdyz byli nejlepsi v jednom konkurzu, budou nejlepsi i v druhem. Neni duvod je neobsadit.


  • Michala

    Bídník: Jasně, jsou dobří, pak ale jejich účast v konkurzu je jenom komedie, když je pak stejně vyberou.


  • Tess

    Bidnik: věřím, že přišli i lepší. Protože jinak by byla ta laťka hodně nízko nasazená a to se mi snad ani nechce věřit.


  • janule

    jinak Magda se na svem FB vyjadrila k odchodu… Jako duvod uvedla stale se menici podminky, ktere pro ni byly neakceptovatelne…


  • Bidnik

    Tak jsme byli na Draculovi a jako nebylo to spatny. Vetsina zmen oproti uvedeni v Hybernii je podle me k lepsimu, mirne pozmenena vyprava na me pusobila dobre (hlavne na zacatku, Draculuv vstup do klastera je super!), skrty mi ani nevadily (az na ten rozhovor Sandra-Nick, to bylo slabsi), choreografie mi prisla podobna te puvodni. Rezie Jozefa Bednarika je stale stejne napadita. Informace, ze to reziroval Renc je hodne trapna, Renc tam pouze vymyslel par kosmetickych zmen, jako napr. ze Dracula svuj monolog nezpiva vpravo, ale vlevo atd. Jinak si privlastnil (byla mu privlastnena?) praci Bednarika, ktery se muze tezko branit.
    Pro me osobne byl nejvetsim prinosem zivy orchestr. Obcas nebyl sice tak “efektni” jako znama nahravka, ale bylo to nazivo, coz tomu dalo uplne novy rozmer. Hral velmi slusne. A pozorovat Krystofa Marka pri “praci” je zazitek :-)
    Co se tyce vykonu, Hulka je porad Hulka, Nyvltka me nijak neprekvapila prijemne ani neprijemne a Machalkova je tak do dvou let bez hlasu. Trapl dobrej, zdalo se mi, ze dost prehrava, ale to k te roli asi patri.
    Ale ta muzika je fantasticka a porad je to Dracula, takze celkovy dojem dobry. I kdyz porad mi neco rika, ze misto “Nejslavnejsi ceska legenda je zpet!” mel podtitulek znit “Jak vydelat co nejvic penez za co nejmin prace”.


  • Šárka

    Nedá mi to, abych se také nevyjádřila ke včerejšímu představení. Na Draculovi jsem byla poprvé a vzhledem ke zdejším dojmům z představení jsem byla spíš skeptická. Musím ovšem uznat, že představení mnohonásobně předčilo má očekávání, byl to velmi silný a nezapomenutelný zážitek. Živý orchestr byl naprosto skvělý, i když podle mého názoru bylo představení (hlavně druhá půlka)v některých pasážích zbytečně zrychlené, takže než se člověk stačil vzpamatovat byl konec.
    Velmi mě překvapila (příjemně) Kamila Nývltová, její roli jsem jí docela věřila. Měla jsem trochu problém s Leonou Machálkovou, protože podle mě jí role Lorraine typově nesedí, takže jsem v druhé epoše občas trošku trpěla, ale v té poslední mile překvapila. Moc se mi líbil Martin Pošta v roli Nicka. Výkon pana Hůlky a Trapla není třeba komentovat, byli naprosto skvělí!!!
    Celkově hodnotím velmi pozitivně, překvapilo mě, že mi ani nevadilo zkrácení druhé části. Jediné, co opravdu působilo divně a rušivě byl již zmiňovaný rozhovor Nick-Sandra a také pro mě nepochopitelně upravené některé texty v písních (a to tam, kde to nevyžadovala úprava příběhu).
    I když starou verzi nic nepřekoná, verze v Karlíně je podle mě příjemnou alternativou.


  • Katka Budzanowská

    Konečně jsem vyrazila na Draculu do HDK, bylo to mé 58. shlédnutí Draculy v divadle. Docela jsem se těšila a po první půlce jsem byla nadšená. Dan Hůlka zpíval (bohužel úplně nevypadal) jak před lety, bylo tam hodně lidí z dřívějška, a to i všechny tři Krvinky, na kterých těch 20 let není vidět! :-) Inovace mi celkem nevadily. Pak přišla druhá půlka, na kterou jsem byla nedostatečně připravena. Nickova okleštěná role, jeho vztah se Sandrou, který jsem jim nevěřila, chybějící scéna s Adrianinými šaty, nová choreografie, chybějící motorky či trabant nebo něco, co by to trochu “nakoplo”. Tak jsem odcházela taková prázdná a zklamaná. Jdeme na to celá široká rodina v říjnu, tak musím ostatní co nejvíc připravit, aby odcházeli s lepším pocitem, než jsem šla domů já. Budu doufat, že pan režisér třeba na muzikál ještě sáhne a udělá něco, čím by tomu vrátil to, proč se tam diváci vraceli…


  • Veronika

    Nedá mi to, byla jsem včera a byla jsem nadšená…….. Z většiny. Daniel zpívá snad ještě lépe než za mlada (to, že už tak nevypadá je trošku škoda a to bříško by mohl shodit). Jinak na vztahu staršího muže a mladší ženy nevidím nic nezvyklého, takže mi mladičká Adriana ani Loraine nevadí. Nicméně tedy, Eva Burešová vyzpívá part Lucky bílé (byla Loraine) mnohem lépe, než Nývltová part machálkové (měla jsem pocit, že v nejvyšších pozicích jí chyběl hlas). Celkově byl výkon Burešové srdečnější, procítěnější, Nývltová na mě působila dost chladně. A to zkrácení mi docela vadí, zvláště již zmiňovaná scéna se šaty a následná úprava textu na konci. Možná Nývltová neměla svůj den, možná byla nachlazená, ale Burešová v roli Loraine byla naprosto precizní a sedla tam jak zadek na hrnec, dnes poslouchám původní verzi a říkám si, zda Burešová není lepší Loraine, než jí bývala Bílá, více se k ní hodí ten čistý dívčí hlas, Lucka Bílá je přeci jen drijáčcnice. Já viděla Hůlku live poprvé, tenkrát jsme měla nějakého jiného herce, který se mi nelíbil. To mladší vydání alternace Drákuly by mě asi celkem zajímalo, ale Vojtko se mi tam fakt nehodí, vypadá snad ještě starší než D.H. a přece jen, Hůlkovo podmanivé charisma má velmi málokdo. Nicméně v letech 95-98 byl Daniel skutečně k sežrání vizuelně, což tam teď trochu chybí. Ale velmi oceňuji jeho procítěný výkon včera. A ten hlas- obávám se, že TAKHLE to nezazpívá skoro nikdo, Daniel je skutečně PAN zpěvák s obrovským rozsahem a to charisma……..


  • Eliška

    Veronika: Nývltová zpívala se zánětem hlasivek


  • Jakub

    Eliška: Tyhle argumenty nechápu. Tak ať ji buď někdo zastoupí, nebo ať ohlásí indispozici před představením, nebo ať se zruší představení, ale hájit se tím zpětně přece nedává smysl.


  • Eliška

    Jakube, tady ale nikdo nikoho nehájí. Já jen reagovala na příspěvek Veroniky, která poznamenala, že Nývltová mohla být nachlazená nebo neměla svůj den a prostě Veronice nesedla. To je snad v pořádku :-) Třeba by Veronice i nesedla, i kdyby nachlazená nebyla. Já třeba můžu napsat, že byla fantastická a že nic nebylo znát. Ale sto hlav a každý jiný názor :-) Přeji Vám krásný den.


  • Niki

    Mně třeba zrovna Nývltová nesedne ani když má svůj den, ale je pravda, že někdy opravdu není na výběr a není, kdo by zaskočil a rušit kvůli ní celé představení nikdo nebude. Občas zpěvák musí vystoupit indisponovaný, protože prostě není zbytí a ačkoli je to někdy hodně slyšet a chápu, že diváci, co dají několik stovek za lístek nemají důvod na to brát ohled, i herci jsou jen lidi a musí se prostě i za těhle okolností pokusit udělat svou práci tak nejlíp, jak jsou v dané chvíli schopni.


  • Jakub

    Ve světě na to existují understudy a ohlášená indispozice, která se používá i u nás, hlavně v opeře. Škoda, že to nepraktikují všechny divadla, bylo by to k všestrannému prospěchu věci, řekl bych.


  • Bidnik

    To je pravda.


  • Csc

    Včera jsem měl tu možnost Draculu v HdK vidět. Napřed bych rád okomentoval výkony a pote zpracování muzikálu.

    V roli Draculi jsem měl možnost vidět Lukáše Kumprichta. Byl neskutečný, jeho hlas tam perfektně sedí, zpíva vážně nádherně, herecky jsem mu veřil kazdé slovo. Husí kůže na mém těle po dobu cele první půlky mluví za vše. V roli Lorein Eva Burešova. Bylo to její 3 vystoupení jako Lorein.. Dámy a pánové, byla NAPROSTO fantastická.!! Příjemná poloha a nádherná barva hlasu překonala pro mě i Lucii Bílou. Andrianu hrála Nývltová.. No prostě to byla Nývltová… :D . Pan Trapl v trojroli je užasný, ale to všichni dobře víme.

    První půlka byla pro mě naprosto geniální. Drobné úpravy v podobě zrychlení nějakých partů, přidání písně Tajemný hrad. Paráda byl jsem z toho nadšený.
    Druhá půlka už tak dobrá nebyla. Plno věcí chybí, nedávalo to moc smysl, ale vše vykompenzovala Eva Burešová svými písněmi takže i tak to byl zážitek.
    Nicméně bych řekl, že je to velmi povedené, živý orchest dodává muzikálu vzváštní kouzlo.

    Z divadla jsem odcházel s pocitem ” Takhle má vypadat muzikál ”

    Myslím si že pro většinu z nás je zde Dracula srdeční záležitost, a věřte že i přes nějaké ty úpravy a škrty je to pořád ten náš milovaný Dracula :)


  • Ivana

    Tak všechny postřehy jsem nečetla ,ale za včerejší večerní představení mohu říct ,že to bylo výborné,jak výkony zpěváků a tanečníků tak i živý orchestr, který do divadla neodmyslitelně patří.
    Divadlo je stánek kam se chodíme společensky bavit,kam nechodí každý den. Jen si stále všímám víc a víc jak se návštěvníci do divadla oblékají,a proč do divadla jsou vpuštěni lidé ,kteří se nedokážou společensky obléknout.Jaký si odneseme celkový zážitek když vedle dámy v dlouhých šatech je rodinka v roztrhaných džínách a není z daleka sama.Máte obavy ,že bez takových lidí divadlo nepřežije?Dříve bylo na pozvánkách na společenské akce psáno “vstup jen ve společenském oděvu ” a pořadatelé každého otrhance nevpustili do sálu. Není na čase také přitvrdit?


  • Bidnik

    I mistr etikety Ladislav Spacek pise, ze do Narodniho se chodi v obleku, ale na muzikal muzeme vyrazit klidne v dzinach. Ale jiste tim nemysli zadne roztrhane :-)


  • Renata

    Mám stejný názor jako Ivana. Jednou jsem v HDK viděla pána v kostkovaných bermudách a vytahaném tričku a ve Státní opeře cizince v tlustém lyžařském svetru a kapsáčích. Je zajímavé (ale možná spíš smutné) o přestávce pozorovat různou směsici oblečení od společenského až po výrazně nevhodné. Pokud má někdo džíny, košili nebo tričko a sako, tak je to v případě muzikálu ještě v pořádku, ale do Národního mi to nepřijde vhodné.


  • Milca Fialova

    byli jsme v sobotu na muzikalu a byli jsme nadšeny. Skvěly vykon


  • Alena

    Dneska se holt na oblečení tak nehledí. Ačkoli nejsem zrovna žádný módní expert a mě samotnou by si asi občas “módní policie” mohla pěkně vychutnat, tak moje top zážitky s oděním spoludiváků jsou 1. z Obecního domu, kde si vedle mě sedl maník v orvaných džínách a ještě s flaškou piva, 2. z Rudolfina, kde se jeden pán asi skutečně snažil obléct společensky, takže v kvádru vypadal velmi pěkně, dokud nevystoupil z řady a nebyly vidět jeho svítivě fialové botasky, které k obleku opravdu “sedly” :-).
    Na druhou stranu proč bychom měli někomu zakazovat chodit do divadla jen proto, že se nám nelíbí jeho oblečení? Že je to slavnostní událost, kterou nezažíváme každý den? To je náš osobní pocit. Někdo může být v divadle každý druhý večer, naprosto ho zbožňovat, ale za svátek to nepovažovat, protože je to pro něj jednoduše rutina.
    Někdo jiný ani žádné slavnostní oblečení nemá, jeho životnímu stylu neodpovídá a třeba ho nepotřebuje ani do práce. Tak přece nezůstane sedět doma jen proto, že by si do divadla musel koupit nové oblečení za mnohem víc, než kolik dal za lístek.
    O lásce k divadlu podle mě oblečení nic moc nevypovídá. Např. docela často zahlédnu na představeních redaktory jednoho webu specializovaného na divadlo, u nichž se dá předpokládat, že ho mají rádi velmi, ale přesto je jedna jejich redaktorka prakticky pokaždé v teplákové bundě s kapucou ;-).
    Navíc někdy se člověku opravdu nehodí si brát kdovíco slavnostního, i když se obecně v tomhle směru snaží. Už x krát se mi stalo, že jsem do divadla šla třeba rovnou z nějaké procházky nebo i delšího výletu a pak jsem se sice pořád snažila přijít slušně oblečená, ale v saku a lodičkách teda na výlet asi nepojedu, že ;-).


  • Adam

    Tak Drakula potřetí. A asi ne naposledy.
    Lukáš Kumpricht dobrý, leč ne vynikající. Druhá půlka mu sedne výrazně lépe.
    Eva Burešová naprosto skvělá, ze všech osmi Loraine ( opravdu jsem viděl všechny) patří mezi dvě nejlepší. A hlavně naprosto originální, nekopíruje nikoho jako většina.
    Kamila Nývltová byť s udajnou indispozicí velmi přesvědčivá a bezchybná.
    Tanečnící o 100% lepší než na druhé premiéře ( o generálce nemluvě). Jsem rád že jsem nezanevřel. Přijdu zas.


  • terezka

    Je pravda, ze do role Nicka naskocil Juraj Bernath?


  • Andrea Ulagová

    Terezko, ano, je to tak, Richard Genzer se zranil.


  • Charlie

    Ivana, Renata:
    Souhlasím, že úroveň oblékání některých diváků je opravdu nic moc, nicméně co je pro mne mnohem horší než to, že má na sobě někdo džíny, je fakt, že někdo dřepne do sedačky a mele a mele! Anebo něco konzumuje apod. To je pro mě naprosto nepochopitelné, příšerně mě to ruší a vždycky mám co dělat, abych se udržela a jen slušně je upozornila, protože fakt vždycky pěním.
    Naposledy někdo dokázal prokecat celou předehru z Draculy, myslela jsem, že vyletím z kůže. Nevím, jestli jsou někteří fakt tak tupí, že nepochopí, když na ně někdo sykne, aby byli zticha! Vzhledem k četnosti návštěv si opravdu nemůžu dovolit pokaždé koupit lístek do přízemí (otázkou je, jestli je to tam lepší), ale vyloženě II. balkon HDK je na tohle hroznej. Tam není jediný představení v klidu.
    Bohužel s tímhle asi divadlo nemůže nic moc udělat, třeba by stačilo k upozornění o vypnutí telefonu ještě přidat upozornění, že během představení se nekecá a neruší, ale chytrému napověz….
    Omlouvám se za výlev, ale zase jsem se rozčílila!


  • Bidnik

    A uplne nejhorsi je to na opernich predstavenich, kde neni nic zesileno pres reproduktory, takze zatimco u muzikalu zvaneni rusi pri tissich pasazich, v opere otravuje kdykoli. Jenze s tim divadlo nic nenadela :-/


  • Lenka

    Viděla jsem Draculu od jeho počátku ve všech jeho alternacích (vč. D. Landy), ale stále je podle mého názoru “opravdovým” Draculou jen Daniel Hůlka. 9.4 neměl zrovna nejlepší den, ale to ostatně z účinkujících téměř nikdo, ale o den později o 1000% lepší. Odpovídal tomu i potlesk. Asi bych použila hodnocení okopírované z Pretty Woman “skoro jsem se počůrala”. Více se mi líbilo, když např. “Nespravedlivý bůh” byl Hůlkou zpíván, jako by operním hlasem, než drsně vykřičeným, ale to je jen můj názor. Ale v celku je to dílo, které si zaslouží velký obdiv, a to nejen pro autory.


  • aves

    Já byla na Drákulovi vlastně hlavně kvůli své osmileté dceři, která má původní verzi s Hůlkou, Bílou a Machálkovou nakoukanou z youtube. Moc ho chtěla vidět na živo. Má matka, která tu původní verzi na živo viděla, dostala toto představení k narozeninám. Byly jsme 11.4. od 15.00 a já byla velmi překvapená. A mile. Trojice Kumpricht, Burešová (Lorraine) a Nývltová byli úžasní. Téměř si říkám, že za dalších 20 let budou oni dalšími interprety, na které budeme chtít chodit a vzpomínat :-) Hlasově Hůlku holt nikdo nepřekoná, ale Kumprichtův výkon byl velmi dobrý a herecky jsem mu věřila všechno… a vizuálně vypadal dost drákulovsky :-) Zaujalo mě to natolik, že jsem tomu představení věnovala jeden blogový článek (kdyby někoho zajímal: https://zitjak.wordpress.com/2015/04/13/drakula-je-proste-bomba/), včetně vzpomínky na to původní představení. Protože jediný, kdo mi tam opravdu chybí, je Korn.


  • terka

    Mě osobní se v Roly lorraine líbila Lucka bila přijde my má to nejlepší , ale Leona s Kamila jsou taky dobry


  • tom

    HDK zdražuje od prosince vstupenky – a to je státní divadlo!


« Starší komentáře Novější komentáře »