„Vánoční zázrak“ rozdává adventní pohodu i příjemnou nostalgii (+ video sestřih)

Setkání Marka a Veroniky (Martin Trnavský, Linda Rybová)

Nejdříve malé osobní přiznání: Autor recenze a inscenační styl režiséra Radka Balaše jsou spolu ve značně ambivalentním vztahu. Ve většině případů se zatím docela minuli, účinné protnutí lze ale vysledovat u skvělé muzikálové adaptace komedie „Adéla ještě nevečeřela“, byť spíše v nastudování z Uherského Hradiště, proto, že se více spolehla na divadelní prostředky. Světe, div se, určité souznění jsme nalezli i s „Vánočním zázrakem“ v pražském Divadle Broadway. Posuďte sami…

(Psáno z premiéry 30. 11. 2011)

Začněme zjednodušenou synopsí, co mnoho zázraků neslibuje:

Úspěšný developer Marek potká v čase adventu svou bývalou lásku Veroniku. Začnou se znovu stýkat a Veronika se velmi brzy sblíží s Markovým synem – malým Tomášem. Záhy se dozví též malé rodinné tajemství, že  na Vánoce narozený Tomáš je slaví coby narozeniny,  neboť se táta Marek ještě zcela nesrovnal s úmrtím své ženy a jakékoliv tradice odmítá, raději nechává synka vyřádit se svérázným strejdou Pájou. Veronika se rozhodne Tomáše seznamovat s vánočními zvyky, zároveň ale i ona má jedno velké tabu, je totiž těžce nemocná.Marek má zase jisté problémy v práci. Jeho přísný šéf Radan potřebuje vystěhovat z důvodů stavby obchodního centra potřebuje vystěhovat rodinu Dvořáčkových.

VIDEO SESTŘIH Z MUZIKÁLU

V sestřihu můžete vidět Martina Trnavského, Elin Špidlovou, Martina Dejdara, Michaelu Zemánkovou, Petra Štěpánka, Jáchyma Blažeje, Juraje Bernátha a další… Pro Musical.cz z veřejné generálky natočil a sestříhal Radek Janda.

Můžeme asi bez okolků přiznat, že story „Vánočního zázraku“ funguje na  otřepaném americkém syžetu, objevujícím se v každém druhém až třetím tématickém filmu, je jen převedený do českých reálií.  Ale jak známo, žánr „jukebox muzikálu“ tyto jednoduché situace snad až vyžaduje, právě díky tomu, že hlavním účelem je napasovat do příběhu známé písně. Tak to všude ve světě funguje již dlouhá léta a netřeba to ani do budoucna této značně specifické žánrové odnoži  vyčítat. Příběhová linka v rámci konceptu funguje uspokojivě, téměř všechny situace se mohou bez problémů stát i v reálu.

Setkání Marka a Veroniky (Martin Trnavský, Linda Rybová)

Jistě, i zde se objevují postavy, které do děje výrazněji nezasáhnou, konkrétně například kariéristka Monika v podání Alžbety Bartošové, která asi měla za úkol trochu pobláznit Markovi hlavu, což se ale v divákových očích nejspíše nepovede. Vztah Marka s Veronikou zkomplikuje někdo jiný a je škoda, že tato část příběhu zůstala tak trochu nedořešena, na druhou stranu ani to vlastně není potřeba. Stejně tak je zde sice předvídatelný zcela vánoční a milé rozuzlení, u něhož lze ocenit, že nebalancuje na  hraně citového vydírání, ale jen tak lehce pohladí. Rozhodně je vidět, že scénáři byla věnována větší péče, než je na této scéně obvyklé.

Proč ale představení v rámci „rodinné škatulky“ bez problémů funguje? Klíč je v překvapivě dobrém odměření jednotlivých ingrediencí (když je potřeba obrovský kýč, sice jej dostaneme, ale pouze u scény se Santou, kde jej bez větších problémů tolerujeme) a dokonce ze schopnosti udělat i z velkých mínusů alespoň malá plus a tu a tam si Radek Balaš vypomůže divadelnickým trikem ala interakce s diváky. Tak i jednoduchý a prostý scénář povznesl na sympatickou podívanou.

Herci v důležitých  rolích, zejména hlavní dvojice – na premiéře Martin Trnavský a Linda Rybová vyznívají sympaticky a civilně. Velká poklona patří malému Filipovi Antoniovi, neboť si interakci se svými dospělými hereckými kolegy  vybrousil oběma směry skutečně na výbornou. Marek Vašut jako Radan vytáhnul svého obvyklého nepříjemného záporáka, nic objevného, ale ani urážejícího.

Malý Tomáš (Filip Antonio)
Marek a Tomáš (Martin Trnavský a Filip Antonio)
Tomáš s Veronikou píší Ježíškovi

Rozpustilá postavička  strejdy Páji v podání Aleše Hámy by  potřebovala dostat větší mantinely, kam až může v různých legráckách a aktuálních hláškách, co se budou zřejmě rok co rok obměňovat, zajít.

Na druhou stranu je divácky natolik vděčná, že by za publikum za krocení rozjetého komika nebylo rádo, premiérový bouřlivý potlesk hovořil za vše. Je ale dobře, že má často u sebe jakýsi zklidňující protipól, třeba v podobě sympatického dědečka Petra Kostky. Herecká legenda navíc umí i jednoduché vtipy říkat s naprostou grácií. Později se přidává i energická babička Jany Švandové.

Strejda Pája s Tomášem (Aleš Háma, Filip Antonio)

Po pěvecké stránce se zde potkáme téměř výhradně (s výjimkou výkonu Alžbety Bartošové) setkáme s ošidným, ale hojně užívaným pojmem „herecké zpívání“. Jelikož je ale plně přiznané a Ledeckého písně tento projev bez problémů unesou, nejedná se o velkou závadu. Zejména u Lindy Rybové ale bylo znát, že takto má tvar písně nakorepetovaný a už se od něj zřejmě nemůže  více odchýlit. Zároveň lze zalitovat, že herci při zpívání často nedostali prostor k větší pohybové akci, i když malé výjimky se najdou.

Navíc zde nechybí naprosto logické zabrnkání na nostalgickou strunu. Zavzpomínáte si na dobu, kdy poslouchání rádia bylo jednou z nejparádnějších věcí na světě, i když  nám možná záclona nostalgie milosrdně zatají, že možná ve výsledku hrálo podobně mizerně jako leckteré stanice dnes. A přiznejme si, kdo by v dětství, ať už jste příznivce jakéhokoliv stylu, nejskákal po pokoji na „Na ptáky jsme krátký“? Však se jančení dočkáte i zde. Ledeckého nejen vánoční hity do libreta zakomponovány nápaditě, ať už jako smyslný tanec u „Budu všechno, co si budeš přát“, či dojemné promítání vzpomínkových fotografií při „Pěkná, pěkná, pěkná“. To je sice nesmírně jednoduché, ale o to účinější. Všechny skladby jsou zde sice v nových aranžích Martina Kumžáka, nijak zásadně se ale nezměnily.

Scéna "Budu všechno, co si budeš přát"

Projekce Tomáše Gaislera, Jardy Zajíčka a Hanuše Knopa – Kostky částečně dokáží v určitých chvílích spoluvyprávět příběh. KONEČNĚ jsou opětovně použité LED panely z „Kata Mydláře“ využity v jeho prospěch, ačkoli jindy během představení plní spíše doplňkovou funkci a nepříběhové projekce mohly být rozhodně nápaditěji a profesionálněji provedené (nedostatek času?)). Scénografie Šimona Cabana je zase příjemně reálná, žádné naznačování, zkrátka, je potřeba luxusní byt, je tu luxusní byt, když potřebuje náměstí, je tu jednoduché náměstí a ke konci se i hospůdka vejde.

Ač je Radek Balaš u svých představení často i choreografem, u „Vánočního zázraku“ přenechal tuto funkci Janě Hanušové, jsou v nich ale natolik zřetelné Balašovy postupy, že nebýt tato změna zmíněna černé na bílém, klidně mu ji lze přisoudit.

Trocha Vánoc zpoza oceánu nesmí chybět (čistě pro porovnání)

Snad poprvé u muzikálu v Divadle Broadway  na křestním listu inscenace nalezneme vypsanou i pozici dramaturga, ujal se jí režisér sám. Není přesně specifikováno, zdali se jedná pouze o dramaturgii hudební, či i o určitý dohled nad scénářem Jana Potměšila a Janka Ledeckého. Ale počítejme s variantou obojího. Jak už jsme si řekli, dějová linka drží víceméně pohromadě. Ale možná by bylo do budoucna dobré, pohlídat si zbytečné nesmysly, jakým rozhodně je fakt, že si malý Tomáš přeje pod stromeček „plejstejšn vííčko“. Nejen, že čeští zástupci hned dvou marketingových značek z jednoho účelově smyšleného(?) produktu asi nebudou skákat radostí dva metry do vzduchu, ale zároveň se dá směle předpokládat, že kluci Tomášova věku už poznají zásadní rozdíly těchto dvou herních konzolí a umí je pojmenovat a nebudou si je ve skutečnosti plést, jako v tomto případě. Ale to jsou skutečně jen titěrnosti, kterým možná věnujeme až příliš mnoho místa.

Stavění betléma s Tomášem (Filip Antonio), Veronikou (Linda Rybová) a dědečkem (Petr Kostka)

I když „Vánoční zázrak“ zcela jistě má své chybičky, jako sezónní rodinné vánoční představení (která obecně na českých muzikálových scénách na rozdíl od světa tak trochu chybí), svůj úkol, rozdání adventní pohody,  splňuje více než dobře a tak vlastně i relativně naplňuje očekávání. Bylo by moc příjemné, kdyby v podobně rodinném a zároveň příjemně poctivém duchu Divadlo Broadway pokračovalo, třeba i za cenu menšího počtu premiér v roce.

Poznámka na okraj: Na „sousední“ projekt „Vánoční koleda “ Studia DVA v Divadle Hybernia se podíváme v nejbližších dnech.

Autorem fotografií pro Musical.cz je Tomáš Král. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, ozvěte se nám na e-mail redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!


22 komentářů