Recenze a reportáže

Třetí ročník českokrumlovské „Noci na Broadway“ ovlivnilo, leč nezkazilo počasí


Letní počasí svádí k výletům a proto jsme si v sobotu 17. července jeden takový udělali i my, konkrétně do překrásného Českého Krumlova na místní mezinárodní hudební festival, trvající až do 21. 8. 2010), na v pořadí třetí noc s účastí hvězd z jednoho z rodišť muzikálu – americké Broadwaye, s očekáváním výjimečného zážitku.

Ačkoli se nebe nad hezkým prostředím Pivovarské zahrady před osmou hodinou večerní netvářilo příjemně (předchozí bouřku jsme přečkali v restauraci), nedbali jsme drobného nepohodlí a jali se studovat program koncertu. Dramaturgie si dala záležet a měli jsme se dostat příjemnou procházkou od kořenů – swingových standardů Colea Portera, George Gershwina a Irwinga Berlina, až k téměř žhavé současnosti s jistými popovými odbočkami, k nimž se ještě dostaneme. Začátek tedy zněl více než slibně, byť tištěný program obsahoval pár chyb, co by hladce opravila korektura od detailnějšího znalce žánru.

Netrvalo dlouho a po předehře z „Funny Girl“ nastoupily hlavní hvězdy večera za doprovodu Moravské filharmonie Olomouc a temperamentního dirigenta Randalla Craiga Fleishera. Jednalo se v podstatě o koncert klasické hudby, byl tudíž zcela nekostýmovaný a bez jakýkoli efektů krom světel, hlavní roli zde hrály písně samotné. Interpreti měli v zádech i Kühnův smíšený sbor, byť měl možnost se projevit jen párkrát.

Christiane Noll (na Broadwayi debutovala ve Wildhornově „Jekyll & Hyde“), Hugh Panaro (momentálně asi hvězda nejzářivější – bývalý dlouholetý představitel Phantoma v „The Phantom Of The Opera“ na Broadwayi) a Capathia Jenkins (objevila se například v hitu „Caroline Or Change“) neotáleli, vřele se i několika českými slovíčky s námi přivítali a již jsme byli svědky proslulé americké žánrové suverenity. Nemá smysl komentovat každý jednotlivý výkon (účinkující si celý večer i přes průtrž mračen náležitě užili a rozdávali úsměvy na všechny strany), ale pokud bychom něco chtěli vyzdvihnout, tak lehkost, s jakou se pohybují po jednotlivých hudebních stylech.  Neskutečně interpretačně fascinující po všech stránkách byly jak všechny prezentované ukázky z Bernsteinovy „West Side Story“ (obzvláště Panarova „Maria“), tak například i slavná „There’s No Business Like Show Business„. Stejně příjemné bylo i občasné rozdělení písní do celého tria. Většinu skladeb doprovázela krátká promluva v angličtině, nutno říci, že všem bylo takřka dokonale rozumět (i při zpěvu), čili žádné titulkovací zařízení nebylo potřeba.

Hugh Panaro

Capathia Jenkins

Capathia Jenkins, Christiane Noll

Capathia Jenkins, Christiane Noll

Za chvíli ale začalo být všem jasné, že hlavním neoficiálním dramaturgem celého koncertu bude počasí, neboť na všechny zúčastněné poslalo kromě pořádného deště i solidní bouřku, z něhož rázem vznikly škrty v plánovaném tracklistu. Z první části byl (alespoň podle oficiálního programu) vynechán například nesmrtelný hit z „Evity“ „Don’t Cry For Me Argentina“, stejně tak exkurze po muzikálu „The Wiz“, nebo další swingová klasika z „Guys & Dolls“ Franka Loessera „Sit Down, You’re Rockin‘ A Boat“. Ano, srdce nadšence sice zamáčkne slzu, ale laik se bez těchto kousků (zejména v ČR, která je k opravdovým kořenům žánru v oblasti dramaturgie stále poněkud zapomnětlivá  – všechna čest vzácným výjimkám) snadno obejde.

Ostatně, přítomné publikum nejlépe reagovalo na zmíněné vložky z populární hudby, díky nimž se zejména Capathia Jenkins, která šlágry „Proud Mary“ (ten na vytištěném programu vůbec nefiguroval, mimochodem, věděli jste, že Tina Turner s největší pravděpodobností bude mít svůj vlastní jukebox musical?) a „I Will Survive“ suverénně interpretovala, stala doslova miláčkem krumlovských posluchačů. A to měl její posluchačský vrchol teprve přijít.

Ale to už lehce odbočujeme, první půli zakončilo dílo z nejoblíbenějších – letošní londýnský oslavenec dvaceti pěti let od premiéry – „Les Misérables“. Hugh Panaro přednesl bezchybně a procítěně modlitbu „Bring Him Home“ a ačkoli je jistě skvělým Valjeanem, tak ti naši čeští v ničem nezaostávají, naopak.

Hugh Panaro při "Bring Him Home"

Svým způsobem zábavné (v dobrém slova smyslu) a pikantní bylo provedení sboru „One Day More“, jak známo, strhující finále první poloviny „Les Misérables“. Dá se vůbec zazpívat ve třech lidech? Ale jistě, byť drobnými „podvůdky“. Hugh Panaro si vzal na starost Jeana Valjeana i Maria (a zazpíval je tak, že se skutečně jednalo prakticky o dva různé hlasy!), dámy si rozdělily ženské party a například s fragmenty inspektora Javerta pomohl Kühnův smíšený sbor. Zkrátka zajímavě vystavěná verze, jen obtížně popsatelná.

Koncertní panorama

Situace se po předčasné přestávce zdála být nakloněna dokončení koncertu bez výraznějšího úbytku písní (zdařile zazněl například „The Circle Of Life“ z disneyovského „Lvího krále“, Hugh Panaro a Christiane Noll si „zařádili“ i na dva hity z „Mamma Mia!“, leč ABBA hity v podání symfonického orchestru budou asi vždy znít trochu diskutabilně a do výběru se příliš nehodily), nebe si nicméně prosadilo svou.

Ačkoli měl koncert vrcholit hned třemi skladbami z Lloyd Webberova geniálního opusu „The Phantom Of The Opera“, nakonec jsme ale slyšeli jen dvě. Skvěle provedenou „Think Of Me“ Christiane Noll, k níž se v titulní písni následně přidal „Phantom na slovo vzatý“ Hugh Panaro. Když však mělo začít Phantomovo legendární sólo „Music Of The Night“ a koncert tak stylově uzavřít, už zde byla mírně spěšná děkovačka, čili se Panaro svého jistě mistrovského čísla k našemu zármutku nedočkal a naprosto zaslouženým vrcholem koncertu se tudíž stala více než strhující „And I Am Tellin‘ You I’m Not Going“ z „Dreamgirls“ Capathie Jenkins, jenž zazněla ještě před „Phantomovským“ pásmem.

Hugh Panaro a Christiane Noll

Absence hlavního sólového Phantomova hitu sice byla malou kaňkou (když už jsme toho „opravdového Phantoma“ zde měli k dispozici, moc jich sem k nám nejezdí a kdo ví, kdy a jestli se objeví nějaký český), ale ta se velmi rychle v kontextu podařeného večera smyla, nejen proto, že náhle přišel další dost velký liják. Není všem dnům konec, uvidíme, kdo se v Krumlově objeví příští rok. Snad se s Nocí na Broadwayi počítá i do budoucna. Ač jsme si akci sami nesmírně užili, netroufneme si odhadnout, jak silným zážitkem byl tento večer pro posluchače, co se v muzikálovém teritoriu orientují méně.

Trojice hvězdných účinkujících

Capathia Jenkins

Hugh Panaro

Christiane Noll

Dirigent Randall Craig Fleischer

Děkovačka

Finální tracklist koncertu

1. Funny Girl – předehra

2. Another Opening/There’s No Business Like Show Business (z dílny Colea Portera a Irvinga Berlina)

3. Maria („West Side Story“)

4. America („West Side Story“)

5. Somewhere („West Side Story“)

6. I Got Rhythm (z dílny George Gershwina a muzikálu „Girl Crazy“)

7. Proud Mary (Z repertoáru Ika a Tiny Turner)

8. Bring Him Home („Les Misérables“)

9. One Day More („Les Misérables“)

10. Chicago – předehra

11. All That Jazz („Chicago“)

12. Circle Of Life („The Lion King“)

13. I Will Survive (z repertoáru Glorie Gaynor)

14. Mamma Mia! („Mamma Mia!“)

15. Dancing Queen („Mamma Mia!“)

16. And I Am Tellin‘ You, I Am Not Going („Dreamgirls“)

17. Think Of Me („The Phantom Of The Opera“)

18. The Phantom Of The Opera („The Phantom Of The Opera“)

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, ozvěte se nám na e-mail redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!


Recenze a reportáže
„Evita“- sezóna muzikálů superlativů pokračuje!
Recenze a reportáže
Chyť mě, jestli na to máš – česká premiéra v Plzni
Recenze a reportáže
Muzikál „Jack Rozparovač“ se vrátil – recenze obnovené premiéry (+ video sestřih)
U článku nejsou žádné komentáře. Napište svůj názor jako první!