Recenze a reportáže

RockOperní glosa


Jelikož se v holešovickém divadelním prostoru zvaném RockOpera Praha chystá 18. dubna 2013 premiéra uvedení divadelní verze metalové opery Milana Steigerwalda a Pavly Forest „7 proti Thébám“ – příběh zasazený mezi dva předchozí opusy „Oidipa Tyrana“ a „Antigonu“, pojďme si o posledních počinech dnes zauvažovat v krátké glose.

Logo RockOpery Praha

Předem předesílám, že na projekty RockOpery chodím celkem rád, ač rozhodně nejsem cílová skupina a beru tento projekt čistě jako odreagování. Všímám si pravidelného dělení na jakoby koncertní verzi a plnohodnotnou divadelní verzi. Leč mé vnímání divadla bere jako plnohodnotný, trochu vylepšený a kostýmovaný koncert často i to druhé provedení, ale zase lze s obdivem pozorovat, jak důmyslnou skulinu na trhu tento projekt vyplňuje.

Nejdřív se vrátím k oficiálně druhé premiéře projektu „Bardo Thödol“ 11. 10. 2012 s podtitulem NewOpera na motivy tibetské knihy mrtvých na rozdíl od první premiéry (kterou jsem neměl možnost vidět), kdy si hlavní roli horolezce zahrál Viktor Dyk, tentokrát byla chytře rozdělena přímo mezi autora hudby Milana Steigerwalda, který si zahrál horolzecovo starší (fyzické) období, jeho němou duši si pak zahrál mladý šikovný tanečník Matěj Kohout.

Jestli se „Bardo Thödol“ něčím liší od rockové antické trilogie, tak tím, že je celý projekt poklidný, nese se na téměř ambientních nepříliš hitových vlnách, i když mnoho situací vyžaduje i jejich trochu temnější náladu. Konejšivý hlas průvodkyně dějem vnímat pozorně můžete, ale nemusíte, v tom případě vám zapadne jako složka do relaxačního celku. Pranic nevadilo, že smyčcová sekce orchestru tentokrát zněla jen z half-playbacku, ta celková konejšivost byla velmi příjemná (a není to zásluha jen tibetských mnichů v New Opeře vystupujících), navíc zde nebyl žádný problém s porozuměním textů. Jako milý bonus byl bylo fajn zjištění, že je zde pokus o regulérní divadelní tvar, byť základní dramatická situace je velmi jednoduchá. Tým za to rozhodně vděčí spolupráci s loutkovým Divadlem Kvelb z Českých Budějovic, které se působivě postraralo o některé vrcholné momenty večera. A když už si naivně myslíte, že nic lepšího, než obří démonické alter-ego Petra Opavy nepřijde, hráči s Kvelbu nasadí kalibr ve hře  se zapálenými loutkami, což značně zvyšuje pyrotechnický level, než dosavadní, na který jsme byli v Holešovicích zvyklí.  Bardo Thödol“ je subjektivně na špici dosud uvedených projektů, i když rockeři jej vyhledávat nejspíš nebudou.

Od “Bardo Thödol” teď skočme do žhavé současnosti, na koncertní verzi metalového opusu „7 proti Thébám“ (19. 12. 2012), která už se držela zavedených standardů. A nutno říci, že řízným, přesto značně melodickým skladbám s možnýmn hitovým potenciálem, zcela koncertní verze,  opět jsme byli ve starém známém prostředí slušela. Vtípky – dobré i ty méně zdařilé – Milana Steigerwalda, mohutné roztleskávání publika Honzou Toužimským, Kamilem Střihavkou, Vlastou Horváthem, no prostě všemi účinkujícími. Nechybí další známé atributy (tanečníci, pyrotechnika), ani obrovské nadšení. A je to nefalšovaná metalová jízda!

I když se zvukový design arénovitého prostoru zlepšuje a má nádhernou dynamiku (však muzikanti hrají v RockOpeře vždy skvěle), stejně z libreta chytáte každé třetí slovo, zejména když se jedná o novinku. A ačkoliv se autorka libreta Pavla Forest jako průvodkyně dějem v mezipromluvách snaží a pečlivě rozebírá jednotlivé situace, napadne vás docela zásadní otázka, zdali je pro cílové publikum vůbec antický příběh prioritní, zda vážili cestu kvůli němu, či si jen diváci přišli trochu alternativně „zapařit“ a poslechnout si kvalitně odvedenou muziku v rámci žánru. Atmosféru totiž umí udělat více než slušnou, zejména při přídavcích. Nebýt míst na sezení, vytvořil by se nejspíš regulérní “kotel”.

Pro ty, které by příběh zajímal blíže, by RockOpera asi přece jen potřebovala určitou formu titulkovacího zařízení, ale naštěstí je zde alternativa v podobě YouTube kanálu, či oficiálních stránek například s ukázkami z minulých (a třeba i budoucích) konceptních alb svých počinů. Na jevišti se spíše jen rozdává velká energie, než důležitá poselství. A dá se očekávat, že tradičně „koncertně divadelní“ bude i ve čtvrtek poprvé uvedená verze což by ale nebylo na škodu, trilogie by se úspěšně uzavřela. Což lze RockOpeře ze srdce popřát, neboť takhle suverénně najít a důrazně oslovovat svou cílovou skupinu se v dnešní době daří jen málokterému divadelnímu projektu, i když forma RockOpery s divadlem ve většině spíše jen lehce koketuje, což jí ale rozhodně neupírá osobitost.


Recenze a reportáže
“Touha” – recenze z premiéry nového odvážného muzikálu
Recenze a reportáže
Tým muzikálu “Jesus Christ Superstar” pozval novináře do zkušebny (+ video)
Recenze a reportáže
„Sněhurka a sedm trpaslíků“ – okouzlující pohádka s velkou dávkou nadsázky!
  • Bidnik

    Videl jsem jen Antigonu a Oidipa, oboje zhruba 5x a musim s Ondrou ve vsem naprosto souhlasit. Rovnez rock normalne moc neposloucham, ale do Rockopery jdu vzdy “ohluchnout” rad. Protoze jsem v zivote nevidel, aby nekde jinde herci hrali s takovou chuti, radosti a vervou jako zde. Je radost sledovat predstaveni, kde ucinkujici hraji, protoze je to bavi a cini jim to poteseni. Ta energie, co jde z jeviste, je naprosto neuveritelna.


  • Ondřej Doubrava

    Milý Bídníku, díky za pochvalu, jen jsem si malinko zauvažoval mimo recenze, myslím, že pro projekty typu RockOpera trochu vhodnější. Zeptám se, jdeš tam Ty, kvůli tomu příběhu, nebo jdeš ohlucnout a zapařit? Podle mě si to při druhé variantě člověk užije paradoxně trochu víc, což právě malinko popírá to divadlo, ale zase když člověk tu pařbu sleduje, je na tom něco uchvacujícího a je dobře, že si to diváky našlo, ačkoli já jsem si nedávno přiznal, že jsem spíš “pružně žánrový popař” a poslední dobou ujíždím na jazzíku. :-) A jelikož mám rád i elektroniku včetně ambientu, takže mi právě Bardo Thödol udělal radost a to, že to bylo i částečně regoulérní divadlo byl príma bonus. Ale je to zase trochu mimo tu cílovku. Tak mi přišlo vhodné tenhle problém nastínit.


  • Bidnik

    Jak jsem psal, tak taky nejsem “rocker”, ale projekty rockopery jsou mi sympaticke, vlastne ani nevim proc. Asi kvuli te obrovske energii a vasni, se kterou tam vsichni ucinkuji, libi se mi, jak je na nich videt, ze jsou hrdi, ze muzou v tom kusu vystupovat, cisi mi z toho takova pozitivni energie, radost i dobrosrdecnost vsech zucastnenych, i kdyz treba hraji ty nejzapornejsi postavy. Uvest neco takoveho na cesky divadelni trh muselo byt velmi riskantni. Sleduju RockOperu od uplneho zacatku, nazivo jsem poprve videl unplugged koncertni podobu v divadle v Dlouhe a byl jsem nadsen. Jeste pred tim jsem na tehdejsich strankach Antigony narazil na dema ctyr pisni a poslouchal jsem je s otevrenou pusou asi milionkrat za sebou, “Slzy nedojmou” jeste vickrat.
    Na predstaveni rozhodne nechodim kvuli pribehu, ale rekl bych kvuli skvele hudbe a mile atmosfere. I kdyz rock normalne neposloucham a parici typ taky nejsem. Je to zvlastni, nejak nemuzu prijit na to, jak to popsat. Mozna atmosferu vytvari i publikum. Je fajn byt tam s pocitem, ze vsichni okolo jsou tam stejne u vytrzeni jako ja, nebot tam chodeji asi prevazne fanousci RockOpery, kteri uz vedi o co jde.
    Bardo jsem bohuzel nevidel, doufam, ze se mi to nekdy postesti, stejne jako novinku 7 proti Thebam, ale ta se, predpokladam, bude uvadet pravidelne spolu s Oidipem a Antigonou.
    Do RockOpery rad chodim urcite i kvuli samotnemu prostoru, ktery umoznuje divakovi videt vsechno, zde se nic pred zraky publika neskryje:) Libi se mi ohromna poctivost a chut do prace. Vlastne mi tym RockOpery pripada jako takova velka rodina. Vzdyt predstavitelka hlavni role Antigony je zaroven autorkou grafickeho vizualu RockOpery, jestli se nemylim. Pri zaverecne dekovacce je uzasne videt, jak se tam maji vsichni radi.
    Libi se mi i jakysi “amaterismus”, coz nemyslim nijak spatne, naopak, je videt, ze ucinkujici nejsou profesionalni divadelnici a opravdu jde o radost, konicek, zalibu, chut predat divakovi to nejlepsi, i kdyz kazde predstaveni se neobejde bez nejakeho kiksu ci zaseku. Ale to tomu prave dodava ten smrnc a musim rict, ze videt bezet po jevisti nekoho (inspicient?) s hasicakem a nasledne hasit kus podlahy, ktera zacala doutnat po dopadu nejakeho horiciho predmetu, muj zazitek nijak neovlivnilo a jestli ano, pak jedine kladne, proste to do toho zapadlo.
    Videt treba Antigonu opravdu v divadelni podobe se vsim vsudy by me sice lakalo, ale na druhou stranu by tim asi utrpela rada veci, ktere jsou prave na stylu, se kterym se rockopery uvadeji nyni, jedinecne a kvuli kteremu je treba mozna i pokazde plne hlediste. A nevylucuju, ze tam kvuli nim vlastne chodim i ja.
    Nejak jsem se do toho zamotal:))


  • Katka

    Já tam třeba jezdím kvůli obojímu. Myslím, že kdyby to mělo slabší příběh, ani by mě to moc nebavilo. Na RockOpeře se mi hrozně líbí, že spojují velké a neokoukané příběhy s vynikající hudbou. Výkony herců a zpěváků jsou fantastické, libreto Pavly Forest v sobě nese punc pravých starořeckých dramat, úžasné je taky zakomponování “orientálních” nástrojů jako třeba tibetské mísy. No nádhera…A všichni se chovají tak přirozeně, máte z nich pocit, že tam jsou doopravdy pro vás a hrají to pro vás, že z toho mají opravdu radost. Vážně jsem nikdy nezažila takovou zpětnou vazbu diváka a herce jako tady. Sice bydlím tak tři hodiny cesty od Prahy, ale nikdy ani trochu nelituju…báječná, unikátní, kvalitní a propracovaná věc :-)


  • Bidnik

    Katce se to podarilo dobre vystihnout. Ale za sebe muzu rict,ze by me i lakala treba rockopera na nejake uplne jine tema,treba ze soucasnosti. Takze kdyz po Antigone prisel Oidipus,byl jsem trosku zklamanej,ze to asi bude hodne podobne. Ale to je individualni,ted se mi libi,ze trilogii hezky uzavreli:) ale neco uplne odjinud by se mi libilo:) v tomhle se mi libi Lloyd Webber,ze kazdy muzikal je uplne z jineho prostredi. novy zakon,Argentina,Kocky na smetisti… Proste co kus,to prekvapeni:)


  • Katka

    Tak třeba mně tyhle témata vyhovují, protože Steigerwaldova hudba do nich dobře zapadá a taky je starořecký drama taková moje soukromá láska :-) Ale určitě by jiný téma neuškodilo, jen se obávám, že si neumím představit to “ze současnosti”. Ze současnosti se hrají muzikály jako Osmý světadíl, který mi přijdou o ničem :-)


  • Bidnik

    Myslim,ze pribeh muze byt dobry a o necem nebo zaroven nedobry a o nicem,at je stary nebo ze soucasnosti. Ale tohle uz je jen vec osobnich preferenci. Kazdopadne jsem zvedav,s cim dalsim autori prijdou po uzavreni trilogie:)


  • Katka

    Asi vás potěší, protože chystají Romea a Julii. U mě to znamená obrat ze sta na nulu :-D