Recenze a reportáže

RECENZE: Sněhová královna v Divadle Hybernia: zmrazí nebo naopak zahřeje divácká srdce? (+ video sestřih)


Dva roky po příjemném překvapení v podobě rodinného muzikálu Kapka medu pro Verunku přichází ustálený tým rodiny Pixových, společně s hudebním skladatelem Zdeňkem Bartákem s dalším ambiciózním pohádkovým tématem – tentokrát Sněhovou královnou na motivy Hanse Christiana Andersena.

(psáno z premiéry 20. 9. 2014)

V nové adaptaci příběhu od Aleny a Jana Pixových jsou Kay a Gerda mladým, čerstvě zasnoubeným párem (i když do jejich dětství se milým, byť docela drobným odskokem také podíváme). Čerstvým zásnubám však vstoupí do cesty nebezpečný střep ze zrcadla Sněhové královny, co se zabodne Kayovi do srdce a Kay se změněnou povahou odchází vládkyni sněhu a ledu pomoci zrcadlo složit. Gerda tak musí započít cestu, při níž potká nejen povahově rozdílné královniny sestry, rozvernou Jarní vílu, rozmařilou královnu letní a a pracovitou Podzimní loupežnici s rozpustilou dceruškou Lů.

Dětství Kaye a Gerdy

Sněhová královna má s Kapkou medu pro Verunku společných několik styčných bodů. Scénář je opět primárně o záchraně a s tím spojeném putování. Nechybí v něm milé edukativní momenty, s Jarní vílou si například zopakujete svoji znalost bylinek. (Při této příležitosti  moc chválíme didaktické listy se soutěží v programu k inscenaci.)

Chvilka pro poučení s Jarní vílou (Dita Hořínková)

Letní královna (Sabina Laurinová)

Celkově se inscenace opírá o sympatické výkony Ivany Korolové jako Gerdy, Jana Kopečného coby Kaye, Dity Hořínkové jako Jarní víly a dalších, zde vše funguje velmi dobře globálně a takřka bez výhrad. I díky pečlivé režii Lumíra Olšovského, choreografii Heleny Peerové, kostýmům Kateřiny Bláhové, scéně Martina Černého ( ta malinko připomene Verunku, ale aspoň víte, že jste zase v příjemné společnosti u Pixových) zkrátka dobře vyváženým vizuálním složkám včetně light a sound designu je vždy co sledovat, tak jak se na pohádku pro celou rodinu sluší a patří.

Kay (Jan Kopečný) a Gerda (Ivana Korolová)

Hudba Zdeňka Bartáka je i díky pečlivým aranžím jeho syna Daniela Bartáka posluchačsky příjemná (čemuž logicky pomáhají i lehce zapamatovatelné texty Kristýny Pixové), nebojí se ani znaků velkého muzikálu. A když se při chytlavé hymně rozverné Jarní víly (Příroda) nebo při letním karnevalu roztleskal celý sál, nic víc si asi hudební skladatel nemůže přát, snad to takto funguje i nyní, při běžných reprízách. Bylo by hezké celkově někdy slyšet melodie Bartákovic týmu pěkně s živým orchestrem, nejen s využitím (bohužel) populárního half-playbacku.

Hit o přírodě umí roztleskat celý sál.

Letní karneval

Také je zde v důležitých postavách rádců královny hezky polarizované dobro a zlo. Jednak obě postavy zejména dětem vysvětlí, proč jsou obě tyto vlastnosti na světě důležité, za druhé oba ke své roli přistupují naprosto aktivně (ne tedy třeba tak jako ďáblové v Adamovi a Evě), Rádce On (Daniel Barták) tedy vyráží například hledat Kaye, či sype z rukávu přesvědčivé argumenty pro vítězství dobra, rádkyně Ona zase pečlivě pracuje na tom, aby Sněhová královna byla stále její poslušnou loutkou o způsobení problémů v komunikaci mezi královnami, které tráví dlouhé minuty hádkami o tom, které roční období je to nejdůležitější, ani nemluvě. A zatímco titulní postava v podání Dagmar Patrasové skutečně v představení slouží spíše jako symbolický vzácný host, Michaela Nosková svou rádkyni suverénně povýšila na roli hlavní a v dětech určitě vyvolá ten správný pocit strachu, či alespoň respektu.

Sněhová královna s Kayem (Dagmar Patrasová a Jan Kopečný)

Rádce On (Daniel Barták)

My dospělí ale možná tu a tam Rádkyni přece jen budeme držet palce, protože v ní vlastně můžeme vidět značně cílevědomou holku, co by vlastně moc chtěla něco dokázat (a text ústřední písně od Ondřeje Suchého nás může v tomto dojmu jenom podpořit, i když při interpretaci jde příjemný mráz po zádech). Je pravda, že v dnešní době určitá forma zla pramení i z příliš vysokého sebevědomí a intrikaření.

Rádkyně Ona (Michaela Nosková)

Zajímavou kapitolou jsou výstupy Felixe Slováčka Jr. v jeho víceroli, střídanou v jednotlivých ročních obdobích a prakticky je stálým průvodcem diváků (Pan Vrána, Zahradník Jaromír, Letní princ, Loupežník) . Určitě lze kvitovat, že ve svém pojetí role oživí dění hrou na nástroj a hrátkami s různými hudebními citacemi. Scénkám také nelze upřít, že jsou naprosto divácky vděčné a představitel si je náležitě užívá. Pokud se ale na ně podíváme čistě z příběhového hlediska, děj se při nich prakticky zastaví (zejména u pana Vrány a částečně u letního Prince) a pokud zde milimetrový posun je (když má jeho postava pro Gerdu nějakou menší radu), bohužel rozhodně není přítomen v přidaných písničkách. Což při celkové délce přibližně 2 hodiny 30 minut s přestávkou u rodinného představení nepůsobí úplně dobře.

Proměny Felixe Slováčka Jr. 1

Proměny Felixe Slováčka Jr. 2

Proměny Felixe Slováčka Jr. 3

Ale možná je to tentokrát jen míjení s celkovým druhem humoru. Zatímco u Kapky medu dokázaly narážky přesně trefit se stejným účinkem několik diváckých kategorií, zde jsou vtipy hodně cíleny na mladší kategorie. Zabředněme do subjektivity a uveďme si příklad: zatímco při princově falešně halekaném vyznání lásky dětem pracovaly bránice, mé osobě v této situaci cukaly koutky ve chvílích, kdy mu Gerda úsečně odpovídala. A že jsem tentokrát coby divák necítil timing inscenace souběžně s ostatními mě trochu zamrzelo, i když frenetická odezva mě neustále upozorňovala, že možná jen nejsem v té správné náladě. Rozmr(a)zení se ovšem dostavilo záhy při hromadné podzimní scéně kumpánů – loupežníků, co mají na podzim vždy nejvíce práce. A že už dnes loupežníci nejsou? Ale kdeže, možná ani nejsou tak pracovití jako ti zdejší – divadelní… Zde humor díky několika dospěláckým hláškám dostal to správné vyvážení, co vydrželo až do očekávaného happy endu. Zároveň je hned na začátku scénáře znovu drobně naťuknut ekologický problém – tentokrát globální oteplování – nutno ale konstatovat, že se během dění tentokrát postupně nenápadně vytratí a není na něj už dále kladen větší důraz. Varování před dalšími střepy, co umí na světě udělat docela neplechu, si můžeme vztáhnout třeba i k lidským vlastnostem a s finále příběhu toto poselství i souzní víc.

Loupěžnická scéna

Loupežnice Lů (Eliška Ochmanová)

Pokud je na týmu rodiny Pixových a jejich spolupracovníků nesmírně sympatické a obdivuhodné, je to zřejmá snaha vždy udělat poctivé příjemné rodinné představení. A to se povedlo i tentokrát, i když zacílení převážně na mladší publikum možná mnohé překvapí. Předchozí Kapka medu pro Verunku měla větší švih v dějové lince a dobrém rozložení vtipů, i když režie byla spíše náznaková. Sněhová královna je výborně zrežírovaná, krásně se na ni kouká, prostě plná pohádkových atributů, ale scénář malinko drhne a lze v něm nalézt různé dírky, ačkoli ostatní složky poskytují docela dobré záplaty a na pohodové odpoledne s dětmi určitě lze novinku doporučit. To nejdůležitější totiž je, jak budete představení vnímat vy diváci, zatím se podle frenetických premiérových reakcí coby autor dnešního článku ve vnímání Sněhové královny možná i pletu. Je vlastně pro divadlo dobře, že se tak děje, recenze je totiž skutečně útvar pro jednoho člověka, tudíž zcela subjektivní. Velmi se tedy těším na reprízu s běžným publikem, kde bych si rád reakce ověřil.

Gerda (Ivana Korolová)

Kay a vločky

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno.

Velký video sestřih z premiéry

Exkluzivně pro Musical.cz natočil a sestříhal Radek Janda


Praha
Ústecká “Funny Girl” s Monikou Absolonovou bude hostovat v Praze
Praha
Sibyla – Královna ze Sáby se představila ve víru zkušebního procesu
Recenze a reportáže
RECENZE: Freddie Mercury ožívá v novém muzikálovém baletu Libora Vaculíka
  • Diana Kelbounová

    jsem moc potěšená, že opět po dlouhé době vidím v muzikálu hrát Daniela Bartáka, který vlastně celé hudbě vždy vdechne život. Skvělá práce Dane, jsi fakt dobrej…nejenom,že jsi skvělý skladatel a aranžér, také výborně zpíváš i hraješ.
    Michaela Nosková – úžasná
    Dita Hořínková – to je radost a smích…


  • mirek

    Škoda, že se recenzent ani sluvkem nezmiňuje o nezanedbatelne company,která se pohybuje v podstatě celým dějem a napomáhá velmi dobře doplňovat celý průběh představeni. I tato složka pohádky si zaslouží zmínku. Díky.


  • Jana

    Druhá muzikálová pohádka od Pixa-pro a mám pocit, že se opravdu povedlo něco, co u nás moc dlouho chybělo. Sněhová královna je velmi jemná a milá divadelní hra s písničkami. Tentokrát skvělá scéna a opravdu krásné decentní kostýmy. Děcka v sále se bavila a především zvědavě poskakovala po sedačkách, aby jim nic neuniklo. Ale i dospělí sledovali pozorně a to není u dětských představení pravidlem. Jako častého návštěvníka muzikálů mne napadala jedna dost podstatná věc: Totiž výborná propojenost jeviště s hledištěm. Z jeviště herci zpívající, hrající, tančící posílali do sálu neuvěřitelnou pohodu a ta se jim okamžitě z hlediště vracela zpátky. Zatímco u “klasického muzikálu pro dospělé” je patrná velká snaha všech zúčastněných o podání nejlepších výkonů, nejlepšího zatváření se a nejlepší a nejdelší uzpívané výšky….ve “Sněhovce” jako by toto se dělo tak nějak mimoděk a pravá podstata byla právě v té přirozenosti a hravosti si s dějem a hlavně s publikem. Obsazení (23.11. 15h) bylo velice podařené. Gerda se zákonitě musí stát vzorem pro holčičky a Káj zase ohromil starší slečny. Kluka zaujme především vtipálek Princ (rovněž tak Loupežník, Vrána i Zahradník v jedné osobě-nicméně princovo číslo bylo podle reakcí diváků nejlepší). Sněhová královna (D. Patrasová), nejspíš nebyla ve formě, nicméně ON a ONA to hravě dohonili za ní. Každé číslo a každá postava má své místo. Pohádka je čitelná, pro děti srozumitelná. Krásná je úvodní scéna v absolutně ladovsky zimní vesničce,moc šikovná je malá Gerda a malé i velké diváky pobaví jarní královna. Sněhovou královnu nelze srovnávat s Kapkou medu pro Verunku. Je to něco naprosto jiného. Snad jen porovnání hudby. Zatímco Kapka medu pro Verunku je hudebně pestrá, hudba Sněhové královny je spíš doprovodnou složkou. Žádný vyloženě prvoplánový hit, žádná písnička, kterou si budete cestou z divadla zpívat. Ale nejdeme na koncert poskládaný z písniček, hudba Sněhové královny je typicky scénickou a v podstatě dokresluje atmosféru a děj. A to je náhodou sympatické.


  • Klemšová

    Moc krásné představení, kvalitní výkonu herců a zpěváků (linda Finková skvělá), skvělé efekty a kulisy. Chcete-li strávit pěkné odpo nebo dopoledne s dětmi, tak určitě jděte. Děkuji


  • T

    TT

    Autor Odpovědět

    Ano musím taky vyzdvihnout Lindu Finkovou jako Rádkyni, za mě mnohem lepší než Michaela. Hlavně prostě sakra dobře zazpívané :-)


  • Vašek

    Chtěl bych moc poděkovat všem interpretům muzikálu Sněhová královna za dvě včerejší úžasná představení! A vám, divadelním fanoušků, chci doporučit. Představení jsem viděl již sedmkrát, představení je čím dál tím hezčí, vznikají i nové vtípky. Z herců jde energie. Opravdu toto uvidíte málokde. Skvělá hudba pana Bartáka a vynikající výkony. Ze včerejška bych chtěl vyzdvihnout nejlepší Gerdu Annu Julii Slováčkovou, která předvedla bezchybný pěvecký výkon a nádherný herecký, Lumír Olšovský zpíval včera opravdu perfektně, hrál jako vždy úžasně a Míša Zemánková jako Rádkyně… to je zážitek! Herecký koncert! A Felix Slováček jr. pobavil ve velmi náročné čtyřroli. Dále perlily jako vždy Eva Kleinová, Bára Rajnišová, Eliška Ochmanová a skvělí členové company. A Dáda Patrasová v hlavní roli předvedla velmi pěkný výkon, to je prostě její role!
    Všem tedy vřele doporučuji!