Recenze a reportáže

Maďarská opereta předvedla v Praze vysoce profesionální show


V rámci spolupráce hlavních měst Prahy a Budapešti hostoval v Hudebním divadle Karlín operetní soubor maďarského divadla Budapesti Operettszínház s pásmem slavných operetních árií a čísel s názvem „Opereta mezi Prahou a Budapeští„. V průběhu večera se také představilo několik českých (a slovenských) umělců, mezi maďarskými profesionály však i naše operetní špička příliš neuspěla. Více se dozvíte v naší reportáži, ve které samozřejmě nechybí originální fotografie.

Pavla Břínková a Jan Ježek provázeli celým večerem

Pavla Břínková a Jan Ježek provázeli celým večerem

Předem bych se chtěl pozastavit nad samotným žánrem opereta a použití slova „show“ v nadpise. Nejsem divadelní teoretik, ale osobně považuji operetu za nejtěžší dramaticky-hudební žánr. Na všechny účinkující jsou kladeny nejen velké pěvecké, ale také taneční a herecké nároky. To se sice říká i o muzikálu, v operetě je však na tyto složky dáván mnohem větší důraz. Opereta slouží k pobavení, střídá krásné až téměř operní árie, rozverná taneční čísla i komické dialogy. Velká orchestrální hudba, kýčovité barevné kostýmy a honosné dekorace. To vše si představuji pod operetou. A nutno dodat, že budapešťský soubor to splnil dokonale. Opereta má své příznivce i odpůrce, patřím spíše k neutrální skupině a operetu beru jako občasné „povyražení“ od muzikálů. Celý večer bych však shrnul do slova „show“. Barevná, vtipná, svižná.

Přimátoři Pavel Bém a Gábor Demszky

Přimátoři Pavel Bém a Gábor Demszky

Po úvodním čísle se ujal slova ředitel Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek, aby večer zahájil (to se mu povedlo skvělým komickým kouskem – sháněním mikrofonu). Představil nám také KERA, ředitele divadla Budapesti Operettszínház a zároveň režiséra celého programu. Čeští diváci ho mohou znát jako režiséra Čardášové princezny (taktéž v HD Karlín). Pak promluvili primátor města Prahy Pavel Bém a jeho protějšek z Maďarska, primátor Budapešti Gábor Demszky. Nakonec se představili průvodci celého večera, vrcholní čeští operetní umělci Pavla Břínková a Jan Ježek. Postupně nás uváděli do šesti měst, podle kterých bylo pojmenováno šest částí večera (např. Elegantní Vídeň, Kouzelná Budapešť, Zasněžená Moskva…).

Tajuplný orient - duet z Kálmánova Bajadéra (M. Fischl a A. Dolhai)

Tajuplný orient - duet z Kálmánovy Bajadéry (M. Fischl a A. Dolhai)

Nejvíce byly k vidění (a samozřejmě také k poslechu) ukázky z operet Emmericha Kálmána, což pražští diváci mohli ocenit, protože hojně zastoupenou Čardášovou princeznu znají ze současného karlínského nastudování. Celý program byl kromě vložených českých výstupů v originálním maďarském znění, bez titulkovacího zařízení. Při veselých tanečních scénách to nebyl sice tak záporný fakt, ale při častých sólových árií nebo milostných duetech bych český překlad ocenil. Ale vraťme se k dílům Emmericha Kálmána. Dále jsme mohli slyšet úryvky z jeho operet Hraběnka Marica a Bajadéra. Hudebně bych označil Kálmánovy operety za nejpovedenější (v rámci slyšených ukázek během večera).

Druhým nejvíce zastoupeným skladatelem byl rakouský (původem však z Maďarska) Franz Lehár, jehož nejznámější a nejhranější operetou je Veselá vdova, znát můžete také Zemi úsměvů. Světově známější je ovšem Johann Straus se svou operetou Netopýr, která byla nedávno v HDK zderniérovaná. Dále byly zastoupeny díla Jeno Huszka (Palotás), Jacquese Offenbacha (Zásnuby při světle lampy) a Zoltána Kodályho (Sikulové předou).

Milostné hrátky z Čardášové princezny (M. Vojtko, I. Dufková, Sz. Szendy a D. Szabó)

"Milostné hrátky" z Čardášové princezny (M. Vojtko, I. Dufková, Sz. Szendy a D. Szabó)

Jak lze vyčíst již výše, Budapešť má opravdu skvělý a profesionální operetní soubor, který navíc překvapil svým mládím. Taneční čísla byla skvěle sladěna a árie byly odzpívány s bravurou. Ze sólistů nejvíce zaujal skvělý tenor Zsolt Vadász a mladý pár Szilvi Szedy a Dávid Szabó, který ohromil také tanečně. Ještě více však diváky tanečně překvapila stále čiperná postarší dáma Marika Oszvald. Skvělé sólové pěvecké výkony pak předvedly dámy Mónika Fischl a Zsuzsa Kalocsai. Musím podotknout, že taneční čísla diváky zaujaly více, což dokazovaly i jejich reakce a tleskání do rytmu (občas i mimo rytmus). Závěrečné číslo první půle – kankán Franze Lehára z Veselé vdovy patřilo pak k vrcholům celého večera.

Mezi maďarskými umělci však také vystoupilo několik českých, a to převážně ve scénách z Čardášové princezny. Knížete Edwina zastupoval mezi zahraniční delegací původem slovenský tenor Marián Vojtko, jehož největší nepřítel je tanec a i přes vedení kolegyně Sylvy Ivety Dufkové se nepodařilo smazat propastný taneční rozdíl mezi jimi a výše zmíněným mladým párem S. Szedy a D. Szabó. O mnoho lépe již dopadl jejich duet „Vyznání“ z prvního dějství.

"Život je krátký" z Čardášové princezny (P. Břínková a R. Škoda)

"Život je krátký" z Čardášové princezny (P. Břínková a R. Škoda)

Kompletní český soubor (kromě Schulteise Károly Pellera) se představil v další scéně z Čardášové princezny, a to „Život je krátký„. Opět v něm excelovala Pavla Břínková v roli kněžny Anhilte, za kterou byla oceněna Thálií.V roli sluhy Alfonse vystoupil Roman Škoda a tancoval stálý soubor karlínského divadla. I když scéna byla vynikající, tak maďarští hosté dokázali jeviště ovládnout více.

Poslední dva české výstupy již byly sólové – Jan Ježek vystoupil s árií „K Maximu jdu pak rád“ z Veselé vdovy. Tradičně se nedalo Janu Ježkovi nic vytknout a jeho zpěv připomněl, že i u nás stále máme kvalitní umělce. Sisa Sklovská si k závěru zazpívala sólo Sylvy „Píseň o lásce„. Narozdíl od jejích českých kolegů jsem však měl problémy rozumět zpívaným slovům, jinak ke zpěvu výtky nemám.

Při děkovačce dali diváci svým potleskem jasně najevo, že soubor z Budapešti je ve všech směrech lepší než náš. Je-li to nedostatkem mladých talentů u nás nebo špatným vedením potencionálních talentů, zůstává záhadou. Alespoň skrytě ovšem doufejme, že se v budoucnu dočkáme tak precizně zpracované operety i u nás. Tříhodinový program tedy nezklamal a příznivci operety si jistě přišli na své, stejně tak jako neutrální diváci, kteří mohli žasnout nad plně profesionálním představení.

Neuvěřitelná akrobatické čísla...

Neuvěřitelná akrobatická čísla...

...předváděl mladý nadaný pár

...předváděl mladý nadaný umělecký pár Szilvi Szedy a Dávid Szabó

Marika Oszvald rozparádila muže na jevišti i diváky v publiku

Marika Oszvald rozparádila muže na jevišti i diváky v publiku

"Vyznání" z Čardášové princezny (M. Vojtko a I. Dufková)

"Vyznání" z Čardášové princezny (M. Vojtko a I. Dufková)

Sólo Jana Ježka z Lehárovy Veselé vdovy

Sólo Jana Ježka z Lehárovy Veselé vdovy

Energický Lehárův kankán...

Energický Lehárův kankán...

...udělal skvělou tečku za první půlí

...udělal skvělou tečku za první půlí

Famózní tenor Zsolt Vadász

Famózní tenor Zsolt Vadász

Marika Oszvald to při "Tanci s vodkou" z Netopýra pořádně rozjela...

Marika Oszvald to při "Tanci s vodkou" z Netopýra pořádně rozjela...

... a předváděla neuvěřitelná taneční čísla

... a předváděla neuvěřitelná taneční čísla

Sisa Sklovská vystoupila s árií z Čardášové princezny

Sisa Sklovská vystoupila s árií z Čardášové princezny

Závěr v panoráma poprvé

Závěr v panoráma poprvé

Závěr v panoráma podruhé

Závěr v panoráma podruhé

Děkovačka

Děkovačka

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, ozvěte se nám na email redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!


Recenze a reportáže
Silvestrovská „Touha“ aneb nejlepší divadelní zábava na závěr roku
Recenze a reportáže
„Jsme tým“: Hudebně-činoherní experiment v divadle Semafor
Fotoreportáže a galerie
Bowlingový turnaj Hudebního divadla Karlín
  • mit

    Bylo to super,maďarská opereta na rozdíl od naší UMÍ,vyjímkou v operetě je pohybově a pěvecky vynikající Pavla Břínková.Kdo mě zklamal byla Sisa Sklovská-pohybově něco hrozného!Nechápu,,jak mohla udělat konkurz na Sylvu!!!!


  • Lavera

    Karlínská opereta až do toho nešťastného r.1991 také UMĚLA na velice dobré úrovni – vzpomínám-li tady občas s určitou nostalgií na „starý dobrý Karlín“, jedná se právě o to krásné období, které násilným rozbitím tehdejšího souboru – zdá se, že na hodně dlouhou dobu – skončilo.
    Maďarští umělci byli fantastičtí; zdálo se mi, že v úterý to „rozjeli“ snad ještě více než první den. Pro nás, pamětníky skutečné operety, to byl až neuvěřitelně nádherný a nezapomenutelný „dárek“, ( přestože ruce od vytrvalého tleskání bolely a pálily ještě druhý den; jak ráda bych si takovou „bolest“ zopakovala častěji…)
    Pokud jde o naše interprety, krok s nimi – i s ohledem na generační rozdíl – drželi jen ti naši skuteční „opereťáci“ P. Břínková a J.Ježek. Nevím, kolik ze zde přispívajících diskutérů je na jevišti vidělo před těmi dvaceti a více lety, kdy se v Karlíně ještě dělala ta pravá a poctivá opereta…


  • Ondřej Doubrava

    A jelikož jsem koncert také viděl, přidám sem pár dojmů (na článek mi bohužel nezbývá moc čas, chystám Musical.cz a sebe na nejnáročnější akci v novodobé historii webu (a kdoví, jestli něco podobného proběhlo i na tom starém) a vyvrcholení sezóny, navíc jsem měl teď samostatných updatů docela dost ), ale pojmu to trochu jinak:

    Rád bych byl znalcem operety, jelikož mám rád široký záběr v hudebním divadle, leč nahrávky téměř nevycházejí (všechna čest Radioservisu, jen ať v archivech šmátrá dál) a televizi už v nedělních odpoledních na tu operetu také moc neužije, dříve tam bývala často. A tak si v sobotu večer, když mám náhodou čas, nebo spíše v neděli odpoledne pustím spíše v rozhlase nějakou tu známou či neznámou operu, podle toho, co je na programu. Opereta takový prostor nemá. A proto jich znám málo, jen někdy si řeknu „Jééé, ale vždyť tohle je přece známé“.

    Proto jsem bral ten koncert jako milou přípravu na letošní Dokořán, který bude operetní hodně a poslouchal jsem si. Koncert byl dramaturgicky bohužel koncipován spíše pro pamětníky, což nelze pokládat za chybu, naopak, ta pravá divácká skupina znala téměř všechny árie, nadšeně bouřila (něco takového už jsem dlouho neviděl), zástupci naší generace šli spočítat na prstech jedné ruky. A ač bych tedy já, coby člověk, co viděl příležitost dovzdělat se, (ne, opravdu to nezanedbávám) uvítal třeba titulky nad jevištěm, tak bylo nesmírně zajímavé slyšet Kalmána v originále. Vzdělávací funkci to sice příliš nesplnilo (alespoň kratičké synopse na nástin jevištní situace konferenciéři uvést mohli) a znalost většiny operet se skutečně brala jako samozřejmost, což mě trochu zamrzelo, ale chápu, že dohánět mezery v operetách se má jinde a většině diváků to nevadilo.

    A tak jsem si užíval tu show. Pestrou, vášnivou, blyštivou, rozvernou, zkrátka maďarští umělci skutečně předvedli a osvětlili gró tohoto žánru, předvedli neskutečnou energii, a ti naši, ač se neztratili (pan Ježek je génius, on z malého čísla umí udělat klenot) byli o dost tříd pozadu, ale o nějaké šťourání se v rozdílech tu přece nešlo. Byl to hlavně příjemný večer a děkuji za něj všem zúčastněným. A už se těším, až se na letošním Dokořánu trochu vzdělám, tam bude příležitostí!! ;-)


  • Ondřej Doubrava

    Jejda, Pavle není on náhodou Kankán od Offenbacha a tedy tam zaznělo kousek Orfea v podsvětí? (Ano, na papíře to nebylo :-D ) Já tedy znám kankán jen jeden, Offenbachův a ten se dostal i do „Sněhurky“ coby hit „Leden, únor, březen, duben“ :-D Lavero, prosím o radu, že je kankán jen jeden a v článku je chyba??


  • Lavera

    Ondřej: kankánů je v operetách samozřejmě více, ovšem ten Offenbachův z Orfea v podsvětí je asi s tímto pojmem spojován nejčastěji. První polovina pořadu ale skutečně končila slavným kankánem z Lehárovy Veselé vdovy.


  • Ondřej Doubrava

    Lavera: Hned jsem chytřejší, děkuji, nějak jsem si totiž ani nevšiml většího rozdílu mezi Offenbachovou a Lehárovou melodií. Moje ostuda. ;-)


  • Vladimír Marek

    Jsem velkým příznivcem klasické operety. Přiznávám, že mě příliš nelákají tyto melanžerní produkce, ale nic proti nim:))) Raději si občas udělám výlet do Budapešti, zajdu na operetu, báječně se pobavím, skvěle napapám a vracím se šťastný jako škeble:)))


  • Ondřej Doubrava

    Vladimír Marek: Já se tam už dlouho chystám na nějaký ten muzikálek a vůbec mě Budapešť dost láká, neboť kamarádka z Británie je tam každý rok a je vždy nadšená.


  • Vladimír Marek

    Ondřeji, neváhejte a jeďte. Budapešť je okouzlující a dá se přirovnat k Vídni kam rád cestuji za operou. A baští se dobře tam i tam:)


  • Jindřich Malát

    Jsem velký milovník klasických operetních melodií. Poradí mi někdo, kde bych sehnal nahrávky česky nazpívaných árií :-(