Recenze a reportáže

Mýdlový princ je fešák! A vnáší do původních jukebox muzikálů pohodu. (Recenze)


Jukebox muzikály jsou vedle filmových adaptací momentálně asi největším tahounem globální muzikálové dramaturgie. A tento trend, oslavující úspěšné autory a interprety se pochopitelně nevyhýbá ani České republice. Vytvořit pro pražské Divadlo Broadway příběh, v němž by figurovaly hity Václava Neckáře je vlastně naprosto logickou volbou. Nejen, že v šedesátých letech minulého století stál u rozkvětu hudebního divadla a filmu. Účinkoval v Divadle Rokoko, v hudebním seriálu Jaroslava Dietla Píseň pro Rudolfa III., mnoho světových šlágrů i původních skvěle otextovaných skladeb máme definitivně vrytých do paměti v jeho neodolatelném podání. Pojďme se podívat, zdali obstojí i v kontextu nového příběhu…

(psáno z premiéry 12. 3. 2015)

Netřeba zastírat, že dnešní článek bude nejspíš ovlivněn jednou malou osobní potvůrkou zvanou nostalgie, jejíž vliv rozdělme na tři krátké, ale zásadní etapy.

První setkání s písněmi Václava Neckáře přišlo díky supraphonské magnetofonové kazetě – byla žlutá s modrým pruhem. To bylo hitů! Nemluvě o gramofonové desce Vašek vypravuje pohádky Františka Nepila, jejíž digitální reedici si můžete pohodlně pořídit doslova za pár desetikorun.

Trochu větší zásah, možná i co do vnímání hudebního divadla pak nastal rovněž zcela pohádkově: v roce 1994 na představení rodinného muzikálu Divadla na Starém městě (dřívější Divadlo Jiřího Wolkera, dnešní Divadlo v Dlouhé) Kocour v botách režiséra Ruperta Dubského s hudbou Jana Neckáře a neskutečně hravými texty Eduarda Krečmara, tenkrát s fantastickou výpravou Adolfa Borna. Václav Neckář zářil v titulní roli. Bohužel magnetofonová kazeta se soundtrackem se přetrhla, reedice se zřejmě nikdy neuskuteční vizuální vzpomínky oživují jen dvě poněkud nekvalitní fotografie z Neckářova životopisu. Nevadí, spoustu písní zůstalo nesmazatelně v hlavě přes dvacet let. Kocour v botách i přes úspěšné uvádění, kdy inscenace dosáhla přes 100 repríz, dnes upadl prakticky do úplného nezaslouženého zapomnění, kromě zdařilé verze pražského spolku Ty-já-tr jsem nezaznamenal žádný další pokus o uvedení. Pokud by si v dnešní době populárních návratů nějaké dílo zasloužilo nový restart ve zbrusu nové inscenaci na profesionálním jevišti, měl by to být právě Kocour v botách.

A před pár lety, už v zcela dospělém věku jsem do jednoho magazínu psal článek o supraphonské reedici kultovního koncepčního nadčasového alba Planetárium, které bylo doslova láskou na první poslech.

Není tedy divu, že jsem byl již od prvního oznámení asi nejvíce z našeho týmu napnut a natěšen na to, zdali si během tracklistu nového hit-muzikálu Mýdlový princ bude možno projít Václavák či podlehnout Mademoiselle Giselle. Nakonec je možné obojí a není to všechno, nrezapomíná se ani repertoár Golden Kids, známého tria, které Václav Neckář tvořil s Helenou Vondráčkovou a Martou Kubišovou a které díky známým smutným událostem nemělo dlouhou historii. Do seznamu se dokonce vpašovala i jedna skladba, která patří spíše sólově Martě Kubišové

Tracklist zahrnuje neuvěřitelných 24 skladeb a lze z povděkem kvitovat, že v něm vlastně nechybí žádná zásadnější hitová skladba (včetně coververzí skladeb převzatých). Od Ša la-la-la-li, filmovou rozvernou Znala panna pána od až po nedávný šlágr rádiových éterů Půlnoční, zároveň ani nebyl potřeba prostor pro experimenty. Samozřejmě bychom si mohli povzdechnout nad absencí české verze Lady Jane z repertoáru Rolling Stones nebo některé náročnější skladby ze zmiňovaného kultovního Planetária, ale pokud skutečně pojedeme po linii všeobecně známých hitů z rádia, byl výběr naplněn takřka na výbornou.

Půlnoční zazní při smutní příležitosti. (Jaromír Nosek)

Půlnoční zazní při smutní příležitosti. (Jaromír Nosek)

Jsem zastáncem názoru, že jukebox musicaly jsou populární zejména proto, že část obsahu vlastně už divák velmi důvěrně zná a leckdy tak snadno překousne i poněkud jednodušší příběh, tento logický nedostatek k tomuto subžánru zkrátka tak trochu patří, protože těžko důvěrně známé skladby, které vlastně nemůžete textově překopat, věšet na něco složitějšího. A velké úspěšnosti subžánru nahrává i to, že si řadu svých srdcových skladeb můžete minimálně brouknout. Právě proto se domnívám, že u nás budou vždy trochu divácky přístupnější počin s tvorbou domácích interpretů, neboť česká přebásnění hitů světových si napoprvé, ba ani napodruhé zkrátka nezazpíváte a budou pro vás zcela nová. Tato teorie se mi potvrdila i na Mýdlovém princi, jeden diváků za mnou občas neodolal a zazpíval si doslova z plna hrdla… Nebylo se mu proč divit, byl jsem na tom chvílemi dost podobně.

Dějový rámec Mýdlového prince v tomto ohledu překvapí. je sice jednoduchý, ale příjemně funkční, dokonce bez větších logických zádrhelů.

Seznámíme se s nepříliš úspěšným hercem Martinem Markem. Má krásnou přítelkyni Nikol, ale to k životu nestačí .Zoufale shání práci a občas je nucen brát i naprosto podřadné a neseriózní kšeftíky. Exekuce na krku. Náhle přichází zvláštní dopis a do klína mu spadne dědictví. Otec, kterého ani pořádně neznal, právě zemřel a odkazuje Martinovi velké jmění. (Netajme, že právě Martinův otec je milé videocameo Václava Neckáře.) Stačí splnit jednu podmínku: obnovit zašlou slávu amatérského spolku Šumavan. Martin výzvu bez váhání přijímá. Navíc má dost dobrý důvod ve vesničce Tuškov zůstat, právě poznal sympatickou učitelku a maminku Zuzanu s jejími dětmi. Srovnat svůj osobní život s už delší dobu nefunkční spolek Šumavan do latě ale nebude úplně jednoduchý úkol.

Martin se právě seznamuje s Klárou a Michaelem (talentovaní Natálie Grossová a Filip Vlastník)

Martin se právě seznamuje s Klárou a Michaelem (talentovaní Natálie Grossová a Filip Vlastník)

Už jen úvod do příběhu vzbudí lehký úsměv na tváři. Nenalhávejme si ale, že se scénář režiséra Radka Balaše v několika momentech zcela vyhnul prvoplánovějším vtipům, ovšem nikdy nevyznívají zcela lacině, díky sympatické ale nesmírně důležité drobnosti, k níž se vrátím v textu při hodnocení výkonů. Naštěstí je tu ale i dost legrácek sofistikovaných, skutečně divadelnických. Povšimněte si například naprosto přesné dikce moderátorky Šrámkova divadelního léta a ten, kdo třeba tak trochu laškuje s divadelní vědou či divadelní praxí, zkrátka neskrývaně vyprskne smíchy.

Vystoupení Šumavanu na Šrámkově divadelním létě se trochu zkomplikuje.

Vystoupení Šumavanu na Šrámkově divadelním létě se trochu zkomplikuje.

Ruku v ruce s komediálním scénářem jdou ale i sympatické hrátky s hudebním materiálem. Některé skladby jsou použité do příběhu naprosto tradičně (Čaroděj Dobroděj, Svatovítský chrám), jiné uslyšíte jen jako kulisu (Dr. Dam Di Dam), tu a tam dokonce zazní zpěv i samotného původního interpreta. Jiné jsou zase pojaty novátorsky, jmenujme například scénu z konkurzů. Dala by se nazvat Lékořice 10x jinak. Podobně je na tom i mnou láskyplně zmiňovaná Mademoiselle Giselle s bezprostřední Natálií Grossovou. Ze sborové úpravy hitu Leo Sayera When I Need You – Chci tě líbat doslova zjihne srdce. A nyní se zkusíme vyhnout vyzrazení části zápletky a jen naznačíme, že důmyslným momentem je i „boyband“ verze skladby Tvým dlouhým vlasům.

Kdo by se nadál, že si Mademoiselle Giselle zaflirtuje i hiphopem.

Kdo by se nadál, že si Mademoiselle Giselle zaflirtuje i s hiphopem.

Na konkurz do amatérského spolku Šumavan šli zkrátka všichni... (Markéta Pešková)

Na konkurz do amatérského spolku Šumavan šli zkrátka všichni… (Markéta Pešková)

"Chrám svatého Víta je gotiky chlouba" - zacpe si někdo z publika nos pro dosažení toho správného zvuku?

“Chrám svatého Víta je gotiky chlouba” – zacpe si někdo z publika nos pro dosažení toho správného zvuku?

Scénografie Daniela Dvořáka složená hlavně z pohyblivých panelů je prakticky neznatelná, ale to jen z toho důvodu, že rychlé změny prostředí zde zajišťují primárně docela věrné projekce Tomáše Gaislera. A kostýmy Romana Šolce jsou v duchu scénáře naprosto všední.

Choreografie Tomáše Kuťáka v koncepci Radka Balaše vychází přesně z žádané škatulky „Skupinka nadšených amatérů zkouší původní muzikál a je to pro ně jedna velká neznámá.“ a je tudíž hodně svérázná. V jiném díle by se asi nesetkala s takovou diváckou a kritickou tolerancí, ale zde tento přístup funguje. Ale předpokládejme, že pro choreografické fajnšmekry je tu nepřeberná řada jiných titulů.

Martin Dejdar v hlavní roli jmenovce Martina Marka odvádí příjemně civilní výkon, právě on se stane nezpochybnitelnou dobrou duší divadelního spolku a naprosto mu tuto roli uvěříte. Ke konci představení se dokonce zdá, jako by vlastně už ani nebyl postavou, ale byl na jevišti zcela za sebe. Pěvecký výkon bychom od něj, jakožto vlastně už matadora hudebního divadla, čekali trochu lepší, ale tou sympatickou hereckou jistotou umí mnohé vynahradit.

Velmi sympatickým překvapením byly zejména pěvecky obě představitelky ženských rolí Zuzany (Jitka Schneiderová) a Nikol (Ivana Jirešová). Scénář sice jejich postavám nepřináší větší překvapení, ale opět zde nastupuje určité charisma, které tento nedostatek malinko zjemní. Nikol je z vyšší vrstvy, Martin je pro ni důležitý, ráda mu pomůže, zejména finančně, ale v závěru o něj nedokáže bojovat. Naopak učitelka Zuzana je vesnická žena, citově chladnější, ale cit k Martinovi se postupně vyvine přesně tak, jak asi správně předpokládáte.

Zastavme se ale hlavně u divácky vděčných, typově rozdílných figurek. Patří mezi ně Martinův manažer Bob (Aleš Háma), zootechnička Marča (Olga Lounová), lesní dělník Zdeněk věčně v náladě (Denny Ratajský) homosexuál Ondřej – majitel cukrárny (Jaromír Nosek), důchodce Jaroslav (Vlastimil Zavřel), či mírná záporačka – tajemnice spolku Hadravová (Jana Synková) Takovéto figurky velice často v tomto žánru sklouzávají k podbízivosti, šarži a tak podobně. Zde se ale bystré režijní oko zjevně postaralo o to, že svůj charakter nikdo nevyužil k laciné exhibici a zjevně se zatím nekonají ani scénářové vsuvky vlastní invence. Příjemně se na všechny kouká (zejména lze pochválit představitele automechanika Pepy Michala Kavalčíka, že své své alter-ego Rudu z Ostravy nechal pro potřeby muzikálu aspoň částečně „doma“), umí prodat i méně vydařenou větu a to se zejména v Divadle Broadway moc často nestává. Snad to bude brát divadlo do budoucna při přípravách podobných projektů brát jako určitý mustr. Uvidíme, jak se bude v tomto ohledu dařit po několika desítkách repríz. Hodně dobře dokážou pobavit i  všechny roličky company. Naprostou favoritkou publika se ale, soudě alespoň podle premiérové atmosféry stala představitelka kadeřnice Andrey Lipinské Pavlína Ďuriačová se svým „jižanským“ podáním skladby Pár dnů prázdnin.

Pavlína Ďuriačová (kadeřnice Andrea)

Pavlína Ďuriačová (kadeřnice Andrea)

Olga Lounová jako zootechnička Marča

Olga Lounová jako zootechnička Marča

Jedna věc ale v souvislosti s Mýdlovým princem zamrzí. Pokud si čas od času vesnický ansámbl zahraje na hudební nástroje a dokonce se na tomto základě podaří vystavět pár vtípků, bylo by moc fajn zkusit zapojit  novou „čtvrtou složku muzikálu“, o které jsem se zmínil třeba v článku o muzikálu Once. Zkrátka zkusit alespoň jeden malý song v komorní verzi zahrát zcela naživo. Protože sledovat bandu s nezapojenými nástroji, kterak markýruje „hoblování“ u svých nástrojů, je pro projekt, který to s oddechovým muzikálem myslí poměrně dost vážně, přece jen smutnějším momentem. Za pokus by to jistě stálo. Pokud ale jste cílová skupina, half-playbackovou nahrávku Daniela Hádla a Davida Solaře byste si měli i díky zdařilému sound-designu Jana Zázvůrka poměrně užít.

Spolek Šumavan do toho umí třísknout. Škoda, že jen na half-playback.

Spolek Šumavan do toho umí třísknout. Škoda, že jen na half-playback.

Samostatnou miniaturní zmínku si zaslouží i programová brožura. Sice není napěchována fakty a zajímavostmi, ale nepostrádá grafickou hravost a vtip. Jednoduše udělá radost. Milým překvapením je, že se v něm ve výčtu tvůrců konečně můžeme setkat také s pozicí dramaturgyně, kterou je Lucie Němečková. Jen škoda, že se na ni při představování tvůrčího týmu na jevišti asi trochu pozapomnělo, jistě i ona má na výsledném jevištním celku svůj podíl.

Závěrečný verdikt si samozřejmě libovolně pozměnte podle vašeho vztahu k písním Václava Neckáře. Mýdlový princ je projektem, který  se nebere úplně vážně a nabízí vkusnou zábavu, které dost možná odpustíte i  větší nedokonalosti (Ty písně jsou skvělé a nostalgie je občas hrozná věc.), protože je primární si představení zkrátka užít. Poznáte, že tvůrčímu týmu tentokrát velmi záleželo na výsledku. Což v kombinaci, že si navíc brouknete s rozzářeným úsměvem pár svých oblíbených šlágrů není vůbec málo. Pokud by měla jukeboxová odnož hudebního divadla plnit zejména oddechovou fukci, lze se Mýdlovému princi poklonit, že se mu to daří parádně. Snad i další reprízy budou takhle hezky držet tvar.

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Kristýna Junková. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno.


Recenze a reportáže
Muzikál “Aida” oslavil v Karlíně již rovnou stovku!
Recenze a reportáže
“Čarodějky z Eastwicku” znovu okouzlily Prahu
Recenze a reportáže
Kontroverzní “Obraz Doriana Graye” je již domalován (+ video)
  • Sylva

    Byla jsem na po premiéře a z celého díla nejlepší samozrejme deti holčičku jmenem nevim ale chlapec filip vlastník…úžasný výkon…


  • Vojta T.

    Souhlas s recenzí,Mýdlový princ opravdu mile překvapil.K předchozímu komentáři,ano,děti skvělé.Také se mi nejvíc líbil Filip Vlastník a k němu Kristýna Petráková,ale všechny děti byly vynikající.Kdo se chce pobavit,zlěpšit si náladu na celý den,doporučuji,někde jsem četl,že to bude muzikál roku a přesvědčilo nás to s partnerkou oba,pro nás bude.


  • vašek

    Možná bych doplnil, že Václav Kopta v roli Boba vážně hraje naživo, tedy ne vše, ale pár okamžiků na jevišti na klávesy doprovázel :)


  • Ondřej Doubrava

    Vašek: Díky moc, ono to občas u těch rolí není tak úplně průkazné, nejvýraznější je asi ta kytara. Ale v tom případě mám celkem radost.


  • Tess

    Sylva: na premiéře hrála Natálka Grossová, je to i v recenzi zmíněno. A byla opravdu excelentní. Pro mě osobně nejlepší číslo Grossové s Dejdarem. Obě děti výborné, kluk hodně dobře hraje. Celý muzikál se opravdu moc povedl.


  • fiona1310

    Je to opravdu MUZIKÁL nebo jen představení s písničkami? Nemyslím to zle, písničky Vaška Neckáře mám ráda a muzikály ( ty opravdové ) taky.


  • Iveta

    Fiona: je to v podstatě hudební muzikálová komedie. Ale to není vůbec podstatné. Hlavní je, že je Mýdlový princ povedený a po dlouhé době se divák může v divadle pobavit a odreagovat. Broadway má kobečně muzikál na úrovni. S Mata Hari určitě to nejlepší, co tohle divadlo nabízí.


  • HONZY

    Hitový muzikál R.Balaše MÝDLOVÝ PRINC uvedlo poprvé v rámci generálních zkoušek divadlo Broadway.Jde o veselý příběh ze života nezaměstnaného herce s hity Vaška Neckáře ale i např.Marty Kubišové.V odpolední alternaci se v hl.rolích představili M.Dejdar,T.Kostková V.Kopta,J.Vágner. Představení si neklade velké umělecké ambice ale překvapí komediálními výstupy,solidními hereckými výkony,zajímavou scénou a choreografií a jako bonus zazní písničky v hereckém,netradičním podání.Muzikál má spád, diváci se evidentně baví a o to šlo tvůrcům především.A to není v dnešní neklidné době rozhodně málo.Psáno dne 9.3.2015 Hodnocení 60% .


  • Kateřina

    Včera jsme navštívili konečně představení Mýdlový princ.Bavili jsme se od začátku do konce.Krásné písničky,připomínají nám naše mládí,výborné obsazení,Sagvan Tofi i Tereza Kostková byli výborní a u Terezky vůbec nevadí,že to není 100% zpěvačka,jak se o ní píše,vše vynahradí tím ostatním,má svoje osobní kouzlo.Nevím,koho pochválit,protože v představení byli všichni super.Pobavil nás hodně moc Miroslav Nosek,V.Kopta,všichni mladí chlapci z Bor:).Celý muzikál velmi oživily scény s dětmi.Jak už někdo psal Mademoisselle Gisselle jedna z nejlepších scén,my jsme neměli výše uvedenou Natálku,ale Kristýnu Petrákovou a opravdu perfektní výstup,s chlapečkem Filípkem Vlastníkem se nám oba moc líbili a při souboji nám připoměli naše vnoučátka!Pěvecky pro nás nejlepší Andrea Holá-má před sebou určitě velkou budoucnost.Moc často do divadla nechodíme,ale toto bude asi první představení, které budeme chtít vidět ještě znova.


  • inka

    Mýdlového prince jsem viděla už podruhé a bylo to naprosto skvělé, už přemýšlím s kým půjdu příště.
    Poprvé jsem byla jako náhradnice za nemocnou maminčinu kamarádku a vůbec se mi nechtělo, V.Neckář mi nikdy nic moc neříkal, ikdyž jeho písničky moc dobře znám.
    Po první písničce M.Dejdara jsem si říkala, že jsem se nemýlila a v půlce snad poprvé z divadla odejdu, ale vydržela jsem celé 3 hodiny a bylo mi moc líto, že je konec, neboť jsem se velice dobře bavila.
    Ikdyž většinou jde o tzv.herecké zpívání, tak to vůbec nevadilo.
    Můj postřeh z obou představení : hlavní postava Dejdar alt. Písařík a Kostková alt.Schneiderová byli dobří, ale mě ani jeden příliš nenadchl, možná to měl být i záměr, aby tolik nevyčnívali nad ostatními a působilo celé představení daleko kompaktněji a to si myslím se hodně povedlo.
    Daleko víc se mi líbily ostatní postavy – asi nejvíc V.Kopta svoji komičností, ale překvapil i zpěvem (škoda, že jen jedna písnička), A.Háma mi v této roli nepřišel tak výrazný.
    Nejlepší zpěvem P.Ďuriačová alt. Holá, výborný Kotiš, Nosek, překvapila Lounová, herecky naprosto přesvědčivá Synková, ale i ostatní byli skvělí, nebylo slabší postavy. Přišlo mi, že herci se velmi dobře baví, jsou uvolnění a hrají s radostí a podle toho vypadal výsledek.
    Představení bych doporučila i divákům, kteří nemusí výpravné muzikály, neboť je to ČESKÝ příběh s ČESKÝMI písničkami a ČESKÝM humorem. Moc děkuji všem za takovéto představení a doufám, že se bude hrát dlouho.


  • Janako

    Vše, co zde bylo napsáno platí, i když mě překvapilo, že nikdo z vás nezmínil skvělého Dennyho Ratajského v roli lesního dělníka Bečváře.
    Muzikál jsem viděla zatím dvakrát, skoro ve všech rolích se mi podařilo vidět dvojí obsazení, jako Bečváře jsem ale obě představení měla Dennyho a byl fantastický!! Jen škoda, že nemělo víc místa jeho stepařské vystoupení.


  • Lavera

    Zásluhou písniček milá připomínka mládí…


  • Remi

    Na muzikálu jsme s přítelem byli už dvakrát. Moc se nám líbilo, že zazněly písně Vaška- naše skoro mládí, herci výborní, nechce e mi vyjmebnovávat herce, byli skvělí.
    Hodně to oživily děti, jak Natálka s Filipem A., tak byla roztomilá a dobrá herecky i pěvecky Kristýna Petráková a Filip Vlastník ?- oba !
    Nevím, kolik té Kristýnce je a ani ji neznám, ale kromě profíků i oni nás moc pobavili. Nelituji.


  • Mirka

    K tomuto představení jsem zpočátku přistupovala poněkud skepticky. Přeci jen vytvořit představení s písněmi Václava Neckáře se jevilo jako “nereálná představa”. Představení mile překvapilo, mělo spád a nepřestalo bavit od začátku do konce.
    Přesto bych se označení muzikál vyhýbala. Přeci jen muzikál vyžaduje více choreografie a kvalitnější zpěv.


  • Silva, Petr

    Souhlasím, že bych to neřadila mezi klasické muzikály. Vůbec by mi nevadilo, kdyby takových příběhů s českými písněmi bylo víc. A pan Neckář si zaslouží, že si režisér dal tu práci a připomněl jeho krásné písně. Fajn odreagování, nebyla jsem si jistá, že tři hodiny už je moc, ale nakonec jsem litovala, že je konec.
    Byly tam veselé scény, ano např. chlapci z Bor.
    Nechyběl normální lidský příběh a taky trochu nostalgie.
    Herci byli výborní, pokud zpěv nebyl profesionální jako od některých zpěvaček, vůbec to nevadilo.
    Děti to hodně oživily, mohly tam být i více. Známé profesionální zpěvačky – skvělé.
    Nemohu říct, že by se mi nelíbil něčí výkon.
    Měli jsme vidět Natálku Grossovou s Filipem, ale nakonec hrála Kristýnka Petráková.
    Moc se mi oba líbili. Kristýny scéna s Martinem Dejdarem a její zpěv, byla to nádhera.
    Chci jít znovu.


  • barbora

    Absolutní nadšení z dnešního Mýdlového prince. V hlavní roli Martin Písařík a Tereza Kostková. Oba skvělí. Podle reakcí diváků a podle mého názoru též, nejlepší číslo Pavlíny Ďuriačové, boybandu a dětí s Martinem (Tereza Drábková a Filip Vlastník). Mně osobně hrozně moc bavila Jana Synková a z nových tváří zaujala Malvína Pachlová. Určitě ještě zajdu.


  • Adele

    Byla jsem shlédnout veřejnou generálku a musím říct ,že se jedná opravdu o muzikál na úrovni .
    Úžasné obsazení herců ,skvělá choreografie ,krásný příběh .

    Prostě paráda !