Recenze a reportáže

Muzikál Tajemství opět rozehrál hru s tarotami (+ video z premiéry)


Ve čtvrtek 5. února 2015 se v Divadle Kalich divákům představil v obnovené premiéře muzikál Daniela Landy „Tajemství“. V režii Mirjam Landy se tak na prkna tohoto divadla vrátilo originální představení, které mělo svou světovou premiéru 22. 2. 2005, derniéru  2. 2. 2007 a v roce 2010 se na pouhých šest představení znovu na prkna Kalichu vrátilo. CD a DVD z derniéry v roce 2007 bylo dokonce oceněno Multiplatinovými deskami.

"Život visí na vlásku"

“Život visí na vlásku” (foto PM)

Obvykle jsou v recenzích postupně hodnoceni jednotliví autoři libreta, hudby i textů, v případě „Tajemství“ všechny tyto umělecké profese spojuje jediné jméno – Daniel Landa, který se navíc podepsal i pod hudební aranžmá a instrumentace. Neuvěřitelný umělecký záběr úspěšně předvedl na scéně Divadla Kalich už v předchozím muzikálu „Krysař“ nebo pozdější „Touze“. Zde je autorem vlastního námětu, který nekopíruje, ani nepřináší adaptace světových děl. Muzikál samotný nese stopy výrazného Landova rukopisu, ať už se jedná o melodickou, dobře zapamatovatelnou hudbu, která dokáže vygradovat do exceletních pasáží, z nichž mnohdy diváky mrazí. Skvělé jsou rovněž texty, v nichž mnohokrát dokázal schopnost pohrát si nejen se slovy a neobvyklými rýmy, ale i zajímavou myšlenkou.

"Čaruj" (Markéta Procházková)

“Čaruj” (Markéta Procházková) (foto PM)

Výpravy se stejně jako při světové premiéře a předchozím nastudování ujal Václav Mihule, takže jsme mohli vidět již osvědčený model scény, rychle přestavitelné pomocí divadelní točny. Stejně tak byla znovu použita většina kostýmů, s malými  obměnami např. u Elišky nebo Souseda. Choreografii měla opět na starosti její autorka Jitka Zámečníková.

Čím se představení zásadně lišilo od své světové premiéry, byla hudba na half playbeck, což je pochopitelné při nasazení pouhých dvaceti představení. Ze záznamu jsme mohli slyšet i původní nahrávku hlasu malé Elišky a Daniela Landy jako otce.

Úvodní scéna "Malá slečna"

Úvodní scéna “Malá slečna” (foto KJ)

Napínavý, tajuplný příběh, vyprávějící o naději a velké lásce, se odehrává ve dvou neustále se prolínajících rovinách  – v současnosti, kde poznáváme mladou lékařku Elišku, zatím marně hledající tu pravou lásku, kterou si od dětství vysnila díky bájnému příběhu o Vlčím vrchu. Druhou rovinou příběhu je návrat do temného středověku, do časů, kdy pohanská náboženství plná obětišť, amuletů a přírodních božstev začala postupně vytlačovat víra v jediného křesťanského Boha. Je to příběh plný tajemna a mystiky, vtahující nás od prvního okamžiku do hry zároveň s Eliškou, která se stává základním kamenem ve hře vedoucí za poznáním… Více již ale prozradit nelze, aby nedošlo k naznačení překvapivé pointy pro ty, kdo jsou zatím muzikálem nedotčeni.

VIDEO: Přídavek Čaruj na premiérové děkovačce 5.2.2015

Vydejte se teď spolu se mnou na představení, které se 5.2.2015 stalo dlouho očekávanou obnovenou premiérou. Hodnocení jednotlivých výkonů si vám dovolím nabídnout bez porovnání s jinými alternacemi, které v některých rolích z důvodu limitovaných devatenácti repríz představení nejsou. Záměrně se vyhnu i srovnání se záznamem na DVD, protože jinak divák vnímá živé představení v divadle a jinak při sledování DVD, které okem kamery i rukou střihače celkové dojmy zkreslí. Za zmínku však stojí, že z minulých nastudování byly diváky i kritikou velmi vysoko ceněny především výkony Lucie Vondráčkové jako Elišky, Jiřího Langmajera – Jana, Ladislava Spilky – Martina,  Henricha Šišky – Souseda a Vladimíra Marka nebo Daniela Landy v roli Temného.

Markéta Procházková v hlavní roli Elišky

Markéta Procházková v hlavní roli Elišky (foto PM)

Hlavní postavu, doktorku Elišku, představuje bez alternace Markéta Procházková a nutno říci, že se své první opravdu velké činoherní role zhostila naprosto skvěle. Je přirozená v mluveném slově i pohybu, dokáže nás změnami emocí pobavit i vystrašit a zároveň uvěříme jejímu zklamání v lásce, zoufalství při hledání klíče k tajemství, a necháme se  překvapit v závěru představení. Muzikálový divák neznající „Tajemství“ bude možná zklamán tím, že Eliška nemá v představení jedinou sólovou píseň, zato je na jevišti přítomna téměř pořád a předvádí kvalitní výkon od vtipných momentů až po dramatické rozuzlení děje. Markétě Procházkové její role opravdu sedla a nás diváky přesvědčila, že kromě pěveckých kvalit vlastní i postupně objevovaný činoherní talent.

Markéta Bednářová

Markéta Bednářová (foto PM)

S rolí Kamily, Eliščiny nemocniční kolegyně, se dobře ztotožnila Markéta Bednářová, která ji hraje rovněž bez alternace. Markéta, která se do povědomí diváků dostala skvělým ztvárněním Evy Omerové v muzikálu „Ještě jsem nezemřela“, nemá v „Tajemství“ příliš prostoru. A na rozdíl od své předchůdkyně z minulých nastudování nezpívá na začátku sólo u táboráku v chytlavé písni „Malá slečna“, kterou však skvěle přednesla Renáta Podlipská, objevující se jako lékařka i v dalších rolích.

"Pozor milé dámy..."

“Pozor milé dámy…” (foto PM)

Heňo a Markéta Procházková hledají informace v knihovně

Heňo a Markéta Procházková hledají informace v knihovně (foto PM)

Jako Soused se nám představil Heňo (bez alternace), který si stejně jako Renáta Podlipská svou roli z dřívějška jen oprášil a je v ní doslova jako doma – tajemný i blízký, přívětivý i nahánějící strach. Má také dostatek činoherního prostoru, když vede Elišku cestou za poznáním pomocí tarotových karet i citací v hádankách. Jeho píseň Pozor milé dámy je lahůdkou díky příjemné melodii i zajímavému textu a atmosféře.

Roman Tomeš v písni "K sobě patříme" (foto KJ)

Roman Tomeš v písni “K sobě patříme” (foto KJ)

Středověkého rytíře Jana, který je víceméně kladnou postavou, potácející se na rozhraní staré a nové víry, nově nastudoval Roman Tomeš (alternuje Zbyněk Fric),  který se zároveň na začátku příběhu představí i v civilní podobě jako imaginární zpěvák z rádia s písní K sobě patříme. Jeho pohybové kreace, těžko popsatelný blažený výraz i hlas trochu připomínající začátky našeho zlatého slavíka, jsou nejvtipnější scénou, která dokonale pobaví diváky. Také Jan si v muzikálu zazpívá jen malou chvíli v duetu s Anežkou v písni Věřím, tedy padám, nepočítáme-li společné písně na závěr představení. Roman si svou dvojroli opravdu užívá a jeho zamilovanost i rozpolcenost je uvěřitelná.

Roman Tomeš a Kateřina Steinerová

Roman Tomeš a Kateřina Steiner Pilecká (foto PM)

"Věřím tedy padám" (foto PM)

“Věřím tedy padám” (foto PM)

Janovu krásnou ženu Anežku, oddanou křesťanku  i novomanželku, zahrála velmi přesvědčivě Kateřina Steiner Pilecká, (alternuje Lucia Šoralová), kterou by divák v rezavé paruce skoro nepoznal – příliš jsme si totiž zvykli na její blonďaté rozčepýřené vlasy. Na Katce je od začátků v „Osmém světadílu“ znát její pěvecký i herecký posun a role Anežky jí sedla jako ulitá jak pěvecky, tak i herecky.

Zbyněk Fric jako Martin (foto KJ)

Zbyněk Fric jako Martin (foto KJ)

"Volám" (foto PM)

“Volám” (foto PM)

Martin  je rolí veskrze zápornou a její činoherní prostor je ještě menší než role jeho protikladu – Jana. Písně Prokletý rod a Volám, však patří k vrcholům představení a divák při nich cítí mrazení v zádech. Vyžadují silný hlas i skvělý herecký projev, obojí na sto procent využil Zbyněk Fric (alternuje Martin Pošta). Martin má v ruce jednu z tarotových karet a pro Elišku, Anežku i diváky je klíčem k pochopení středověké legendy.

"Magická noc" - Markéta Procházková a Daniel Rous (foto KJ)

“Magická noc” – Markéta Procházková a Daniel Rous (foto KJ)

"Staré zdi"

“Staré zdi” (foto PM)

V představení se jako Temný objevil Daniel Rous (alternuje Vladimír Marek a Ernesto Čekan), který si jistě vyslouží velké srovnání s Vladimírem Markem i dřívějším alternantem Danielem Landou. Temný, mající kartu smrti, byl Danielem Rousem zahrán výborně, nechyběl sarkasmus a scéna s písní Magická noc v rytmu tanga patří k těm nejlepším v muzikálu. Jen mě přepadá subjektivní pocit, že Vladimír Marek dokáže své roli přeci jen dát ještě více démoničnosti.

Martin Sobotka jako Bobo (foto PM)

Martin Sobotka jako Bobo (foto PM)

Staronový Martin Sobotka (alternuje Antonín Moravec), znovu hrající Boba, se opět dobře vžil do své role jakéhosi ztroskotance, který se do poslední chvíle snaží Elišce pomoci.

Poručík Ryba v podání Michala Pleskota (hraje i roli Jiřího) vytvořil společně se strážmistrem Bartákem  Richarda Tesaříka (opět bez alternací) vtipnou dvojici policistů, kteří společnou písní Mrtví už nic nepoví skvěle odlehčily spíše ponurý děj. I oni si své role po letech znovu oprášili a je vidět, že si svůj výstup dokonale užívají. Oba se zároveň v představení objevují v dalších vícerolích, stejně jako Hostinský – Martin Bačkovský, Tramp – Robert Hlavatý, Doktor – Petr Macháček, Lékařka – Renáta Podlipská, Sestřička – Petra Sladká a Studentka – Ivana Korolová. Kromě posledně jmenované se všichni ostatní objevili již v původním nastudování a svých rolí se opět zhostili na jedničku.

Policisté Michal Pleskot a Richard Tesařík (foto PM)

Policisté Michal Pleskot a Richard Tesařík (foto PM)

Závěrem lze říci jen jedno – Kalich při obnovené premiéře „Tajemství“ opět nezklamal, stejně jako jednotliví umělci svými skvělými výkony pod dohledem režisérky Mirjam Landy. Závěrečná děkovačka s Danielem a Mirjam Landovými a dlouho trvající standing ovation jen potvrdily, že si muzikál opravdu zasloužil svůj návrat na jeviště, ať už pro originální námět, skvělou hudbu a texty, výkony účinkujících nebo skryté poselství. Možná by stálo za to, zkusit přehodnotit původní plán na dvacet představení a nějaká přidat. Věřím, že by to mnoho muzikálových fanoušků jen uvítalo. Pro ty, kdo „Tajemství“ dosud neviděli, doporučuji, ať neváhají a tento nevšední zážitek si nenechají ujít. Věřte, že to stojí za to.

"Prokletý rod"

“Prokletý rod” (foto KJ)

Markéta Procházková a Heňo

Markéta Procházková a Heňo (foto PM)

Autory fotografií z premiéry muzikálu Tajemství jsou exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek (PM) a Kristýna Junková (KJ). Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno.


Recenze a reportáže
Touha jménem Einodis: muzikálové překvapení léta, které spojilo dvě velké zpěvačky
Recenze a reportáže
“Nikita” předvedla show, “Šachmat” vážné taneční představení
Recenze a reportáže
Městské divadlo Brno se rozloučilo s Papežkou Janou
  • terezka

    Souhlasím s recenzí – Tajemství opravdu stojí za to a lidé, kteří se nebojí v divadle trochu přemýšlet, si odnesou opravdu silný zážitek. Ještě bych jen zmínila výborný výkon Ernesta Čekana v roli Temného, který na jevišti působí jako skutečný démon! :)


  • Michal

    Byl jsem v neděli a musím souhlasit – muzikál je výborný a všichni, kdo tam hráli, taky. Určitě vyrazím ještě jednou. :-)


  • Veronika

    Terezka: Na Ernesta Čekana jsem hodně zvědavá. Po roli Edmonda Dantese v Monte Cristovi a roli Draculy v Draculovi je to jeho další muzikálová role po dlouhé době. Těším se.


  • Alena Kaclová

    Včera jsem mohla zhlédnout odpolední představení muzikálu Tajemství a porovnat si několik alternací, a tak si dovolím doplnit pár dojmů k předchozí recenzi. Ernesto Čekan v roli Temného naprosto naplnil mé představy o této postavě – byl nejen tajemným a sarkastickým zosobněním smrti, ale i děsivým elegánem, pohybujícím se po jevišti s grácií. Své postavě dokázal vtisknout přesně to, co mi chybělo u Daniela Rouse. Pro mě byl jednoznačně nejvýraznější postavou celého představení. Zbyněk Fric, tentokrát jako Jan, opět přesvědčil, že zvládne stejně dobře zahrát záporáka i kladného hrdinu a pro diváky, kteří by váhali, jestli dát přednost Romanu Tomešovi nebo jemu, mohu jen napsat – každý z nich je jiný, ale stejně tak uvěřitelný. Naopak Martin byl pro mě v podání Martina Pošty jedním velkým zklamáním, především po stránce pěvecké, kdy těžko zvládal některé pasáže písní Prokletý rod a Volám a nebýt sborů, které ho doprovázely, byl by výsledek mnohem horší. Zatímco v podání jeho alternanta Z. Frice patřily na premiéře obě písně k vrcholům představení jak pěvecky, tak výrazově, pak v podání Martina Pošty se o tom, bohužel, rozhodně mluvit nedá. Každopádně jako celek včerejší Tajemství opět dodalo pořádnou porci mystiky, zamyšlení i výborné hudby Daniela Landy.