Recenze a reportáže

“Muž z La Manchy” na Fidlovačce rok po premiéře


Jak napovídá titulek, tentokrát se k vám recenze dostává téměř až o rok po premiéře. To ale neznamená, že by muzikál Divadla Na Fidlovačce stárnul, ba naopak je stále mladý, svěží a vtipný.

Tradičně, lekce muzikálové historie na začátek. Muzikál Muž z La Manchy (Man of La Mancha), který líčí příběh o rytíři Donu Quijotovi z trochu jiného pohledu, měl světovou premiéru r. 1965 v New Yorku. Muzikál vznikl podle televizní hry, kterou napsal Dale Wasserman. Ten později hru přepracoval do divadelní muzikálové podoby a k jeho libretu napsal Mitch Leigh hudbu a písně otextoval Joe Darion. Muzikál získal mnoho prestižních cen, včetně ceny Tony za nejlepší muzikál. Současné nastudování Divadla Na Fidlovačce mělo premiéru 15.3.2007.

Vyprávění příběhu je trochu netradiční. Autor klasického románu o rytíři Quijotovi Miguel de Cervantes se dostane do inkvizičního vězení, kde se svým sluhou a spoluvězni improvizačně přehrává příběh své knihy o “rytíři truchlivé postavy” Donu Quijotovi. Ale nemusíte se bát – nejde o žádný zmatek, naopak je v tomto případě styl “divadla na divadle” vychytán na jedničku.

Hudebně jde o velice ucelené a podařené dílo. Nejde sice o čistý muzikál, řekl bych spíš hra se zpěvy, protože činohra je zastoupena velice silně. Hudba je rytmická, nevyužívá příliš nástrojů. Je typicky muzikálově chytlavá, nechybí pár ústředních melodií, které si budete při odchodu divadla pobroukávat. Nejvýraznější jsou určitě písně “To jsem já, Don Quijote” a “Mít sen a jen jemu se vzdát“. Český překlad Pavla Šruta je velice podařený a nemám k němu jedinou výhradu, ale po jednom zhlédnutí to lze těžko posoudit.

Režie se ujal ředitel divadla Tomáš Töpfer, který poprvé uvedl Muže z La Manchy roku 1997 v Divadle Na Vinohradech, o dva roky později ho převedl na jeviště Divadla Na Fidlovačce a teď se ujal i jeho obnovené verze.

Petr Rychlý byl do hlavní role (Cervantes / Don Quijote) zvolen opravdu dobře. Velice mě překvapil zpěvem a i hereckým výkonem, protože živě v divadle jsem ho viděl poprvé. Václav Svoboda (Cervantesův sluha / Sancho) nepřekvapil zpěvem, kterého tam naštěstí moc neměl. Tereza Bebarová (Aldonza) byla pro mě hvězdou večera a předvedla pěvecky i herecky dobrý výkon. V muzikálu hraje opravdu dost lidí, nikdo výrazně nevyčníval ani naopak “umělecky nestrašil”. Jenom bych vyzdvihl komický výkon Zuzany Vejvovdové v první půlce představení.

Podrženo, sečteno – velice podařené dílo se skvělou režií, hudbou a českými texty a překvapivě dobrým zpěvem činoherních účinkujících. Vtipné, svěží, občas by ale mohly být delší dialogy nahrazeny novými písněmi, do kterých by se v klidu daly vpasovat ještě tak dva nové hudební motivy. Určitě se budu chtít na toto představení podruhé vrátit, a to je u mě rozhodující. Překvapivých 90%.


Filmové muzikály
Čím chce být Muzikál aneb Cesty ke štěstí? (Recenze filmu)
Recenze a reportáže
“Děvčátko – Vánoční příběh” ovládlo sváteční čas ve Studiu DVA
Recenze a reportáže
Městské divadlo Brno se emotivně rozloučilo s “Bídníky”
U článku nejsou žádné komentáře. Napište svůj názor jako první!