Recenze a reportáže

Dvojpohledová recenze českého nastudování muzikálu “Mozart!”


Blízko dvojího výročí, pēt let po otevření brněnské Hudební scény a zároveň deset let po premiéře světové, k nám konečně vstoupilo jedno ze stěžejních děl “drama – muzikálu” – “Mozart!” autorské dvojice Michael Kunze – Sylvester Levay, tento žánr svými díly definující. Ač si u nás na repertoáru divadel tým odbývá svůj debut, je již v České republice dlouhou dobu nesmírně oblíbený a proto byla inscenace napjatě očekávána a rozhodně ne nadarmo.

.

Ondřej Doubrava: “Mozart, Kunze – Levay + MdB – toť záruka silného zážitku”

(viděno na veřejné generálce 2. 10., na předpremiéře téhož dne a na druhé premiéře 4. 10.)

Předem lze politovat kritiky a odborníky, kteří budou vyžadovat skladatelův životopis, toho se dočkají jen v náznacích. Michael Kunze na to šel pro silnější dramatický účinek trochu jinak. Nepředstavuje Mozarta příliš coby hudebníka, ale coby rebela vědomého si svého úspěchu i nadání, ze všech sil se snažící se vymanit z pout své rodiny, zažít tu pravou lásku a dosáhnout přitom jednoduché věci – aby po něm po smrti také něco zůstalo.

David Žák, Aleš Slanina

David Žák, Aleš Slanina

Mozartovu genialitu a tvůrčí píli (pokud by někomu chyběla) přitom znázorňuje “porcelánové dítě” Amadé, znázorňujícího hlavního hrdinu tak, jakého ho chce mít celá léta okolí. Na konci strhující podívané mezi těmito dvěma tvářemi dojde k finálnímu střetu, byť možná pro někoho s trochu schovanou gradací.

Můžeme se tak s mladíkem  “Wolfim” naprosto identifikovat, ač se před otevřením opony budeme tomuto faktu bránit, géniem je jen málokdo z nás.

Ač by měla být Kunzeho díla zaměřená převážně na textovou stránku (proto je také jméno libretisty na prvním místě), spojení s pop-rockovou hudbou Sylvestera Levaye vždy funguje v naprosté souhře a daří se jim produkovat i hity. “Mozart!” je sice v Brně oficiálně označen za rockový muzikál, předložka pop- by pro něj nebyla urážkou, hudební nastudování Františka Šterbáka věrně vycházející z vídeňského originálu zní naprosto fantasticky.

Sílu příběhu podtrhuje i české přebásnění Michaela Prostějovského, které je ve své nesmírné chytlavosti a bezvadné zpívatelnosti srovnatelné i s jeho překladem “Jesus Christ Superstar”. Snad bude časem k dispozici CD, aby mělo šanci podobně “zlidovět”, pokud ne, byla by to vcelku škoda. V “malém” programu kompletní texty najdete už teď, od verze zpívané na jevišti se ale v pár detailech liší.

Režisér Stano Slovák většinou ve svých inscenacích nesází na velkou výpravnou show (muzikálová “Sněhurka” je malou výjimkou a i tam je velkých efektů dosahováno spíše úplně jednoduchými věcmi), spíše se snaží co nejlépe divákovi předat myšlenky v příběhu snadno přístupnou formou. A záměr se povedl i zde. Pokud je zapotřebí dramatická konfrontace a je jich k dispozici několik, skutečně na diváka emocionálně zapůsobí (“husí kůže” a slzy v očích nejsou při správném rozpoložení žádnou výjimkou), jestliže je předepsáno děj mírně odlehčit, režie toho využívá s plnou parádou. (Těšte se na výstupy kompletní Weberovic “spořádané rodinky”, či rozhovor intrikánů v jedoucím kočáře). Správnému vyznění dějové linky jsou podřízeny další složky. Například scénické řešení Jaroslava Milfajta a Petra Hlouška s červenými bránami a projekcemi sice působí pro oči diváka – laika jednoduše a ve výsledku možná až příliš náznakově, ale věřte, že scénické projekce (noty, hvězdy, most, hostinec) mají opačný účinek než na představeních v Praze a to ten, že se ještě více můžete koncentrovat na dění na jevišti. Pokud by měla být vznesena nějaká malá výtka, pak ta, že pokud se promítá na červená plátna při větším osvětlení, můžete mít problém identifikovat detaily, aneb chtělo by to silnější projektor. Ale třeba jde jen o umělecký záměr.

Jan Ježek a Dušan Vitázek

Jan Ježek a Dušan Vitázek

Ani choreografie Igora Barberice tentokrát nemají předepsané jasně vrcholné číslo, ale tam kde mají být, jsou dostatečně efektní. Ve sborových vícehlasech by mohlo být company více rozumět, ale na tomto nedostatku se viditelně (či spíše slyšitelně) pracuje.

Kostýmy Andrey Kučerové jsou spíše než historicky věrně, pojaty se smyslem pro nadsázku a karikaturu. Ne všem to asi bude vyhovovat, z mé strany námitek není, alespoň lépe zapadnou k rockovému princátku, které se svou džínovou bundou, tričkem a dredy odlišuje skutečně rapidně.

Člověk se během “maratonu” srovnávání alternací neubrání zaslat přátelům nějaké ty expresní dojmy, a bylo překvapením, jak často v nich bylo používáno slůvko “vyrovnané”. Snad až na jednu malou výjimku, ale opět se podařilo obsadit jednotlivé typy více než vhodně.

Dušan Vitázek se v titulní roli postará o suverénní pěvecký výkon. Po herecké stránce sice odvádí svůj dobrý standard, leč nám se v poslední době líbí více v rolích, kde umí předvést i trochu jinou polohu (Rejpal ve “Sněhurce”, Che v “Evitě”) a rebel Mozart mu mohl dát šanci ukázat další tvář, leč tuto příležitost spíše nevyužil a roli příliš neobohatil tak, jak by si génius hudby zasloužil a vyznívá v jeho podání snad až příliš romanticky a nevzdorně.

Markéta Prokopová

Marta Prokopová

Zato alternant Aleš Slanina, který měl v MdB dosud role spíše v company a zatím na sebe výrazněji upozornil jen jako Princ ve Sněhurce, chytil svou velkou příležitost za dredy skutečně pořádně a svého Mozarta vybavil přímo neskutečnou dávkou “pubertální” energie (v tomto případě to není ošklivý výraz) a hlavně čistých emocí, navíc charakter rozehrál o spousty malých detailů (např. roztomilé Mozartovské chichotání). Velký pěvecký zážitek je samozřejmostí! Doufejme, že si tohoto výkonu všimnou i různé ankety.

V zásadní roli Mozartova otce Leopolda díky svému charismatu i hlasovým možnostem září hostující Jan Ježek a je moc dobře, že tyto velké příležitosti stále dostává. Michal Šebek, herec o poznání mladší, se s rolí, kterou původně studoval pouze coby understudy vypořádal velmi dobře, snaží se chybějící léta úspěšně “dohrát” a je tedy alternací vyrovnanou, nutno vyzdvihnout, že na svém výkonu neustále pracuje (na druhé premiéře již působil naprosto sebejistě).

Potěšením je sledovat výkony zásadních ženských postav čili Wolfgangovy sestry Nany (Marta Prokopová a Ivana Skálová) či jeho ženy Konstance (Hana Holišová a Johana Gazdíková), rozdíly mezi podáními jsou minimální, naopak obě až chvílemi berou dech, zde záleží skutečně spíše na osobních preferencích.

Dušan Vitázek a partička karet

Dušan Vitázek a partička karet

Hlavními zápornými postavami jsou Hrabě Hyeronymus Colloredo (Petr Gazdík a Jiří Mach) a Hrabě Arco (Lukáš Vlček a Jan Apolenář). Byť na malém prostoru (Colloredo má tedy k dispozici možná největší “pecku” muzikálu “Wie kann es möglich sein”, kde nemůže uvěřit faktu, že jej Mozartova hudba uchvacuje, u obou opět  alternací ve strhujícím podání) jejich společné výstupy si vždy užijete. Ač to tak možná autoři nezamýšleli, v brněnské inscenaci je malinko výraznější postava Hraběte Arco, Lukáš Vlček jí pojímá jakožto velice přísného sluhu, vědomého si svých povinností, u Jana Apolenáře pak jde o do všech detailů vypilovanou zápornou postavu s lehce humorným nadhledem. Obě podání mají hodně do sebe a zaručují skvělou zábavu. Stejně dobře funguje i mnohem rozsáhlejší, již zmíněný humorný prvek rodinky Weberových (Tomáš Sagher nebo Rastislav Gajdoš a Lenka Bartolšicová nebo Monika Havlíčková), kde opět není silnější či slabší alternace, všechny kombinace fungují báječně.

Ani Janě Musilové v roli Baronky von Waldstätten nebyl nadělen příliš velký dramatický oblouk, zato má k dispozici jeden z velkých hitů muzikálu “Gold von den Sternen” a jejím úkolem bylo udělat z něj ten správný “showstopper” (anglický výraz vyjadřující cosi jako strhující moment s dlouhým potleskem). Podařilo se, úspěch je vždy zaručen.

Miláčky publika se ve svém, do dvou polovin rozděleném výstupu (jedna z povolených dramaturgických úprav), libretisty Kouzelné flétny Emanuela Schikanedera stávají Milan Němec s Jakubem Przebindou. Němcovo pojetí je přímo synonymem slova “šoumen”, Przebinda zase potěší tím, že jsou jeho výstupy doslova a do písmene roztomilé a opět to není myšleno nijak zle.

Na závěr dlouhé recenze bleskurychlá sumarizace: Městské divadlo Brno se opět postaralo o superlativní zážitek (překonává snad i “Bídníky”), všechny fandy Michaela Kunzeho a Sylvestera Levaye lze do Brna srdečně pozvat, jelikož všechny drobné nedostatky jsou pouze technického rázu, nikoliv režijního, dramaturgického, či dokonce interpretačního, tady je představení silné v kramflecích. Věřme tedy, že ho čeká úspěch a MdB do pokladů evropského “drama-muzikálu” sáhne brzy znovu.

.

Malý dodatek k návštěvě Michaela Kunzeho a Sylvestera Levaye v Brně.

Sylvester Levay a Michale Kunze

Sylvester Levay a Michael Kunze

Druhou premiéru Mozarta! 4. 10. ozdobila vzácná návštěva obou autorů. Při představování (kde měl největší potlesk paradoxně další vzácný host Karel Gott, jak také jinak…), že si s obecenstvem Stanislav Moša domluvil, tak trochu spiklenecky, aby vytvořilo pro umělce co nejlepší prostředí, nutno říci, že se diváci tohoto úkolu zhostili se ctí a atmosféra i díky skvělému obsazení (Aleš Slanina, Michal Šebek, Marta Prokopová,  Jana Musilová, Milan Němec) byla fantastická. Už po skončení představení na příjemném rautu se Michael Kunze před účinkujícími vyznal, že bylo pro něj nesmírně zajímavé slyšet své dílo v češtině a poděkoval za znovuoživení Mozarta!

Na tiskové konferenci druhý den ráno Michael Kunze a Sylvester Levay odpověděli na pár zvídavých otázek, vyjádřili celkovou velkou spokojenost s brněnskou inscenací, pokud našli nějaké mušky, věří, že se odstraní dalším uváděním a rozhodně jsou zvědaví také na alternace.

Velice hezkým se stal okamžik, kdy oběma svým oblíbeným tvůrcům vzdala hold dramaturgyně Pavlína Hoggard. A samozřejmě kdo chtěl určitě využil příležitosti nechat si podepsat alespoň program, či nějaký nosič ze své sbírky. Ale to už byl jen malý kamínek do mozaiky skvělých zážitků.

.

Pavel Košatka: “Geniální muzikál o hudebním géniovi Mozartovi nenaplnil očekávání”

Deset let starý muzikál “Mozart!” považuji za nejpovedenější dílo německé autorské dvojice Michael Kunze – Sylvester Levay. Fanoušci těchto autorů čekali dlouho, ale přesto se jejich ve světě oblíbených děl dočkali. Stálo ale to čekání za to? Určitě ano, ale od Městského divadla Brno bychom čekali více.

Michael Kunze je zřejmě nejtypičtějším představitelem autora “lyrikálu”, tedy muzikálu, který staví především na textech a příběhu a hudba dotváří jen jakousi “kulisu”. Příběh o geniálním skladateli Wolfgangu Amadéu Mozartovi zpracoval originálně, na jevišti se neodehrává pouhý zhudebněný životopis. Kunze vsadil na vnitřní pocity postav, především pak Mozarta a jeho souboj s přirozenou částí mladíka a jeho druhým geniálním “já”, které je na jevišti zobrazeno jako malý Amadé v historickém kostýmu (zatímco Mozart nosí “rebelské” džíny a dredy). Na škodu je velké množství postav, které většinou (kromě Mozartova otce) do příběhu vůbec nic nepřináší. České přebásnění Michaela Prostějovského je velice povedené, jen bych oželel vulgární výrazy, které se do díla vůbec nehodí (bez ohledu na originální libreto).

Dušan Vitázek

Dušan Vitázek

“Mozart!” bývá označován jako rockový muzikál a i když tomu některé pasáže hudby Sylvestera Levaye mohou nasvědčovat, jedná se spíše o klasický symfonický muzikál doplněný o poprockové prvky, místy s výraznější elektrickou kytaru. Nejznámější a také nejhezčí árií je jednoznačně barončina “Gold Von Den Sternen“, mezi výrazné písně pak také patří Mozartův sólový závěr první půle “Wie Wird Man Seinen Schatten Los“. Ve větší míře se zde objevují davové scény, z nichž vyniká především závěrečná píseň “Mozart, Mozart“. Hudební nastudování Františka Šterbáka plně vychází z vídeňského originálu a nepřináší žádné výrazné změny.

Režie českého nastudování se ujal Stanislav Slovák, pro kterého to byla teprve třetí samostatná režijní zkušenost. Herci byli vedeni zdatně, do již hotového díla pod zahraniční licencí lze těžko přinášet nějaké nové režijní nápady, ale přesto se jich několik Slovákovi podařilo do finální podoby díla protlačit, například nápaditou jízdu kočárem. Slovákovi se také daří na jeviště přinášet emoce, vidět to je nejvíce ve scénách při smrti Mozartovy matky nebo v samotném závěru. Choreografie Igora Barberiće jsou povedené a nemám k nim nejmenší výhrady.

Na první pohled je zajímavá scéna Jaroslava Milfajta, která je tvořena ze tří “bran”, na které je prakticky po celou dobu promítáno. Příliš mnoho dalších kulis už na jevišti nenajdete, jedná se jen o rekvizity nezbytné pro příběh, jako například postel, stůl či klavír. Na druhý pohled je pak scéna zbytečně červená a nudná. Prakticky vše je červené. Podlaha, brány, rekvizity… I přes různá nasvícení, která dokážou červenou barvu redukovat, není příjemné tři hodiny koukat na stále stejnou scénu v jedné křiklavé barvě. Kostýmy Andrey Kučerové pak působí na červeném podkladě dosti kýčovitě. Obě složky pak sráží zážitek z celého díla, protože více odvádějí pozornost, než by jí děj dokázal přitáhnout.

Dušan Vitázek se postupně vypracoval v hlavní hvězdu Hudební scény Městského divadla Brno (jestli právem už musíte posoudit sami), není tedy divu, že získal i tuto hlavní roli. Mozart mu ale bohužel příliš nesedne. Pěvecky to je pro Vitázka moc velké sousto (zvláště pokud byste porovnávali s originální vídeňskou nahrávkou) a herecký výkon sráží především špatná srozumitelnost. Sice k pubertálnímu charakteru patří rychlá a zmatená mluva, ale základem divadla je to, že hercům repliky rozumíme. Vitázek tedy není špatný, ale raději bych v roli viděl lepšího umělce. Jeho geniální protiklad v podání Davida Žáka mě opravdu zaujal a i přesto, že Amadé je pouze němá role, tak si mě Žák svým hereckým podáním získal. Špatné bylo obsazení malé Nanynky, Hana Sapáková na roli pěvecky nestačila (i když tam byla jen chviličku).

Hana Holišová, Dušan Vitázek, Jana Musilová

Hana Holišová, Dušan Vitázek, Jana Musilová

Jak jistě víte, po zhruba třiceti minutách premiéry se Janu Ježkovi stal na jevišti úraz a musel být převezen do nemocnice. Roli tedy za něj odehrál Michal Šebek, který měl na náhlou přípravu jen kolem dvaceti minut. I tak zvládl svou roli skvěle, i když typově by se na roli Leopolda Mozarta více hodil pan Ježek, především kvůli věku.

Většina premiérového obsazení pak předvedla skvělé výkony, především Ivana Skálová (Nanny), Petr Gazdík (Colloredo), Lukáš Vlček (hrabě Arco), Lenka Bartolšicová (Cecílie Weberová), Johana Gazdíková (Konstance Weberová) nebo Tomáš Sagher (Fridolin Weber a další). Výjimečný pěvecký výkon podala Markéta Sedláčková v roli baronky von Waldstätten.

Jak byla company dobrá tanečně, tak zklamala v pěveckých výkonech, především v občasných sólech. Sborový zpěv byl již lepší, ale stále byly slyšet rezervy. Zde se také musím zmínit o horším zvuku, někdy nebylo sborům rozumět (například první píseň druhého aktu byla opravdu nesrozumitelná) a celkově byl zvuk nízké hlasitosti.

Na “Mozarta!” jsme čekali dlouho a zřejmě jsme si vytvořili i falešné naděje. Muzikál jako takový patří k nejlepším světovým kusům, hudba je líbivá a chytlavá. Příběh je zpracován zajímavě, Stanislavovi Slovákovi se ho podařilo převést na brněnské jeviště. Velkým nedostatkem je fádní scéna špatně kontrastující s kostýmy. V roli Mozarta bohužel Dušan Vitázek nezářil a právě Mozart stojí na hlavním představiteli. Většina dalších interpretů byla vynikající. Výlet do Městského divadla Brno vám mohu doporučit, ale vyhledejte spíše Aleše Slaninu, který je údajně v hlavní roli mnohem lepší. “Mozart!” by však neměl ujít pozornosti žádného muzikálového fanouška.

Autorem fotografií z inscenace je Jef Kratochvil a jsou se svolením převzaty z webu MdB, autorem fotografie z tiskové konference je Michal Novák ze spřáteleného serveru i-divadlo.cz.


Aktuální zprávy
Mary Poppins zpět v Praze na 25 představení
Recenze a reportáže
Montekové a Kapuleti spolu opět bojují na Hluboké
Recenze a reportáže
“Krysař” se s úsměvem rozloučil s Divadlem Kalich
  • Ronny

    Ondro, paní Weberovou alternuje Monika Havlíčková, nikoliv Světnicová.


  • Ondřej Doubrava

    Opraveno, tak trochu mi splynuly…


  • veny

    Já nesouhlasím s názorama na Dušana a při zmínce, že na to nestačí a pěvecky je to pro něho velké soustu se směji, ale každý to vidí jinak. K malé Nany – viděla jsem Kláru Rotterovou a taky byla pěvecky hodně slabá. Souhlasím s company – pěvecky je vcelku slabá.


  • Pavel Košatka

    Nevím, já mám naposlouchaný ten německý originál a ty party Mozarta jsou pěvecky opravdu o něčem jiném. Třeba se v tom musí ještě vyzpívat, ale to co jsem viděl na premiéře rozhodně nebyl výkon hodný nějakého velkého obdivování. Asi jsem jediný neco moc náročný, ale s pověstí MdB bych čekal lepší výkon.


  • veny

    Tak na generálce byl vynikající. Já třeba nechápu, proč do muzikálu je opakovaně obsazován např. Sagi, kterej je na zpěv hodně slabej.
    Já nevím, proč někteří, když je uvedení zahraničního muzikálu u nás, začne výkony porovnávat s originálem.


  • Pavel Košatka

    Nejde o porovnávání. Prostě tři roky posloucháš originální CD oblíbenýho zahraničního muzikálu, pak přijde k nám a hned poznáš, že to není zazpívané tak, jak by sis představovala. Je to úplně stejné jako porovnávat výkony tuzemských umělců, nebo to by se taky nemělo? Nebo proč se teda české alternace mezi sebou porovnávat můžou, ale zahraničí naprosto vynechat a předstírat, že neexistuje nic lepšího?


  • Ondřej Doubrava

    Musím se Dušana trochu zastat, na veřejné generálce byl opravdu nesmírně suverénní, co se pěvecké stránky týče a bylo mu rozumět, ale pak přišel večer Aleš. ;-)


  • Marbu

    Já jsem viděla hrát Aleše a musím říct, že mě úplně dostal. Vždyť když všichni ostatní stáli, on se pořád pohyboval, vytvořil takového příjemného klučinu.
    Když už jsme u porovnávání zahraničí versus my, tak já jsem si velmi oblíbila party arciviskupa Colloreda, teď, když jsem je slyšela konečně česky, tak mě tolik nedojaly, ikdyž se nemůžu zbavit dojmu, že je Jirka Mach na arcibiskupa takovéhoto formátu poměrně mladý, přesto se mi líbil.


  • Pavel Košatka

    Gazdík byl jako Colloredo opravdu vynikající! Tu jeho písničku v druhém aktu mám moc rád a on jí zapzíval fakt skvěle. Já bych to opravdu chtěl vidět ještě jednou se Slaninou nebo Janotou, snad se mi to v blízké době poštěstí.


  • HUGO

    Veny: jak už jsem psal v komentáři v preview, Dušan to odzpíval fakt dobře, ale “na zadek jsem si z něho nesedl”, což u takovéto hlavní role očekávám.


  • Lavera

    Jak už jsem psala jinde, “Mozarta” jsem “šťastnou náhodou” viděla na veřejné generálce; představení to bylo velice zajímavé a jsem moc ráda, že mi tento muzikál mohl do mého “seznamu” přibýt. Musím dokonce přiznat, že jsem v jistém smyslu měla příznivější pocity než po prvním shlédnutí brněnských Bídníků. K alternacím se po jednom představení vyjadřovat nemohu; navíc brněnské herce – zpěváky z těch několika málo dosud viděných inscenací ještě moc neznám.
    Uvědomila jsem si ale, jak velkou roli může sehrát to, zda člověk vidí ( slyší ) něco opravdu poprvé a nebo se jedná o první návštěvu inscenace známé už z dřívějšího nastudování. Mohu si stokrát říkat, že “srovnávat” nemám, ale v podvědomí se tomu lze asi jen velice těžko ubránit. ( To se v mém případě ukázalo právě třeba u Bídníků, kde mě “zklamalo” ani ne tak brněnské nastudování jako spíše fakt, že se u mě nedostavil ten zvláštní pocit “rozechvělosti”, který jsem v Praze zažívala od prvního do posledního představení; neustále to cítím i u současných karlínských operet ).
    Takže závěrem – Mozart! se mi ( až na nějaké celkem nepodstatné drobnosti ) líbil, ale “hodnocení” přenechám odborníkům, kteří mají možnost vidět dílo vícekrát. Ovšem kdyby se ještě nějaké odpolední představení ( s tou – pro mne – “správnou” alternací jedné role ) objevilo, určitě udělám vše pro to, abych se zase do Brna mohla podívat.


  • Ondřej Doubrava

    Lavera: Pamatuji si na jednu krásnou sezónu, kdy v prosinci bylo jedno odpolední představení za druhým, uvidíme, jak to bude letos, ale sám se nemůžu dočkat, až Mozarta zase uvidím (a to snad i v jakémkoli obsazení, i když Mozartové jsou v tom rozdílu skutečně nejrapidnější, Aleš Slanina má toho sympatického klučinu (plně souhlasím) doslova pod kůží. A rozhodně Vám coby milovnici hudebního divadla musím doporučit milníkovou inscenaci divadla pro celou rodinu, naší milovanou Sněhurku, tam je odpolední představení jisté a na alternacích nezáleží (třeba Macechové jsou tak jiní a tak vynikající, že je většinou pravidelně střídám) a strhující zážitek je to vždycky. :-) V Mozartovi! mě vážně nic nezklamalo, možná i proto, že ten styl inscenací, tak jak je chce Stano Slovák dělat a dělá, je mi velmi velmi blízký a červená scéna mi taky nevadí, neboť mě ten příběh dokázal strhnout a tomu příběhu slouží velmi dobře.


  • veny

    Pavel: Ale jo, tak si srovnávej. Ale já když si třeba poslechnu originální nahrávku, tak si ji poslechnu, a taky se mě líbí třeba zahraniční zpěváci více, ale prostě to beru v rámci nás. Ono každý národ je jiný,…. Ale prdíme na tuto debatu:)
    No já jdu na Mozarta ještě v pondělí, přeci jenom v listopadu se nehraje, tak jsem zvědavá, jak se mě alternace prostřídají:)


  • veny

    Tak včera hrál Mozarta Lukáš a mile mě překvapil. Sice dle mého názoru na to pěvecky v některých místech nestačí a některý výšky jsou fakt mimo, ale v hlubších polohách má krásnou barvu hlasu. Herecky se jeho výkon celým muzikálem stupňuje.
    Ještě k Michalovi Šebkovi – opravdovi jako otec Mozarta nepůsobí, což je škoda, protože je to zásadní téma. Herecky se snaží, ale ten vztah (jako v případě pana Ježka) tam není. Jinak pěvecky moc pěkně, především jeho hlubší pasáže.
    Ještě k výjimečnému pěveckému výkonu Maki (jak psal Pavel) – mně zase tak vyjímečný nepřipadal, Jana se mě dokonce líbí více.


  • PetraO

    Mně se Lukáš taky moooc líbil, jde do toho s velkou energií, a moc se mi líbil i pěvecky.
    Maki se mi nelíbila vůbec. V jiných rolích ji ráda uvidím a uslyším, ale tady ne. Tahle role jí fakt nesedla. Teda- podle mého názoru.


  • veny

    Já bych neřekla, že jí ta role nesedla, odzpívala to, ale Jana byla lepší – má příjemnější a kvalitnější hlas.


  • PetraO

    No a právě o tom to je- ta role je jen zpívaná, vpodstatě žádné velké herecké umění nevyžaduje- a chce trošku jiný typ hlasu, než má Maki( opět pouze můj názor). Ale nemusíme se o tom přít. Zkrátka mně se v této roli Maki vůbec nelíbí. Odzpívat nějak cokoliv, to dokáže asi každý zpěvák nebo zpěvačka, důležité je, jak to odzpívá, jestli to v nás, divácích- posluchačích, zanechá ten správný dojem :)


  • Ondřej Doubrava

    Pokud by se nějakému cestovateli chtělo být na Silvestra v Brně, tak je tam odpolední Mozart!

    Všimnul jsem si i podvečerní Singoally (měl by se v pohodě stíhat poslední autobus do Prahy, má to 2:10) a podvečerních Josefů (v tomhle případě se stíhá krásně, má hodinku a půl). Vyhlášení Křídel je celkem netradičně v neděli, ale není proti tomu žádné jiné představení, tak to bude mít tu hezkou atmosféru “MdB pro MdB” :-)

    Jinak od příštího týdne vás přímo zavalím novými recenzemi a příspěvky.


  • veny

    no překvapilo mě, že je Mozart v prosinci tak málo.
    Singoallu bych ještě ráda viděla, a samozřejmě se ráda těším na Křídla.


  • tereza

    já jsem byla na muzikálu před týdnem a v hlavní roli hrál poprné Janota byl naprosto skvělý.Bylo to celé nádherné,kostými super moc se mi líbil michal šebec coby otec.Má nádherný hlas a vůbec mi nevadilo,že je mladší.byl super.


  • Andrea

    Popravdě, mně nepřekvapuje, že se hraje Mozart tak málo. Ta představení se totiž neprodají. Co se hrála teď představení pro předplatitele, tak horní řady bývaly volné. Tak proč nasazovat něco, na co lidi nechodí…

    Singoallu v 18 taky nechápu, 16. prosince budou mít lidi odpoledne úplně jiné starosti, než si jít do divadla na průměrný muzikál.

    No nejsem si úplně jistá, jestli jsou některá představení v prosincovém programu dobrým tahem…


  • simona

    Andrea:já jsem naopak s prosincem naprosto spokojená,na Singoallu jsem se ještě nedostala,takže půjdu a urči ještě jednou dám Josefa,Ježíše a úúúžasnou Sněhurku !!


  • veny

    Andrea: myslím si, že slova “na co lidi nechodí” jsou až příliš silná. Lepší prázdné zadní řady, než kdyby v celém sále sedělo pár lidí. Ale samozřejmě prioritou jsou plná hlediště. K té Singoalle – neznamená, že když se to nelíbí tobě, tak že se to nelíbí ostatním. A jsou i tací, kteří to v 18h uvítají více, než v 19.30h.
    To je jenom takovej můj skromnej názor:))


  • Simona

    veny:naprosto souhlasím,já,ikdyž jsem z Brna,tak si raději vyberu představení v 18:00 nebo třeba i v 17:00,než bych potom musela v noci cestovat Brnem.Na Singoallu se už těším,zatím jsem se na ni nedostala


  • Ondřej Doubrava

    18:00 je lepší čas i pro “otočkáře”, jakým jsem dost často já, kterým třeba ve 21:00 jede poslední autobus do Prahy (samozřejmě za předpokladu, že má představení maximálně 2:30). Takže v prosinci asi budu v Brně dost často, Vánoce neVánoce. Ale ano, je možné, že bláznů otočkářů je mizivé procento.

    Singoalla je nesmírně působivá, i když dost netradiční inscenace, ne každému sedne. Ale už aby bylo venku CDčko.


  • Zdeněk

    Ondro jěště jednou ti moc děkuju za ty Čarodějky bylo to naprosto skvělý a obsazení jaký sme měli nemělo vubec chybu fakt sem si to užil a kor v tý 8 řadě


  • Lucie

    To Andrea: Prosím nevyjadřujte zde ničím nepodložené soudy. Pro Vaši informaci – v MdB se předběžný kalendář dělá na CELOU sezonu dopředu, protože se musí sladit předplatitelské skupiny, ale také záležitost se závazky umělců na jiných scénách, příp. s hostováním MdB v zahraničí. Drobnější úpravy se pak ještě dělají 2-3měsíce dopředu. Tudíž je zcela nemožné, aby se skvělý či horší prodej jakéhokoliv titulu promítl do programu, který už je dávno hotový, během 14 dnů, kdy je na programu.


  • Zdeněk

    jen se chci zeptat jestli je opravdu pravda že 4arodějky z Eastwicku 18.10 měli dernieru


  • Ondřej Doubrava

    Nevím o tom, dle mně jsou Čarodějky takový kult, že by bylo stažení bez derniéry docela kritizováno (a oficiální derniéra to podle webu nebyla, to bychom tu určitě “rozmázli”), ale jelikož se Čarodějky v tomtéž nastudování objeví v Ostravě, tak je docela pravděpodobné, že se možná objeví už jen párkrát. Uvidíme.


  • Zdeněk

    Ondro dík za odpověd já opravdu doufám že je ještě nekdy nasadí protože na ne chci jít znovu


  • tricia

    No nevím, podle toho, co jsem tak zaslechla v divadle, je dost možné, že se Čarodějky na brněnské jeviště už nevrátí :(


  • Zdeněk

    Já to právě taky zaslech a ne jednou slyšel sem to hodně od lidí kteří byli 17.10 na Čarodějkách.


  • veny

    No já si myslím, že by měly mít teda aspoň regulérní derniéru, protože tahle inscenace byla hodně úspěšná.


  • Ondřej Doubrava

    Přesně, Čarodějky a bez derniéry, tu by si setsakra zasloužily, ale ano, zaslechl jsem to také, ale se slůvkem “možná”, které nic nedokazuje a dle mě by tu derniéru udělat mohli, je teda pravda, že to stejně bude v jakémkoli případě derniéra tak napůl, protože do Ostravy se dá dojet taky a ta inscenace bude stejná.


  • Ondřej Doubrava

    Tak i na oficiální Facebookové skupině MdB je už info o tom, že to byl možná poslední večer. Že by skutečně nechali takový kult bez derniéry, nebo to díky ostravské koprodukci tolik jako loučení neberou, že to tak v programu nebylo označené?


  • Zdeněk

    Ondro a mohl bys to zjistit moc prosím.


  • Ondřej Doubrava

    Už zjišťuji….


  • Ondřej Doubrava

    Tak opravdu každý neoficiální hlas tvrdí něco naprosto jiného (i to, že se má končit až relativně za dlouho), ale snad to milá tisková mluvčí Lucka Broučková rozsekne. :-)


  • Ondřej Doubrava

    Záhada vyřešena, pokud se někomu nechce chodit až do Rychlých zpráv, tak ještě jednou pro jistotu: “Čarodějky z Eatwicku” zůstávají i nadále na reperoáru.


  • Zdeněk

    Tak to sem opravdu moc rád a určitě vyrazím hned jak budou na repertoaru


  • Jára

    Ahoj, chci se zeptat, jestli náhodou někdo nevíte, jakým způsobem probíhají nominace na cenu Thálie. Jestli můžou i obyčejní lidi z davu někoho jmenovat nebo jestli o tom rozhoduje jen nějaká porota… Ráda bych- jestli je to možné- nominovala Aleše Slaninu za toho Mozarta… Moc se mi líbil…Díky za odpověd, Jara


  • tricia

    Járo, na stránkách Cen Thálie můžeš najít nominační lístek:
    http://www.ceny-thalie.cz/nominacni_listek.php

    Nevím sice, jak moc bere komise tyto nominace v potaz, ale je to asi jediná možnost, jak na některé výkony upozornit.