Recenze a reportáže

Hudební scénu MdB energicky rozhýbal Flashdance


Městské divadlo Brno zahájilo 28. září sezónu 2013 – 2014 světovou premiérou muzikálu Flashdance podle slavného stejnojmenného filmu. Muzikál sice spatřil světlo světa již v roce 2008, kdy se konala premiéra v Plymouthu, ovšem úprava, ve které se uvádí na prknech Městského divadla, si svou světovou premiéru odbyla právě zde v režii Stanislava Moši. Symbolicky právě třicet let poté, co měla svou premiéru jeho legendární filmová předloha.

Hlavní hrdinkou příběhu je Alex Owensová, dívka pocházející z chudých a rozhodně ne ideálních poměrů, která přes den pracuje jako svářečka v ocelárnách a teprve večer se věnuje tomu, co opravdu miluje, tanci, který touží přestat dělat jen po nocích a začít se mu věnovat profesionálně. A k tomu se jí otevírá cesta prostřednictvím přijímacích zkoušek…  Děj je z filmového zpracování notoricky známý. Hudební snímek režiséra Adriana Lynea měl ostatně premiéru již v roce 1983, a ačkoli se od odborné kritiky nedočkal velké chvály, stal se diváckým hitem. Vydělal více než sto milionů dolarů a již během prvních dvou týdnů od jeho uvedení se prodalo více než 700 000 desek se soundtrackem.

Přesto však trvalo necelých třicet let, než se Flashdance objevil i na divadelních prknech. Premiéru v roce 2008 měl v Theatre Royal Plymouth, po ní následovalo turné po Velké Británii a londýnská premiéra, která proběhla v Shaftesbury Theatre 10. 10. 2010. Na West Endu se však Flashdance hrál pouze několik měsíců, než byl stažen a následně přepracován.

Svářečka Alex a její první setkání s novým zaměstnavatelem Nickem

K muzikálu produkovanému Davidem Ianem napsali scénář autor filmového scénáře Tom Hedley, Robbie Roth a Joe Estherhas. Robbie Roth (rovněž autor hudby)  a Robert Cary se společně podíleli i na textech písní.

V současné době (od 5. 1. 2013, kdy byla premiéra v Pittsburgu) úspěšně probíhá americké turné a připravuje se uvedení na Broadwayi, které ovšem bylo ze září 2013 prozatím odloženo. Městské divadlo Brno se tak stalo nejen dějištěm kontinentální evropské premiéry tohoto muzikálu, ale v jistém smyslu rovněž i premiéry světové.

Oproti filmu bylo do muzikálu k celkem pěti původním hitům jako What a Feeling, oceněném již po vydání filmu cenami Oscar i Zlatý Globus, nebo Maniac, připsáno dalších šestnáct písní. A ačkoli autoři hudby k filmu a k muzikálu se liší, nové písně, psané rovněž ve stylu popu osmdesátých let, k původním hitům skvěle pasují, doplňují je a leckteré ani v porovnání s nimi nezapadnou, čímž vytváří výborně fungující celek. Hity známé již z filmu mají samozřejmě tu výhodu proti ostatním, že vám pravděpodobně zazní v hlavě již při pouhé zmínce o nich, ještě předtím, než samotný muzikál uvidíte. Připsané písně s nimi však obstojně drží krok a i ony mají tendence zarýt se do paměti, subjektivně např. duet Tady a teď (Here and There).

A není to zásluhou pouze hudby Robbieho Rotha, ale rovněž zásluhou českých textů. O překlad celého muzikálu do češtiny se postaral Jiří Josek, kterého netřeba představovat a který s Městským divadlem Brno spolupracuje již pravidelně. Jeho texty jsou zpěvné, hravé a nezřídka tak libozvučné, že je z hlavy jen tak nedostanete.

Příběh je v základu prostý a právě scénář tak patří k tomu málu, co se dá muzikálu Flashdance vytknout. Jednak je to právě jednoduchost či naivita celé story a některé s ní související dialogy a monology, při nichž divák jen netrpělivě očekává další hudební a taneční scénu, v níž Flashdance znovu nabere obrátky. Tím druhým, co si vyslouží výtku, jsou vedlejší linky.

Zatímco rodící se vztah mezi Alex a Nickem Hurleym, vnukem majitele oceláren, prakticky jejím šéfem, vnáší do příběhu ideální množství romantiky, další životní příběhy o hledání štěstí, které prožívají Alexiini blízcí, jako například nejlepší kamarádka Gloria či její přítel Jimmy, spíš zdržují. Nejsou špatné, korespondují s tvrdou atmosférou města v ekonomické krizi s nedostatkem práce, peněz a pořádných podmínek pro život, a dobarvují ji, ale jsou možná až příliš dlouhé a časté, takže stejně jako některé zmíněné chvíle v dialozích zkrátka děj zpomalují.

Atmosféru ekonomicky krachujícího Pittsburghu v osmdesátých letech, kterou se autoři rozhodli v příběhu zdůraznit, ostatně na jeviště přináší už realita představovaná Alexiiným běžným životem a ocelárnou. Scény odehrávající se tam jsou působivé a vypovídající, mezi ostatními je možné vyzdvihnout jak scénu úvodní, tak například píseň Spravedlnost (Justice), v níž se představí jednak dělníci a také Nick.

Alex (Svetlana Janotová)

K dotvoření truchlivé atmosféry Pittsburghu pak skvěle napomáhá scéna Christopha Weyerse, která je stejně jako kostýmy Andrey Kučerové situovaná do osmdesátých let, v nichž se příběh odehrává, a na níž primárně upoutá mostový oblouk táhnoucí se nad celým jevištěm. Díky skvělému technickému vybavení hudební scény se pod ním v průběhu představení efektně střídají ocelářská hala, taneční studio, bary i byty jednotlivých postav, aniž by docházelo ke zbytečným prostojům a zdržování.

Tanec v klubu

Co jednoznačně táhne muzikál Flashdance a co jej především odlišuje od dalších v současné době uváděných děl na českých jevištích, je jeho taneční složka. Jak musí být každému jasné již při obecném seznámení se s děje, tance se v představení dočkáte v hojné míře, a to v mnoha formách. Jeho fanoušci si tedy rozhodně přijdou na své. Ať už jde o skupinové choreografie moderního tance, včetně prvků street dance či hip hopu v podání pouličních tanečníků, o balet, o němž Alex sní, či o sólové výstupy její a jejích přítelkyň. Scén, při nichž na jevišti nikdo netančí, je skutečně minimum. A choreografie, o něž se v Brně postarali společně Igor Barberič a Aneta Majerová, která se podílela především na klasické složce, jsou jedním z největších kladů muzikálu. Jak baletní sólisté, tak celá company, i představitelky hlavních rolí odvádějí naprosto vynikající, až dechberoucí výkony.

Alex v zajetí street-dance

Taneční akademie

Ostatně právě taneční výstupy patří k tomu, co roli Alex Owensové řadí k zřejmě nejsložitějším rolím na muzikálové scéně. Společně s pěveckými party musí totiž interpretky zvládnout i velkou míru tanečních scén, jak skupinových, tak sólových, a musí se tedy samy vyrovnat jak s prvky tance moderního, tak i s baletem. Po celou dobu přitom z jeviště slezou jen několikrát a krátce. A zatímco filmová představitelka Alex měla pro natáčení tanečních scén hned několik dublérek, aniž by sama i zpívala, a dublérky byly využity i v inscenaci ve Spojených státech, herečky, ztvárňující Alex v Městském divadle Brno se musí obejít bez nich a vystačit si čistě se svým vlastním tanečním a samozřejmě i pěveckým a hereckým uměním. A po zhlédnutí představení nezbývá než před nimi smeknout.

Jeden z nejznámějších záběrů nesmí chybět ani v divadelním zpracování.

Co se týče právě hereckých, pěveckých a tanečních výkonů, které byly k vidění na premiéře, jen těžko lze některý z nich hodnotit negativně.

Hlavní role, Alex Owensové, se na premiéře zhostila Svetlana Janotová a právem se stala hvězdou večera. V běžném životě ráznou a průbojnou Alex, která však na cestě ke splnění si svého snu stále zůstává proti své povaze celkem nejistou a bojující s nedůvěrou sama v sebe, odehrála tak, jako by se jednalo o roli psanou přímo pro ni. Pěvecky a herecky potvrdila kvality, které již prokázala dříve na Hudební scéně  a fantasticky přitom zapůsobila i tanečně. Nezaváhala při jediné scéně, ať už se jednalo o sólové taneční vystoupení, či společné choreografie, při nichž se představila s celou company. Skvěle se proměnila v Alex Owensovou, která tanec miluje a z každého jejího pohybu i celkového výrazu vyzařovalo nadšení a energie.

Alex (Svetlana Janotová)

A obdobně jako Svetlana Janotová pak ve svých rolích tanečnic a Alexiiných přítelkyň excelovaly Hana Holišová a Hana Kováříková, jejichž taneční výstupy rovněž patřily k vrcholům večera.

Hana Kováříková (Tess), Hana Holišová (Kiki), Andrea Březinová (Gloria)

V klubové šatně vládne povětšinou dobrá nálada.

Více hereckého prostoru než ony dostali v až lehce tragikomických rolích Glorie, nejlepší kamarádky Alex, a Jimmyho, jejího přítele, Andrea Březinová a Aleš Slanina. Jejich Gloria a Jimmy jsou oba přesně tak komičtí, milí i ubozí, jak jen dané postavy mohou být a na svém prostoru odvedli bezchybné výkony.

Aleš Slanina (Jimmy) a Andrea Březinová (Gloria)

Další větší, především herecký prostor měla postava stárnoucí tanečnice a svérázné Alexiiny rádkyně Hany, jíž se chopila Zdena Herfortová. Především v jejich společných scénách s její pomocnicí, pečovatelkou Louisou, kterou sehrála Miroslava Kolářová, se ke slovu dostává také břitký a řízný humor.

Největší mužskou roli, Nicka Hurleyho odehrál Dušan Vitázek. Jeho výkonu, hereckému i pěveckému, se dá tak jako standardně těžko něco vytknout, přesto Nick z jakéhosi důvodu nezapůsobil. Těžko říct, zda něco chybělo podání, či zda jde čistě o chybu příběhu, v němž postava Nicka sice dostává dost prostoru, i vlastní dějovou linii a příběh, v němž se z bezstarostného syna z bohaté rodiny stává mužem, který si za svým přesvědčením hodlá jít a chce za něj bojovat, ale na rozdíl od jiných jeho příběh není příliš propracovaný a dotažený, takže Nick bohužel nemá navzdory scénám s Alex, jednoho sóla a scény z oceláren příliš možností zaujmout.

Nick (Dušan Vitázek)

V roli Harryho, majitele tanečního klubu, ve kterém Alex a její kamarádky vystupují, se představil Zdeněk Junák, jako jeho sok, majitel sousedního striptýzového baru, Igor Ondříček. Oba ze svých menších rolí vytěžili naprosté maximum, stejně jako Jakub Zedníček v roli Alexina kolegy z ocelárny,Andyho. Minimální čas bohužel na jevišti stráví Markéta Sedláčková v roli sekretářky taneční akademie Wildeové a Jiří Mach jako šéf z ocelárny, Joe.

Johny (Igor Ondříček) nabízí Glorii lákavou, i když zrádnou kariéru...

Jedna z divácky vděčných scén: Majitel klubu Harry právě koupil děvčatům nové oblečky.

Jak už jsem naznačila, nemalou úlohu zastává v muzikálu Flashdance company. Především tanečně má významnou příležitost oslnit a tuto šanci plně využívá, ať už se jedná o baletní sólisty, tanečníky street dance či break dance, o výstupy ve striptýzovém baru či scény v ocelárnách.

Ostatně, jak už bylo zmíněno výše, o tanci Flashdance je, z hudebního filmu o tanci vychází a právě v tanečních scénách je nejsilnější. Scénář snad trochu pokulhává, a rozhodně nelze Flashdance doporučit někomu, kdo hledá hluboké myšlenky. Příběh o cestě za splněním snu ale i tak dokáže bez problémů nadchnout a přináší v Čechách ojedinělý zážitek. Jde o absolutní příval energie, umělci předvádí na scéně excelentní výkony a právě oni, skvělé taneční výstupy a chytlavá hudba tak dávají jevištnímu zpracování v Brně ty nejlepší předpoklady pro to stát se nejen výjimečným zážitkem, ale rovněž dlouho uváděným diváckým hitem.
Jedná se tedy jednoznačně o úspěch a bylo skvělým krokem Městského divadla Brno sáhnout právě po tomto díle.

Notoricky známá scéna konkurzu tvoří působivý závěr muzikálu.

Autorem fotografií z veřejné generálky je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!


Recenze a reportáže
Recenze a video sestřih z premiéry vražedného muzikálu “Je třeba zabít Davida”
Recenze a reportáže
“Močohrad” je skvělý satirický muzikál s blbým názvem
Brno
DIVADELNÍ SVĚT BRNO 2013 – “Divadlo – hudba – hudba – divadlo”
  • Zdeněk

    souhlasim s recenzí viděl sem generálku a ta energie která sálala z jeviště do hlediště byla strhující.


  • candie254

    Souhlasím, energie byla neskutečná! akorát jsem ze začátku litovala, že jsem měla Vaňkovou jako Alex, ale nebyla vůbec špatná… i když tuším, že Svetlana Janotová musela být fenomenální a stokrát lepší! :) už jen kvůli tomu abych viděla ji půjdu znova.


  • hvězdička

    Byla to super podívaná. Taneční i pěvecké výkony byly senzační a v roli Alex skvěle zazářila Ivana Vaňková. Jsem ráda, že jsem měla zrovna ni, protože byla úžasná a Svetlana je mi trochu nesympatická. Myslím, že role Nicka byla dobrá, ale v podání Dušana Vitázká ne zrovna výborná. Je to dobrý herec, ale sem se nějak nehodil, proto jsem ráda, že jsem měla Studénku. Písně sice byly perfektně zazpívané, ale ta čeština mi k nim nesedla. Jinak scéna se sprchou byla dokonalá.


  • HONZY

    Evropské uvedení muzikálu New Flashdance v MdB je tradičně profesionálně odvedeno ve všech složkách.Výborná režie S.Moši,choreografie,scéna,návrhy kostýmů.Velké nasazení všech účinkujících.(výborní Slanina,Březinová,Vaňková,Mach)I když libreto je poměrně chudé a připsaná hudba nijak nevyniká,přesto celkové vyznění muzikálu je velmi dobré.S překladem si poradil J.Josek.Z představení je cítit obrovská energie.Romantický naivní příběh emočně působí na diváka,i sociální aspekt díla je režijně nenásilně zpracován.Muzikál rozhodně stojí za shlédnutí.Hodnocení 80%.Psáno z odpol.představení 29.12.2013


  • veny

    Muzikál skvělý. Pro mě naprosto úžasná hudba, skvělá scéna a samozřejmě choreografie. V roli Alex jsem viděla Ivanu Vaňkovou, která byla pro mě silnější v hereckých a pěveckých partech, čímž netvrdím, že v tanci byla špatná, ba naopak, jen z těch 3 složek – herectví, tanec, zpěv – pro mě byl tanec na třetím místě a nebyla až tak velkým “maniac on the floor”, a z toho důvodu určitě ještě zajdu na Svetlanu, protože u ní očekávám taneční složku výraznější. Ještě bych zmínila Ondřeje Studénku, kterého jsem snad ještě neviděla a zaujal mě zajímavým hlasem.