Filmové muzikály

Sweeney Todd – recenze


Do našich kin po ne moc dlouhém čase opět přichází adaptace muzikálu, určená pro filmový pás. A tentokrát se nejedná o adaptaci ledajakou, ba dokonce se dá hovořit o té nejočekávanější za poslední dobu. Spojení režijního umění Tima Burtona a toho skladatelského od Stevena Sondheima slibovalo už od ohlášení snímku jedinečný a kvalitní zážitek. Naplnil se tento slib?
Muzikál „Sweeney Todd“ se dočkal svého prvního uvedení na Broadwayi v roce 1979 v režii Harolda Prince. Toho režiséra, co se o sedm let později zrežíroval i Lloyd Webberův titul „The Phantom of the Opera“ a katapultoval se tak už navždy mezi broadwayskou a West Endskou elitu. Ale nepředbíhejme… Příběh muzikálu je poměrně jednoduchý: Londýnský holič Benjamin Barker je nespravedlivě vězněn, jen pro to, že se jeho krásná žena zalíbila proradnému soudci Turpinovi, který se ujal i jeho dcery Johanny. Po mnoha letech se Barker pod jménem Sweeney Todd do Londýna vrací se slibem daným sobě samému.. pomstít se. Ani netuší, jak moc mu v tom bude nápomocna jistá paní Lovettová, která má ve městě krámek s těmi nejhoršími bochánky ve městě. Nebude trvat dlouho a velmi brzy najdou tu správnou přísadu, která učiní její pokrmy chutné a vyhledávané…

Jméno skladatele Stevena Sondheima není zrovna pro naše muzikálové příznivce dvakrát známé. Asi nejznámějším jeho dílem pro našince jsou písňové texty k legendární „West Side Story“.

Je škoda, že jsme se zatím nemohli se Sondheimovou sólovou muzikálovou tvorbou, kdy je ve velké většině sám autorem hudby i textu, seznámit blíže, pokud nepočítáme slovenské uvedení jeho „A Little Night Music“ v 90. letech. Z tohoto díla mimochodem pochází jeho jediný komerčně úspěšný hit „Send In The Clowns“ známý u nás v podání například Jitky Zelenkové.

Ano, čtete správně, Sondheimova tvorba, považovaná v USA za základní kámen moderního hudebního divadla, nesází na komerčnost, líbivost melodií nebo dokonce hity. Naopak, sází pouze na sílu a účinek díla na diváky. Ti se musí připravit na mnohem větší hudební i textovou náročnost jeho děl. A v tom je možná ten háček, koketování s velmi náročným druhem vážné hudby a textům k přemýšlení se dnes v ČR v muzikálovém oboru zkrátka nenosí, navíc pro plnou srozumitelnost je lepší hlubší orientace v muzikálovém žánru. Bylo by také zajímavé porovnat, zdali témata některých jeho muzikálů také nejsou až příliš americká (např. „The Assasins“ o atentátnících na americké prezidenty). V českých podmínkách si lze pro uvádění představit jen roztomilou fantazii s pohádkovými postavami „Into The Woods“ obsahujících ale několik motivů právě z pohádek ryze anglosaských, nebo právě „Sweeney Todda“, který patří jak k dílům hudebně nejpřístupnějším, tak i nejlepším.

Filmová verze jde co do přístupnosti nejširšímu divákovi, jména Sondheim neznaje, ještě dál a dokonalé hudební nastudování v podání velkého orchestu odvádí naprosto precizní práci. Lze si tedy jen přát, aby právě tento snímek pomohl tomuto skladateli vstoupit i zde do mnohem širšího povědomí. Jeho díla si to zaslouží.

Vyvstává zde tedy otázka, jestli se tak kreativní umělec, sypající jeden fantaskní svět za druhým, jakým Tim Burton bez pochyby je, nenechal Sondheimovou tvorbou spoutat až přespříliš. Žádné obavy, Tim Burton sice se svými nápady ustupuje mírně do pozadí, ale jen proto, aby Sondheimovo dílo představil v té nejlepší formě, přičemž tomu vydatně napomáhá svou vizí. A daří se mu to skvěle, i díky věrným a osvědčeným spolupracovníkům.

V temných uličkách Londýna řádí (rozumějte zpívá a hraje) Sweeney Todd v podání Johnnyho Deppa suverénně, stejně dobře, jako mu jde máchání břitvou. Depp si s rolí vyhrál opravdu mistrovsky a zvláště jeho skvělý pěvecký výkon zasluhuje veliký obdiv zvláště u milostného vyznání břitvám „My Friends“ a v repríze písně „Johanna“. Stejně tak Helena Bonham Carter, coby svérázná Mrs. Lovett je naprosto dokonalou hospodyňkou, které okamžitě sníte i s navijákem, že skutečně peče „The Worst Pies In London“. Alan Rickman coby soudce Turpin si zase s Johnny Deppem zazpívá duet o kráse žen „Pretty Women“ a hned tu máme několik muzikálových klenotů, o kterých řada z vás doteď neměla ani potuchy. A stejně bravurně, ale nikoliv rutinně, si Burton se Sondheimem ruku v ruce, často s pomocí stylizovaných, velmi krvavých, avšak vcelku černohumorných vražedných orgií, počínají necelé dvě hodinky, až k mrazivému rozuzlení. Zapomenout bychom neměli ani na české titulky. Jejich autorem je František Fuka a velice zdařile koketují i se základy regulérního přebásnění.

Zkrátka, ať už půjdete na „Sweeney Todda“ jako na muzikálovou adaptaci či se hlavně půjdete podívat na novou úchvatnou vizuální kreaci veleúspěšného filmového tvůrce, neměla by vás zklamat ani jedna z těchto rovin. „Sweeney Todd“ se dá zařadit již nyní bez váhání mezi nejlepší filmové muzikály všech dob, uvidíme, jak obstojí v souboji s časem.


Filmové muzikály
“Repo! Genetická opera” – filmový muzikál pro otrlé
Filmové muzikály
“Nine” – “artový” muzikál plný snových videoklipů
Filmové muzikály
Americký seriálový fenomén “Glee” od září také na Prima COOL
  • Denisa

    Perfektní filmový muzikál. Moje nadšení z něj tedy rozhodně s postupem času neopadává. Opravdu mě nějak nenapadá nic, co bych tomu vytkla. Hodně mě překvapil Johnny Depp a jeho výborný zpěv, obzvlášť jsem si zamilovala písničku Epiphany. A vlastně ještě Sacha Baron Cohen, ten byl ve filmu vtipný.
    Po vizuální stránce Burton nezklamal, i když se možná nemohl tak vyřádit jako u jiných jeho filmů.
    No, budu mít co dělat, abych odolala a opět se na film nekoukla, ačkoli jsem ho viděla před necelým měsícem :-D


  • Pavel Košatka

    Mě jenom torchu mrzí, že Burton sice má tu vizuální stránku v každym filmu řádně propracovanou a stylovou, ale bohužel ne originální. Stále se to opakuje, a to už mě přestává trochu bavit. jinak filmovej Sweeney je slušnej, ale nechytlo mě to tak, abych si to za ten rok měl potřebu pustit znova.


  • Líba

    Tak tohle je snad první muzikál, kterej se mi vyloženě nelíbí.


  • Pavel Košatka

    Tady někdo evidentně neviděl Švejka :-D. A Sondheim má takový zvláštní styl psaní, já ho taky nemám MOC rád, ale zase nemůžu říct, že by se mi třeba Sweeney nelíbil. Navíc i když psala Denisa o výborném zpěvu Deppa, tak s tím nemůžu vůbec souhlasit. Ten film mě prostě moc nechytl.


  • Líba

    Švejka jsem neviděla, to je pravda.:D Ale stačilo mi slyšet jednu písničku a měla jsem dost.:-D