Nosiče

“Love Never Dies” – recenze sběratelské edice CD


Vždy, když má světu představit své nové dílo skladatel Andrew Lloyd Webber, zavládne minimálně na evropském muzikálovém poli značný rozruch. Ten tentokrát  nabyl dvojnásobku, jelikož dílo „Love Never Dies“ je přímým pokračováním jedné z největších legend žánru – „The Phantom Of The Opera“. Díky kompletní nahrávce, snadno dostupné i u nás, si můžeme o tomto pokračování udělat poměrně solidní hudební představu.

Muzikál „The Phantom Of The Opera“ asi nemusíme vůbec přibližovat. Pokud by někdo měl nějak otázky, může si připomenout článek, kde jsme „Love Never Dies“ představovali po první tiskové konferenci.

Netrpělivě očekávané dílo se své světové premiéry v režii Jacka O’Briena dočkalo 9. 3. 2010 v londýnském Adelphi Theatre za značně protichůdných reakcí kritiky i příznivců.  Chystané brzké uvedení na Broadwayi a v Austrálii to ale zdá se neohrozí.

Hlavními tvářemi projektu jsou dva ohromné talenty: mezi fanoušky dobře známý Ramin Karimloo jako „The Phantom“. S touto postavou má už své bohaté zkušenosti díky účinkování v londýnském Her Majesty’s Theatre. První “Christine po deseti letech“ je Sierra Boggess, která si zahrála Christine ve speciální verzi „Phantoma“ v Las Vegas, ale do většího diváckého povědomí se dostala coby mořská víla Ariel v broadwayské divadelní adaptaci Disneyho animovaného megahitu „The Little Mermaid“.

Ramin Karimloo jako Phantom a Sierra Borgess coby Christine

Jelikož jsme sběratelé, pro účely recenze (i pro naši potěchu) jsme zakoupili „Deluxe edici“ v moc hezkém,  černém rozkládacím balení (hledejte stejné logo jako na plakátu), vybavenou hned třemi disky – dvěma CD (s 19 a 13 skladbami, na každém disku je jedno dějství) a bonusovým DVD. Navrch je ještě přibalen 36stránkový booklet s kompletním s detailně rozepsaným a oproti nahrávce i maličko doplněným libretem (včetně vsuvek, co se právě ve scéně děje a jak zhruba vypadá).  Tracklist tentokrát uvádět nemusíme, jednotlivé popisy jsou totiž spíše v tomto kontextu neříkajícími názvy scén.

Oficiální plakát

Píše se rok 1907 a ocitáme se zhruba deset let od zmizení hlavního hrdiny v pařížské opeře. Na americkém Coney Islandu se tajemný Mr. Y (je to samozřejmě Phantom, kterého stále doprovázejí jeho dvě ochránkyně Madame Giry a její dcera Meg) chystá otevřít svůj ohromný zábavní park „Phantasma“. Jelikož mu chybí správný hlas pro jeho árie, věnuje se spíše komponování popěvkových vaudevillových melodií. Na otevření parku si ale svůj vysněný hlas Christiny De Chagny přeci jen vyhledá a najme. Což se ani trochu nelíbí manželu Raoulovi. Zcela novou hlavní postavou je jejich desetiletý syn Gustave, který se návštěvy nemůže dočkat…

Summer Strallen jako Meg Giry a Show Girls

Za deset let jednotlivpostavy prošly určitým vývojem, nutno říci, že z Phantoma se stal celkem vyrovnaný sympaťák a zřejmě dobrý obchodník, zatímco ty postavy, které jste dříve měli v oblibě, možná po poslechu začnete i upřímně nenávidět.

Pokud je pro vás „The Phantom of The Opera“ krásnou romantickou pohádkou, upozorňujeme, že pokračování je naprosto regulérní červenou knihovnou, s několika šokujícími zvraty (minimálně jedna zásadní informace nám v prvním díle zůstala utajena, leč nebudeme prozrazovat, nicméně syn Gustave přes malý prostor hraje v příběhu zásadní roli), poněkud nabourávajícími poetiku a kouzlo původního příběhu a proto lze plně chápat ty fanoušky a kritiky, kteří scénář Andrewa Lloyda Webbera a známého scénáristy Bena Eltona s texty Glenna Slatera (s přispěním samotného Fredericka Forsytha!) považují  za největší slabinu inscenace. Což však neznamená, že by na jevišti po ohromení vizuální krásou nemohl fungovat. Mimochodem, všimněte si, že na přední straně obalu figuruje netradičně pouze jméno skladatele.

Po hudební stránce můžete zůstat pokojní, jakkoli se charaktery postav i prostředí změnily k nepoznání, od prvních vteřin poslechu je zcela jasné, že „Love Never Dies“ skutečně je pokračováním muzikálu „The Phantom of the Opera“. Ačkoli záměrně neobsahuje žádný z velkých hitů „jedničky“, přesto je její duch neustále přítomen díky hrátkám s podobností motivů i aranží, občas zazní i některá ta celistvější citace, zejména skladeb „Angel of Music“, „Little Lotte“ a „Prima Donna/Twisted Every Day“. Andrew Lloyd Webber však tentokrát vůbec zvolil maličko netradiční styl a jeho hudba nejde  účelově po hitech a mnohem více spíše jen vhodně doplňuje dění, “vypráví”  a zdařile se prolíná mezi jednotlivými obrazy, to vše s nezaměnitelným rukopisem autora. Vlastním životem si tentokrát budou žít asi dvě až tři skladby. Jistě jí bude singl „Till I Hear You Sing“ – hlavní Phantomova árie, která se ale vlastně zároveň stává jeho hlavním motivem po celou dobu děje. Jsme celkem zvědaví, jak se s písní poperou budoucí představitelé, jelikož Ramin Karimloo ji umí prodat naprosto brilantně, až posluchač zůstává bez dechu. Jisté ambice má logicky i titulní píseň „Love Never Dies“, její melodie ale už zazněla v u nás málo známém Lloyd Webberově  díle „The Beautiful Game“ a pro znalejší posluchače navíc nepřináší po stránce nápadu obecně nic moc nového, i když od výpůjčky odhlédneme.

Jasným vrcholem alba je předposlední duetová skladba prvního aktu „The Beauty Underneath“– strhující rockový „nářez“, při kterém Phantom Gustavovi ukazuje svůj park. Pokud ji chceme blíže popsat a dovolíme si hovořit trochu s nadsázkou, píseň zní tak trochu jako pocta známé kapele Nightwish, která před lety zajímavě přetvořila ústřední “Phantomovský” šlágr.

Ještě jedna zajímavost: Může se to zdát neuvěřitelné, ale miniaturní náslech tónů z „Love Never Dies“ jsme mohli slyšet už v doprovodné orchestrální hudbě k filmové verzi “The Phantom of the Opera” Joela Schumachera, zde jsou rozpracovány například do duetu Phantoma a Christiny „Beneath A Moonless Sky“.

Jelikož se Lloyd Webber spojil se svými osvědčenými letitými spolupracovníky, producentem Nigelem Wrightem, aranžérem Davidem Cullenem a dirigentem Simonem Lee, zní nahrávka precizně a příjemně podněcuje posluchačovu fantazii. Pokud ji budete poslouchat dostatečně soustředěně (klidně i se souběžnou četbou libreta), není moc míst, kde byste se při poslechu mohli nudit. Trochu rozdílné je to při poslechu „coby kulisa“ či náhodném, právě z důvodu menšího počtu skutečně výrazných melodií.

Na přiloženém DVD naleznete čtyřiceti minutový dokument. Valnou část tvoří rozhovory s tvůrci a herci o vývoji příběhu a postav, mírně nahlédnete i pod pokličku scénického řešení a dokument končí malým představením díla na tiskové konferenci + názory nadšených fanoušků (záznam tiskové konference možná mohl být na DVD celý). Nejzajímavější je ale bohatá porce záběrů ze studia, kde se cast recording,  poměrně dost dlouho před premiérou, natáčel. Dokument si můžete pustit po jednotlivých tématických úsecích, jednotlivé promluvy nedoprovází žádné titulky, ale aktérům je rozumět vcelku bez problémů. Nás, neLondýňany může trochu mrzet, že v rámci dokumentu logicky nejsou zařazeny ukázky přímo z představení, ale o to větší ve vás celý komplet vybudí touhu si na inscenaci co nejdříve zajet.  A to byl například autor článku k nové show po vyslechnutí prvních ukázek mírně skeptický.

Pokud nejste až takoví sběratelé, nahrávka je snadno dostupná i bez DVD (a zřejmě i bookletu) coby regionální edice za cenu kolem 350,- Kč, lze sehnat i „normální“ 2CD zhruba o 150,-Kč dražší. Zde hodnocená sběratelská edice pak stojí kolem 550,- Kč.

Na jaře či v létě se chystáme vyrazit tak trochu do světa, pokud se nám podaří „Love Never Dies“ vidět, jistě se s vámi podělíme o dojmy.

Obrazové materiály laskavě poskytla Peter Thompson Associates, oficiální PR agentura muzikálu. Autorkou fotografií je Catherine Ashmore.

Illustrative matter (photos)  provided by Peter Thompson Associates. Author of the photos is Catherine Ahsmore.


Nosiče
“Sněhurka a sedm trpaslíků” – tentokrát ve verzi Walta Disneyho – recenze DVD
Nosiče
Muzikáloví bardi a jejich nové kompilace
Zahraničí
Recenze londýnského muzikálu “We Will Rock You”: ROCK JE MRTEV, AŤ ŽIJE ROCK!
  • Robert

    Díky za vydařenou recenzi – nemám teď bohužel čas na delší komentář, tak jen připomenu, že dnešní datum, tedy 22. březen, je pro muzikálové tvůrce obzvlášť zaslíbený – Andrew Lloyd Webber slaví dva a šedesátiny, a Stephen Sondheim dokonce kulaté osmdesátiny.
    Pro ty z vás, kdo ještě neviděli jejich společný úchvatný “Piano Duel” na počest Camerona Macintoshe připomínám, že je k mání na
    http://www.youtube.com/watch?v=D9nb8k5O3x4
    a že vyšel i na CD “Hey, Mr. Producer”.
    Happy Birthday, Maestros!


  • Ali

    Zrovna Love Never Dies poslouchám. Mám dvojcédéčko, narazila jsem na něj úplně náhodou, byla jsem překvapená, že se dá sehnat i u nás – už jsem se chystala, že budu muset pověřit ségru, co žije v Anglii.
    S recenzí úplně souhlasím.
    CD se mi líbí, i když je fakt, že zatímco “první Fantom” mi přijde jako jedna hitovka za druhou, tady je těch výraznějších melodií míň….ale musím přiznat, že na “Till I Hear You Sing” jsem už nějakou dobu úplně závislá:-)).
    Doufám, že to někdy v Londýně uvidím.


  • jehy

    Vážně hezká recenze a docela bych se s ní i ztotožnila.
    Hudba nového muzikálu ALW je úžasná, hlavně v článku zmiňovaná skladba The Beauty Underneath mně velice příjemně překvapila, celkově hudba velké plus.
    Představitelé – další obrovské plus, zvláště Ramin Karimloo mě už podruhé přesvědčil, že všechny ty pochvalké komentáře k jeho osobě jsou oprávněné. Dokonce se mi jako Fantom líbí víc než původní Michael Crawford (kterého mám v této roli moc ráda). Ale i ostatní jsou skvělí.
    Velké mínus je pro mě však příběh a vývoj postav. Chvíli jsem po přeložení libreta tomu ani nechtěla věřit. Skutečně, poetika původního příběhu je pryč a některé zvraty jsou podle mě moc. Co mě nejvíc dojalo je proměna mé oblíbené postavy Raoula.
    A nakonec hrátky s daty: příběh se má odehrávat 10 let po původním příběhu Fantoma. Původní Fantóm se odehrává v roce 1861, a v roce 1905 je podle původního příběhu např. Raoulovi asi 70 let. V libretu pro Love Never dies se však dočítáme, že děj se odehrává kolem roku 1907.


  • Ondřej Doubrava

    Poměrně jedinečná nabídka, pokud jste dosud váhali s pořízením recenzované sběratelské edice Love Never Dies, zejména pro čtenáře pocházející z Prahy, v Bontonlandu na Václavském náměstí ji mají v rámci letních slev snad dostatečné množství za neodolatelných 129,- Kč. Skutečně se jedná o balení 2CD + DVD+libreto a hezká krabička. Důkaz jednak zde: http://www.bontonland.cz/webber-a-l-love-never-dies-limit-edition/# Za druhé vyzkoušeno, nejedná se o chybu. :-)


  • Abigail

    Ondro, díky za tip, teď ještě najít trochu času na to si to v klidu naposlouchat… A jen poznatek, tuším, že když jsem to po netu objednávala, nabízelo to přímé vyzvednutí nejen na prodejně na Václaváku v Praze, ale upřímně už nejsem schopná říct kde jinde – pro případné další zájemce…


  • Ondřej Doubrava

    Jedna potěšující zpráva, která doufám případně podnítí k dovozu, mám tu dnes oficiálně vyšlé britské DVDčko se australským záznamem Love Never Dies a ač se to k nám do distribuce nejspíše nedostane, zkuste si to objednat, neboť na DVD (a zřejmě i Blu-ray, objednával jsem double play pack) jsou ČESKÉ TITULKY!!! Hned jsem to ověřil, nemělo by se to lišit ani na německém či maďarském vydání.


  • Briseis

    Ondro, odkud sis objednával?


  • Ondřej Doubrava

    Briseis: Přivezl mi ho včera kamarád z pracovní cesty, kupoval za 20 liber v kamenné prodejně hmv.com, ale třeba na DressCircle.co.uk mají ty ceny hodně podobné.


  • Ondřej Doubrava

    A německý SoundofMusic.de to na 99% jistí taky, je to evidentně jedno vydání pro celou Evropu, akorát, že to vychází s různými daty a například u nás to nevychází vůbec, ačkoli v Maďarsku a Německu a Polsku jo (pravda, teď mi došlo, že tam Phantoma již hráli). :-)


  • Briseis

    Díky, už jsem si to objednala. Leč nevydržela jsem to a stáhla to. Musím říct, že ta londýnská verze byla lepší. Tohle je až příliš oplácané, kostýmy leckdy dost přešvihlé. Zřejmě to funguje na jevišti, ale na záznamu je to dost kýčovité. No a Ramin Karimloo je prostě nedostižný, stejně jako Sierra. Myslím, že záznam Phantoma z Royal Albert Hall dopadl o dost lépe.


  • Ondřej Doubrava

    Phantoma z RAH jsem si dal dnes, bohužel neměli Double play, takže jen na DVD, ale přepis je moc fajn, tak to tolik nevadí a je to tak prima, že jsem při těch přídavcích doslova brečel dojetím, člověk cítí, že se opravdu oslavuje historický milník. K LND (tu mám jako Double play DVD + Blu-ray) se dostanu asi v pátek, tak uvidíme, zatím názor nemám (kontoroloval jsem jen ty titulky), překonat londýnskou inscenaci ale v mých očích nebude tak těžké (tam ta koncepce byla prostě nedodělaná), aťje ta australská jakákoli, s Raminem už je to složitější, souhlasím… :-) Pak dám vědět, hodlám si udělat čas i na pár odstavců o obou nosičích.


  • Briseis

    No je pravda, že v té australské verzi je pár věcí navíc – třeba verš “Iam your angel of music, come to me angel of music…” v Londýnské verzi nebylo, ani v té upravené, kterou jsou viděla. Spíš se mi nelíbí ta scéna a kostýmy.


  • milanzitka

    Neviděl jsem v Londýně, takže nemůžu srovnávat provedení, ale čert vem nedostatky – Andrew Lloyd Webber je pro mě muzikálový bůh, ta hudba je dokonalá!


  • Eponine

    Na fotke Ramina a Sierry máte chybu. Nie je to Sierra Borgess ale Boggess :)


  • Briseis

    Tak mi přišel objednaný Double Play Fantoma Opery z Royal Albert Hall, objednávala jsem si ho přímo z oficiálních stránek muzikálu a bohužel tady české titulky nejsou


  • Jiří K.

    Briseis: Ne, to bohužel nejsou. Ale někdo titulky vytvořil pro celý tento koncert (ke stažení na titulky.com), jsou výborné….takže se to dá přehrát s nimi v pc nebo pak, jako jsem udělal já, vložit přímo do DVD.


  • Ondřej Doubrava

    Jak jsem avizoval, české titulky jsou na disku bohužel jen u Love Never Dies.


  • Briseis

    Jiří, děkuji za tip. Já stejně k tomu titulky nepotřebuji, zase tato informace je užitečná pro ty, které by titulky chtěli. Jsem raději, že jsou titulky u LND, protože to mám méně nastudované. :)


  • Honzy

    Vážení příznivci hudebního skladatele A. L.Webera.Musím konstatovat, že muzikál Love Never Dies jsem měl možnost vidět v divadle naživo v loňském roce v Londýně s vynikajícími Raminem Karimlooem (viděl jsem ho i jako špičkového Fantoma ve Fantomu opery i Jeana Valjeana v Bídnících) a Sierrou Borrgessovou a byl to fascinující zážitek.Hudba, kostýmní vybavení,scéna, pěvecké i herecké výkony na špičkové úrovni.Konec muzikálu zapůsobil na diváky ve znamení mnoha prolitých slz dojetí.Skláním se nad geniální hudbou A.L.Webera a to i doslova, nebot jsem měl obrovské štěstí potkat mistra naživo při odbavování na londýnském letišti. Mezitím se Love Never Dies přestěhoval na druhou stranu zeměkolule do Austrálie a pod dohledem samotného A.L.W. tam byl, po určitých úpravách, znovu uveden.Můžete se o výborném nastudování tohoto skvostu přesvědčit ze záznamu na nosiči (blue ray),který vyšel letos v únoru a světe div se, s českými titulky!!!


  • Briseis

    Honzy – děkujeme za info, možná by to chtělo přečíst si příspěvky výše :))


  • fiona1310

    Včera mi domů přišlo objednané DVD z DressCircle ( 16.90 liber), objednávala jsem 19.3. a 22.3. bylo ve schránce, což je vynikající. Tímto ovšem veškeré mé nadšené končí:(.
    Samozřejmě jak jsem byla natěšená, hned jsem si DVD pustila. České titulky tam jsou, ale možná by to bylo lepší bez nich, protože je v nich spousta nepřesností až nesmyslů, takže výhodu mají ti, kteří anglicky neumí. Také mají obrovskou výhodu ti, kteří neviděli londýsnkou verzi s Raminem a Sierrou. Já to viděla v Londýbě 2x, takže jsem srovnávala.
    Nechápu, proč bylo uděláno toli, změn, jak v ději, tak i v textech a dokonce to, co zpíval v Londýně Fantom, tady zpívá někdo jiný ( např. scéna, kdy Madame Giry vyčítá Fantomovi, že to byla ona a Meg, kdo mu pomohla atd, v Londýně to byl duet Giry a Fantoma, zde Giry a Meg).
    Zdejší Fantom absolutně postrádá jakékoliv charisma, Meg je divná a Christine má neustále pootevřenou pusu a působí na mě tak nějak tvrdě, prostě není to ono. No a Madame Giry..asi půlku záznamu jsem přemýšlela, koho mi tak silně připomíná a pak jsem na to přišla, je to celá Míša Jílková za doby slavného Kotle na Nově:).Myslím, že nejnormálněji na mě působil Raul a Gustave.
    To je ale můj problém, počítám, že těm, co na tom v Londýně nebyli, by se to mohlo líbit. Pěvecky je to slušné, kostýmy také pěkné. Jen jsem zklamaná, ale přes to se musím přenést, holt Ramina a Sierru nikdo nenahradí, to je jasné!
    Ale i přesto jsem ráda, že toto DVD doma mám a určitě se k němu ještě mnohokrát vrátím. No a vlastně jsem dost ušetřila,protože v momentě, kdy jsem se dozvěděla, že LND v Londýně končí, jsem byla dost vážně odhodlána zaletět si do Austrálie, dokonce jsem už na booking.com měla vybraný hotel, který se mi zdál divadlu nejblíž:) .Takže toto tedy padlo, pokud se někdy dostanu do Austrálie, tak návštěvu LND si s klidným svědomím mohu odpustit.
    Doufám, že jsem nikoho těmito svými názory nenaštvala, pokud ano, tak se omlouvám, ale napsala jsem svůj názor tak, jak to vidím já.
    Zdravím všechny příznivce Fantoma!


  • Briseis

    Ty změny v ději udělal sám Weber – já už jsem dokonce v Londýn viděla upravenou verzi. Pramenilo to z toho, že kritiky nebyly zrovna příznivé a bylo vidět, že Weber s tím sám nebyl spokojen. Osobně mi ty změny přijdou logičtější – zejména ten dialog Meg a Giry, který měl původně Fantom a Giry. Zachovali tak lépe původní charaktery – třeba Meg, která tak zůstala naivní holčičkou, co se těší na Christine.
    A taky mi přišlo logičtější, že vše začínalo arií Till I Hear you Sing. K australské verzi mám jedinou výhradu – vadí mi kulisy, režie, kostýmy, ale to už jsem tu psala.
    Problém celého LND je prostě to, že je to sequel něčeho velmi podařeného a těžko se to tomu vyrovná, když většina postav se chová nelogicky a příběh je trochu kliše. Hudba je však stále prostě úžasná.


  • Jiří K.

    I já si dovolím napsat něco málo k LND. Hudbu jsem znal z CD, ta mi přišla svým způsobem geniální stejně jako Fantom, a těšil jsem se do divadla. Je tedy pravda, že jistá nedůvěra ve mě byla, věděl jsem o obrácených charakterech atd.
    Každopádně po zhlédnutí LND v Londýně přišlo ohromné zklamání. Hudba a pěvecké výkony (i když představitel Gustava asi neměl svůj den a moc mu to neznělo) zůstaly, ovšem to, co se dělo na scéně…všichni se procházeli sem a tam po jevišti, beze smyslu, strašně přehrávali, bylo to jak z mexické telenovely. Nebo např. Gustav poté co mu postřelili matku se schoulil do klubíčka asi metr od ní a setrval tak do té doby, než Christine umřela a pak ruku v ruce jen tak mimochodem odešel s Fantomem…Takže ano, režijní pojetí se mi nelíbilo ani trochu. Jediná scéna, která vážně vynikla a zapůsobila, byla Bathing Beauty.
    Na DVD/BD lND z Austrálie jsem se vlastně ani netěšil, o to víc mě výsledek překvapil. Konečně to má spád, dynamicky se střídají scény, spoustě věcem v ději už člověk více rozumí atd. Co se týče výpravy, tahle australská (mimochodem od české návrhářky) se mi líbí mnohem více, je zajímavá a myslím i více sedí k době a místu, kde se to odehrává. Přece jen, zábavní park je zábavní park. Ta londýnská verze byla víceméně černo-bílá, nevýrazná a málo přehledná.
    Sierru a Ramina mám rád, ano, ale říkat, že australští umělci se jim nemohou rovnat, mi přijde přehnané. Karimloo určitě není jediný a nejlepší Fantom na světě, tím jsem si jist…Ben Lewis se nemá za co stydět, jeho Fantom působí emotivně a charismaticky a teda hlavně má úžasný hlas. Anna O’Byrne je skvělá zpěvačka, člověk jí také věří všechno to, co prožívá. A moc se mi líbilo její pojetí Christine-matky. Taktéž představitele Raola, Meg a Gustava mohu jen chválit, to jsou prostě skvostné výkony.


  • fiona1310

    Dovolím si tvrdit, že Ben Lewis pro mě zůstává nejméně charismatickým a výrazným Fantomem. Měla jsem možnost v Londýně vidět 3x Ramina v POTO, 2x v LND, v New Yorku jsem viděla 4x Hugha Panaro jako Fantoma a v Las Vegas 2x Anthony Crivella jako Fantoma, takže mohu srovnávat.
    Ovšem musím připustit, že třeba kdybych to viděla v Austrálii živě, že by to na mě zapůsobilo jinak a lépe.


  • Roman S.

    Mně se australské nastudováni ( z BD) líbí víc než londýnská původní verze ( viděl jsem v divadle). Změny byly k lepšímu, děj má větší spád a zdá se mi, že je tam méně hluchých míst ( i hudebně) . Osobně se mi výprava české návrhářky moc líbí. Pokud jde o obsazení, tak Fantom možná nemá takové charisma, ale hlasově je perfektní. Naopak Christine v austrlaském provedení se mi zdá aleko lepší- s plnějším hlasem. Její provedení Love Never Dies mi připomíná premiéru této písně na narozeninovém koncertě ALW od Kiri Te Kanawa.


  • Karolína

    Tak už mi také dorazilo DVD s LND. Po zkouknutí musím říct, že mně se o trochu víc líbila londýnská verze, ale je to opravdu věc názoru. V Londýně jsem stihla LND 2x – poprvé původní verzi a pak i upravenou. Z původní verze mi tady trochu chybí ten úvod v opuštěném zábavním parku a pak posun v čase zpět, kdy park znovu ožívá, trochu to připomínalo úvod POTO. Chápu, že Weber nechtěl opakovat stejný trik, ale na druhou stranu je tenhle prvek pro něj trochu charakteristický, použil ho např. i v Aspects of Love nebo v Evitě. Dál mě dost zklamalo Beauty Underneath, v londýnské verzi člověk nevěděl na co se dřív dívat – ve vzduchu zavěšené hlavy medůz, které se hýbaly jako živé, čtyřruký klávesista nebo napůl dívka a napůl kostra – točící se australské hranoly coby panoptikum mi to nemohly nahradit. Překvapilo mě i australské ztvárnění Squelche, Fleck a Ganglea – zde připomínají cirkusové klauny, v Londýně byli poněkud “gotičtější” :-), zvlášť velkou změnu prodělala Fleck, kterou v austrálii hrála trpaslice. Moc mi nesedla ani Anna O’Byrne, přišlo mi, že její Christine je trochu hysteričtější, než by si zasloužila. Rozhodně nechci nikoho od australské verze odrazovat, rozhodně má své kouzlo. Myslím, že záleží na tom, kterou verzi člověk vidí jako první. Asi kdybych neznala londýnskou verzi, teď bych se tu rozepisovala, jak je australská úžasná. Vůbec nelituju, že jsem si tohle DVD koupila a v nejbližší době mu dám druhou šanci, aby mi dokázalo, že všechno, co jsem tu napsala je hloupost a že australská verze je lepší než londýnská! ;-)


  • Pavel Košatka

    Tak jsem konečně také viděl australské DVD. Stručně: Po velkém těšení přišlo velké zklamání. Viděl jsem derniéru londýnského originálu, tedy již finální přepracovanou verzi, která byla docela dobře odladěna a s Raminem byla pro mě i přes ten klišoidní telenovela děj ohromným zážitkem, především po hudební, herecké a pěvcké stránce. Vadila mi režijní prázdnota.

    Austrálie má vše vzhůru nohama :). Žádné výkony mě nezaujaly, Fantom je šíleně nudný, bez emocí, naprosto nevýrazný. Christine je zase na mě příliš hysterická (přehrává), ale narozdíl od Fantoma mě alespoň neirituje její zpěv, resp. barva (prostě srovnávat někoho s Raminem nelze, ale těžko se od toho odprošťuje). Scénicky je to nápaditější než Londýn, režijně originálněji uchopené, někdy jsem se ale nemohl zbavit pocitu přeplácanosti. Ale stejně mi tam chyběly různé detaily a prvky originálu, které zmiňovala i Karolína přede mnou.

    Love Never Dies je hudební klenot, doporučuju si poslechnout několikrát důkladně ten komplet na 2CD, ovšem tento divadelní záznam z Austrálie… Nic moc, nenašel jsem na tom nic, kvůli čemu bych si to chtěl pustit znovu.


  • Makira

    Už jsem na tomto představení byla v Londýně a bylo to opravdu úžasné. Pokud jde o příběh,tak jsem velmi šťastná, protože mi konec fantoma opery přišel děsně nefér. Chudák Fantom si totiž Christinu ”vypiplal” a najednou mu tam přijde nějaký mladík a prostě mu ji odvede. Určitě si musel Fantom v duchu myslet: ,, Kde byl když ho Christine potřebovala? I když byl jenom dítě, mohl třeba otce přesvědčit k tomu, aby Christine u nich zůstala a nejela do Paříže. Když byli tak dobří známí (aspoň tak jsem to vnímala), tak proč si ji u sebe nenechal. Ten konec je smutný, ale aspoň se ukáže nahá pravda :D.